Liquor cerebrospinalis – Mozkomíšní mok
8
Soustava dutin CNS (čtyři mozkové komory a centrální míšní kanál) je souvisle vystlaná ependymovými gliovými buňkami a vyplněná mozkomíšním mokem. Zdrojem moku jsou bohatě větvené výběžky keříčkové pleteně (plexus choroideus). Ty jsou tvořeny dobře prokrveným řídkým vazivem omozečnice, které je na povrchu přivráceném do komor pokryto jednovrstevným kubickým až nízce cylindrickým ependymem. Mozkomíšní mok je filtrován skrz stěnu vlásečnic v plexus choroideus. S krví je mok v kontaktu skrz hematolikvorovou bariéru a s buňkami CNS skrz encefalolikvorovou bariéru. Z dutin CNS vstupuje mok do subarachnoidálního prostoru a následně je vstřebáván skrz výběžky pavučnice do žilních splavů. Mozkomíšní mok – čirá tekutina, neobsahuje buňky – má homeostatickou funkci (přispívá k udržení vnitřního prostředí pro okolní buňky CNS) – chrání před nárazy a tlakem (mozek obklopený mokem je nadlehčován vztlakovou silou) Tvorba, oběh a vstřebávání moku 1 Vzniká v plexus choroideus mozkových komor – filtrací plazmy skrz stěnu vlásečnic 1.1 Řídké vazivo stromatu plexus choroideus 1.2 Stěna vlásečnic plexus choroideus 1.3 Ependym 2 Prochází komorovým systémem do subarachnoidálního prostoru 3 V subarachnoidálním prostoru dojde k výběžkům pavučnice s klky (granulationes arachnoideae Pacchioni) 4 Skrz stěnu pavučnicových výběžků vyklenujících se do žilních splavů je mok vstřebáván do žilní krve Vlásečnice 4.1 Trámce pavučnice 1.1 4.2 Neurotel – na povrchu pavučnice 1.2 – oploštělé fibroblasty tvrdé pleny 1.3 4.3 Výběžek pavučnice 4.4 Stěna tvrdé pleny 4.5 Žilní splav – vystlaný endotelem
• • • • •
Bariéry mozkomíšního moku
4.1
Detail granulatio arachnoidea
3
• • •
• • •
408
Plazmatické membrány ependymových buněk jsou vybaveny transportními proteiny (např. Na+/K+ ATP-ázou), které přispívají k aktivní tvorbě moku.
Pachymeninx (tvrdá plena) je synonymum pro dura mater. Leptomeninx (měkká plena) zahrnuje arachnoidea mater a pia mater. Obě pleny totiž mají společný vývojový základ.
1 2
Perivaskulární vazivo omozečnice obalující cévy je pozorovatelné do hloubky mozku a míchy až po úroveň prekapilár.
Detail plexus choroideus 2.1
Tvorba, oběh a vstřebávání moku
mezi vlastní nervovou tkání mozku a mokem, tvoří ji: 2.2 1 Vrstva astrocytových výběžků 2.3 – na povrchu mozku a míchy – tvoří membrana limitans glialis superficialis 3 2 Vrstva ependymových buněk 4 – v oblasti všech dutin CNS 1 5 2.1 Jedna vrstva kubických až nízce cylindrických buněk – jsou uspořádány na způsob epitelu 2.2 Mikroklky a řasinky – na apikálním povrchu 2.3 Zonulae occludentes – těsné pásové spoje na laterální stěně sousedících buněk, které Bariéry mozkomíšního moku brání průniku látek mezibuněčnými prostory 3 Tanycyty – v některých dutinách (např. ve třetí komoře) 4 Nesouvislá bazální lamina – pod ependymem v sousedství mikrocév mozku/míchy – je zbytkem bazální laminy neuroektodermového epitelu a místy se zcela ztrácí Hematolikvorová bariéra – umožňuje selektivní přenos proteinů z plazmy do moku 5 Endotel fenestrovaných vlásečnic řídkého vaziva plexus choroideus 6 Ependym plexus choroideus
Jelikož hematolikvorová bariéra umožňuje v neporušeném stavu jen selektivní přenos proteinů z krevní plazmy do mozkomíšního moku, tak má mok v porovnání s krevní plazmou: jen velmi málo proteinů, méně lipidů a méně glukózy, více chloridových a sodných iontů.
Cytoplazma ependymových buněk se barví eozinofilně kvůli vyššímu obsahu mitochondrií.
4
Encefalolikvorová bariéra – dobře propustná bariéra
•
Denní tvorba moku je 500–600 ml. Množství moku v komorovém systému je 130–150 ml. Z toho 20 % moku je v dutinách a 80 % v subarachnoidálním prostoru.
Tanycyty jsou uzpůsobené ependymové buňky vysílající mezi astrocyty perivaskulární výběžky k vlásečnicím CNS.
4.5 4.3 4.4 4.2
• • •
Nervový systém
Hematoencefalická bariéra je přirozeně oslabena u cirkumventrikulárních orgánů v blízkosti mozkových komor. Nacházíme zde kapiláry fenestrovaného typu. Tyto podkorové oblasti jsou totiž součástí fyziologických zpětných vazeb, jimiž mozek přes hypotalamus a hypofýzu ovlivňuje činnost podřízených žláz s vnitřní sekrecí.
Klinika Vzhledem k propustnosti encefalolikvorové bariéry prostupuje mozkomíšní mok částečně do CNS. Tím se v jeho složení mohou odrážet různé procesy probíhající v mozku a míše (např. záněty a demyelinizační onemocnění). Prostup léků skrz hematoencefalickou bariéru ovlivňuje dosažení jejich účinných koncentrací v CNS. Špatná prostupnost může omezovat účinek v CNS (např. u některých antibiotik či chemoterapeutik), v případě jiných léků naopak chrání CNS před nežádoucími vedlejšími účinky.