Dentes – Zuby
2.4
Trávicí systém
Zuby jsou v ústní dutině do zubních lůžek (alveoli dentales) uloženy speciálním způsobem – vklíněním (gomphosis) a v čelistích jsou seřazeny do horního a dolního oblouku. Prořezávání mléčného chrupu začíná v 6. měsíci a končí ve 24. měsíci s počtem 20 zubů. Prořezávání trvalého chrupu začíná v šesti letech a nejčastěji končí kolem třicátého roku s počtem 32 zubů. Hlavní funkcí zubů je mechanické zpracování potravy, významně se podílí na tvorbě hlasu (fonace), artikulaci a správném postavení čelistního kloubu. Vnější stavba
• 1 Corona dentis – korunka, viditelná část zubu krytá sklovinou • 2 Collum dentis – krček, přechod mezi korunkou a kořenem zubu krytý dásní • 3 Radix dentis – kořen uložený v zubním lůžku čelisti • 3.1 Apex radicis dentis – zubní hrot, přes jehož otvor
1
3 4
•
3.1
Směry a plochy na korunce zubu Směry
• 1 Cervikálně – směrem k zubnímu krčku • 2 Koronárně – směrem ke korunce zubu • 3 Meziálně – směrem k předním zubům • 4 Distálně – směrem k zadním zubům Plochy • 5 Facies vestibularis – plocha obrácená do předsíně
3
První stolička (M1) je z hlediska rozložení tlaku na zubní oblouk nejzatíženější zub.
4 5 8
Poslední stoličky (M3) se prořezávají až v dospělosti a nazývají se dentes serotini – zuby moudrosti.
6
5.1 Facies labialis – vpředu, plocha obrácená ke rtům 5.2 Facies buccalis – vzadu, plocha obrácená k tváři 6 Facies lingualis – plocha obrácená proti jazyku u dolních zubů 6.1 Facies lingualis – plocha obrácená k jazyku na dolních zubech 6.2 Facies palatinalis – plocha obrácená k patru na horních zubech 7 Facies palatinalis – plocha obrácená proti patru u horních zubů 5 8 Facies approximalis – styčné plochy sousedících zubů 9 Facies occlusalis – kousací plocha na vrcholu korunky 11
•
• 10 Dentinum – zubovina, tvoří základní hmotu zubu • 11 Enamelum – sklovina, pokrývá zubovinu korunky • 12 Cementum – cement, vláknitá kost pokrývající krček a kořen
10
2 12
Parodont (parodontium) – soubor struktur zajišťujících fixaci zubu 1 Alveolus dentalis – zubní lůžko tvořené kompaktní kostí 2 Periodontium – ozubice, dentoalveolární spojení – kraniálně přechází do vaziva dásně 4 2.1 Gomphosis (typ spojení) – vklínění zubu v alveolárním výběžku je spojení zubního kořene s periostem vnitřního povrchu zubního lůžka (alveolu) pomocí vazivové tkáně 3 3 Cement – vrstva na povrchu zubního kořene a krčku 2 4 Gingiva – dáseň, fixuje zuby v oblasti zubního krčku
• • • •
1
Gingivodentální uzávěr – uzavírá vstup do periodontia u zubního krčku – je tvořen speciálním spojením epitelu dásně se zubní sklovinou či cementem – pod tímto uzávěrem je vazivo ozubice infiltrováno lymfocyty a plazmatickými buňkami, které zde tvoří imunologickou bariéru
174
6
Facies contactus je zastaralý termín pro facies approximalis dentis.
Klinika Periodontální štěrbina je bohatě cévně a nervově zásobený prostor mezi zubem a alveolem, ve kterém se nachází periodontium.
1
Fixace zubu v čelisti
Podle znalosti prořezávání zubů lze určit věk člověka (dítěte) s odchylkou asi půl roku.
9
• •
Histologická stavba
Normookluze – skus, při němž přesahují horní zuby přes dolní. Zkřížený skus – část dolního zubního oblouku přesahuje přes horní oblouk.
Mnemotechnická pomůcka na sled prořezávaných zubů vycházející ze starého popisného systému: Mléčné zuby – „i idiot může cvakat mandibulou“ Trvalé zuby – „Miloval Ivan Ivanku Penisem Celým Prohnutým, Miloval Mistrovsky“
4.2
• •
Artikulace zubních oblouků je vzájemný kontakt horního a dolního zubního oblouku.
Starý systém značení zubů v zubním vzorci vycházel z počátečních písmen latinského názvu typu zubu a jeho pořadí v zubním oblouku. Mléčné zuby – i1, i2, m1, c, m2 Trvalé zuby – M1, I1, I2, P1, C, P2, M2, M3
4.1 2
(foramen apicis radicis dentis) se do zubní dutiny dostávají cévy a nervy 4 Cavitas dentis – zubní dutina, obsahuje bohatě prokrvenou a inervovanou pojivovou tkáň – zubní dřeň (pulpa dentis) 4.1 Cavitas coronae – rozšíření zubní dutiny v korunce 4.2 Canalis radicis dentis – zúžení zubní dutiny v hrotu
Odus je řecký termín pro zub. Dens je latinský termín pro zub.
Periapikální prostor je rozšíření periodontální štěrbiny kolem kořenového hrotu. Zde nejčastěji probíhají zánětlivé afekce zubu. Okluzální abraze je obrušování zubů jejich opotřebováním během života. Gingivální recese je ústup dásně kaudálně od korunky. Způsobuje odhalování krčku. Redukce alveolárních výběžků je snižování výšky kosti zubních lůžek. Orthopanthomograf (OPG) je RTG snímek, který přehledně zachycuje obličejovou část lebky včetně uložení zubů v obou zubních obloucích.