Charakteristika a původ epitelů
Epitelová tkáň
Epitelová tkáň pokrývá povrch těla, tvoří výstelku dutých orgánů (trávicí trubice, dýchací cesty a plíce, močové a pohlavní vývodní cesty) včetně srdce a cév, tělních dutin (pohrudniční, osrdečníková, pobřišnicová) a vytváří parenchym žláz a výstelku jejich vývodů. Některé specializované epitely mají funkci smyslových receptorů (čich, chuť, sluch, zrak).
Epitel tenkého střeva se obmění během několika dní, epidermis kůže asi za měsíc.
2
Charakteristika epitelových buněk
1 Jsou v těsném kontaktu
– mezi buňkami epitelu je minimální množství mezibuněčné hmoty a navzájem se spojují a komunikují pomocí specializovaných buněčných spojů 2 Naléhají na bazální laminu 3 Vykazují funkční a morfologickou polaritu 3.3 – rozlišujeme apikální a bazální pól a laterální doménu buňky – každá část má charakteristické vlastnosti 3.1 Apikální pól 3.2 Bazální pól 3.2 3.3 Laterální doména 4 Mají vysokou schopnost regenerace 2 – obnova epitelových populací vychází z kmenových buněk epitelu 5 Součástí cytoskeletu jsou cytokeratinová intermediární filamenta 6 Epitelová tkáň je avaskulární (bezcévná)
3.1
•
• • •
Charakteristika epitelových buněk
Embryonální původ epitelů – epitely mohou pocházet ze všech 3 zárodečných listů – epitely se mohou utvářet i druhotně poté, co se buňky embryonálního pojiva (mezenchymu) seskupí do tvaru epitelu 1 Z endodermu vzniká epitel 1.1 Trávicí trubice od hltanu po konečník, včetně žláz, které do ní ústí (játra 2 se žlučníkem, slinivka, slinné žlázy) 3 1.2 Dýchacího systému (hrtan, průdušnice, průduškový a sklípkový strom) 1 1.3 Folikulů štítné žlázy a epitel brzlíku 1.4 Části močopohlavního systému pocházející ze sinus urogenitalis, tj. močový měchýř, Zárodečné listy proximální část močové trubice, předstojná žláza, kaudální část pochvy, poševní předsíň 2 Z ektodermu vzniká epitel 2.1 Kůže a jejích derivátů (chlupy, nehty, potní, mazové, aromatické a mléčné žlázy) 2.2 Ústní dutiny (spolu se sklovinou zubů, příušní žlázou a malými slinnými žlázami ústní dutiny) 2.3 Řitního kanálu konečníku 2.4 Nosní dutiny a adenohypofýzy 2.5 Smyslové plakody 3 Z mezodermu vznikají 3.1 Mezotel – výstelka tělních dutin 3.2 Endotel – výstelka cév a srdce 3.3 Deriváty stěny coelomu (kůra nadledvin a část tkáně gonád) 3.4 Epitel nefronu 3.5 Epitel Wolffova a Müllerova vývodu Orgány Orgány Orgány a jejich derivátů z endodermu z mezodermu z ektodermu
Solidní orgány se skládají z parenchymu a ze stromatu (intersticia). Parenchym je funkční část orgánu. Stroma je podpůrná pojivová tkáň, která zabezpečuje mechanickou oporu a cévní a nervové zásobení parenchymu. Jeho funkce není orgánově specifická, tj. stroma má v každém orgánu stejnou funkci. Jednoduše si to lze představit na játrech. Jaterní buňky (hepatocyty) zastávají pro játra specifické funkce (tvoří žluč, některé krevní bílkoviny, probíhá v nich metabolizmus sacharidů a lipidů, atd.) a tvoří tedy parenchym jater. Kolem nich se nachází vazivové stroma, ve kterém probíhají krevní cévy a které drží hepatocyty pohromadě (mechanická opora). Bazální membránu můžeme zvýraznit pomocí speciálních barvení: 1. pozitivní PAS reakce 2. impregnace stříbrem (redukuje jeho soli) Nové a šetrnější fixační metody v elektronové mikroskopii ukazují, že bazální lamina sestává pouze z lamina densa. Lamina lucida by mohla představovat pouze preparační artefakt.
•
•
•
70
Klinika Vysoká proliferační aktivita epitelových buněk je velmi důležitá z hlediska náhrady poškozených a odloučených buněk. Každá mitóza však nese riziko poškození genetické informace v buňce a při nahromadění mutací může dojít k nekontrolovanému množení buňky a vzniku nádoru. Výrazným rizikovým faktorem pro vznik epitelového nádoru (karcinomu) je věk. Čím je člověk starší, tím jeho buňky překonaly více mitóz a tím je větší pravděpodobnost, že při některé došlo k poškození DNA. Epitel je bezcévný, proto se nádor, který neprorazil skrz bazální membránu, nešíří ani mízními ani krevními cévami. To je klinicky velmi důležité, protože odstranění nádoru výše popsaného rozsahu (carcinoma in situ) znamená úplné vyléčení. Bazální membrána má význam při obnově (regeneraci) epitelu. Například poškodí-li oční lékař při nápravě (korekci) dioptrické vady laserem bazální membránu, rohovkový epitel se bez ní nedokáže obnovit.