Měřící zařízení – 2. část

Tento měřicí přístroj je využívaný a prověřený generacemi tiskařů a i v dnešní době má své nezastupitelné místo. Denzitometr měří zjednodušeně řečeno vrstvu barvy na potiskovaném materiálu. Obsahuje světelný zdroj a barevné filtry pro odfiltrování jednotlivých primárních barev. Senzor pak ve výsledku měří vrstvu purpurové, žluté nebo azurové barvy na potiskovaném materiálu. Neví však již, zda měřená barva odpovídá ideální normované barvě, která je definována jako konkrétní odstín (a ne vrstva). V praxi to znamená, že stejnou denzitu mohou mít dvě odlišné barvy. Např. špinavá žlutá ze špatně vymytého barevníku se může na denzitometru tvářit jako ideální žlutá (stejně tak nebezpečné je měření přímých barev denzitometrem!). Z tohoto důvodu je nutné používat denzitometr pouze pro procesní kontrolu primárních barev CMYK. Tzn., pokud je OK arch změřen spektrálním fotometrem a je v pořádku, pak je možné kvalitu nákladu hlídat již jen denzitometrem. Nikdy to však nesmí být jediný a hlavní měřicí přístroj.

Jelikož denzitometr měří výšku barvy, je nutné u každého(!) měření nového potiskovaného materiálu odečíst (změřit) jeho barvu. U nás v Evropě je pak nutné pro měření používat filtr ISO E s polarizačním filtrem, který eliminuje rozdíl mokrého a suchého tisku.

Denzitometry jsou mezi tiskaři oblíbené pro svoje jednoduché ovládání a srozumitelnost výstupu. Je však ještě jeden důvod, proč by měly být přítomny v tiskárně a to je velmi přesné měření tónové hodnoty. Spektrální fotometry jsou velmi sofistikované přístroje, mají

však velké rezervy právě při měření tónové hodnoty. Tzn. např. pro měření charakteristické tiskové křivky, nárůstu tiskového bodu je vhodnější použít právě denzitometr.

Spektrální fotometr je již mnoho let pro tiskárnu nutnost. Je možné se setkat také s označením spektrální denzitometr – v tomto případě se jedná o spektrální fotometr s vypočítanou (ne naměřenou) denzitou. Hlavním úkolem spektrálního fotometru je exaktní změření barevného odstínu v celé škále viditelného světla. Barva je pak uživateli zobrazena v různých formátech. V Evropě a pro shodu s rodinou norem ISO 12647 jsou používány koordináty L*, a*, b*. Z naměřené remisní křivky, tedy konkrétní barvy jsou pak vypočítány další hodnoty jako je např. denzita, tónová hodnota, nárůst tiskového bodu, přetisk, rE, která představuje odchylku mezi dvěma barvami (např. mezi vytištěnou barvou a barvou definovanou v normě) atd. Mezi funkcemi velmi sofistikovanými (a možná pro tiskaře až moc vědeckými) lze však najít funkce velice praktické. Např. výrobce Techkon nabízí ve svém přístroji funkci ISO Check, kdy je sice zobrazena barva v hodnotách L*, a*, b* a odchylka rE vůči normě, ale obsahuje navíc pro tiskaře čitelnou informaci o potřebné změně denzity pro dosažení ideálního zabarvení.

Pro měření spektrálním fotometrem je použitým zdrojem světla D50, 2° normální pozorovatel, geometrie 45/0, příp. 0/45, jako podmínky měření M1 a kalibrace je prováděna na absolutní bílou. Zastavme se krátce právě u podmínek měření. Jedná se o relativně nový standard zakotvený v ISO 12647-2 v roce 2013 (zavedený do praxe však později). Vznikl jako reakce na stále více používané optické zjasňovače v papírech. Výrobci papíru používají při výrobě látku, která „ukradne“ část světla z neviditelného spektra a dodá ho do viditelného. Papír je tak jasnější, bělejší, krásnější. Tento efekt však způsoboval tak velký problém při kontrole a posuzování tisků, že bylo nutné vypracovat novou normu, z ní pramenící pracovní postupy, nové profily ICC a v neposlední řadě i způsob měření. Pokud aktuální spektrální fotometr v ofsetové tiskárně nepodporuje podmínky měření M1, není možné ho dále používat pro kontrolu kvality!

Denzitometry a spektrální fotometry se nabízí ve třech provedeních: • Ruční přístroje • Pojezdové přístroje • Vestavěné přístroje pro měření přímo v tiskovém stroji

Roční přístroj je velmi všestranný nástroj pro měření barvy ať už u nátiskového/tiskového stroje, monitoru, při míchání barev nebo při návrhu nových zakázek nebo reklamačních řízeních. Pro kontrolu průběžné procesní kvality jsou tyto přístroje přece jen pomalé. Je však možné využít přístroje, které jsou připevněny na pojezdovou lištu na kontrolním pultu tiskového stroje a jsou napojeny na ovládací software, který je integrován do monitoru na ovládacím pultu stroje. Toto měření můžeme označit jako poloautomatické a představuje střední úroveň komfortu a rychlosti. Některé modely lze i z lišty vyjmout a používat jako ruční přístroje. Nejvyšší úroveň pak představují přístroje vestavěné do tiskového stroje. Ty měří barvu (podle výrobce se jedná buď o denzitometry nebo spektrální fotometry) přímo na škále archu, který prochází tiskovým strojem. Takový přístroj je do stroje dodaný buď výrobcem tiskového stroje v momentě jeho montáže. Měřicí přístroj lze však bez problémů a s minimální investicí namontovat do stroje i dodatečně (tzv. retrofitting). V případě měření přímo ve stroji je však nutné používat pro vyměření OK archu vždy ruční spektrální fotometr jako referenci pro přístroj vestavěný.

Za zmínku stojí i vestavěné přístroje na analýzu obrazu. Ty slouží především pro kvalitativní kontrolu obrazu (pecky, škrábance atd.) nebo pro automatické pasování.

Kvalitní měřicí přístroj sám o sobě nezajistí kvalitu produkce. Z výše napsaného je zřejmé, že pro správné používání a čtení výsledků je nutné průběžné školení jak operátorů ve výrobě, tak vedoucích pracovníků a pracovníků kvality.

Zcela klíčový je logicky i technický stav přístroje. Je nutné držet se doporučení výrobce a v jedno - až dvouletém intervalu zkontrolovat technický stav a provést kalibraci přístroje. Měřicí přístroje nám pomáhají držet kvalitu zakázek za miliony, náležitou péči si jistě zaslouží.

Autor je distributorem měřicích přístrojů Techkon a dlouhodobě se věnuje tématu standardizace v polygrafii. Více na www.printquality.cz.