Glandula suprarenalis – Nadledvina
6
Nadledvina se nachází v retroperitoneálním prostoru na horním pólu ledviny a je zavzata do ledvinného obalu. Je plochá, pravá má trojúhelníkový tvar a levá je poloměsíčitá. Sestává z vnější kůry (90 % hmotnosti žlázy) a vnitřní dřeně. Hormony kůry jsou steroidní povahy a zahrnují mineralokortikoidy (aldosteron) řídící krevní tlak a udržující plazmatickou hladinu sodíku a draslíku, glukokortikoidy (kortizol a kortikosteron) řídící metabolizmus sacharidů a androgeny (dehydroepiandrosteron) slabě ovládající pohlavní žlázy a chování. Hormony dřeně jsou katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) se stimulačním účinkem na sympatikus. Vnitřní stavba
• 1 Capsula – silné vazivové pouzdro obemyká
Nadledvina Ledvina
žlázu a vysílá přepážky do jejího nitra Arteria et vena 1.1 Septa – vazivové přepážky renalis dextra vybíhají z pouzdra Aorta abdominalis do parenchymu žlázy Vena cava inferior – probíhají v nich krevní a lymfatické cévy a nervy 2 Cortex – kůra tvoří vnější vrstvu – je asi 1 mm tlustá a představuje většinu (90 %) hmotnosti žlázy – její buňky tvoří steroidní hormony – sestává ze tří neostře oddělených vrstev trámčitého epitelu rozdělených podle uspořádání jejich buněk: 2.1 Zona glomerulosa – zatočené trámce mnohoúhelných buněk tvořících mineralokortikoidy 2.2 Zona fasciculata – souběžné trámce buněk tvořících glukokortikoidy 2.3 Zona reticularis – prostorové trámce buněk tvořící androgeny 3 Medulla – dřeň představuje vnitřní, menší část žlázy – je ostře oddělena od zona reticularis corticis – obsahuje chromafinní buňky tvořící katecholaminy
• • •
•
Cévní zásobení
• 1 Arteria suprarenalis superior, media et inferior
•
• • • • • • 470
Sympatická inervace nadledviny přichází z dolních hrudních míšních segmentů cestou n. splanchnicus major a nn. splanchnici lumbales a posléze skrz plexus coeliacus. Na zadní ploše žlázy je vytvořena pregangliová pleteň vstupující do parenchymu buď s cévami, nebo s vazivem a je určena pouze pro buňky dřeně. Přídatná nadledvinová tkáň se může nalézat kdekoli v retroperitoneu, nejčastěji v blízkém okolí vlastní žlázy nebo podél cesty sestupu pohlavních žláz (v třísle, podél vejcovodu, v šourku), v jejichž těsné blízkosti se nadledvina zakládá. Chromafinní buňky se nazývají podle své barevné reakce se solemi chrómu.
Umístění nadledvin na horních pólech ledvin 1 2.1
2.2
2.3
3
Vnitřní stavba nadledviny
– tři tepny odstupující samostatně 1 ze tří zdrojů (z a. phrenica inferior, Pouzdro 2 aorta abdominalis a a. renalis) 3 – větví se ještě před vstupem do pouzdra Zona glomerulosa na 50 až 60 korových tepének 4 2 Korové tepénky – prostupují a zásobují pouzdro žlázy a zároveň vytvářejí podpouzdrovou pleteň Zona 3 Plexus subcapsularis – podpouzdrová pleteň, fasciculata 5 ze které vystupují jednak fenestrované korové vlásečnice zásobující kůru a jednak dřeňové tepénky 6 4 Arteriolae perforantes – dřeňové tepénky Zona 4.1 Dřeňové vlásečnice reticularis 5 Adrenokortikální sinusoidy 4.1 6 Adrenomedulární sběrací žíly – ústí do ústřední žíly 7 Dřeň 7 Vena centralis – ústřední žíla 8 8 Vena suprarenalis – odvádějící žíla nadledviny se vlévá vpravo do vena cava inferior, vlevo do vena renalis sinistra Systém větvení krevních cév v nadledvině
•
Endokrinní systém
Klinika Hydrokortizon je syntetická forma kortizolu. Používá se v léčbě chronických zánětů, autoimunitních onemocnění a alergií, neboť snižuje zánětlivou odpověď inhibicí tvorby interleukinu 1 a 2 v lymfocytech a makrofázích. Adrenokortikální insuficience označuje nepoměr mezi syntézou steroidních hormonů kůry nadledvin a jejich potřebou. Může být způsobena poruchou nadledvin (primární, periferní forma) nebo poruchou hypotalamo-hypofyzárního systému (sekundární, centrální forma). Primární forma je nejčastěji způsobena autoimunitním zánětem, sekundární forma cystami či nádorem mozku. Addisonova choroba je označení pro primární periferní adrenokortikální insuficienci (nedostatečnost), při níž je patologickým procesem postižena kůra nadledviny a v důsledku toho chybějí glukokortikoidy i mineralokortikoidy. Pomalu se rozvíjejí nespecifické příznaky (zvýšená únavnost, hubnutí, nechutenství, slabost, trávicí potíže, sklon k nízkému krevnímu tlaku aj.). Cushingův syndrom je soubor příznaků vznikající při dlouhodobém vystavení těla nadměrným dávkám kortizolu v krvi. Může být způsoben nadprodukcí ACTH adenohypofýzou (častější), ale může vzniknout nadprodukcí kortizolu přímo v kůře nadledvin. Projevuje se měsícovitým obličejem, obezitou centrálního typu, tenkou kůží s purpurovými striemi, úbytkem a atrofií svalové hmoty, poruchou kostní denzity, vysokým krevním tlakem a také poruchou glukózového metabolizmu.