PATRIK BÍLÝ
PORTFOLIO
ŠKOLNÍ TVORBA
Paličkova vila, Praha Mart Stam, 1932 Jedním z charakteristických rysů Stamovy tvorby bylo odhalení struktury nosné konstrukce stavby. Jinak tomu nebylo ani u Paličkovy vily, kde zvoleným nosným systémem byl právě železobetonový skelet. Z jedné strany jej pohltil obvodový plášť objektu, z druhé strany vystupuje do popředí nesoucí terasu a druhé nadzemní podlaží. Stavba je jedním z ojedinělých příkladu konstruktivisticky založené koncepce rodinného domu jako otevřené struktury tvořené „prozatím" pouze částečně využitou zmíněnou skeletovou konstrukcí zakládající a umožňující jeho budoucí vývoj. Tímto popisem spadá Paličkova vila do období funkcionalistické architektury, jež je v dnešní době v rozporu s památkáři , kteří usilují o konzervaci původního stavu, který je v naprostém protikladu s idejí funkcionalismu. Podle původního projektu měl dům jiné proporce. Rozdíly bychom nalezli v dispozici prvního patra s ložnicemi a společenskou místností. Před realizací stavebník Jiří Palička s nevalnými výsledky plány přepracoval. Provedl celkové zahuštění, které mělo za následek uzavření obývacího pokoje vůči původní zamýšlené vyhlídce i vůči zahradě, přístupné nyní pouze zprostředkovaně přes spojovací pokoj a terasu.
ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ - PALIČKOVA VILA, PRAHA
ŠKOLNÍ TVORBA
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHU
SITUACE ARCHITEKTONICKÁ
ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ - PALIČKOVA VILA, PRAHA
ŠKOLNÍ TVORBA
PUDORYS 1. PODZEMNÍHO PODLAŽÍ
PUDORYS 1. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
PUDORYS 2. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ - PALIČKOVA VILA, PRAHA
ŠKOLNÍ TVORBA
REZ SCHODIŠTEM
REZ TERASOU
POHLED JIHOVÝCHODNÍ
POHLED SEVEROVÝCHODNÍ
POHLED SEVEROZÁPADNÍ
POHLED JIHOZÁPADNÍ
ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ - PALIČKOVA VILA, PRAHA
ŠKOLNÍ TVORBA
PERSPEKTIVA, POHLED JIŽNÍ
ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ - PALIČKOVA VILA, PRAHA
ŠKOLNÍ TVORBA
FOTODOKUMENTACE MODELU
ZÁKLADY ARCHITEKTONICKÉHO NAVRHOVÁNÍ - PALIČKOVA VILA, PRAHA
ŠKOLNÍ TVORBA
Rodinný dům, Ostrava Rodinný dům je navržen pro čtyřčlennou rodinu (dva dospělí, dvě děti). Manžel pracuje jako strojní inženýr a manželka se zabývá úřední činností v bankovním odvětví a pracuje převážně dopoledne. Manžel střídavě doma a v práci. Děti navštěvují základní školu. Dva chlapci stejně jako jejich rodiče tak i oni jsou sportovně založeni. Pozemek kde se nachází dům leží na rohové parcele a tím je ohraničen ze dvou stran přilehlou komunikací. Rozloha pozemku je 784m². Dům je umístěn co nejseverněji k okraji pozemku, aby tak za domem vznikla co největší zahrada orientována na jih. V severní části parcely je také umístěné kryté stání pro vozidlo (případně dvě vozidla).oplocení domu je řešeno z části stěnou z pohledového betonu oddělující právě dopravní komunikaci a ze stran sousedů pozemek lemuje živý plot. Stromy a keře jsou na pozemku vysazeny tak, aby nebránily ve výhledu z domu a zároveň, aby vytvářely klidné prostředí obklopující dům. Rodinný dům je ze severní strany málo otevřen. Je užito oken v úzkém vodorovném pruhu na šířku objektu tak aby se rodina cítila v soukromí a přitom měla přehled co se děje na ulici. Z jižní strany se dům otevírá v obou podlažích okny na výšku podlaží. V přízemí se nachází zádveří, vstupní hala se schodištěm, dále pak kuchyň se spíží a jídelnou, obývací pokoj, pracovna pro muže a wc. Po schodišti nahoře se nachází ložnice rodičů s jejich šatnou a koupelnou s wc, dva dětské pokoje s šatnou a také koupelnou s wc. Ve volném čase rodina ráda sportuje a při nepřízni počasí se mohou odreagovat v menší posilovně s lehčími posilovacími stroji. Celý dům je obložen v dřevěném obkladu a v patře z jižní strany nahrazen posuvnými slunečními clonami pro regulování přísunu světla do pokojů a také vytvoření soukromí.
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
ŠKOLNÍ TVORBA
VYJÁDRENÍ KONCEPTU
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHU / SITUACE ARCHITEKTONICKÁ
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
PUDORYS 1. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
PUDORYS 2. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
REZ PRÍČNÝ
REZ PODÉLNÝ
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
POHLED SEVERNÍ
POHLED ZÁPADNÍ
POHLED JIŽNÍ
POHLED VÝCHODNÍ
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
POLOHOVÁNÍ OKENIC, JIŽNÍ FASÁDA
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
FOTODOKUMENTACE MODELU
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
POSTER
ATELIÉROVÁ TVORBA I. - RODINNÝ DUM, OSTRAVA
Dům pro děti, Ostrava Parcela na ulici Antonína macka se nachází v blízkosti známého orientačního bodu - Masarykova náměstí v moravské Ostravě. Dalším důležitým místem s nímž je parcela v přímém kontaktu je Jiráskovo náměstí, známé také jako kuří rynek. Obě tyto náměstí vznikly se založením města a byly formovány a užívány podle dobových nároků až doposud. V dnešní době obě náměstí neztrácí na významu a jsou velice frekventovanými místy. S tímto poznatkem bylo jasné, že by parcela měla být veřejně využívaná a má sloužit lidem. Se získáváním dalších podrobnějších informací mě napadla myšlenka vytvořit dům pro děti. S touto myšlenkou jsem dále pracoval a rozvíjel ji. Stejně tak, jak existují rozsáhlé obchodní komplexy vyrůstající na okrajích měst, jsem centrum Ostravy pojal jako další velké obchodní středisko pod širým nebem. V každém z okrajových nákupních center existuje koutek pro děti, aby rodiče mohli v klidu nakupovat a vyřídit si své záležitosti. Já jsem využil parcelu k podobným účelům. Můj návrh je vytvořit dům určený dětem. Umístění parcely je velice výhodné. V blízkém okolí se nachází ostravská radnice, úřady, pošty, banky, nákupní domy a velké množství obchodů. To je velkou výhodou rodičů, kteří své děti mohou svěřit na určitou dobu do rukou pečovatelů. Z dětského pohledu lze dům využít také jako určité středisko, které mohou využívat školky a školy v blízkém okolí k různým účelům. Ať už k vyučování v mimoškolském prostoru nebo ke čtení knížek či výtvarným a uměleckým účelům. Navrhovaný objekt bez jakýchkoliv problémů bude splňovat veškeré požadavky spojené s těmito účely užívání.
