Memorix anatomie - 3. vydání (136 stran)

Page 78

Cor – Srdce

3

Srdce a krevní cévy Srdce

Normální hmotnost srdce je 290–350 g.

Srdce je hlavní orgán kardiovaskulárního systému, který se nachází ve středním dolním mediastinu. Je uloženo za hrudní kostí v rozsahu své 1/3 vpravo a 2/3 vlevo od střední čáry. Srdeční osa spojuje ústí horní duté žíly se srdečním hrotem a směruje šikmo doleva, dopředu a dolů. Srdce se skládá ze čtyř dutin oddělených přepážkami a chlopněmi. Klinicky a funkčně jej lze dělit na pravé a levé srdce. Osrdečník (perikard) je nepružný vakovitý obal složený ze dvou listů, mezi kterými se nachází serózní tekutina (15–50 ml) usnadňující pohyb srdce. Vpředu je srdce v perikardu volné, vzadu je poutáno průchody cév vstupujícími nebo vystupujícími ze srdce.

Poloha srdce v hrudníku závisí na věku, poloze bránice, dýchacích pohybech, tvaru hrudníku a poloze těla. V širokém krátkém hrudníku při vysoké poloze bránice je podélná osa uložena více napříč. V úzkém dlouhém hrudníku je poloha srdce více podélná. Cor pendulum se nazývá srdce úzkého dlouhého hrudníku, které vypadá jako zavěšené na velkých cévách. Je-li k tomu srdce ještě malé, nazývá se kapkovité srdce.

Topografie srdce (v perikardu)

• 1 Ventrálně: přední dolní mediastinum a před ním hrudní kost • 2 Dorzálně: dolní zadní mediastinum a za ním páteř – v dolní zadním mediastinu je jícen (srdce naléhá na jícen levou síní) • 3 Laterálně: sestupují nn. phrenici a perikard naléhá na pleurae mediastinales • 4 Kraniálně: vychází z něj arcus aortae do horního mediastina • 5 Kaudálně: nasedá na bránici v oblasti centrum tendineum

T1 T2

4

4

Poslechové (auskultační) body se také nazývají Testutovy body a jejich spojnice vytvářejí obvod plochy srdce v průmětu na stěnu hrudníku.

T3 T4 T5

1

3

T6

Tepenné zásobení perikardu je zabezpečeno prostřednictvím arteriae pericardiacophrenicae doprovázející nervi phrenici.

T7

5

2

T8

2

T9 T 10

5

Crux cordis je srdeční kříž, místo na vnějším povrchu srdce, v němž se stýkají stěny obou komor a obou síní. Nachází se na dolní ploše srdce, v místě křížení sulcus coronarius a sulcus interventricularis posterior.

T 11

Pohled na perikard zepředu

T 12 Sagitální řez mediastinem

Projekce srdce

• Projekci srdce na povrch hrudníku určují 4 body – vpravo v 2. mezižebří: 1 cm od okraje sterna – vpravo v 5. mezižebří: při linea sternalis – vlevo v 5. mezižebří: navnitř

A

od medioklavikulární čáry – odpovídá projekci srdečního hrotu – vlevo ve 2. mezižebří: 2 cm od okraje sterna

P T

Poslechová místa chlopní

M

• A – Aortální chlopeň – 2. mezižebří vpravo parasternálně • P – Pulmonální chlopeň – 2. mezižebří vlevo parasternálně Projekce srdce a poslechová místa chlopní • T – Trikuspidální chlopeň – 5. mezižebří vlevo (nebo vpravo) parasternálně • M – Mitrální chlopeň – 5. mezižebří vlevo mediálně od medioklavikulární čáry

Perikard Při přechodu parietálního a viscerálního listu perikard tvoří:

• 1 Porta arteriarum – kraniální průchod pro aortu a truncus pulmonalis vystupující ze srdce • 2 Porta venarum – kaudální průchod pro dvě duté žíly a čtyři plicní žíly vstupující do srdce • 3 Sinus transversus pericardii – prostor na zadní straně perikardu mezi porta arteriarum a porta venarum • 4 Sinus obliquus pericardii – prostor v oblasti porta venarum

266

Viscerosenzitivní vlákna na srdci inervují pouze perikard. Jsou to senzitivní větve z nervus phrenicus.

1 3 2 4

Pohled na zadní část perikardu zepředu po odstranění srdce

Atriální natriuretický faktor/peptid (ANF) je hormon tvořený síňovými kardiomyocyty, které slouží rovněž jako baroreceptory. Reagují na zvýšený krevní tlak vyloučením ANF, jenž v ledvinách zvyšuje vylučování sodíku močí.

Klinika Srdeční tamponáda představuje stav, při němž se v důsledku nahromadění tekutiny v perikardové dutině nemůže srdce dostatečně roztáhnout v diastole. Perikard je schopen pojmout až 1000 ml tekutiny, pokud se hromadí chronicky, bez klinických projevů. Naopak akutní nárůst objemu tekutiny řádově v desítkách ml (max. 200 ml) vede velmi rychle k tamponádě. Tato situace může nastat při ruptuře volné stěny myokardu v místě poinfarktové jizvy nebo následkem provalení disekce (natržení) stěny aorty. Punkce perikardu se provádí kraniálně od processus xiphoideus sterni (pod ultrazvukovou kontrolou), nebo méně často v area interpleuralis inferior (pericardiaca) v 5. mezižebří vlevo těsně u sterna.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
Memorix anatomie - 3. vydání (136 stran) by Radovan Hudak - Issuu