Tato jednoduchá mystery vás přivede na místo, které se mi líbí a které mi do nedávná bylo neznámé.
Vracím se na kole z Pozdně, přes Jindřichův důl a Kejkol do Slaného. Nad Libovicí mě zláká neznámá cesta. Opouštím žlutou TZ a vydávám se po ní, abych zjistil kam mě dovede. K mému překvapení mi po krátké době nabídne křižovatku polních cest z Lotouše do Libovice. Ještě více jsem však zaujatý objektem, o kterém jsem neměl nejmenší tušení. Obrovský červený kříž, dvě lipky a mezní kameny. Lavička a krásné počasí mě vybízejí k usednutí. Hned na místě pátrám na internetu k čemu se zdejší kříž váže a ve chvilce nacházím zmínku, jež mě přivádí k události staré,na dny přesně, dvě století. Vracím se sem další sobotu, v odpoledním slunci zavírám oči a propadám se na počátek 19.století. Vidím tábor části carské armády. Unavené muže kolem ohýnků. Cítím vůni pečeného masa. Slyším útržky rozhovorů. Obraz přelétá k ležícímu muži, věkem sotva dospělému. V jeho rysech je znát bolest z těžkého zranění…stejně jak prchá život z mladého těla, utíká i můj obraz a přes střihy válečné vřavy se krátce ustálí na tváři asi padesátiletého muže, podle uniformy generála carské armády. Právě se dověděl, že jeho 19.letý syn zemřel ve slánském lazaretu. Ten mladý muž byl nadporučík elitní carské gardy Eduard Barkley de Tolly, jehož zmařený život nám ještě dnes připomíná klasicistní náhrobek na slánském hřbitově. Náhrobek je opatřen nápisem „Zde odpočívá Edvard hrabě Barklei de Tolly, premier lieutenant ruské císařské gardy, rytíř řádu sv. Vladimíra IV. třídy a řádu sv. Anny III. třídy, narozený v Rize 28. 8. (9. 9.) 1794, jsa smrtelně raněn v bitvě u Chlumu zemřel v Slaném 31. srpna (12. září) 1813.“. Ten starší, otec pak byl Michail Andreas Bogdanovič Barclay de Tolly, jeden z nejvýznamnějších ruských generálů, který v době Napoleonských válek zmodernizoval ruskou carskou armádu a svým velením, spolu se správně zvolenou strategií, v první fázi Vlastenecké války v roce 1812 nesporně přispěl k porážce Napoleonovy půlmilionové armády. http://cs.wikipedia.org/wiki/Barclay_de_Tolly
Informace ke kříži: Na památku byl vztyčen velký, červeně natřený, dřevěný kříž. Když po sto letech kříž uhnil nechal tehdejší libčický starosta postavit kříž nový s letopočtem 1914. Betonový kříž vzal za své v roce 1966 neopatrností traktoristy, který jej strhl. V roce 1993 zhotovil pan Zdeněk Ibl kříž ocelový a tak jej mužete spatřit i dnes.
HRABĚ BARCLAY DE TOLLY Na prvním hřbitově ve Slaném je starý kamenný pomník opatřený nápisem: „Zde odpočívá Edvard hrabě Barklei de Tolly, premier lieutenant ruské císařské gardy, rytíř řádu sv. Vladimíra IV. třídy a řádu sv. Anny III. třídy, narozený v Rize 28. 8. (9. 9.) 1794, jsa smrtelně raněn v bitvě u Chlumu zemřel v Slaném 31. srpna (12. září) 1813.“ Pomník byl postaven ruskými spolubojovníky a příbuznými. A nebylo to příbuzenstvo ledajaké. Jeho otcem nebyl nikdo jiný než Michail Barclay de Tolly, hrabě a později kníže, významný ruský generál. Narodil se roku 1761 v chudé skotské rodině v Livounech u Valky. Vychován byl u strýce. Roku 1769 byl přijat za kadeta a v roce 1788 se stal setníkem. Roku 1789 se zúčastnil vítězného tažení Suvorova proti Turkům, potom švédské a polské války a roku 1799 se stává generálem. V bitvě u Pultusku velel
přednímu voji a u Jílavy přišel o ruku. V roce 1819 byl jmenován ministrem vojenství. Ve válce s Napoleonem byl právě on autorem ústupové taktiky. Ta se nelíbila tehdejším carským oficírským špičkám, a proto byl namísto něho jmenován vrchním velitelem kníže Kutuzov. Později byl Barclay očištěn, zbaven přízviska zrádce a rehabilitován. Po smrti knížete Kutuzova se stal opět vrchním velitelem, vtrhl do Čech a zvítězil u Chlumu. Zde byl však smrtelně zraněn jeho syn, později pochovaný ve Slaném. Generál Barclay se zúčastnil bitvy u Lipska. Po vzdání Paříže roku 1814, po bitvách u Brienna a Arcis sur Aube byl jmenován maršálkem a povýšen na knížete. V bitvě u Waterloo dal napoleonovým řadám poslední ránu. To bylo v roce 1815. Po návratu do vlasti ochuravěl a v roce 1818 při cestě do Karlových Varů zemřel v Instruči. Popis erbu hrabat Barclay de Tolly: Na knížecím plášti s knížecí korunou je štít, čtvrcený na pokos. Vhorním zlatém poli je černý carský orel, který má na prsou modrý, zlatě lemovaný srdeční štítek a na něm zlaté iniciály A. I. Pravé pole je červené a v něm je kolmo postavený stříbrný meč se zlatou rukojetí. V levém, červeném poli je zelený sloup se zlatou hlavicí a paticí. Na paticích jsou carští orli. Dolní pole je štípené; vpravo na stříbrném poli, na zeleném trávníku je vpravo otočené zlaté dělo a za ním čtyři praporce (červený, modrý, červený a modrý). V levém, stříbrném poli stojí na zeleném trávníku při levém okraji štítu červená věž s černou bránou; v ní stojí stříbrný, vpravo hledící nekorunovaný jednoocasý lev. Uprostřed štítu je srdeční štítek. Je modrý se zlatou krokví a na ní jsou tři modré tlapaté kříže. Na srdeční štítek je posazena zlatá listová koruna.