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
Prostor v parteru je zmenšen o stávající vjezd do podzemních garáží sousedního obchodního domu laso. V návrhu jsem tento vjezd ponechal. Na parcele bylo původně zřízeno parkoviště pro 10 automobilů. Mou myšlenkou bylo zřídit podzemní parkoviště s využitím stávajícího vjezdu do podzemních garáží sousedního obchodního domu a nahradit tak již zmíněné nadzemní parkoviště. Po získání dalších informací byla tato možnost neproveditelná nebo příliš nákladná a plošně nehospodárná. Podzemní prostory jsem z těchto důvodů dále neřešil a dům dětí má tedy 5 nadzemních podlaží. Výška je rovna nejvyšší stavbě v okolí. Kromě vjezdu do podzemních garáží je prostor parteru využíván jako kavárna a cukrárna s možností letního venkovního posezení a výhledem na obě blízká náměstí. Dále je přízemí využíváno jako obchodní prostor určen pro prodej novin, knih a podobně. Jednotlivými patry prochází schodiště s výtahem umístěným uprostřed objektu. V druhém a třetím nadzemním podlaží se nachází pouze obchodní prostory. V takových prostorech bych navrhl hračkářství, obchod s dětským oblečením, s kočárky a další obchody s dětskou tématikou. Třetí podlaží je propojeno v úrovni nejvyššího nákupního podlaží obchodního domu Laso. Tím chci docílit toho, že lidé nebudou muset využívat pouze východ umístěný v přízemí obou obchodních domů ale plynule přejdou do dalšího objektu s nákupními pasážemi. Vzniká tak vertikální nákupní okruh. Poslední dvě nejvyšší podlaží vytváří multifunkční prostor, který může bát využíván k mnoha různým účelům. Čtvrté patro pojímá společenské prostory, množství skladovacích prostor a také kuchyň. Skladovací plochy mohou být využity k uskladnění židlí stolů a různých pomůcek nebo také například k umístění menších vypalovacích pecí pro keramiku a dalších přístrojů k provozování zájmových uměleckých kroužků. Kuchyň může být využívána k přípravě jídel v podobě svačin nebo větších hostin pro různé oslavy. Není nutností navštěvovat jiná zařízení. Prostor čtvrtého patra je vytvořen tak, že hlídané děti nemohou sejít po schodišti až na ulici a nemohou svévolně navštívit kuchyň ani sklady. Propojení s pátým podlažím je navrženo třemi způsoby. Výtahem, schodištěm a také lezeckou rampou, po které si dítě může vyšplhat do dalšího podlaží. Páté patro je využíváno k podobným účelům jako čtvrté avšak nemá sklad ani kuchyň. Můžou se zde předčítat knihy, promítat pohádky nebo sedět a povídat si. Zásobování veškerých prostorů v objektu se bude nacházet v zadní části domu (severovýchodní strana). Tím jsem docílil toho, že zóna pro veřejnost bude oddělena od zásobovací a skladovací části. Tyto prostory jsem vybavil nákladním výtahem. Nosnou částí domu je železobetonový skelet. Sloupy skeletu nezasahují do obvodového pláště a umožňuji tak volnější zpracování fasády. Stropy jsou tvořeny železobetonovou desku. Veškeré zatížení z desky se přenáší do průvlaků, které jsou podporovány sloupy. Obvodový plášť se skládá z lehkých silikátových panelů. Tyto panely jsou zavěšeny na stropní konstrukci. Vnější povrch obvodového pláště je tvořen bílou tenkovrstvou omítkou. V tomto plášti jsou zavěšené průběžné okenní tabule přes několik podlaží. Okenní tabule jsou děleny tenkými kovovými horizontálními a vertikálními sloupky na jednotlivé čtverce a obdélníky. Zasklení je méně transparentní střídající se s občasným barevným tónováním pro oživen střídmé fasády.
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHU
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
VYJÁDRENÍ KONCEPTU
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
PUDORYS 1. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
PUDORYS 3. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
REZ SCHODIŠTEM
REZ SPOJOVACÍ LÁVKOU
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
POHLED JIHOZÁPADNÍ
POHLED JIHOVÝCHODNÍ
POHLED SEVEROVÝCHODNÍ
POHLED SEVEROZÁPADNÍ
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
POHLED Z ULICE SOLNÁ
POHLED Z ULICE ANTONÍNA MACKA
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
POHLED ZÁPADNÍ
POHLED JIŽNÍ
POHLED VÝCHODNÍ
POHLED SEVERNÍ
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
FOTODOKUMENTACE MODELU
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
POSTER
ATELIÉROVÁ TVORBA II. - DUM PRO DETI, OSTRAVA
Areál dolu Petra Bezruče, Ostrava Řešené území je vymezeno ulici Michálkovická, bytovou zástavbou a bývalou báňskou dráhou. Plocha areálu dolu o celkové výměře 105 000 m² je nepravidelného tvaru (v nejširších místech: 250 m 675 m) se nachází v centru Slezské Ostravy. Vjezd na pozemek je ze silniceIII. třídy z ulice Michálkovická vedoucí do obce Michálkovic. Nejbližší autobusová zastávka MHD je vzdálena volnou chůzí cca 10 minut. Parcela je situována ve svažitém terénu ze severu na jih. Území areálu bylo v minulosti v územním plánu bráno jako průmyslová zóna, ale nyní je pozměněno na jádrové území. V tomto důlním areálu byla vedena báňská dráha a těžní lanovka. Těžba uhlí byla sice v dole ukončena roku 1992, ale dodnes má následky v podobě důlních jam a poddolovaného území. Tři ze staveb jsou připsány na seznam technických památek. Na jižní stranu je výhled na celý areál a haldu Emu s unikátním subtropickým klimatem. Ta je vzdálena od dolu necelého půl kilometru. Výrazným bodem areálu je těžní věž, která jde vidět již při příjezdu z Moravské Ostravy i Michálkovic. Požadavkem této urbanistické studie bylo nalézt pro území bývalého areálu dolu Petr Bezruč novou funkci a opět do něj přivést život. Prostory horní terasy kolem rušné ulice Michálkovické je doplněno o občanskou vybavenost a ubytování. Hromadné bydlení je umístěno v klidné jižní části areálu. Zbytek spodní terasy je určeno pro zeleň, botanickou zahradu a skleníky. V nejvýchodnější části spodní terasy je již navržena nová elektrorozvodna 110/ 22 kv. Trafostanice má sloužit pro napájení Slezské Ostravy a pro napájení centra města přes spínací stanici nová radnice. Budova dílen VOKD přestavěná na vlakové nádraží, budova těžního stroje přestavěná na restauraci, budova dvojité těžní věže zrekonstruovaná a doplněná o vyhlídku, dílny důlních provozu přestavěné na tiskárnu, přistavěna budova bytového domu. Z nedokončené výstavby byl dostavěn bytový dům. Lahůdkárna přestavěna na výrobnu a prodejnu lahůdek, restauraci, administrativu a byty. Koupelny a mechanické dílny přestavěné na skleníky a budova nové kompresovny je zbourána. V řešeném území se zeleň vyskytuje hlavně v oblasti mezi horní a dolní terasou. Dále se pak objevuje na jižním konci spodní terasy a navazuje na haldu Emu a Trojické údolí. V území se nevyskytuje žádný památný strom. Při našem návrhu doplníme zeleň jak na horní terase, tak i na dolní, kde také počítáme se založením nového parku, doplněného o chodníky navazující na komunikace a realizované objekty. Dopravní dostupnost areálu je velmi dobrá. Příjezdy do areálu jsou z Michálkovické ulice a Keltičkovy. Vstupy byly posíleny o dalších pět. A to pro domy k bydlení, další dva z ulice Michálkovické a dva z jižní strany od haldy Emy. Nejbližší zastávky MHD se nacházejí cca 100 m od hlavního vstupu do areálu. Je zde na výběr z osmi autobusových linek MHD 22, 82, 101, 104, 106, 108, 109, 111. Musel být také řešen problematický dopravní uzel a to křižovatku ulic Hladnovská a Michálkovická. Byla navržena čtyř ramenná okružní křižovatka.
