Page 1

1/2019

magazín pro management měst a obcí

10 vizí, které mění městskou mobilitu Vychováváme novou generaci odborníků na smart cities

Domov dělají mezilidské Radka Vladyková vztahy

49 Kč

1


30. září 2019, Cubex Centrum Praha Vstupenky objednávejte na

www.mesta-budoucnosti.cz

Hlavní partneři:

Partneři:

Mediální partneři:

Hostitel:

Pod záštitou:

218

1/2019

Organizátor:

Záštity krajů:


Záštity měst a obcí:

1/2019

19


CSOB_doprava_175_247_II.pdf

1

28/03/2019

13:10

JSME PŘIPRAVENI VÁM POMOCI S ŘEŠENÍM VAŠICH PROJEKTŮ V OBLASTI MOBILITY

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

www.csobmobilita.cz


ČSOB MOBILITA Naším cílem je poskytovat komplexní, jednoduché a inteligentní řešení v oblasti mobility jako služby, která se bude zabývat potřebami klientů. Tento cíl byl jedním z důvodů, proč jsme se v minulém roce zaměřili na novou koncepci ČSOB Mobilita, která přináší chytrá dopravní řešení městům i občanům. Poskytujeme služby spojené s platbami ve veřejné a osobní dopravě, komplexní řešení pro platby, pojištění a financování elektrických a hybridních automobilů v České republice i v zahraničí. Jsme hlavním hráčem na trhu plateb kartou ve veřejné dopravě: např. každý měsíc se kartami ČSOB zaplatí více než 750 tisíc jízdenek. V Ostravě poskytuje ČSOB systém bezkontaktních plateb ve veřejné dopravě. Vozidla městské hromadné dopravy jsou plně vybavena bezkontaktními čtečkami, takže pro cestování stačí pípat platební kartou a systém sám určí optimální cenu jízdného, a to bez tisku papírového lístku. Systém zároveň zahrnuje zastropování jízdného, tak-

že v případě nákupu více jednorázových jízdenek během jednoho dne činí maximální částka cenu jednodenní jízdenky. Na začátku roku 2018 byla také spuštěna možnost využít platební kartu jako identifikátor k zakoupenému časovému jízdnému. Zaznamenali jsme, že zavedení bezkontaktních plateb ve veřejné dopravě má pozitivní vliv i na platby kartou v místních podnicích. To dokládá např. Ostrava, kde se platby kartou v regionu zvýšily o 30 %. V roce 2018 jsme dále rozšířili poskytování našich služeb v zahraničí. Ve spolupráci s MasterCard a slovenským dopravcem Slovak Lines jsme zavedli bezkontaktní nákup lístků v autobusech na trase Bratislava - Vídeň. Jednalo se o první projekt bezkontaktních plateb ve veřejné dopravě na Slovensku. Řešení umožňuje zaplatit částky nižší než 20 euro bez nutnosti zadání kódu PIN, což zjednodušuje a urychluje nástup na palubu. Do budoucna chceme propojit bezkontaktní platby ve veřejné dopravě a parkovací systém jedním virtuálním lístkem, a zajistit tak komplexní řešení mobility.

www.csobmobilita.cz CSOB_doprava_175_247_III.indd 1

28/03/2019 16:50


Správa inteligentního města a infrastruktury HERE Technologies hraje vedoucí úlohu

při vytváření inteligentních měst a pomáhá udržovat infrastrukturu v rozvíjejících se

městech pomocí datově přesných, flexibilních řešení, která řídí zapojení a nabízejí zefektivnění mobility.

