Kosterní svalovina
3
Svalová tkáň Poměr druhů vláken je závislý nejen na daném svalu, ale také na způsobu jeho zatěžování, velkou roli hraje i genetika. Ve stehenním svalstvu maratonce budou v drtivé míře převažovat červená svalová vlákna, u vzpěrače nalezneme velké zastoupení bílých vláken. Tréninkem lze ale pouze docílit přeměny rychlých vláken v pomalá.
Inervace – inervaci zajišťují odstředivá (eferentní) myelinizovaná nervová vlákna descendentních somatomotorických drah – vlákna nervu pronikají fascií, větví se v epimyziu, pokračují perimyziem mezi svalovými snopci a koncové větévky zasahují do endomyzia
• 1 Motorická jednotka
– extrafuzální svalová vlákna inervovaná axonem jednoho alfa-motoneuronu
2 Motorická ploténka (synapsis neuromuscularis / junctio neuromuscularis) 2.1 Zakončení axonu – zanořuje se do žlábku v blízkosti plazmalemy svalového vlákna 2.2 Depolarizace membrány motorické ploténky – způsobena nervovým vzruchem – ze synaptických váčků se do synaptické štěrbiny uvolní neurotransmiter (acetylcholin) 2.3 Dochází k depolarizaci sarkolemy – depolarizaci způsobil acetylcholin, který se navázal na receptory na povrchu svalového vlákna 2.2 – T-tubuly se depolarizační vlna šíří 2.3 až do nitra svalu, v němž depolarizuje cisterny sarkoplazmatického retikula, jež vyplaví Ca2+ ionty do sarkoplazmy
• •
Axon alfa-motoneuronu
Motorická jednotka Presynaptické váčky s acetylcholinem
•
•
2.1
Motorická ploténka
3 Svalové vřeténko (fusus neuromuscularis) – citlivé na změnu délky svalu – zprostředkovávají polohocit a pohybocit (propriocepční čití) ze svalu – ovládají změny svalového napětí pomocí svalového inhibičního reflexu – složité, vazivem opouzdřené receptory vřetenovitého tvaru – v blízkosti přechodu svalu do šlachy – na jedné straně se upínají do šlachy, na druhé straně mezi svalové snopce – uvnitř se nacházejí intrafuzální svalová vlákna motoricky inervovaná gama-motoneurony 4 3 – senzitivní nervová vlákna s keříčkovými a anulospirálními zakončeními
• 4 Golgiho/šlachové tělísko (organum sensorium tendinis) – slouží k vnímání napětí svalu a zabránění jeho přepětí (a přetržení) při nadměrném napětí svalu – při nepřiměřeně velkém tahu za šlachu vysílá informace do CNS a působí inhibičně na alfa-motoneurony motoricky inervující tento sval
Svalové vřeténko a Golgiho tělísko
Kosterní svalové vlákno ve světelném mikroskopu Jádra: oválná, tmavá s kondenzovaným chromatinem Tinkce cytoplazmy: sytě eozinofilní Podélný řez: – válcovité struktury orientované rovnoběžně vedle sebe – jádra stlačená k obvodu buňky, těsně pod sarkolemou – patrné příčné pruhování (žíhání) Příčný řez: – kulaté či oválné průřezy stejného průměru (10–100 µm) – tmavá jádra utlačená k obvodu vlákna – na obvodu svalového vlákna patrná sarkolema
Podélný řez
Příčný řez
138
Satelitní kmenové buňky (myosatellitocyti) jsou zodpovědné za regeneraci kosterního svalu po jeho poškození. Jsou schopny zacelit poškození jen v případě, že bazální lamina zůstala neporušena. V jiném případě se poranění hojí jizvou z hustého kolagenního vaziva. Jelikož však vazivo není schopné kontrakce, stavba a funkce svalu v daném místě zůstává poškozena. Pojmy intrafuzální a extrafuzální svalová vlákna pochází od latinského označení pro svalové vřeténko – fusus neuromuscularis. Intrafuzální svalová vlákna se nacházejí uvnitř vřeténka, jsou obvykle mnohem menší a bohatě inervována motoricky i senzitivně. Extrafuzální jsou všechna ostatní svalová vlákna mimo svalové vřeténko. Viz stavba srdeční stěny str. 199.
Klinika Aktivitu nervosvalové ploténky blokuje botulotoxin, čehož se využívá například při terapii spasticity u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Efekt trvá několik měsíců, které poskytují čas pro rehabilitaci. Svalová křeč (spasmus) je přechodná, nechtěná a bolestivá svalová kontrakce projevující se záškuby (klonické křeče), přetrvávajícím a nepolevujícím stahem (tonické křeče), případně střídáním obojího (tonicko-klonické křeče). Existují desítky různých příčin, ať již v CNS (např. epilepsie, meningitida), vlivem minerálové dysbalance (nedostatek hořčíku, snížení hladiny vápníku v krvi, svalová únava s nahromaděním kyseliny mléčné ve svalu, ischémie) nebo například toxické křeče (tetanus – tetanotoxin tvořený baktérií Clostridium tetani). Nejobávanější jsou právě tetanické křeče (takto jsou však označovány pro svoji závažnost i křeče vzniklé snížením hladiny vápníku v plazmě). Projevují se jako silná tonická křeč zasahující celé tělo (opistotonus). V nejzávažnějším případě postihne křeč i bránici a postižený se udusí.