ATÉLIÉROVÁ TVORBA III. - AREÁL DOLU PETRA BEZRUČE, OSTRAVA
REŠENÉ ÚZEMÍ
ATÉLIÉROVÁ TVORBA III. - AREÁL DOLU PETRA BEZRUČE, OSTRAVA
VYJÁDRENÍ KONCEPTU
ATÉLIÉROVÁ TVORBA III. - AREÁL DOLU PETRA BEZRUČE, OSTRAVA
URBANISTICKÁ STRUKTURA
SILUETY / VEDUTY
ATÉLIÉROVÁ TVORBA III. - AREÁL DOLU PETRA BEZRUČE, OSTRAVA
POSTER
ATÉLIÉROVÁ TVORBA III. - AREÁL DOLU PETRA BEZRUČE, OSTRAVA
Výzkumné skleníky,Slezská Ostrava Při příjezdu z hlavní silnice michálkovická (MHD, osobní doprava) se člověk ocitne v nově vzniklém jádrovém území s kavárnami, restauracemi, obchodními pasážemi, kancelářemi, vzdělávacími a kreativními středisky a také výrobními a obytnými prostory. Je využito stávající zástavby dolu Petra Bezruče spolu s nově vniklými objekty. Vše se odehrává na horní terase. Až po průchodu touto částí se člověk ocitne na zlomu zmíněné horní a dolní terasy. Svah je porostlý dřevinami a izoluje tak od hluku spodní klidné území. Průchod je zajištěn pomocí cest mezi objekty. Člověk není veden přímočaře do středu louky, ale korzuje po určitých prstencích do daného místa. Cestou se otevírají průhledy se schodišti orientovanými vždy k nějakému bodu, ať už je to art square, horolezecká stěna nebo vodní plocha, která je symbolikou stržené kladivové věže. Objekt skleníku jsem se nesnažil vytvořit jako zcela dominantní a nechtěl jsem skleníkem zastavět celou spodní terasu. Snaha byla vytvořit jednoduchou, čistou a jasnou hmotu, která spojuje jak člověka tak přírodu. Snažil jsem se nechat přírodu prorůst co nejvíce k člověku. Výsledkem toho všeho je místo kde se lidé mohou shromaždovat, poznávat se vzájemně, bavit se, relaxovat, sportovat, studovat a mnohé další. Prostor je uzpůsoben k procházkám i k pouhému průchodu do centra, zoo, trojického údolí nebo dál na haldu Emu. Samotné skleníky symbolizují přírodní diamanty ve své krychelné vazbě. Přírodní diamant jako zástupce přírody a jeho vlastní krychelná či čtverečná vazba- symbol člověka, proto spojení člověka s přírodou. Sklo jako použitý materiál na skleníky je samozřejmě funkční, ale také vyvolává dojem čistoty a určité prostorové nevýraznosti v přírodě. Také vzhledově je sklo podobné diamantu. Konstrukci jsem volil ocelovou v kombinaci s táhly znázorňující jednotlivé vazby v konceptu diamantu. Celý objekt skleníku pohlcuje stávající budovu v nichž je pak umístěno zázemí laboratoří a obsluha skleníku. Prostory laboratoří jsou využívány přírodovědeckou fakultou v trojickém údolí. Studenti zde dochází za praktickým studiem a pomáhají nejen ve výzkumu, ale také v samotné obsluze vnitřních prostor. Skleníky tak celkově podporují zelený trojblok tvořící Slezskoostravský hrad, trojické údolí a zoo.
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
URBANISTICKÁ STRUKTURA
SILUETA / VEDUTA
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
SITUACE ARCHITEKTONICKÁ
VEDUTA
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
VYJÁDRENÍ KONCEPTU
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
PUDORYSNÉ SCHÉMA
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
PUDORYS VÝSADBY SKLENÍKU
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
PUDORYS 1. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
PUDORYS 2. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
REZ PRÍČNÝ
REZ PODÉLNÝ
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
POHLED JIHOZÁPADNÍ
POHLED SEVEROZÁPADNÍ
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
ARCHITEKTONICKÝ DETAIL FASÁDY
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
VIZUALIZACE
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
POSTER
ATÉLIÉROVÁ TVORBA IV. - VÝZKUMNÉ SKLENÍKY, SLEZSKÁ OSTRAVA
REŠENÝ OBJEKT
Paličkova vila, Praha Řešený panelový dům má 17 pater s tím, že na každém patře je centrální komunikační jádro a 5 bytů. Vyjímku tvoří poslední patro kde jsou pouze 3 byty s terasou. Panelák je v současné době nezateplen a prošel pouze rekonStrukcí balkónů. Na objektu je patrný technologický postup výstavby a také užitý konstrukční systém včetně užitého materiálu pro výstavbu- betonu. Projevuje se ve střídání meziokenních panelů a okny. Výsledný dojem pak nabývá principu opakování( rytmu). Ten se pochopitelně opakuje i v jednotlivých patrech. Z hlediska proporce a měřítka je členění fasády (z technologických a konstrukčních důvodu) drobnější, ale ve vnímání celku se jedná o elementární kvádr vystupující nad terén vnímaný ze všech směrů. V absolutním měřítku je objekt asymetrický. Tato asymetrie však není příliš radikální spíše se jedná pouze o nuanční asymetrii vzniklou vybudováním balkónů na všech čtyřech fasádách. Dům spolu s dalšími pěti domy působí ve svém okolí dominantně a jako soubor věžových domů je vnímán v širokém okolí.
