Uterus – Děloha
3.3
Pohlavní systém
Nepárový dutý hruškovitý orgán, procházející cyklickými změnami sliznice tak, aby v čase ovulace tvořil optimální prostředí k usídlení, dalšímu vývoji a růstu zárodku. V pobřišnicové dutině je uložena v anteverzi a anteflexi. Spermie tak mohou snáze proniknout do dělohy a v těhotenství poskytuje dostatek prostoru rostoucímu zárodku. Vnější stavba
• 1 Corpus – tělo je prostřední a zároveň největší částí dělohy • 1.1 Fundus – dno je ventrokraniální část děložního těla • 1.2 Cornu – párové rohy jsou místem vstupu vejcovodu a odstupu ligamentum ovarii proprium a ligamentum teres uteri • 1.3 Margo – oblé děložní hrany, od nichž odstupuje ligamentum latum uteri – v dolní třetině přichází a. uterina, jež vystupuje k rohům dělohy • 1.4 Cavitas uteri – dutina dělohy, v níž se vyvíjí zárodek a následně plod • 2 Isthmus – zúžený přechod mezi děložním tělem a hrdlem • 2.1 Canalis isthmi – dutina úžiny, jejíž horní okraj tvoří vnitřní děložní branku • 2.2 Ostium anatomicum uteri internum – vnitřní děložní branka 3 Cervix – hrdlo • 3.1 Portio supravaginalis cervicis – kraniální část hrdla nad úponem pochvy – plicae palmatae jsou slizniční řasy v portio supravaginalis cervicis • 3.2 Portio vaginalis cervicis – čípek je kaudální část hrdla vyčnívající do pochvy • 3.3 Canalis cervicis – část děložní dutiny procházející děložním hrdlem • 3.4 Ostium uteri – vnější děložní branka; vyústění canalis cervicis do pochvy 1.4
1.1
1
2 3.1
1.3
2.2 2 2.1 3.1 3.3
Menstruační cyklus je děj, při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici), vejcovodech a pochvě za současných změn hladin ženských pohlavních hormonů. Menstruace (měsíčky) je několikadenní krvácení na konci menstruačního cyklu. Po ní dochází k růstu děložní sliznice (proliferační fáze) a dozrávaní vajíčka. Poté se vajíčko uvolní (ovulace) do vejcovodu a může být oplodněno spermií. Následně se sliznice dělohy připravuje na uhnízdění oplodněného vajíčka (sekreční fáze). Pokud nedojde k oplodnění, následuje další menstruace.
Vnitřní stavba
epitelem, vazivem a tubulózními žlázami – obsahuje více sekrečních a méně řasinkových buněk 1.1 Zona basalis – vrstva endometria, která se v průběhu menstruačního cyklu nemění 1.2 Zona functionalis – vrstva endometria, která prodělává cyklické změny 2 Myometrium – hladká děložní svalovina uspořádaná do čtyř vrstev 3 3 Perimetrium – pobřišnice přecházející z ligamentum latum uteri na povrch dělohy 4 Parametrium – na dolní části dělohy, která se nachází subperitoneálně – řídké vazivo mezi dvěma listy ligamentum latum uteri a pod ním, zesílené v parametrální vazy
3.2
V oblasti cervix uteri dochází v průběhu dospívání ke změnám v epitelu. Zrající epitel je pak náchylný k infekci HPV (human papillomavirus), což může v pozdějším věku vést ke karcinomu děložního čípku. Prolaps dělohy je její výhřez až k vnějšímu ústí pochvy v důsledku oslabení fixačního aparátu v postmenopauzálním období.
3.2
1 Endometrium – sliznice dělohy tvořená jednovrstevným cylindrickým
252
Ligamentum teres uteri odstupuje od děložního rohu laterálně ke stěně malé pánve, pak probíhá dopředu skrz tříselný kanál a končí ve vazivu velkých stydkých pysků. Vaz obsahuje snopce hladké svaloviny.
Metroragie je krvácení z ženských pohlavních orgánů mimo menstruační cyklus. Metralgie jsou bolesti v děloze. Hysterektomie je odstranění dělohy.
1
1.1
• • • • •
Pevnost parametrálních vazů závisí na hormonální stimulaci.
Klinika
1.2
3.4
Metra a hystera jsou řecké termíny pro dělohu.
2
1.1 1.2
Plica vesicouterina (dno excavatio vesicouterina) je důležitá struktura při operacích na děloze (hysterektomie, sectio caesarea, atd.). Je nutné ji protnout a sesunout naléhající močový měchýř, jinak může dojít k jeho poranění. Těhotná žena se resuscituje obrácená na pravý bok, aby nedošlo k útlaku dolní duté žíly (syndrom venae cavae).
4
Myom (leiomyom) je nezhoubný nádor svaloviny dělohy. Je to nejčastější nádor děložního těla. Typickým příznakem je dlouhé silné krvácení, často i mimo cyklus.