Více se dozvíte na here.com

6


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Editorial

Milí čtenáři, města byla odjakživa místy, která lidem sloužila k jejich společnému sdílení bezpečnosti, obchodu, infrastruktury a dalších funkcí pro lepší život. V českých zemích měla první města již od středověku úkol zajistit svým obyvatelům základní potřeby pro fungování a rozvoj komunity a s rozvojem průmyslu, obchodu a společenských potřeb se postupně vyvíjela. Dnešní požadavky na fungování měst a obcí jsou mnohem komplexnější. Zvyšování nároků na dopravní infrastrukturu, energetickou náročnost, ekologii a rozvoj informačních technologií s sebou přináší poptávku po inovativních řešeních, která zajistí nejen současné potřeby, ale myslí i na budoucnost. Projekt Města budoucnosti si klade za cíl tato řešení sledovat a představovat je těm, kteří hledají odpovědi na otázky spojené s efektivním řízením měst a obcí. Věřím, že nejen tento časopis, ale i konference, která se bude konat 30. září 2019 v Praze, pomůže některé odpovědi přinést a stane se jedním z pomocníků při vytváření ještě lepších měst pro život. René Hradecký, šéfredaktor

Vydavatel: BONAFIDE GROUP, SE Wolkerova 965/15, 160 00 Praha 6 Česká republika IČ: 29040621, DIČ: CZ29040621 Adresa redakce: Zborovská 49, Malá Strana, 150 00 Praha 5

Šéfredaktor: Mgr. René Hradecký Art Director: MgA. Lucie Batková Kontakty: Mgr. Dana Hradecká hradecka@bonafide.cz Bc. Gabriela Baranyaiová gabriela@bonafide.cz

www.mesta-budoucnosti.cz Zveřejněné názory nemusejí být shodné se stanoviskem redakce.

7


8


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Obsah

42

20

Vychováváme novou generaci odborníků na smart cities

Vládní koncepce městské a aktivní mobility a program CityChangers

30 Domov dělají mezilidské vztahy

62

10 vizí, které mění městskou mobilitu

9


Aktuality

Připravila: Gabriela Baranyaiová, Foto: Archiv

Obce mohou žádat o peníze na stavbu sociálních a dostupných bytů

M

ěstské části, obce či svazky obcí mohou žádat stát o peníze na stavbu sociálních a dostupných bytů. V programu Výstavba ve Státním fondu rozvoje bydlení je na to pro letošní rok vyčleněna miliarda korun a radnice by měly za dotace a úvěry vybudovat v sociálním, dostupném či smíšeném domě byty o velikosti 23 až 120 metrů čtverečních s koupelnou, toaletou a kuchyňskou linkou. Podle programu, který vláda schválila v polovině dubna, mají dotace sloužit na pořízení sociálních bytů s nízkým nájemným pro domácnosti, kterým s příspěvkem na bydlení po odečtení bytových nákladů nezbývá ani 1,6 násobek životního minima a jsou bez šancí na běžné bydlení. Úvěry mají být použity na dostupné byty za obvyklé nájemné pro středně příjmové domácnosti. Radnice je mohou nabídnout i potřebným profesím jako například lékařům, učitelům či policistům. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové je smyslem financování přes Státní fond rozvoje bydlení možnost kombinovat dotaci a výhodný úvěr a radnice ani nemusí stavět na zelené louce, ale mohou kupovat i jednotlivé byty. Za určitých podmínek mohou obce dostat na sociální byty až sto procent nákladů. U dostupného bydlení by mělo být možné státní úvěr kombinovat s komerčním úvěrem či vlastními penězi obce. Pro letošní rok vláda připravila pro program na sociální byty 650 milionů korun a na zvýhodněné úvěry na dostupné byty 350 milionů korun. V dalších letech by to měly být podle Dostálové dvě miliardy na dotace a miliarda na úvěry.