ATÉLIÉROVÁ TVORBA V. - KONCEPTUÁLNÍ ATELIÉR - PANELÁK
ARCHITEKTONICKÝ DETAIL
VIZUALIZACE
POHLEDY NA FASÁDU
ATÉLIÉROVÁ TVORBA V. - KONCEPTUÁLNÍ ATELIÉR - PANELÁK
MODEL
TRANSFORMACE
ABSTRAKCE
ARCHITEKTONICKÉ MODELOVÁNÍ I. - INTERPRETACE
MODEL ABSTRAKCE
POHLEDY
VNEJŠÍ POHLED / VNITRNÍ POHLED
ARCHITEKTONICKÉ MODELOVÁNÍ I. - INTERPRETACE
WORKSHOPY
POSTER
PATRIK BÍLÝ, JANA CIGOŠOVÁ, MONIKA HENŽELOVÁ, JAN HRNČÁREK, JANA KOCHOVÁ, MARTINA MLČOCHOVÁ, JANA STEHLÍKOVÁ, ONDREJ TURON, Ing. arch JAN ZELINKA
BROUMOVSKO
WORKSHOPY
SKICI REŠENÍ
SITUACE ARCHITEKTONICKÁ
PATRIK BÍLÝ, MAŁGORZATA CZORA, Ing. arch JOSEF KISZKA, MARTINA MLČOCHOVÁ, NATALIE RUDZEWICZ, JOANNA URBANOWICZ, VALERIE ZÁMEČNÍKOVÁ
ROUNDABOUT - MARKET SQUARE AREA IN KATOWICE
WORKSHOPY
VIZUALIZACE
PATRIK BÍLÝ, MAŁGORZATA CZORA, Ing. arch JOSEF KISZKA, MARTINA MLČOCHOVÁ, NATALIE RUDZEWICZ, JOANNA URBANOWICZ, VALERIE ZÁMEČNÍKOVÁ
ROUNDABOUT - MARKET SQUARE AREA IN KATOWICE
WORKSHOPY
POSTER
Snaha o objektivní identifikaci současné situace mikroregionu Úklid - vytyčení základních problémů v krajině a jejich řešení Ponechání a podpora hodnot území - zejména přírody, vztahu k fauně a floře Zkvalitnění vybraných úseků dopravní infrastruktury Technické a mezilidské propojení s Polskou stranou Posílení identity místních, předávání hodnot mladší generaci
PATRIK BÍLÝ, EVŽEN ENTNER, KLÁRA CHUDÁRKOVÁ, KLÁRA KONEČNÁ, VERONIKA LARYSZOVÁ LUCIE MALÁROVÁ, JOANNA MASELI, ŠTEPÁN VRÁNA, Ing. arch JAN ZELINKA
OSOBLAHA
WORKSHOPY
POSTER
JAN BAROŠ, PATRIK BÍLÝ, LENKA JURČÍKOVÁ, Ing. arch JOSEF KISZKA, JAKUB MILLER, VERONIKA OLŠOVSKÁ, JANA RUMLOVÁ, VERONIKA STAVINOHOVÁ, BARBORA ŠERÁ
DUL ALEXANDER
WORKSHOPY
POSTER
PATRIK BÍLÝ, VERONIKA FILGASOVÁ, ANNA KŁOSEK, IVONA KOMÁROVÁ, KLÁRA KONEČNÁ, STANISLAV KUČERA, KVĚTA KUČEROVÁ, TEREZA LOKŠOVÁ, VÁCLAV MACHU, KATERINA MEKOTOVÁ, Ing. arch. MARTIN NEDVED, VERONIKA OLŠOVSKÁ, HANA RIŠLÍNKOVÁ, ADÉLA SMOLÍKOVÁ, MILAN SOUKUP, DAGMAR STAPOR ANDREJ ŽABKA
KAM SE ZTRATILA SLÁVA PREDLIC? - ÚSTÍ NAD LABEM
WORKSHOPY
MOJE TVORBA
TREE / AQUARELL
MOJE TVORBA
CUCKOLD / AQUARELL
MOJE TVORBA
SCORPIO / AQUARELL
MOJE TVORBA
PODLOUBÍ / AQUARELL
MOJE TVORBA
SORELA / GRAFIT
MOJE TVORBA
ANSELM / GRAFIT, VODOVÁ BARVA
MOJE TVORBA
VÁLCE / PASTEL
MOJE TVORBA
KVﾃ．RY / PASTEL
MOJE TVORBA
OSTRAVA / GRAFIT
MOJE TVORBA
PÍSMENA / PASTEL
MOJE TVORBA
DREVO / GRAFIT
MOJE TVORBA
OCEL / GRAFIT
MOJE TVORBA
VLAŠSKÝ ORECH / GRAFIT
MOJE TVORBA
CENTRÁLNÍ PERSPEKTIVA / GRAFIT
MOJE TVORBA
PORCELAIN PEOPLE / PC GRAFIKA
MOJE TVORBA
FIGURÁLNÍ KRESBA / GRAFIT
MOJE TVORBA
FIGURÁLNÍ KRESBA / GRAFIT
MOJE TVORBA
SKICI / PASTEL
MOJE TVORBA
SKICI / PASTEL
MOJE TVORBA
SOUTEŽE
SOUČASNÝ ČESKÝ DŮM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTŮ Rodinný dům je navržen pro 4 člennou rodinu (2 dospělí, 2 děti). Parcela domu není pevně oplocena, je pouze opticky oddělena zelení a příjezdovou cestou od okolí - propojenost domu s okolím. Na pozemku se kromě vodního prvku nachází také vzrostlá i nízká upravovaná zeleň. Dispozice domu byla vytvořena s ohledem na světové strany. Dům se otevírá do zahrady - jihozápadně. Výrazným prvkem je vnitřní atrium - vzniká tak kombinace osvědčených atriových domů, používaných v jižních zemích, s typickým českým domem o dvou podlažích, obdélníkovém půdorysu a sedlové střeše, která je vhodná i do oblastí s větší četností srážek. Veškeré otvory jsou zalištovány roletami, které se dají v případě potřeby rolovat. Atrium je také možné otevírat roletami dle potřeby, vzniká tak prostor, který je vnější, ale zároveň je součástí domu. Prosklení atria po všech jeho stranách umožňuje vysoký přísun přirozeného světla do domu. Hmota domu je jednoduchá, k domu je připojeno kryté stání s místností pro nářadí. Fasáda domu je z dřevěných lišt, dřevo je použito pro své velmi dobré vlastnosti i příjemný vzhled.
