Venae cerebri – Žíly mozku
15
Mozkové žíly nemají chlopně a probíhají ve spatium subarachnoideum (některé hluboké žíly pod ependymem). Žíly mozku rozdělujeme do dvou skupin, supratentoriální (hluboké a povrchové) a infratentoriální. Povrchové mozkové žíly odvádějí krev z mozkové kůry a vlévají se do žilních splavů. Hluboké mozkové žíly odvádějí krev z mezimozku a hlubokých částí hemisfér do vena magna cerebri. Infratentoriální žíly odvádějí krev z mozečku a mozkového kmene do žilních splavů. Nakonec se veškerá krev setkává v bulbus superior venae jugularis internae. Z lebečních splavů krev rovněž odtéká výtokovými žílami (vv. emissariae) do mimolebečních žil hlavy. Hluboké mozkové žíly
•
1 Vena cerebri interna – párová žíla nad stropem III. komory 1 ve fissura telodiencephalica 2 – sbírá krev z bazálních ganglií, capsula interna, septum, plexus choroideus a části corpus medullare hemisfér – vzniká soutokem tří žil 1.1 Vena septi pellucidi anterior – odvádí krev ze septum pellucidum a z caput nuclei caudati 1.2 Vena choroidea superior – odvádí krev z plexus choroideus ventriculi lateralis 1.3 Vena thalamostriata superior – odvádí krev z talamu, striatum a capsula interna (leží pod stria terminalis thalami) 2 Vena magna cerebri Galeni – krátká silná nepárová žíla – vzniká spojením pravé a levé v. cerebri interna pod splenium corporis callosi – vlévá se do ní v. basalis – běží v cisterna quadrigeminalis (cisterna v. magnae cerebri) a ústí do sinus rectus
•
Povrchové mozkové žíly
• 1 Venae cerebri superiores – odvádějí krev z horní části konvexity hemisféry – ústí do sinus sagittalis superior • 2 Vena cerebri media superficialis – nápadná žíla
začínající poblíž gyrus supramarginalis, průběhem kopíruje sulcus lateralis cerebri – ústí do sinus sphenoparietalis nebo do sinus cavernosus 2.1 Vena anastomotica superior (Trolardova žíla) – spojka mezi v. cerebri media superficialis a venae cerebri superiores (sinus sagittalis superior) 2.2 Vena anastomotica inferior (Labbéova žíla) – spojka mezi v. cerebri media superficialis a vv. cerebri inferiores (sinus transversus) 3 Vena cerebri media profunda 1 – doprovází a. cerebri media na spodině fossa lateralis cerebri 2.1 – odvádí krev především z lobus insularis a ústí do v. basalis 4 Venae cerebri inferiores 2 – odvádějí krev z dolní části konvexity 4 a dolní plochy hemisféry 2.2 – ústí do sinus transversus a sinus petrosus superior et inferior 5 Vena basalis Rosenthali – vzniká na úrovni substantia perforata anterior spojením v. cerebri media profunda, v. cerebri anterior a drobných vv. thalamostriatae inferiores – sbírá krev z části dolní plochy čelního laloku, 5 přilehlé časti mezimozku a hypotalamu – obemyká crura cerebri, prochází cisterna ambiens a vlévá se do vena magna cerebri Galeni
Centrální nervový systém Původní žilní pleteně se zachovávají v páteřním kanálu jako plexus venosi vertebrales interni. V lebeční dutině nezanikají, ale dávají základ splavům mozkové tvrdé pleny (sinus durae matris). Infratentoriální žíly jsou mozečkové žíly doprovázející stejnojmenné tepny. Ústí ve střední čáře do vena magna cerebri a laterálně do nejbližších splavů (sinus petrosus superior, sinus transversus a sinus sigmoideus). Vena pontomesencephalica anterior běží spolu s a. basilaris v sulcus basilaris pontis. Učebnicové uspořádání soutoku splavů (confluens sinuum) se vyskytuje asi v 10 % případů. Chordae Willisi jsou příčné trámce přepažující průsvity splavů, zejména sinus sagittalis superior. Centrální nervový systém neobsahuje mízní cévy. Nahrazuje ho tok intersticiální tekutiny podél tepajících mozkových tepen extrakraniálně a také skrz lamina cribrosa a cirkulace mozkomíšního moku. Premosťující žíly jsou koncové úseky povrchových mozkových žíl. Venae emissariae spojují sinus durae matris, vv. diploicae a extrakraniální žíly.
• •
• •
474
Klinika Šíření infekcí z obličeje a očnice může prostupovat intrakraniálně cestou žilních anastomóz. Hnisavé procesy z horního rtu cestou v. profunda faciei a plexus pterygoideus nebo zánětlivé procesy z očnice cestou v. ophtalmica do sinus cavernosus. Trombóza splavů je jedna z forem cévní mozkové příhody. Často je komplikovaná krvácením ze stázy krve. Typické jsou nově vzniklé bolesti hlavy, únava, poruchy vědomí, vnímání a motoriky. Selektivní katetrizace sinus petrosus inferior se provádí přes vena jugularis interna. Odtéká do ní krev z adenohypofýzy, proto z ní lze stanovit množství vytvářených centrálních hormonů v endokrinologii a onkologii.