10

V dalších letech by se podle MMR mohlo ročně v obcích postavit až 2000 sociálních a dostupných bytů. Z podkladů k programu ale vyply-

nulo, že sociální byt by potřebovalo 62.000 až 65.000 domácností. Na běžném trhu se jim kvůli nízkému příjmu a dalším znevýhodněním nedaří přiměřené bydlení najít. Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení loni bylo ve vážné bytové nouzi 54.000 domácností. MMR spočítalo, že by na stavbu nových sociálních bytů bylo potřeba nejméně 76 miliard bez DPH v cenách roku 2017. ●

Google buduje vlastní chytré město

S

polečnost Google uveřejnila představu o rozvoji svého domovského města Mountain View v Kalifornii. V projektu je zahrnuto například 8 000 nových domů, nové bytové jednotky, kancelářské prostory a obchody. Firma pro své zaměstnance chce vytvořit lepší a větší zázemí, ať už se to týká nového a modernějšího sídla společnosti nebo jejich soukromého života. Google jde však s dobou a jako mnoho společností i on chce být šetrný k životnímu prostředí. Proto celé Mountain View bude jakési „chytré zelené město,“ kde bude minimální podíl automobilové dopravy. Převládat by měla pěší doprava podpořená různými parky a veřejnými prostranstvími s maloobchody. ●


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Česko je pozadu s energetickými úsporami, starostům pomůže NCEÚ Elektrobusů jezdí u nás pouze desítky

Č

eské dopravní podniky začaly pozvolna investovat do elektrobusů, zatím jich ale v českých městech mnoho nejezdí. Jsou pro dopravce ekonomicky zatím nevýhodné, technologický rozvoj by to však mohl brzy změnit. „Dopravci se orientují především na průběžně dobíjená vozidla, tedy dobíjená v průběhu denního výkonu při kratších přestávkách na konečných zastávkách. Tím se zvyšuje denní proběh a vyrovnává se tím hlavní handicap proti autobusu a snižuje se potřeba objemu a váhy baterií,“ říká ředitel Svazu dopravních podniků ČR Antonín Macháček. Tento systém však vyžaduje dobíjecí infrastrukturu mimo depa, která zatím příliš rozšířená není. Elektrobusy tak využívají hlavně dopravci ve městech, kde funguje tramvajová a trolejbusová doprava. Podniky totiž mohou využívat napájecí infrastrukturu například z tramvajové sítě. ●

S

tarostům, pro které je to těžko uchopitelná agenda, pomůže nová kuchařka od Národního centra energetických úspor. Česká republika se zavázala snížit do roku 2020 konečnou spotřebu energie o 51,1 petajoulů, což zhruba odpovídá množství energie potřebné na vytápění všech objektů v Praze po dobu dvou let. Tento cíl však Česká republika plní velice pomalu, což může vyústit i v sankce od Evropské komise. Ještě mnohem ambicióznější závazky čekají v období do roku 2030. EU chce do roku 2030 snížit spotřebu energií o 32,5 procenta. Jedním z hlavních důvodů pomalého postupu plnění cílů ČR je zahlcení zástupců samospráv nejrůznější agendou uloženou státem nebo neorientace v tématu a s tím spojené nedostatečné čerpání dotačních titulů určených na energeticky úsporná opatření.

„Více než 35 procent energie se v Evropské unii spotřebuje v budovách. Stát, kraje i obce mají ve svém majetku tisíce budov, které je možné renovovat, snížit tak jejich energetickou náročnost a vylepšit komfort pro jejich uživatele. Cestou, která vede k tomuto cíli, jsou především energetické služby (EPC, Design&Build) dotační programy a jejich kombinace. Při správném nasazení a užívání moderních technologií by bylo možné neefektivní nakládání s energií snížit o více než polovinu,“ říká ředitelka Národního centra energetických úspor Marie Zezůlková. Národní centrum energetických úspor proto zpracovalo jasnou a přehlednou publikaci „Příručka k energetickým opatřením pro starosty – Proč energetické úspory a jak na ně?“. Je určena zástupcům měst, obcí i krajů, kteří chtějí vědět víc o energetických úsporách. Kuchařka informuje o tom, jak se v dotačních titulech orientovat, jak žádat o dotační tituly i jaké jsou konkrétní přínosy energeticky úsporných opatření u již realizovaných projektů. ●

