3.4.4
Zuby – Zubní dřeň (pulpa dentis)
Trávicí systém
Zubní dřeň je tkáň obsažená v dřeňové dutině zubu a kořenových kanálcích. Má charakter rosolovitého vaziva s velkým množstvím základní hmoty. Zubní dřeň je důležitá nejen během vývoje a prořezávání zubu, ale její funkce pokračuje během celého života tvorbou sekundární a terciární zuboviny, jako reakce na vnější vlivy (zubní kaz, trauma). Zubní dřeň je specializovaná pojivová tkáň se zvláštním stavebním uspořádáním uvnitř dutiny obklopené tvrdou tkání, na jejíž tvorbě se podílí. Obsah
Ozubicová štěrbina je bohatě cévně a nervově zásobený prostor mezi zubem a zubním lůžkem, v němž se nachází ozubice. Kolemhrotový (periapikální) prostor je rozšíření ozubicové štěrbiny kolem kořenového hrotu. Zde nejčastěji probíhají záněty zubu.
1 Nervová zakončení trojklaného nervu (nervus trigeminus) 2 Cévní pleteně vyživující zub – vlásečnice a nervová vlákna vstupují a vystupují do zubní dřeně skrz foramen apicale na kořenovém hrotu
Vrstvy
• 1 Supraodontoblastová vrstva – nachází se mezi předzubovinou a odontoblasty • 1.1 Plexus predentinalis (Bradlawova pleteň)
– obsahuje neopouzdřené axony 1.2 Dendritické antigen-prezentující buňky 2 Vrstva odontoblastů 3 Subodontoblastová (Weilova) zóna – tvořená cytoplazmatickými výběžky bipolárních fibroblastů 3.1 Raschkowova pleteň – bohatá nervová a vlásečnicová síť 4 Vrstva pulpocytů – tvořená bipolárními fibroblasty (pulpocyty) – vysílají jeden cytoplazmatický výběžek do subodontoblastové (Weilovy) vrstvy a druhý výběžek do vnitřní vrstvy dřeně 5 Vnitřní vrstva zubní dřeně – tvořená rosolovitým vazivem, s nepravidelnými hvězdicovitými fibrocyty – mezi nimi probíhají v amorfní základní hmotě kolagenní a retikulární vlákna – obsahuje histiocyty, lymfocyty a plazmatické buňky 5.1 Nervově-cévní pleteň zubní dřeně
• • •
Šířka ozubicového prostoru je asi 0,2 mm. Prostor má tvar přesýpacích hodin (je nejužší ve střední části). U nefunkčních a neprořezaných zubů je prostor zúžen, u zubů s vysokým žvýkacím zatížením je rozšířen.
•
•
•
Dásňová vlákna: 1 Zubodásňová/dentogingivální vlákna – jdou vějířovitě z cementu v krčkové oblasti do dásně 2 Kruhová dásňová vlákna – prstencovitě obkružují krček zubu a jsou uložená ve volné dásni. Lůžková/alveolární vlákna: 1 Hřebenová vlákna – probíhají z cementu v oblasti krčku šikmo 2 Vodorovná/horizontální vlákna – jsou v horní třetině kořene 3 Šikmá vlákna – jsou nejpočetnější, nacházejí se ve střední a dolní třetině kořene 4 Hrotová/apikální vlákna – běží od hrotu kořene šikmo dolů 5 Mezikořenová/interradikulární vlákna – pouze u vícekořenových zubů. Redukce alveolárních výběžků je snižování výšky kosti zubních lůžek. Gingivální recese je ústup dásně směrem od korunky, způsobující odhalování krčků.
Zubovina s Tomesovými vlákny
1 2 3 4 1.1 5 3.1
5.1
Vrstvy a cévní zásobení zubní dřeně
254
Klinika V zubní dřeni může docházet k tvorbě dentiklů. Pravé dentikly jsou vzácné a skládají se ze zuboviny, na kterou nasedají odontoblasty. Nepravé dentikly jsou složeny ze zvápenatělé, soustředně uspořádané hmoty a vyskytují se buď jednotlivě, nebo mnohočetně. Mohou být ve dřeni volně (volné dentikly), připojené k zubovině nebo zcela uvnitř zuboviny. Dentikly mohou dráždit nervová vlákna a vyvolávat záněty. Pokud jsou umístěny v ústích kořenových kanálků, mohou zabraňovat endodontickému ošetření. Při ortodontické léčbě se využívá odbourávání a novotvorby kosti zubních lůžek. Tahem rovnátek dochází k posunu zubu, což je dáno odbouráváním kosti na jedné straně a novotvorbou na straně opačné.