Epidermis – Pokožka
2.1
Smysly a kůže
Pokožka je tvořena vícevrstevným dlaždicovým rohovějícím epitelem. Má ektodermový původ. Většinu buněk pokožky představují keratinocyty. Kromě nich se zde nacházejí melanocyty tvořící melanin, pigment pro ochranu před UV zářením. Obsahuje i antigen-prezentující dendritické (Langerhansovy) buňky a Merkelovy buňky sloužící jako mechanoreceptory. Vrstvy • 1 Stratum basale
– je tvořeno jednou řadou cylindrických či kubických keratinocytů připojených k bazální membráně pomocí hemidezmozomů – bazální membrána je zvlněná – zvyšuje to pevnost spojení se škárou a difúzi živin – obsahuje i melanocyty, Merkelovy buňky a dendritické (Langerhansovy) buňky – je zárodečnou vrstvou pro vznik nových keratinocytů a obnovu pokožky – obsahuje řadu mitoticky aktivních buněk
• 2 Stratum spinosum
– několik vrstev mnohoúhelných keratinocytů s ostnitými výběžky (spiny) – výběžky zprostředkovávají spojení buněk pomocí desmozomů na svých koncích – mezi buňkami jsou rozšířené mezibuněčné prostory, které umožňují lepší difúzi živin do povrchovějších oblastí pokožky – obsahuje dendritické (Langerhansovy) buňky a mnoho tonofilament a tonofibril, a tím udržuje tvar buněk stratun spinosum – je zárodečnou vrstvou pro vznik nových keratinocytů a obnovu pokožky
• 3 Stratum granulosum
– oploštělé keratinocyty, začínají se plnit keratohyalinem (mají viditelná bazofilní keratohyalinní granula v cytoplazmě) – jádro a buněčné organely se rozpadají, buňky postupně odumírají – do mezibuněčných prostor jsou vylučována lamelární tělíska podílející se na zajištění neprostupnosti pro vodu – je základem pro navazující keratinizaci a podmiňuje vznik a zachování stratum corneum 6
• 4 Stratum lucidum
– pouze 1–2 vrstvy mrtvých buněk – tenká vrstva (kvůli eleidinu silně eozinofilní) – patrná pouze u silně rohovějící kůže – oploštěné neživé keratinocyty – keratohyalin se zde začíná měnit na eleidin – jsou zde přítomna lamelární tělíska
• 5 Stratum corneum
• 6 Stratum disjunctum 442
– tenká vrstva odlupujících se zbytků mrtvých keratinocytů
Stratum germinativum Malpighi je souhrnný název stratum basale a stratum spinosum. Díky hemidezmozomům připojujícím keratinocyty k bazální membráně nelze odtrhnout pokožku od škáry. Během vyzrávání se keratohyalin mění v eleidin a ten následně v keratin. Eleidin stáčí rovinu polarizovaného světla. Bierbeckova tělíska jsou struktury kyjovitého tvaru v cytoplazmě Langerhansových buněk. Jsou viditelná jen v elektronovém mikroskopu. Stratum spinosum je tvořeno keratinocyty, které mají při pozorování ve světelném mikroskopu ostnitý vzhled, přičemž „ostny“ (spiny), představují výběžky buněčné membrány, jimiž se keratinocyty propojují navzájem pomocí dezmozomů. V nativním stavu však tyto útvary nemají podobu ostnů, ale spíše buněčných výběžků o větší tloušťce. Výsledný vzhled při pozorování ve světelném mikroskopu je dán smrštěním buněk a jejich částí při dehydrataci provázející zpracování preparátu pro světelnou mikroskopii. Proces rohovění (keratinizace) začíná ve stratum granulosum. Buňky se plní zrny keratohyalinu, ten se postupně spojuje s tonofilamenty a později vyplní celou buňku. Současně ubývá mezibuněčných spojů a jsou odbourávány buněčné organely. Ve stratum lucidum se keratohyalin mění na eleidin. Stratum corneum již obsahuje mrtvé zbytky buněk, vyplněné vyzrálým keratinem, dezmozomy jsou plně odbourány, což umožňuje odlupování zrohovělých vrstev a vznik stratum disjunctum.
5
– má různou tloušťku podle typu rohovění kůže – eozinofilní vrstva bez zřetelných hranic mezi odumřelými keratinocyty – oploštěné zrohovělé vrstvy představují zbytky neživých keratinocytů bez jader a buněčných organel – buňky jsou vyplněné keratinem, který vznikl přeměnou z eleidinu – dezmozomy se rozpadají, na povrchu pokožky se odlučují šupiny odumřelých buněk – představuje bariéru proti fyzikálním, chemickým a mechanickým vlivům – spolu s mazem zabraňuje ztrátám vody, minerálů a bílkovin – zamezuje smáčivosti pokožky – brání průniku cizorodých mikroorganizmů
Tonofilamenta jsou druhem intermediárních filament. Zajišťují pevnost pokožky.
4
3
Lidská pokožka se zcela obnoví přibližně za 47 dní, nové keratinocyty vznikají ve stratum germinativum.
Klinika 2
1
Bazální membrána Škára
Vrstvy pokožky
Lupénka (psoriáza) se vyznačuje krajně zvýšeným množením buněk a jejich porušeným vyzráváním. Mimo jiné dochází ke ztenčení až vymizení stratum granulosum, a tím k porušení keratinizace (parakeratinizace). Projevuje se odlučováním velkých šupin zrohovělé pokožky, což způsobuje odkrytí hlouběji uložených, ne zcela zrohovělých vrstev.