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
VIZUALIZACE EXTERIÉR
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
VIZUALIZACE INTERIÉR
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
SITUACE ARCHITEKTONICKÁ
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
PUDORYS 1. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
/ TOOL STORAGE / ENTRY FOYER / TECHNICAL ROOM / STAIRCASE
/ KITCHEN, DINING ROOM / LIVING ROOM / BATHROOM / BEDROOM
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
PUDORYS 2. NADZEMNÍHO PODLAŽÍ
/ STAIRCASE / BATHROOM / ROOM 1
/ ROOM 2
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
REZ PRÍČNÝ
REZ PODÉLNÝ
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
POHLED SEVEROVÝCHODNÍ
POHLED JIHOVÝCHODNÍ
POHLED JIHOZÁPADNÍ
POHLED SEVEROZÁPADNÍ
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
SCHÉMATA
OPTICKÁ PROSTUPNOST / OPTICAL TRANSMITTANCE
PŘIROZENÉ OSVĚTLENÍ / NATURAL SUNLIGHTING
REGULACE PŘIROZENÉHO OSVĚTLENÍ / REGULATION OF NATURAL LIGHTING
RODINNÝ KRUH / FAMILY CIRCLE
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
POSTER
PATRIK BÍLÝ, MARTINA MLČOCHOVÁ
SOUČASNÝ ČESKÝ DUM: OČIMA MLADÝCH ARCHITEKTU
SOUTEŽE
POSTER
PATRIK BÍLÝ, LUKÁŠ CIMPRICH, EVŽEN ENTNER, MARTIN HERZÁN, Ing. arch. JOSEF KISZKA, MARTINA MLČOCHOVÁ, Ing. arch MARTIN NEDVED
MALÉ NÁMESTÍ V ŽELEZNÉM BRODE
SOUTEŽE
POSTER
PATRIK BÍLÝ, LUKÁŠ CIMPRICH, EVŽEN ENTNER, MARTIN HERZÁN, Ing. arch. JOSEF KISZKA, MARTINA MLČOCHOVÁ, Ing. arch MARTIN NEDVED
MALÉ NÁMESTÍ V ŽELEZNÉM BRODE
SOUTEŽE
TEXTY
Představy a skutečnost esej z předmětu Teorie a estetika architektury Působení vlivů na představy člověka Lidská činnost je neustále ovlivňována různými faktory, společenskými poměry, dobou, rodinou, vzděláním, zkušenostmi, získanou praxí apod. Podle toho mají lidé různé představy a utvářejí si vlastní názory na kulturu do níž patří architektura, výtvarné umění, hudba a jiné. Vznikají v nich vnitřní pocity štěstí, radosti, spokojenosti nebo také záporné pocity a nespokojenost. Zamýšlím se nad tím, proč se některé věci dějí tak nebo onak. Proč zrovna můj momentální názor je jiný teď než příští den, za měsíc, za rok. Proč se některé dané věci neopakují ve stejné dimenzi.
Eduard Světlík <http://www.czechfolks.com> Pojetí architektury „Architektura je stavitelské umění vytvářející funkční prostor staveb podle ideových představ architekta prostřednictvím dobrých technických konstruktivních možností. Umělecké a technické řešení stavby něčeho nebo vůbec uspořádání, skladba nějakého celku“ 1 Architektura se v různých obdobích mění a vyvíjí. Vidíme to na různých stavebních slozích od staveb pyramid, gotiky, renesance, baroka až k postmodernímu stylu. Je udivující jak mohli dřív lidé s primitivním nářadím a prostředky vytvořit tak monumentální stavby. Architektura v sobě spojuje mnoho oborů, které mohou celkový výsledek ovlivnit. Proto musí mít architekt vrozený cit pro estetiku, aby zvládnul všechny nároky a požadavky, aby výsledek odpovídal původní představě a zadání. Vývoj přináší nejen nové materiály, stroje, různé pomůcky, ale také přináší nové možnosti využitím počítačů a jiné techniky. Teorie a estetika v architektuře Již od mala jsem rád vyráběl různé modely domečků, od jednoduchých k náročnějším a dokonalejším. Mimo jiné toto podmínilo mé rozhodnutí jít studovat architekturu. Rád si utvářím vlastní názory podle svých zásad a představ. Nechci přejímat pouze cizí myšlenky a nápady, ale rád hledám vlastní odpovědi na určité procesy a děje, což neznamená, že nejsem otevřen i jiným názorům. Těší mě však pomyšlení, když se přesvědčím, že jsem uvažoval správně. Uvítal jsem proto možnost podělit se o své představy a chápání skutečností formou tohoto textu.
PREDSTAVY A SKUTEČNOST
TEXTY
Estetika a pravidla v architektuře Estetika v architektuře často podléhá módním trendům v určitém společenském období. Záleží také na představách o kráse jednotlivých činitelů. Zadáme- li stejný úkol několika různým lidem, výsledek bude odlišný. Například budeme požadovat zobrazení určité krajiny. Jeden namaluje zimní krajinu, druhý se sluncem zapadajícím za obzor, pesimista zdevastovanou krajinu atd. položil jsem si otázku proč? Řešení jsem nenašel hned. Pozoroval jsem dění kolem sebe a usoudil, že se mnohé věci dějí podle určitých souvislostí a pravidel. Jsou ovlivňovány prostředím, náladou člověka, jeho pocity, povahou, zkušenostmi atd. Často nás ovlivní názor blízké osoby nebo názory osobností či médií. Říká se, že v jednoduchosti je krása, protože jednoduchá věc se dá snáze pochopit a je člověku bližší. Módní výstřelky jsou jen krátkodobé, jednoduché přetrvá navěky. Originalita a nezvyklost řešení se často setkává s nepochopením a odsouzením návrhu. Příkladem je knihovna Jana Kaplického. Velký důraz je kladen nejen na bezpečnost a funkčnost, nýbrž i na začlenění do krajiny. Stavba musí s okolím ladit, nesmí být rušivým elementem. Na tyto skutečnosti by měly důsledně dbát stavební úřady.
