HISTORIE
Josef Hrudka (1981)
V době mezi Černého druhým a třetím funkčním obdobím (1951–1955) se na pozici předsedy MNV vystřídali tři funkcionáři: Hned 11. června 1951 byl předsedou zvolen mladý, průbojný občan, učitel Jaroslav Hlinovský (1922–2002), avšak dlouho se tu neohřál a už na konci dubna 1952 rezignoval, a to z důvodů rozepří mezi členy MNV, jak uvádí oficiální protokol z jednání rady: na MNV se vytvořily dva směry, a proto místní výbor KSČ rozhodl přijmout rezignaci soudruha Hlinovského. Spolu s ním skončil i první náměstek předsedy Josef Vacek. Akční výbor Národní fronty vyslal společně s místním výborem KSČ do předsednické funkce horníka a člena MNV Františka Melena (1894–1966), zvoleného 29. dubna 1952. I on ale skončil velmi rychle, a to již po roce, když ho na konci dubna 1953 odvolal MV KSČ. Výbor Melenovo odvolání zdůvodnil na plenární schůzi dne 28. dubna, poukazuje zvláště na chyby politické, kterých se s. Melen jako předseda MNV neměl nikdy dopustiti. Údajně svévolně vydával různá rozhodnutí, potvrzení nebo potravinové lístky, jako výkonný zemědělec měl vlažný postoj k založení JZD, a navíc v době státního pohřbu Klementa Gottwalda prý rozšiřoval dezinformace o příchodu státního převratu a zavírání funkcionářů. Na stejné plenární schůzi byl pak novým předsedou zvolen dělník-mechanik Václav Dytrich (1919–2010), který dává záruku, že práce na MNV půjde lépe a v duchu stranické linie. Nový předseda vyzval přítomné občany, aby se nikdy nebáli veřejně poukázat na nedostatky funkcionářů a ostře je kritizovali. Proč Dytrich, který přestál první volby do MNV z roku 1954, skončil ve své funkci v říjnu 1955, nevíme. Protokol rady MNV z 27. října 1955 Novostrašecký měsíčník
pouze hovoří: K dotazu s. Liebezeita, proč má být volen nový předseda a nový náměstek, sděluje s. Viktora, že toto zdůvodní ve schůzi MNV, která bude ještě dnes večer. Protokol z tohoto pléna nemáme k dispozici. Dytrich však zůstal členem rady, dokonce jako náměstek staronového předsedy Černého, jenž ze zdravotních důvodů nemohl od dubna 1956 na schůze docházet. Město tak řídil stále Václav Dytrich, z pozice náměstka předsedy MNV, a to až do 29. května 1957, kdy byl teprve po volbách na ustavujícím plénu MNV zvolen novým předsedou horník Václav Černý (1909–1977). Dytrich nadále zůstal náměstkem a i v příštích letech bude figurovat ve vedení města. Černý byl po delší době předsedou, který se v křesle udržel více let, a to až do roku 1964, kdy po nových volbách do MěNV byl na ustavující schůzi nového pléna dne 3. července 1964 zvolen novým předsedou mladý Rudolf Pavlíček (narozen 1930), dosavadní člen rady. Pavlíček vystudoval dvouletou obchodní školu v Rakovníku, pracoval jako účetní a jako zaměstnanec ONV Nové Strašecí. Vedle stranického angažování působil v místním akčním výboru nebo v okresním výboru ČSM. Město vedl pět let, na svou funkci sám rezignoval na plenárním zasedání MěNV dne 14. listopadu 1969, když zamířil na post tajemníka Okresního výboru KSČ do Rakovníka. Na jeho místo byl na téže schůzi zvolen dosavadní tajemník městského národního výboru, vyučený strojní zámečník Josef Čermák (1909–1978). Ten byl dosud členem rady, do funkce tajemníka se však dostává teprve v lednu 1969 po dlouholetém úřadování Václava Viktory, jenž tuto funkci získal po Josefu Možkovském v roce 1951. Funkce tajemníka byla tehdy spojena s členstvím v radě. Čermák ve funkci vydržel až do ustavení nového pléna po slavnostních volbách konaných u příležitosti 50. výročí vzniku KSČ, na schůzi dne 13. prosince 1971, kdy byl novým předsedou MěNV zvolen technický hospodářský pracovník Václav Grill (1925–1986) a tajemníkem se stává Václav Dolejšek, místo dosavadní tajemnice