Glandula suprarenalis – Nadledvina
6
IV. 10
Vrstvy a buňky
• 1 Zona glomerulosa corticis – úzká povrchová vrstva
– zaujímá 5–15 % objemu kůry nadledviny Pouzdro – vytváří pod pouzdrem těsně nahloučené provazce, které pokračují plynule do hloubky další vrstvy a jsou obklopené hustou sítí fenestrovaných vlásečnic 1 – během dětství je difúzní, posléze se stává nespojitou a vytváří tenký až místy neznatelný pruh pod pouzdrem 1.1 1.1 Buňky zona glomerulosa Tvar: malé, cylindrické či pyramidové Jádra: kulatá a tmavá, často se od jader buněk ostatních zón odlišují tím, že jsou menší a tmavší Buňka zona Tinkce cytoplazmy: slabě acidofilní až amfofilní glomerulosa Charakteristika: oproti sousedící zóně obsahují menší množství tukových kapének v cytoplazmě, proto se v běžném barvení jeví o něco tmavší 2 – tvoří hormony mineralokortikoidy (zejména aldosteron) řídící krevní tlak (reaguje na hladinu angiotenzinu a draslíku) 2 Zona fasciculata corticis – široká prostřední vrstva – zaujímá 75–80 % objemu kůry nadledviny – vytváří dlouhé provazce (o tloušťce 1–2 buňky) 2.1 oddělené souběžnými vlásečnicemi 2.1 Buňky zona fasciculata Buňka zona fasciculata Tvar: velké a mnohoúhelné Jádra: často dvě kulatá, světlá a centrálně umístěná Tinkce cytoplazmy: eozinofilní, zejména ve vnějších 2/3 obsahuje velké množství lipidových kapének, proto se buňky jeví velmi světlé Charakteristika: tvoří hormony glukokortikoidy řídící metabolizmus glukózy a mastných kyselin a v menším množství též gonadokortikoidy (zejména androgeny) řídící pohlavní žlázy a chování 3 3 Zona reticularis corticis – hluboká vrstva zaujímá 5–10 % objemu kůry – vytváří navzájem propojené provazce oddělené širšími fenestrovanými vlásečnicemi 3.1 Buňky zona reticularis 3.1 Tvar a jádra: buňky jsou malé s kulatými jádry Tinkce cytoplazmy: eozinofilní a zrnitá Buňka zona – směrem ke dřeni přibývá pigmentu lipofuscinu reticularis Charakteristika: tvoří hormony gonadokortikoidy (zejména androgeny, a to hlavně dehydroepiandrosteron) ovlivňující pohlavní žlázy a chování a též v menších množstvích glukokortikoidy řídící metabolizmus glukózy a mastných kyselin (reaguje na hladinu ACTH) 4 4 Dřeň nadledviny 4.1 Chromafinní buňka 4.1 Tvar: velké, mnohoúhelné až cylindrické světlé buňky uspořádané epiteloidně Jádro: často velké kulaté a umístěné centrálně, někdy menší a tmavší Tinkce cytoplazmy: obvykle bazofilní Charakteristika: buňky jsou uspořádány do provazců a vejčitých shluků – jde o pozměněný neuron (odpovídá postsynaptickým neuronům, nemá však výběžky) – přicházejí k ní početná myelinizovaná presynaptická sympatická vlákna, jejichž uvolněný acetylcholin je podnětem k vyloučení hormonů dřeně – má sekreční funkci, obsahuje vezikuly a vylučuje katecholaminy Chromafinní – tvoří noradrenalin, který se může pomocí enzymu N-methyltransferázy přeměnit buňka na adrenalin (tento krok je podporován působením glukokortikoidů z kůry nadledvin) 4.2 Gangliová buňka – neuron, jehož axon zabíhá do okrajů kůry nadledviny a přispívá k řízení vylučování steroidních hormonů a inervaci cév, buňky jsou roztroušené nebo tvoří malé shluky – axon může vybíhat ze žlázy a přidávat se k nervi splachnici pro inervaci břišních orgánů – často obsahuje kulatá, lehce eozinofilní hyalinní tělíska (se soustřednou vláknitou stavbou, asi 30 µm) – typická jen pro gangliové buňky dřeně nadledvin, jejich funkce i původ jsou nejasné
•
•
•
471