Knihovna „Chobotnice“, Jan Kaplický <http://www.narodni-knihovna.cz> Vývoj trendů a společnost V různých obdobích byly představy lidí na architekturu samozřejmě odlišné. Záleželo na společenských poměrech, světovém vývoji, náboženství a jiných vlivech. Nepsaným pravidlem bývá, že člověk není příliš nakloněn zásadním změnám. To můžeme posoudit na příkladu Opery v Sydney, kdy při její výstavbě byla nepatřičně odsuzována, ale postupem doby se stala známým symbolem města. V dobách rozvoje křesťanství bývaly významnými a nákladnými stavbami chrámy, kostely. Dnešní lidé jsou čím dál víc ateisticky založeni, takže tyto stavby ztratily na významu. Pokud přejdeme do prostších vrstev obyvatelstva tak se stavěly jednoduchá obydlí, kupříkladu dřevěnky, u kterých s odstupem času obdivujeme jednoduchou krásu a funkční využití. I v dnešní době mnoho lidí stále využívá tato stavení k pobytu, rekreaci a odpočinku. Jsou nadčasové, a některé jsou památkáři zařazené do kulturního dědictví. Člověk neustále hledá to, co se mu líbí. Chce se obklopovat tím, v čem se cítí dobře, co mu přináší radost, spokojenost a smysluplný život. To má samozřejmě vliv na jeho duševní zdraví, práci a vytváření hodnot pro společnost.
Kotulova dřevěnka <http://www.geocaching.com>
PREDSTAVY A SKUTEČNOST
TEXTY
Aktuální společenské problémy Velkým problémem naší současné společnosti je bydlení. Současný bytový fond většinou neodpovídá požadavkům moderní doby. Nových bytů je jednak nedostatek, jednak jejich pořízení je v nynějších poměrech nesnadné. Řešení problému je v době ekonomické krize velmi obtížné a vyžaduje dlouhodobé zlepšení podmínek ve stavebnictví. Dalším problémem jsou pozůstatky minulého režimu a nevyřešená vlastnická práva jednotlivců. Například při budování komunikací dochází k rozporům a následným časovým skluzům. Problémy vyvstávají i v ekologickém posouzení některých staveb. Ať to jsou dálnice, elektrárny, lomy nebo jiné. Řešení problémů bude spočívat na ochotě politických představitelů se dohodnout na společné koncepci. Někdy by stačilo, aby se lidé vzájemně poslouchali a dohodli se. I v architektuře velmi záleží na vzájemné komunikaci mnoha lidí a následné dohodě o společném postupu jednotlivých účastníků. Závěr Tím, že se vlastně zamýšlím nad podstatou mého hloubání, docházím k závěru, že mé názory a vyjádření zobrazují mou osobnost. A podobně si své životní postoje utvářejí i ostatní. Tvorba jednotlivce je zrcadlem jeho vlastního já. Umění je odrazem doby v níž bylo tvořeno. Téma zahrnuje obrovskou šíři prvků a návazností, které lze těžko všechny jednoduše vystihnout. Tak jak se mění lidská společnost, mění se i její požadavky na architekturu a na celý svět. Vývoj se nedá zastavit, přesto některé správné věci, ke kterým se rádi vracíme, přetrvávají. Důležitou součástí našeho rozhodování by mělo být správné posouzení vzájemných souvislostí, vztahů i jevů a dosáhnutí co nejlepšího výsledku. Zkušenost a praxe jsou nejlepším vodítkem.
1
Citát – Akademický slovník cizích slov
PREDSTAVY A SKUTEČNOST
TEXTY
Paličkova vila, Praha- Baba esej z předmětu Soudobá architektura a urbanismus Úvodem Autor původního návrhu: Mart Stam, 1931- 1932 Autoři rekonstrukce: Ladislav Lábus a Norbert Schmidt, 2003- 2004 Spolupráce: Marek Nábělek, Martina Novotná Generální dodavatel: Jaroslav Futera- TIPS Poděbrady
pohled z ulice na Paličkovu vilu <http:// http://www.stavbaweb.cz> Projekt rodinného domu č. 25 - Palička si objednali ve třicátých letech minulého století manželé Paličkovi u známého holandského architekta Marta Stama. Původní nevyhovující stav tohoto významného konstruktivistického díla v devadesátých letech nutně vyžadoval rekonstrukci. Nakolik se tato rekonstrukce odklonila od původního projektu? Jak se autoři obnovy vyrovnali s požadavky dnešní doby, s problémy památkové péče, přísností současných norem atd.? Význam „doktrína, podle níž krása formy a tvaru v architektuře a v užitném umění je výsledkem exaktního přizpůsobení předmětu jeho užitkové funkci“ 1 Architektonickým stylem Paličkovy vily je funkcionalismus. Co znamená pojem funkcionalismus? Je to umělecký směr, zejména architektonický a urbanistický, 20. a 30. let 20. století zdůrazňující účel a funkci. Jeho snahou je architekturu zjednodušit, oprostit od zbytečných zdobných prvků. Především musí sloužit svému účelu, což je na Paličkově vile zcela zřejmé. Kladem tohoto stylu je zlepšení sociálních podmínek, nová řešení forem bydlení. Funkcionalismus ovládl i způsob myšlení v pohledu na činnosti lidí, použití nových materiálů (užití železobetonu, oceli, skla a plastů), zasáhl i do vybavení interiéru. Projevuje se jednoduchostí až strohostí, ale hlavním účelem je jeho, již zmíněná, funkčnost. Nedostatkem tohoto stylu se může stát nevhodné aplikování autorova díla do krajiny a uplatnění v historické zástavbě a v upřednostňování zejména materiálních stránek života (na úkor kultury, vzájemných vztahů apod.).
PALIČKOVA VILA, PRAHA - BABA
TEXTY
Historie a vývoj Nedostatky památkové péče se ve funkcionalistické kolonii Baba projevily velmi výrazně. V roce 1993 získala sice Baba statut památkové zóny, kulturní památkou byly prohlášeny jen některé domy a tak majitelé domů pro svůj provozní standard necitlivě do památkové zóny zasahovali (např. garáže). Také chování tehdejších majitelů Paličkovy vily v devadesátých letech vyústilo k jejímu znehodnocení (zejména střešní atika). Po následném prodeji nový majitel zadal projekt rehabilitace Stamovy stavby architektům Ladislavu Lábusovi a Norbertu Schmidtovi. O co autorům obnovy šlo, čeho chtěli dosáhnout? Především se rozhodli respektovat původní projekt z roku 1931, ovšem s přihlédnutím k potřebám dnešní doby. Nejprve prozkoumali archivní dokumentaci. Zjistili, že dům se opravdu stavěl podle pozdní varianty Stamova projektu a zásady stavitele inženýra Paličky během stavby byly nepodstatné.
