Obecná stavba endokrinního systému
1
Endokrinní systém
Endokrinní systém se skládá ze žláz s vnitřním vyměšováním (sekrecí) a z buněk difúzního neuroendokrinního systému (DNES). Vnitřně sekretorické (nitrovyměšovací) žlázy nemají vývody a své působky (hormony) vylučují (secernují) do cév. Krví se hormony dostávají na cílová místa, v nichž působí navázáním na specifické receptory. Difuzní neuroendokrinní systém tvoří buňky rozptýlené ve tkáních ostatních systémů, jejich působky se nazývají tkáňové hormony a jsou přepravovány krví, mízou nebo tkáňovým mokem. Endokrinní soustava je fylogeneticky stará a společně s nervovým systémem řídí a koordinuje funkce organismu. Protože signalizace hormonální cestou je pomalejší než přenos vzruchu nervovou soustavou, slouží hormony především k regulaci dlouhodobých změn metabolismu a k udržování homeostázy. Glandulae endocrinae – Žlázy s vnitřní sekrecí 2
• 1 Hypophysis (glandula pituitaria) – podvěsek 1.1 Adenohypophysis (lobus anterior) 1.2 Neurohypophysis (lobus posterior) • 2 Glandula pinealis (corpus pineale) – šišinka • 3 Glandula thyroidea – štítná žláza • 4 Glandula parathyroidea – příštítná žláza (4 tělíska) • 5 Pars endocrina pancreatis – endokrinní složka slinivky • 6 Glandulae suprarenales – nadledviny • 7 Gonády (pohlavní žlázy) – varlata a vaječníky
1
3 4
6
5
Difuzní neuroendokrinní systém (DNES) Buňky rozptýlené v epitelech jiných orgánů jako enteroendokrinní buňky, endokrinní buňky pohlavních žláz a buňky srdečních síní vylučující natriuretický faktor (ANF). Paraganglia jsou shluky buněk původem z neuroektodermu v blízkosti velkých cév, sympatických ganglií a autonomních nervů. Jejich hlavní buňky tvoří katecholaminy.
Paraganglia
• 522
Adenohypofýza vznikla z Rathkeho výchlipky (z ektodermu stropu stomodea ve 3. týdnu). Mezi pars distalis a pars intermedia mohou zůstávat (perzistovat) dutinky (Rathkeho folikly), jako pozůstatek výchlipky. Pars tuberalis et intermedia jsou funkčně málo významné součásti adenohypofýzy. Chromofilní buňky se dělí podle barvení na acidofilní a bazofilní. Celkem 5 typů buněk tvoří 7 hormonů. DNES (difuzní neuroendokrinní systém) se dříve nazýval APUD-systém proto se nádory z jeho buněk nazývají apudomy.
Varle strana 240. Vaječník strana 250. Hypotalamus strana 430.
Klinika Karcinoid je nádor vycházející z buněk DNES trávicího ústrojí, který patří mezi nejčastěji se vyskytující nádory trávicí trubice. Obvykle tvoří serotonin a histamin. Masáž karotických sinů způsobí podráždění sinus caroticus a následně cestou n. vagus zpomalení srdeční frekvence. Toho se využívá v první pomoci a v diagnostice supraventrikulárních tachykardií.
• 1 Glomus caroticum
– v bifurcatio carotidis (v úrovni C4) – chemoreceptor – chromofóbní tkáň 2 Paraganglion aorticum abdominale (Zuckerkandlův orgán) – při odstupu a. mesenterica inferior – chromofilní tkáň podobná dřeni nadledvin 3 Glomus supracardiacum (aorticum) – v arcus aortae – chemoreceptor 4 Glomus coccygeum (Luschkův orgán) – umístěné před hrotem kostrče 5 Glomus jugulare – umístěné v oblasti bulbus superior venae jugularis internae 6 Glomus tympanicum – umístěné ve stěně středoušní dutiny
Herringova tělíska (corpuscula neurosecretoria) jsou synonymem pro sekreční granula v tractus hypothalamohypophysialis.
Sinus caroticus je rozšířený začátek a. carotis interna, v jehož stěně se nachází tlakové receptory informující o změně krevního tlaku.
7
2
Hypofýza je upevněná v tureckém sedle ve fossa hypophysialis pomocí části tvrdé pleny zvané diaphragma sellae, jež obsahuje otvor (foramen Pacchioni) pro stopku hypofýzy.
Nádory adenohypofýzy se mohou projevit útlakem chiasma opticum, vzniká bitemporální heteronymní hemianopsie.
1 2
Uložení paraganglií podél tepen
Hypofýza se operuje transsfenoidálním přístupem přes nosní a klínovou dutinu. Dnes je tradiční chirurgický přístup nahrazován radioterapií Leksellovým gama nožem Kraniofaryngeom je nádor ze zbytků embryonální tkáně Rathkeho výchlipky, může se projevit poruchou funkce podvěsku nebo útlakem chiasma opticum.