3.2
Vývoj folikulů
Ženský pohlavní systém
Folikuly jsou váčky uložené v kůře vaječníku. Skládají se vždy ze zárodečné buňky a dle stádia vývoje z jedné či několika vrstev folikulárních (později nazývaných granulózových) buněk a stromálních buněk, které vajíčko obklopují. Zabezpečují prostředí nezbytné pro správný vývoj a zrání zárodečných buněk. Několik vrstev buněk vajíčko doprovází i po jeho uvolnění při ovulaci. Rozlišujeme šest stádií vývoje folikulu. Primordiální folikul – vzniká již ve 3. měsíci vývoje a některé setrvávají ve vaječníku až do začátku pravidelného ovariálního cyklu, jiné zanikají – má kulový tvar, nachází se v kůře těsně pod tunica albuginea 1 Primární oocyt – 25–30 µm velký, uložený centrálně 2 Folikulární buňky – tvoří okolo oocytu jednovrstevný dlaždicový epitel 3 Bazální membrána – nasedají na ni folikulární buňky
• •
1
2
Primordiální folikul
Primární jednovstevný (unilaminární) folikul – jednovrstevný folikul kulového tvaru 1 Primární oocyt – narůstá (120 µm), uložen centrálně – v této fázi se v ooplazmě objevují volné organely, lipidové kapénky, kortikální granula a anulární lamely 2 Folikulární buňky – mění tvar na kubický a tvoří okolo oocytu jednovrstevný kubický epitel – mají charakter buněk tvořících proteiny (přibývá cisteren hrubého endoplazmatického retikula a zvětšuje se Golgiho komplex) 3 Bazální membrána – nasedají na ni folikulární buňky
•
1
2 2
• •
Primární vícevrstevný (multilaminární) folikul
Corona radiata je vrstva buněk granulózy pevně adherujících k zona pellucida po ovulaci. Zona pellucida obsahuje 3 hlavní glykoproteiny (ZP1, ZP2 a ZP3), hrající důležitou roli při průniku spermie (fungují jako receptory pro navázání spermií) a při spouštění akrozomální reakce. Folikulární tekutina (liquor follicularis) je transsudát plazmy obsahující pohlavní hormony, hyaluronan, antioxidanty, nízké hladiny proteinů reaktivní fáze a další látky.
Klinika Primární unilaminární folikul
• • • • •
Tvar: kubický až cylindrický Jádro: 1 kulové (umístěné centrálně) Primární Tinkce cytoplazmy: bazofilní (nízká až střední intenzita) multilaminární folikul Charakteristika: buňky jsou mezi sebou propojeny četnými zonulae adhaerentes, dezmozomy a nexy, které zajišťují koordinaci během proliferace – mikroklky granulózových buněk nejblíže oocytu prostupují skrz zona pellucida, v níž se setkávají s mikroklky oocytu a spojují se pomocí nexů – buňky pod vlivem folikulostimulačního hormonu přeměňují androgeny pomocí aromatázy na estrogeny, které stimulují granulózové buňky k dělení, a tím i k zvětšování folikulu Granulózová buňka
370
Spojení mezi mikroklky granulózových buněk a mikroklky oocytu je ve světelném mikroskopu patrné jako žíhání v zona pellucida.
Androstendion z tékových buněk je následně v granulózních buňkách přeměněn na estrogeny pomocí enzymu aromatázy.
– vícevrstevný folikul mění tvar na vejčitý a přesouvá se hlouběji do kůry vaječníku 1 Primární oocyt – narůstá (130 µm), uložen centrálně 2 Zona pellucida – nebuněčný amorfní obal okolo oocytu, obsahuje glykoproteiny vylučované granulózovými buňkami i samotným oocytem – obsahuje glykoproteiny zásadní pro průnik spermie do oocytu 1 2 3 4 5 3 Granulóza – obsahuje granulózové buňky (přejmenované folikulární buňky) – granulózové buňky naléhající na zona pellucida jsou cylindrické a vytvářejí vrstvu zvanou corona radiata 4 Bazální (Slavjanského) membrána – na vnější straně granulózy 5 Téka – pouzdro folikulu – stromální buňky vytvářejí silnou cévnatou vrstvu okolo folikulu
Granulózová buňka
Zona pellucida je ve světelném mikroskopu viditelná jako homogenní eozinofilní nebuněčná vrstva okolo oocytu.
Dvojvaječná dvojčata vznikají, pokud vajíčka ze dvou dominantních folikulů dozrají a uvolní se během daného cyklu a obě jsou oplodněna. Syndrom polycystických vaječníků je častý stav, jehož příčinou je hormonální porucha. Dochází k nadměrné tvorbě androgenů (nejčastěji během puberty), které jsou v periferní tukové tkáni přeměněny enzymem aromatázou na estron. Vysoké hladiny androgenů a estronu zpětnovazebně tlumí tvorbu FSH a naopak stimulují vylučování LH z předního laloku podvěsku. Vysoké hladiny LH pak v tékových buňkách vyvolávají tvorbu dalších androgenů, které však nemohou být v granulózových buňkách přeměněny na estrogen jako obvykle, protože aktivita těchto buněk je závislá na FSH, který je nyní utlumen. Dochází k inhibici vývoje folikulů a vytvářejí se mnohočetné velké cysty představující folikuly v různé fázi zániku. Androgeny se vyplavují do krve a působí typické příznaky – hirsutiz mus, obezitu, poruchy menstruace a neplodnost. Granulózové buňky tvoří také antimülleriánský hormon (AMH), jehož hladina se v posledních letech považuje za nejlepší ukazatel ovariální rezervy a běžně se vyšetřuje v centrech pro asistovanou reprodukci.