Rekonstrukce Paličkovy vily <http:// http://www.stavbaweb.cz>
Interiér Paličkovy vily <http:// http://www.stavbaweb.cz>
PALIČKOVA VILA, PRAHA - BABA
TEXTY
Shrnutí Vila byla osazena do mírně svažitého terénu v ulici na Babě v pražské čtvrti Dejvice. Jedná se o klidnou lokalitu s širokým využitím profilu terénu, odkud je pěkný výhled na celou Prahu a její okolí. Na této stavbě mě nejvíce zaujala podélná otevřená terasa, Stam zde však počítal s větší mírou zasklení. Tento dnešní stav (po rekonstrukci) na mě působí esteticky výraznějším dojmem. Vzhledem k šířce stavby (7m) se zdá být delší než ve skutečnosti (16m). Z průčelí vidíme pouze dvě podlaží, využitím svažitého terénu vidíme ze zadního pohledu podlaží tři. Poněkud mě zaskočila veliká bariérovost. Jednoduché, ale určitě i nákladné řešení by spočívalo v návrhu a následné realizaci výtahu umístěného v centrální části objektu. Závěrem Nosným systémem podle architekta Marta Stama byl skeletový konstrukční systém se sloupy a stropními průvlaky v kombinaci se stropními deskami. Z jedné strany jej pohltil obvodový plášť s omítkou bez použití jakékoliv tepelné izolace, z druhé strany vystupuje do popředí zmíněný odhalený skeletový systém nesoucí terasu na druhé nadzemní podlaží. Podle původního projektu byl dům proporčně rozčleněn jinak. Rozdíly bychom nalezli v dispozici prvního patra s ložnicí a společenskou místností. Během původní realizace stavby stavitel Jiří Palička provedl některé nežádoucí zásahy do projektu týkající se zejména podoby dřívější terasy oddělené od interiéru. Zateplení objektu bylo pro autory rekonstrukce také oříškem, aby se při dodržení aktuálních norem neměnily jeho proporce a charakter. Značně mě překvapilo, že při rekonstrukci odhalili nekvalitní provedení některých konstrukcí, což mohlo být důsledkem tehdejší hospodářské krize. I když v dnešní době není kvalitní práce ve stavebnictví výjimkou. Domnívám se, že se autoři rekonstrukce vypořádali se zadáním skvěle. Jejich rozhodnutí respektovat původní projekt a skloubit jej s novými prvky, bez kterých by stavba nemohla sloužit dnešním potřebám. Svou tvůrčí metodu uplatnili především v interiérech. Paličkova vila je jedním z ojedinělých příkladů konstruktivisticky založené koncepce rodinného domu v Čechách. Jeho struktura je tvořena částečně využitou skeletovou konstrukcí umožňující jeho budoucí vývoj. Myslím, že flexibilita je největší předností této stavby. Možnost rozsáhlé přestavby vyvolané náročnými požadavky současnosti. Takový model funkcionalistické stavby má pro mě veliký obdiv a jsem přesvědčen, že může sloužit svým obyvatelům ještě další desetiletí.
1
Citát – Akademický slovník cizích slov
PALIČKOVA VILA, PRAHA - BABA
TEXTY
Socialistický realismus esej z předmětu Soudobá architektura a urbanismus Úvodem Období socialistického realismu v české architektuře se často prezentuje jako historický omyl. Byl to opravdu důsledek prosazení cizího prvku na základě politického příkazu? Musíme si uvědomit, že právě tato doba byla dobou hrůzných politických událostí a vykonstruovaných procesů. Právě tato doba krutě zasáhla do života mnoha lidí. Vše se řídilo heslem „kdo nejde s námi, jde proti nám!“. Kdo se nepodřídil byl perzekuován. Následkem mocenského převratu v roce 1948 došlo ke změně v celé společnosti. Vliv SSSR se postupně projevoval nejen v politické, ale i v kulturní oblasti. Komunisté začali násilně prosazovat sovětské metody a vzory ve všech oborech výtvarného umění. Byla vypracována typologická schémata pro jednotlivé náměty (např. portrét socialistického hrdiny, vůdce, stachanovce) atd. Také architektura měly být nástrojem na transformaci společnosti, která prostřednictvím projektu modeluje způsoby budoucího života socialistické společnosti. Období 30. let Od začátku třicátých let byly všechny umělecké aktivity soustřeďovány do státních uměleckých svazků, aby nad nimi mohli stranické orgány vykonávat dohled a jejich práci vidět. Socialistický realismus byl vyhlášen jako jediný přípustný způsob uměleckého ztvárňování. Umění mělo být řízeno diktaturou proletariátu, jako ostatně vše. Moderní proudy, které vybočovaly, byly prohlášeny za nepřátelské pracujícímu lidu a byly tvrdě postihovány. Později byl tento umělecký směr- socialistický realismus závazný i v ostatních komunistických zemích. Vychází z oslavy vládnoucího režimu, poukazuje na jeho úspěchy při budování nové společnosti. Neúspěchy však přehlíží a zatajuje. Období 2. světové války Již v průběhu 2. světové války probíhaly diskuze o tom, jakou cestou se bude ubírat česká architektura. Zastánce klasického architektonického tvarosloví A. Engel již tehdy předpověděl, že v architektuře rozhodují jiné složky než pouhá vůle tvořit architekturu... Tvořící architekt byl vždy exponentem latentní vůle nějakého jedince nebo kolektivu, které chtělo, mnoho a dalo příležitost stvořit velké dílo… Nesporně pokles a vlastní neexistence monumentální tvorby dnešní doby spočívá právě v tom, že… není silné vůle, ať jedincovy, ať nás, které by toužily po vyšších hodnotách nadmateriálních. Architekt, hovící jen reálným potřebám jedinců stejně reálně založených, nemá nejen možnost, ale ani už vůli jít dál a výše.“ 1
A. Engel <http://100.ipodebrady.cz/nejslavnejsi-podebradsky-architekt>
SOCIALISTICKÝ REALISMUS
TEXTY
