III.
Obecná histologie
1 Svalová tkáň (textus muscularis)
Nervová tkáň (textus nervosus)
Vývojově pochází z neuroektodermu, z nějž se vyvíjí v poVývojově pochází z mezenchymu, který je převážně době nervové trubice (základ mozkových váčků a míchy) mezodermového původu. Výjimkami jsou např. ektomea neurální lišty (základ pro ganglia hlavových, míšních a auzenchym hlavy a krku, který pochází z neurální lišty a přitonomních nervů a jejich pletení). Buňky neurální lišty mají spívá k tvorbě okohybných a mimických svalů. Obdobně pozoruhodné schopnosti přesunovat se a diferencovat se rozvěrač i svěrač duhovky a napřimovače chlupů vznikají v řadu buněk. z ektomezenchymu. Hlavními funkcemi je tvorba, šíření, zpracovávání a moDůležitými a vzájemně propojenými vlastnostmi jsou dulace vzruchové aktivity, řízení motorických, senzitivních, stažitelnost (kontraktilita) a vzrušivost (excitabilita, senzorických, paměťových, kognitivních a dalších schopnost vytvářet a šířit vzruchovou aktiviprocesů. Nervová tkáň tvoří i hormony a účastní se tu). Svalové stahy produkují mechanickou sílu Základními a zodpovídají za tvorbu části tělesného tepla. čtyřmi typy tkání homeostázy. Makroskopicky i mikroskopicky lze v centrálním Uvnitř buňky jsou proteiny kontraktilního jsou epitelová, nervovém systému rozlišit nakupeniny těl neuronů aparátu buď uspořádány do pravidelně se opakujících jednotek (sarkomer) kosterní a sr- pojivová, svalová (šedá hmota) a nahromadění výběžků neuronů (bílá deční svaloviny, nebo neperiodicky probíhají a nervová tkáň. hmota). Mikroskopicky obsahuje dva druhy buněk: neuronapříč buňkami hladké svaloviny. ny a neuroglie. Mezibuněčné hmoty je malé množství a větJak mnohojaderná vlákna (soubunní) kosterního svalu, šina mezibuněčného prostoru je vyplněna výběžky neuronů tak i buňky srdeční a hladké svaloviny jsou obklopeny baa neuroglií (tzv. neuropil). Některé gliové buňky vytvářejí myzální laminou. elin, směs převážně lipidových látek s izolačními vlastnostmi. Typickými intermediárními filamenty svalových buněk Studium nervové tkáně mnohdy vyžaduje použití zvláštních a vláken jsou dezminová filamenta. Ke značení svalových metod barvení. buněk lze také s výhodou použít různé typy aktinových Intermediárním filamentem neuronů je neurofilamentármikrofilament. ní protein, gliové buňky obsahují gliální fibrilární kyselý proZhoubné nádory svalové tkáně se podobně jako u potein (GFAP). jiva označují jako sarkomy, oba typy tkání sdílejí mezenPříkladem zhoubných nádorů nervové tkáně jsou gliomy, chymový původ. glioblastomy či retinoblastom.
Vlákna kosterní svaloviny
Svazek myelinizovaných vláken periferního nervu
Krev a krvetvorba (haema et hematopoiesis) Vývojově pochází výhradně z mezenchymu. Krev je suspenzí formovaných krevních elementů v krevní plazmě. K hlavním funkcím patří zásobování tkání kyslíkem a živinami, přenos oxidu uhličitého, odpadních látek, iontů, hormonů a dalších informačních molekul, udržování acidobazické rovnováhy (pufrace výkyvů hodnot pH), zajištění obranyschopnosti organizmu a udržování stálého vnitřního prostředí (zajišťování homeostázy). Formovanými zralými krevními elementy jsou červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). Dle zastoupení granul a morfologie jádra dále členíme bílé krvinky na agranulocyty (lymfocyty a monocyty) a granulocyty (neutrofilní, bazofilní a eozinofilní). Krvetvorba (hematopoéza) probíhá u zárodku v mezenchymu, u plodu v játrech a slezině, od druhé poloviny těhotenství a po zbytek života v červené (krvetvorné) kostní dřeni. Krvetvorba vychází z multipotentních hematopoetických kmenových buněk, které se diferencují v myeloidní linii (dále se větví na erytropoézu, granulopoézu, monopoézu a trombopoézu) a lymfoidní linii. Nádory krvetvorné tkáně jsou např. leukémie, nádory imunitního systému jsou lymfomy.
Krevní nátěr
65