workshop, reflexi zážitku, přednášku Kateřiny Szczepanikové z IQ Roma Servis: a diskuzi ve formátu word coffee, které se účastnili také mladí Romové, kde jsme hledali konkrétní řešení, metody a plány. Knihovny podle diskutujících mohou nabídnout romské mládeži např. zázemí a klidné prostředí pro studium, přístup k technologiím, seberealizaci a rozvoj talentu, prostor pro vlastní projekty, zážitek komunity, praxe/stáže/brigády/dobrovolnictví – pracovní zkušenost, kontakt s romštinou, vzory v romské literatuře a na literární scéně, vztah s knihovníkem, svobodu rozhodovat se (výběr knih, aktivit, …). Workshop „vyzkoušejte si“: Digitální dílna jako prostor tvořit, zkoumat, sdílet. Fab Lab (Fabrication Lab) je společný pracovní prostor pro vytváření, učení a zkoumání za pomocí technologií (např. digitální šicí stroje, 3D tiskárny, leaserové systémy, roboti). Laboratoře nabízejí programování pro všechny věkové kategorie, umožňují uživatelům osahat si nové technologie v bezpečném prostředí, hledat jejich tvůrčí využití a trávit společně čas. Účastníci workshopu si na vlastní kůži prožili lekci v digitální dílně tohoto typu. V rámci workshopu „vyzkoušejte si“: Možnosti uplatnění virtuální reality ve službách knihoven jsme společně hledali způsoby, jak rozšířit možnosti služeb knihovny prostřednictvím virtuální reality. Nejprve jsme si technologii představili, poté jsme mapovali možnosti využití a vše si zkoušeli a testovali. Workshop „vyzkoušejte si“: Jak na ozoboty v knihovnách. Programovatelné robotické hračky, tzv. Ozoboti, mohou být v prostředí knihoven cestou, jak děti naučit základům programování. Přibližují dětem svět robotiky a knihovnám umožňují plnit svou komunitní funkci tím, že tyto zkušenosti s technologií zprostředkují i dětem ze sociálně slabších rodin, čímž jim pomohou začlenit se mezi vrstevníky a vzdělávat se. Knihovníci účastnící se workshopu si ovládání ozobotů prakticky vyzkoušeli a seznámili se také s příslušnými programy,
30 konference, akce
aby se mohli rozhodnout, zda by byli pro jejich knihovnu a návštěvníky tím přínosem, který potřebují. Autorský workshop „Jsem knihovník, tedy designér služeb“ jsme nazvali mírně troufale. Jsme totiž přesvědčení, že design, probíhá nezávisle na tom, jestli mu věnujeme pozornost, nebo ne. Ve třech týmech účastníci řešili tři různé výzvy, týkající se knihovny jako pomocné ruky při překlenování digitální propasti, knihovny jako variabilního prostoru, sloužícího různým skupinám lidí, a knihovny jako místa s potenciálem rozvoje a kultivace občanské společnosti v obci. Workshop Advokační práce pro knihovny (Nadace OSF) deklaroval, že advokační práce by měly být nedílnou součástí pracovního úvazku každého ředitele knihovny. Přítomní ředitelé knihoven se během dne dozvěděli o nástrojích a cestách využívaných k dosažení žádoucí změny. Přítomní se shodli, že pro správnou advokační práci je důležité kromě kritiky aktuálního stavu připravit i řešení, které by ho mělo nahradit, a že aby byl hlas knihoven u zřizovatelů slyšet, je nezbytný aktivní a pravidelný kontakt s osobami s rozhodovací pravomocí.
Přednáškový blok konference Sérii přednášek zahájila svým pohledem na knihovny Eliška Bartošová, vedoucí projektu Sociální inovace v knihovnách. V příspěvku na téma Co jsem se naučila o knihovnách se Eliška věnovala proměně knihoven z pouhých půjčoven knih na komunitní centra, rolím knihoven v moderní společnosti i překážkám, kterým jako nevýdělečné instituce knihovny čelí. Nová doba vyžaduje nejen změnu role knihoven, ale přináší i nové výzvy pro knihovníky, se kterými se často musí vypořádat sami. Podle Elišky je v tomto případě nejlepší ujasnit si priority – čemu se v knihovně opravdu chceme věnovat? Co nás bude bavit? Změna může nastat, když odstraníme to, co jí překáží. Pak už jen zbývá věřit procesu. Poněkud palčivé téma otevřela ve svém příspěvku Poskytování a vytváření informačních