Zrod socialistického realismu Po skončení 2. světové války však diskuze o monumentalitě nebyly tím nejdůležitějším. Přednější byla obnova válkou zničená města a vesnice, výrobní závody a bydlení. Těsně po válce obnovil svou činnost BAPS a vydal prohlášení s názvem O spolupráci architektů na výstavbě státu. Architekti chtěli pracovat společně a mít ve společnosti také významný vliv. Byl založen Stavoprojekt, v té době největší projektová organizace na světě. Přestože se inspiroval projektovými ústavy v Sovětském Svazu, snažil se do jisté míry jít svou vlastní cestou. Architekti věřili, že začali budovat novou, sociálně spravedlivou společnost. Jaká však pro tuto společnost měla být architektura? Věděli o metodě socialistického realismu, domnívali se však, že budou moci uplatňovat vlastní představy. Bohužel, sovětský vzor přestal být jen inspirací a stal se příkazem. Architektura se stala nástrojem ideologického boje. Prosazovala ji především mladá, revolučně naladěná generace, která neměla úctu k autoritám ani k domácím tradicím. Celospolečenským problémem byla bytová krize. Začaly se stavět téměř nadstandardní dvouletkové byty, ale brzy byly vyčerpány finanční prostředky. Hledalo se tedy řešení větších ekonomických úspor. Ve Stavoprojektu a posléze Studijním a typizačním ústavu byly zpracovány typové podklady obytných domů s cílem racionalizovat veškeré technické projektové práce. Architekti si mohli z typizovaného sborníku vybírat typy domů a skládat je podle svých představ do obytných celků. Pojem Sorela Architektonická díla nevznikají jen z tvůrčí potřeby architekta, vznikají na základě společnosti, ať už institucí nebo jednotlivců, pro uspokojení kulturních užitných potřeb. Co vlastně pojem Sorela znamená? Je to zkratka vzniklá z počátečních slabik socialistický realismus doplněná o první slabiku příjmení významného teoretika Z. Lakomého. Socialistický realismus v architektuře měl vycházet z národního ducha, lidových tradic a historie země. Realistické ztvárňování se stalo podmínkou ve všech oborech výtvarného umění, literatuře i hudbě. Nejdůležitější hodnotou nebyl umělecký talent nýbrž snaha vyjít vstříc požadavkům režimu. Umění mělo být ideologickým nástrojem stranické propagandy. Realizace ideí Sorely Prováděná obnova a přílišným tempem se rozvíjející průmysl měl za následek stěhování obyvatelstva z venkova do měst a průmyslových center. Prvotním ideologickým úkolem bylo proto bydlení. Pro architekty byly nabídky k založení a vybudování nových měst velice lákavé. Výjimečná měly být Nová Ostrava (V. Meduna a kol.), Havířov (Z. Špaček, A. Spáčil, D. Machat), Příbram- Březové hory (A.Koreček, V. Hilský a kol.), na Slovensku Nová Dubica (J. Kroha). Obytných souborů- městeček bylo navrženo hodně a řada z nich citlivě splynula s původní zástavbou. Vzhledem k ekonomickým problémům se stavělo méně reprezentativních objektů. Monumentálnost socialistického realismu se projevovala především v soutěžích. Centrem pozornosti se v roce 1953 stala Praha, která vypsala několik soutěží na prestižní stavby, avšak ani jedna neskončila realizací (např. Ústřední dům armády nebo areál Vysoké školy stranické při ÚV KSČ). I velikášské ideologické záměry bývají korigovány stavem financí. Těch opravdu socialistickorealistických stylových je velmi málo. Je To hotel Internacionál v Praze (F. Jeřábek, 1953- 1957), koleje v Podolí a na Jarově a Kulturní dům v Ostrově nad Ohří (J. Kraus 1954- 1955). Příkladem výborné souhry sochařského a architektonického názoru byl již dnes neexistující Stalinův pomník (O. Švec, J. Šturma, V. Šturmová 1950- 1953) na Letné, kde zbývá promenáda a soustava teras výrazně připomínající fyzicky největší monument doby.
SOCIALISTICKÝ REALISMUS
TEXTY
Východní konec Hl. třídy, Nová Ostrava <http://zvp.fa.cvut.cz/prace/0708ls.pdf>
Náměstí Vítězného února, Havířov <http://mojemesto.sedmicka.cz/havirov-555088.html>
Sorela v Havířově V 50. letech vzniklo ve stylu socialistického realismu město na zelené louce, které 4. 12. 1955 přijalo jméno Havířov. Jádro Havířova bylo v roce 1952 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle stylu socialistického realismu Sorela. Navrhovaná koncepce výstavby byla poplatná době, tvůrci projektu zdůrazňovali, že vycházeli ze sovětských zásad. Stavoprojekt Ostrava dokonce připravil ruský překlad generálního projektu výstavby nových měst na Ostravsku pro architekta Verigina. Havířov v 50. let je město s logicky hierarchizovanou strukturou městských prostorů, které umí vytvořit laskavé prostředí pro pěšího, s domy, které mají jasně rozlišenou uliční a dvorní část. Ve dvorech jsou vytvořeny zelené plochy s dalším využitím. V přízemí jsou obchody, služby, restaurace, kavárny. Stavby mají zřetelné kompozičně zdůrazněné vstupy. Zástavba tvoří pravoúhlou uliční síť a převládá šablonovitost podle sovětského vzoru. Na 3 až 4 patrových domech pracovali kromě zedníků také významní umělci jako Jindřich Wilgus, V. Wünsche a Jiří Myszak. Fasády jsou zdobeny výtvarnými prvky – pracovními motivy z ostravského prostředí nebo z jihočeské renesanční architektury. Domovní znamení plni orientační funkci.
Pohled na Hlavní třídu, Havířov <http://www.spetr73.estranky.cz/clanky/.html>
Pohled na kulturní dům Petra Bezruče, Havířov <http://havirovsky.denik.cz/multimedia/galerie>
SOCIALISTICKÝ REALISMUS
TEXTY
Závěrem V současnosti vlastní budovy společnost RPG, která provádí rekonstrukci v duchu autentičnosti, pod přímou kontrolou památkářů. Prvky renesančního tvarování atik a štítů jsou problematické při údržbě. Postupem času se stalo hlavním mottem „Stavět rychleji a levněji“ a od zdobnosti se ustupovalo. Tím období socialistického realismu skončilo. Nová architektura je spojená se zaváděním typizace, normalizace stavebních dílců, novou technikou a hmotami. Nejdůležitější obor, architektura pro bydlení, zmizel a byl nahrazen hromadnou bytovou výstavbou, i když potřeba podpisu architekta na výkrese oficiálně zůstala.
Pohled na rekonstruovaný kulturní dům Petra Bezruče, Havířov <http://havirovsky.denik.cz/multimedia/galerie/645252.html?section=1,1>
1
Diskuze Spolku inženýrů a architektů 1943- 44, Praha
SOCIALISTICKÝ REALISMUS
TEXTY
CURRICULUM VITAE
PATRIK BÍLÝ *24.10.1988 STUDIUM Základní škola Jarošova, Havířov 1995 - 2004 Střední průmyslová škola stavební, Havířov 2004 - 2008 Pozemní stavitelství Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Ostrava 2008 Architektura a stavitelství WORKSHOPY Broumovsko Roundabout - Market Square in Katowice Osoblaha Důl Alexander Kam se ztratila sláva Předlic? - Ústí nad Labem
2010 2011 2011 2011 2012
SOUTĚŽE Malé náměstí v Železném Brodě 2012 Současný český dům: očima mladých architektů 2012 Active House Award 2012 PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI Práce na stavbě - pomocný dělník Zámečnické práce Elektroinstalace Hromosvody a uzemnění Projekční činnost - kreslič DOVEDNOSTI Graphisoft ArchiCAD Autodesk AutoCAD Autodesk Design Review Artlantis Studio Google SketchUp Corel DRAW Corel PHOTO - PAINT Microsoft Office IDA NEXIS MIMOŠKOLNÍ AKTIVITY Výtvarná činnost 1999 - 2004
BEH ŽIVOTA
CURRICULUM VITAE