Blaženy Neustupové. Dolejška později vystřídal Jiří Drvota. Bývalí předsedové Václav Dytrich a Josef Čermák dále zůstávali členy rady MěNV. Čermák se navíc ještě před penzí nakrátko stal vedoucím Domovní správy. Grill předsedal národnímu výboru pět let, v roce 1976 proběhly nové volby a 15. listopadu toho roku se na slavnostní schůzi sešlo ustavující plenární zasedání MěNV. Do funkce předsedy se dostal Jiří Drvota (narozen 1938), který k ruce obdržel i novou tajemnici, Naděždu Koliášovou. Dosud jsme opomíjeli místopředsedy, již se na svém postu střídali také poměrně často. S Drvotou v této funkci úřadoval Stanislav Vaic. Nový MěNV měl plénum o 39 a radu o 11 poslancích. Jiří Drvota však na svou funkci již po roce rezignoval, odešel na vlastní žádost, a novým předsedou MěNV se stal mladý inženýr, dosavadní pracovník Okresního podniku služeb Jan Torner (narozen
1947), zvolený na plénu 10. října 1977 poté, co byl Drvota uvolněn z funkce. Ostatní složení národního výboru, včetně čelních funkcionářů, zůstalo nezměněno. V roli předsedy uvítal Torner tehdy vrcholnou delegaci, když v září 1979 navštívil Nové Strašecí prezident Gustav Husák s bulharským nejvyšším představitelem Todorem Živkovem. V létě 1981 proběhly nové volby s pověstnou rekordní účastí 99,93 % a 29. června se sešlo nové ustavující plénum MěNV, které zvolilo i nového předsedu. Stal se jím dosavadní pracovník Správy pro místní hospodářství ministerstva vnitra a někdejší dlouholetý ředitel podniku Komunální služby města Nové Strašecí Josef Hrudka (1928–1991). Novým tajemníkem byl zvolen Ing. Antonín Novotný a místopředsedou Jaroslav Satranský, jenž byl v dubnu 1984 ze své funkce uvolněn, neboť odešel na post ředitele podniku ČLUZ. Nahradil jej Ladislav Šťastný. Tehdy došlo i ke změně ve funkci tajemníka, kam se dostal geodet Ctirad Sáček, který v této pozici vydržel až do zrušení národních výborů na podzim 1990. Posledním předsedou Městského národního výboru v Novém Strašecí byl zvolen na ustavujícím plenárním zasedání dne 27. června 1986 (plénum mělo tehdy 45 poslanců, rada 13 členů) další mladý funkcionář, dosavadní mistr mechanických dílen Střediska údržbářských provozů Petr Nový (narozen 1954). Místopředsedou se tehdy stal Ing. Ivo Zajíc. Společně se Ctiradem Sáčkem tak tvořili omlazený tým, který provedl město koncem osmdesátých let, přes sametovou revoluci až do nových voleb. Ty proběhly již na zcela jiném základě 24. 11. 1990. Do té doby prodělal národní výbor změny, které musely reagovat na převratné politické události. Poslední rok existence MěNV tak byl výjimečný, kdy se do pléna zapojily nové politické subjekty. Nicméně komunální volby v roce 1990 ukončily existenci národních výborů, základem místní samosprávy se opět stala obec, ustanovení o NV nahradilo ustanovení o místní samosprávě. Místní národní výbory zanikly podle zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích. Práva a závazky přešly na obce. Od konce roku 1990 jsou opět v čele obce starostové, městu vládne rada a základním orgánem je zastupitelstvo. Byť se dostáváme k současnosti, jedná se o dobu dlouhou už celé čtvrtstoletí. Ve funkci starosty se vystřídalo pět osob: Miloslav Pelc (1990–2002), Jakub Kleindienst (2002–2007), PhDr. Miroslav Roček (2007–2008), Ing. Pavel Vaic (2008–2010) a Mgr. Karel Filip (2010 – dosud). Jejich činy posoudí budoucnost, my jsme se neodvážili hodnotit ani skutky předsedů národního výboru, z nichž někteří jsou dosud mezi námi, a představují tak významné pamětníky na dobu více než pozoruhodnou. Léta 1945–1990 jsou aktuální výzvou pro zodpovědné a moderní zpracování dějin i našeho města, k nimž pramenů různé povahy je k dispozici více než dost. Jan Černý
19