Os frontale – Čelní kost
Kostra
Původem párová kost lebeční klenby vzniklá dezmogenní osifikací. Jedná se o pneumatizovanou (vzdušnou) kost, vytvářející vedlejší nosní dutinu – sinus frontalis. Skládá se z nepárové šupiny, nosní části a párové očnicové části.
Sutura frontalis persistens (metopica) odděluje původní párové základy kosti (je ventrálním pokračováním sutura sagittalis), zaniká do 2 let věku, přetrvává jen u 5–8 % populace.
2.1
• 1 Squama frontalis – šupina čelní kosti Facies externa – vnější plocha • 1.1 Tuber frontale – párové osifikační centrum a následně vyklenuté a zesílené místo šupiny kosti • 1.2 Arcus superciliaris – párový nadočnicový oblouk • 1.3 Glabella – oploštění nad kořenem nosu mezi arcus superciliares • 1.4 Margo supraorbitalis – horní okraj očnice • 1.4.1 Incisura frontalis (foramen frontale)
– nekonstantní mediální zářez (otvor) – průchod nervus supraorbitalis (ramus medialis) 1.7 1.4.2 Incisura supraorbitalis (foramen supraorbitale) 1.1 – laterální zářez (otvor) 1 – průchod a. et v. supraorbitalis et n. supraorbitalis (ramus lateralis) 1.5 Processus zygomaticus 1.2 – výběžek pro spojení s lícní kostí 1.3 1.6 Linea temporalis – místo začátku m. temporalis 2 – navazuje na linea temporalis inferior ossis parietalis 1.6 1.7 Margo parietalis – okraj 1.5 přiléhající k temenním kostem Lebka z boku a tvořící s nimi sutura coronalis 1.7 Facies interna – vnitřní plocha 1.8 Sulcus sinus sagittalis superioris 1.2 – brázda pro žilní splav 1.4.2 1.9 Crista frontalis – místo úponu duplikatury dura mater (falx cerebri) 2.1 – je pokračováním sulcus sinus 2.2 sagittalis superioris 2 Pars orbitalis 2.4 2.1 Fossa glandulae lacrimalis – jamka na laterální části stropu očnice pro slznou žlázu Lebka zepředu 2.2 Fovea trochlearis – jamka obsahující kladku 2.5 4 2.3 Spina trochlearis – kladka – je obtočena šlachou m. obliquus superior 2.4 Foramen ethmoidale anterius et posterius – otvory v mediální stěně očnice pro a., v. et n. ethmoidalis anterior et posterior – vznikají spojením s os ethmoidale 2.5 Incisura ethmoidalis – zářez pro os ethmoidale 2.6 Margo sphenoidalis 3 Pars nasalis – malá nepárová část u kořene nosu, na níž je spina et margo nasalis Basis cranii interna 4 Sinus frontalis – párová vedlejší nosní dutina 1.8 – zakládá se v 1. roce života 1.7 – plný vývoj na konci růstového období – ústí do meatus nasi medius 4.1 Septum sinuum frontalium – odděluje pravou a levou dutinu 2.5 4.2 Apertura sinus frontalis – vstup do dutiny Pohled zezadu
Foramen frontale a foramen supraorbitale jsou variabilní otvory, které mohou nahrazovat incisura frontalis et supraorbitalis. Impressiones gyrorum jsou otisky mozkových závitů na vnitřní ploše čelní kosti. Juga cerebralia jsou vyvýšeniny mezi otisky. Synchondrosis sphenooccipitalis se mění kolem 18. roku života na synostózu (osifikuje).
•
Sutura occipitalis transversa v horní části squama occipitalis probíhá v místě spojení horní části vzniklé dezmogenní osifikací a dolní části vzniklé chondrogenní osifikací. Do 4. roku věku zaniká, ale může přetrvávat. Kosti vzniklé nesplynutím osifikačních základů kolem sutura occipitalis transversa se označují jako ossa interparietalia (ossa Incae), vyskytující se v 30 % u americké populace a v 5 % u evropské.
• • •
1.1
• •
1 1.5 2 1.4.1
• • • • • • • •
22
3
Sutura mendosa je neuzavřený zbytek po srůstání více základů squama occipitalis, vybíhá mediálně nebo svisle ze sutura lambdoidea a bývá různě dlouhá. Spina trochlearis je obvykle chrupavčitá kladka ve fovea trochlearis, která bývá nekonstantně v 15 % kostěná. Canalis orbitocranialis spojuje očnici (začíná ve foramen ethmoidale anterius) a přední lebeční jámu.
2 1 2.6
Canalis orbitoethmoidalis spojuje očnici (začíná ve foramen ethmoidale posterius) a čichové sklípky. Crista occipitalis interna je svislá kostní hrana, může nahrazovat sulcus sinus occipitalis. Foramen caecum ossis frontalis je malá jamka na facies interna (squama frontalis) po zaniklé vena emissaria foraminis caeci.
1.9
1 2 1.7