28Namalovat si dovolenou

CO VŠE ODPÍSKALY VLAKY K vyhloubení vodní komunikace dlouhé 242 km, která spojila oceán se Středozemním mořem a navíc prochází srdcem Burgundska, bylo zapotřebí téměř šedesáti let. Různě posazené hladiny vody na kanálu muselo „vyrovnat“ celkem 189 zdymadel. Zhruba šest desítek let kanál sloužil tak intenzivně, že by ho mohlo charakterizovat sousloví „vodní zácpa“, než dopravu po hladině ukončila železnice a éra páry. VE ZPOMALENÉM FILMU Stačí den a uvědomíte si, kolik toho v moderní době charakteristické záplavou informací a spěchem nevnímáme. Loď pluje maximálně 12 kilometrů v hodině, a tak můžete v klidu pohlížet do tváří rybářů posedávajících na břehu. Všimnete si čapího hnízda na komíně, ze kterého kouká hned pět hladových krků, i popásajících se krav druhu charolais, které jsou bílé jako sníh. Mnohý z těch detailů člověka překvapí. Hladina řeky je zahalena ranní mlhou, jako by nevěsta odhodila svůj bílý závoj, stíny naklánějících se stromů hrají pantomimické divadlo. O jeho přestávkách vás přivítají městečka, jejichž jména byste hledali stěží – natolik jsou malá, zapomenutá, svá. Hudební kulisu obstarává kvákání žab, pleskající rytmus křídel z vody se vznášející volavky i brumendo dieselového motoru lodi. Přede jak kocour vyhřívající se na slunku. Ale všechen ten poklid je náhle ten tam, když se „na obzoru“ objeví zdymadlo.

NAHORU I DOLŮ Anglicky lock, francouzsky écluse… Zdymadlo dokáže zvláště plavce začátečníky vystrašit. Musí vmanévrovat s lodí velikosti školního autobusu do úzkého kamenného koryta, uvázat ji tam, aby se jako divoký kůň nevzpínala, a současně ji lany pozvolna popouštět. Kýl musí zůstat ponořený do vody. Plavebních komor potkáte denně hned několik, třeba na Burgundském kanále jich je 40 každých 3 až 5 kilometrů. Právě s jejich pomocí se s lodí zvednete do výše, či naopak klesnete dolů, abyste mohli pokračovat dále v plavbě. Nic to ale není v porovnání se sérií přepouštěcích komor u Štrasburku, kde lodě vyzdvihuje na vrchol Alsaskýho vrchu do výšky dobrých 45 metrů jakási obří vana. Jiný okamžik, při kterém se člověku ježí vzrušením chloupky na temeni, nastává při cestě 3,5 km dlouhým tunelem, který ústí do řeky Saône. Plujete jím vlastně v úplné tmě jen občasně narušené proudy světla dopadajícího z uměle vyhloubené šachty ve stropě.

FERMÉE OD 12 DO 13 Většina zdymadel v Burgundsku se ovládá ručně, a protože už nejsou domky postavené na dohled vždy obydlené, musíte si počkat, až dorazí ten, kdo se o průjezd lodí denně stará. Společně pak jedny těžké kovové dveře uzavřete, zatímco ty druhé otevřete a pustíte loď v jiném „levlu“ dále po hladině. I tato činnost se většinou odehrává v poklidném rytmu. Navíc doplujete-li k propusti kolem oběda, můžete si začít vařit ten svůj. Polední pauzy totiž Francouzi dodržují pečlivěji než třeba to, že popíjet za volantem či na kapitánském můstku se nemá.