III. 3
Srdeční svalovina (textus muscularis striatus cardiacus)
4
Srdeční svalovinu (myokard) tvoří protáhlé srdeční svalové buňky (kardiomyocyty) s koncovými cytoplazmatickými výběžky, pomocí nichž jsou pospojovány do formy sítě. Spojení mezi buňkami zprostředkovávají interkalární disky. Kardiomyocyty jsou na každé straně zakončeny jedním nebo dvěma výběžky, celé buňky tedy připomínají tvar písmena Y nebo X. Myofilamenta vytvářejí myofibrily vyplňující téměř celou sarkoplazmu, podobně jako v kosterní svalovině, jádro se však nachází ve středu buňky. Srdeční svalovina má schopnost silné rytmické a neunavitelné kontrakce po celý život jedince. Stavba Kardiomyocyty (cardiomyocyti / myocyti cardiaci) – srdeční svalové buňky – protáhlé buňky cylindrického tvaru s koncovými cytoplazmatickými výběžky – buňky jsou zapojeny za sebou a mezi sebou jsou propojeny do sítě 1 Sarkolema (sarcolemma) – tvořená z plazmatické membrány, bazální laminy a jemné sítě retikulárních vláken 1.1 T-tubulus (tubulus T / tubulus tranversus) – sarkolema se zanořuje v systém propojených T-tubulů, které probíhají do hloubky vlákna – stýkají se s koncovými cisternami sarkoplazmatického retikula (cisternae terminales) 1.1.1 Diáda (diasa) – jeden T-tubulus se dotýká obvykle jedné terminální cisterny 2 Sarkoplazma – cytoplazma, která je zcela vyplněna myofibrilami 2.1 Jádro – nachází se v centru buňky 2.2 – je tmavé s kondenzovaným chromatinem – výjimečně může mít kardiomyocyt dvě jádra 2.2 Myofibrily – vyplňují téměř celou sarkoplazmu 2.2.1 Aktinová myofilamenta 2.4 2.2.2 Myozinová myofilamenta 2.3 Endoplazma (endoplasma) 3 – lem světlejší sarkoplazmy okolo jádra, bez myofibril – zde jsou uložené buněčné organely (Golgiho aparát, drsné endoplazmatické retikulum), lipofuscin, tukové kapénky a glykogen 2.4 Mitochondrie – mezi jednotlivými myofibrilami se nachází obrovské množství mitochondrií – tvoří až 40 % sarkoplazmy 2.5 Sarkoplazmatické retikulum – je méně vyvinuté než u kosterní svaloviny – srdeční svalovina totiž nepřestává pracovat, a není tudíž třeba skladovat vápenaté kationty během svalové relaxace (poměrně menší zásoby vápníkových kationtů však činí srdeční svalovinu více závislou na vnější dodávce)
1 2
•
2.1
• •
3
Kardiomyocyty spojené interkalárními disky
3
2
1
3
2.1
•
•
Řez kardiomyocytem
Mezi kardiomyocyty:
• 3 Interkalární disky (disci intercalares, vmezeřené disky, vmezeřené terče)
3.2.1
3.1.2
2 2.4 2.2 3
Detail interkalárního disku
– buněčné spoje tvořené koncovými cytoplazmatickými výběžky kardiomyocytů – výběžky se mohou větvit do tvaru písmena Y – příčné tmavé linie s přímým nebo schodovitým charakterem – viditelné hlavně na polotenkých řezech jako příčná linie schodovitého vzhledu v místě spojení dvou kardiomyocytů 3.1 Příčná část disku – orientována kolmo na dlouhou osu kardiomyocytů, zajišťuje pevnost mezibuněčného spojení 3.1.1 Fasciae adherentes – spoje pro přímé napojení aktinových myofilament poslední sarkomery na sarkolemu kardiomyocytu 3.1.2 Dezmozomy (desmosomata / maculae adherentes) – mezibuněčná spojení v oblasti sarkolemy, která drží buňky pohromadě 3.2 Laterální část disku – místo, v němž výběžky na sebe naléhají svými bočními stěnami 3.2.1 Nexy (nexus / maculae communicantes / gap junctions) – pracují jako iontové kanály – umožňují šíření depolarizační vlny mezi kardiomyocyty 3.2.1 Dezmozomy – zajišťují pevnost spojení a soudržnost buněk 4 Endomyzium (endomysium / vláknový obal) – řídké kolagenní vazivo mezi buňkami – obsahuje velice hustou kapilární síť
• •
139