Úvod
1
Nervový systém
Nervový systém se dělí na centrální a periferní. Periferní nervový systém (PNS) je tvořen periferními nervy a ganglii. Centrální nervový systém (CNS) se skládá z míchy a mozku. Nervové buňky (neurony) jsou základní stavební a funkční jednotkou nervového systému, jelikož tvoří, vedou, vyhodnocují a předávají vzruchy. Komunikace neuronů navzájem a komunikace s cílovými orgány se uskutečňuje na synapsi pomocí neurotransmiterů (přenašečů). Neuroglie (glie) jsou podpůrné buňky nervového systému. Kromě podpůrné role mají velký význam ve výživě a hojení nervové tkáně, ale také ve schopnosti fagocytózy. Vývoj nervového systému
Periferní nervový systém
Nervový systém pochází z neurální ploténky, což je zePeriferní nervový systém je tvořen míšními a hlavovými sílená oblast ektodermu (neuroektodermu), vchlipující se nervy, ganglii (shluky těl neuronů mimo CNS) a nervovými ve 3. týdnu po oplození do podoby neurální brázdy (rýhy, zakončeními se senzitivní a senzorickou funkcí. První dva žlábku), která se postupně směrem kraniálním a kaudálním hlavové nervy (čichový a zrakový nerv) jsou vývojově výběžuzavírá v neurální trubici. Kraniální část neurální trubice se ky prozencefala a diencefala a svými obaly, mikroskopickou koncem 4. týdne člení a rozšiřuje ve tři mozkové váčky (krastavbou, zastoupením gliových buněk a typem myelinu odniokaudálně: prosencephalon, mesencephalon a rhombenpovídají skladbě CNS. Z anatomického hlediska tedy oba pacephalon). Koncem 5. týdne již vznikají základy pěti mozkotří spolu s ostatními hlavovými nervy do periferního nervových váčků (telencephalon, diencephalon, mesencephalon, vého systému, ale z histologického hlediska nemají strukturu metencephalon a myelencephalon). Z metencefala vzniká periferního nervu, nýbrž bílé hmoty. most a mozeček, z myelencefala prodloužená mícha. Periferní nervy sestávají z postupně se větvících svazků V neurální trubici lze v 6. týdnu rozlišit ventrální bazální nervových vláken. Každý svazek je obalen vazivem (periploténku s budoucí motorickou funkcí, která neurium). Mezi vlákny téhož svazku je jemné je hraniční rýhou (sulcus limitans) oddělevazivo (endoneurium). U myelinizovaných nerna od dorzální alární ploténky, v níž budou vových vláken vzniká z vnitřních závitů memPeriferní nervový soustředěny funkce senzitivní a koordinační. brány Schwannových gliových buněk myelin, systém je tvořen Toto uspořádání CNS je patrné zejména od který přispívá k elektrické izolaci povrchu výsoustavou nervů metencefala kaudálně. Zatímco na úrovni běžků neuronů. U nemyelinizovaných vláken a ganglií. Nervy mozkových váčků je toto uspořádání druhotjsou výběžky neuronů obaleny pouze samotnými ohyby a vrásněním mozkových oddílů nou vrstvou Schwannových buněk. Celý nerv sestávají ze svazků částečně setřeno, zůstává na úrovni míšní a jeho svazky jsou zavzaty v kolagenním vazivu nervových vláken, části neurální trubice zachováno. Vnitřek ne(epineurium). v nichž probíhají urální trubice, tj. vznikajících mozkových koSenzitivní ganglia hlavových nervů a ganglia nervová vlákna. mor a centrálního míšního kanálu, je vystlán míšních nervů obsahují pod vazivovým pouzvrstvou periventrikulárních buněk, z nichž drem pseudounipolární neurony obklopené později vzniká ependym. satelitními gliovými buňkami. V autonomních Současně s uzávěrem neurální trubice se po straně valů gangliích sympatiku a parasympatiku nacházíme pod vaobklopujících neurální brázdu odděluje neurální lišta jako zivovým obalem multipolární neurony, které jsou druhým populace neuroektodermových buněk s rozsáhlým migračneuronem autonomních visceromotorických drah. Ganglia ním a diferenciačním potenciálem. Z neurální lišty pocházesympatiku jsou blíže CNS, ganglia parasympatiku jsou více jí všechny neurony nalézající se mimo CNS, včetně neuronů v periferii a někdy se rozpadají do málo zřetelných pletení. míšních ganglií, postsynaptických neuronů autonomního Autonomní nervový systém (ANS) je poměrně nezávislá nervového systému a dřeně nadledvin. Kromě toho vznikají součást PNS, která se podílí na inervaci hladké svaloviny z buněk neurální lišty Schwannovy buňky (glie periferních vnitřních orgánů, kůže a cév a na řízení činnosti srdce a žláz. nervů), obě měkké pleny (pia mater a arachnoidea mater), Efektorovou složku představují visceromotorická vlákna hlavový mezenchym a mezenchym žaberních oblouků (jde (pregangliová a postgangliová). Do drah autonomního nero mezenchym ektodermového původu, tj. ektomezenchym), vového systému jsou vložena autonomní ganglia. Do ganglií melanocyty a Merkelovy buňky osidlující základ kůže či buňvstupují pregangliová vlákna, která se v nich bohatě větví ky, bulbárních a trunkálních valů aortopulmonární přepáža končí synapsemi na postgangliových neuronech. Po přepoky oddělující výtokovou oblast komor vyvíjejícího se srdce. jení opouštějí postgangliová vlákna ganglion a inervují cílové Případné poruchy dělení, migrace a diferenciace populací struktury. Funkčně se dělí na sympatikus a parasympatikus. buněk pocházejících z neurální lišty tak mohou během zároSamostatnou jednotku představuje enterický nervový sysdečného vývoje vést k poškození vývoje mnoha orgánů (tzv. tém, který je uložen ve stěně trávicí trubice, v níž tvoří dvě neurokristopatie). pleteně (plexus myentericus a plexus submucosus). Podílí se na kontrole funkce trávicí trubice a jejích žláz a na ostatních částech ANS je víceméně nezávislý.
Základní stavební principy nervové tkáně jsou popsány v kapitole III. 4 Nervová tkáň. 398