2.1
IV. 9
Epidermis – Pokožka
Buňky 1 Keratinocyty
Zbytky po mrtvých – jsou hlavní buňky pokožky, mají cylindrický tvar a ektodermový původ keratinocytech – tvar a morfologie v závislosti na stupni diferenciace – dělení buněk probíhá ve stratum basale a stratum spinosum – jelikož mají vysokou mitotickou aktivitu, obsahují velká jádra a bazofilní cytoplazmu (drsné endoplazmatické retikulum, volné ribozomy) Keratohyalin – mají četné ostnité výběžky (spiny), které jsou pomocí dezmozomů spojené se sousedními buňkami – nejlépe patrné ve stratum spinosum, v němž způsobují ostnitý vzhled buněk Tvoří: Ostnité výběžky 1.1 Tonofilamenta – druh cytokeratinových intermediárních filament (spiny) – proplétají se a vytvářejí tonofibrily, které se upínají do plotének dezmozomů – umožňují přenos sil na okolní buňky a pevné spojení keratinocytů navzájem Mnohoúhelný keratinocyt – dodávají pokožce pevnost, hlavně ve stratum spinosum 1.1.1 Tonofibrily – propletené snopce tonofilament ve stratum spinosum, Melaninová granula které zvyšují mechanickou pevnost pokožky 1.2 Keratohyalinová granula – ve stratum granulosum Cylindrický – během vyzrávání se keratohyalin mění v eleidin a ten následně v keratin keratinocyt 1.3 Lamelární tělíska – látky tukové povahy (glykolipidy) – jsou vylučovány do mezibuněčných štěrbin – slouží k utěsnění štěrbin jako mezibuněčný tmel – zajišťují nesmáčivost a bariérové funkce pokožky
Vrstvy pokožky
2 Melanocyty
– buňky nepravidelného tvaru s mnoha výběžky – vyskytují se ve spodních vrstvách pokožky: ve stratum basale a stratum spinosum (ochrana pro dělící se buňky) – původem z neurální lišty, druhotně cestují do pokožky, Melanin nemají dezmozomové spojení s keratinocyty Tvoří: Melanocyt 2.1 Eumelanin nebo feomelanin (tmavý či rezavý typ kůže) – vychytávají UV záření 2.1.1 Melanin – je vytvářen a skladován ve váčcích zvaných melanozomy – jakmile melanozomy dospějí do stádia, v němž jsou melaninem zcela vyplněny, bývají označovány jako melaninová granula – cytokrinní sekrecí jsou melaninová granula dodávána (injikována) do okolních keratinocytů (melanocyty jsou často světlé buňky, pigment se hromadí v keratinocytech) – v keratinocytech je melanin shromažďován v oblasti cytoplazmy nad jádrem, aby chránil DNA dělících se buněk 2.2 Epidermální melanocytová jednotka – obvykle 10–20 keratinocytů sdružených s 1 melanocytem
Epidermální melanocytová jednotka
3 Dendritické (Langerhansovy) buňky
– druh dendritických buněk imunitního systému Langerhansova buňka ve stratum basale a stratum spinosum – nepravidelný hvězdicový tvar s četnými větvenými výběžky, Melanocyt pomocí nichž zachytávají a fagocytují antigeny – po zachycení antigenu cestují do lymfatických uzlin a fungují jako antigen-prezentující buňky – v cytoplazmě obsahují kyjovitá Bierbeckova tělíska – mají mezenchymový původ z monocyto-makrofágového systému
4 Merkelovy buňky
Vrstvy pokožky
– buňky kulovitého tvaru ve spodních vrstvách pokožky 4.1 Merkelova hmatová tělíska / Merkelovy terče – funkční spojení s nervovými vlákny – mechanoreceptory pro jemný dotek, největší výskyt na bříšcích prstů – v cytoplazmě se nachází neurosekreční granula – původ je nejasný, vývojově jde pravděpodobně Neurosekreční granula o specializované keratinocyty či buňky neuroektodermového původu
Keratinocyt Merkelova buňka Synapse Nervové vlákno
Merkelovo hmatové tělísko
443