11


Aktuality

ROUTE4ALL představuje chytré řešení pro navádění pěších po městech

P

rojekt se zaměřuje na pohyb osob s určitým omezením, jako jsou nevidomí nebo vozíčkáři. Užitek ze služby ale mohou mít také turisté a občané měst, senioři nebo maminky s kočárky. Pro vozíčkáře systém hledá trasu dle velikosti vozíku, vyhledaná trasa se vyhýbá bariérám, jako jsou schody, podchody a velké sklony. Nevidomé systém vede po trasách, kde jsou schopni najít snadno orientační body. Platforma využívá digitální mapové podklady společnosti CEDA doplněné o detailní data pěších tras s informacemi o bariérách a orientačních bodech na území měst. Tato data využívá mapová služba se speciálními algoritmy pro hledání tras pro různé cílové skupiny dle jejich omezení a potřeb. Platforma je připravená pro snadné zapojení do dalších aplikací i třetích stran, kdy místo složitého zpracování mapových dat a vytváření algoritmů nad nimi s ohledem na potřeby jednotlivých skupin uživatelů, umožní tvůrcům aplikací jednoduše získat vhodné trasy a jejich popisy s přihlédnutím ke schopnostem uživatele. Jednou sesbíraná data jsou využívaná hned několikrát. Cílem je, aby užitek z platformy měl každý, a to nejlépe v aplikacích, které již nyní denně používá – například když bude hledat nejbližší bankomat ve svém smartbankingu nebo pokud bude potřebovat přestoupit při plánování cesty veřejnou dopravou IDOSem 12

(s ním se už na přípravě možného využití platformy pracuje). Realizační tým intenzivně hledá podporu a jedná se zástupci významných měst a krajů České republiky ve snaze získání podpory pro zmapování území, které je nejdůležitější z pohledu mobility, a to nejen zdravotně postižených. V průběhu letošního roku by mělo dojít na realizaci mapování v prvních vybraných městech mimo centrum Prahy, kde byl systém vyvinut. Řešitelé také pokračují v dalším vývoji a zlepšování systému. Za tímto účelem realizují několik výzkumných projektů, které umožní integrovat další datové zdroje – například aktuální funkčnost výtahů na bezbariérových trasách, umožní systém používat v budovách,

a především vyvinout systém pro zajištění dlouhodobé aktualizace dat. Ve vývoji je také vozítko pro efektivnější a přesnější terénní sběr dat o pěších trasách. Ryze český systém je unikátní nejen v měřítku České republiky tím, že mapuje město v detailu z pohledu přístupnosti a umožňuje navádění pěších podle jejich individuálních potřeb. Podporu mu vyjádřila řada organizací jako jsou Konta Bariéry nebo Národní rada osob se zdravotním postižením ČR a je možné jej využít také při budování systémů podporujících udržitelnou mobilitu, které tak získají vyšší přesnost, a hlavně budou sloužit i osobám, které se nemohou pohybovat bez omezení. ●

Zákon o odpadech

O

d roku 2021 by mohly platit čtyři připravené zákony, které do českého právního řádu zavádí odpadovou legislativu EU. Návrhy mají snížit množství odpadu vyváženého na skládky, zvýšit míru recyklace a umožnit energetické využití zbytkového odpadu. Vláda by návrhy norem měla schvalovat koncem roku, pak je dostanou zákonodárci. Nový zákon by umožňoval v roce 2035 skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu. Energeticky využívat bude možné maximálně 25 procent odpadu. Zákon dále ukládá obcím povinnost splnit takzvané cíle třídění komunálního odpadu, které budou v roce 2025 činit 60 procent, o deset let později 70 procent. ●


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Ostrava má elektronickou úřední desku

D Amsterdam zakáže vjezd starým autům

O

d roku 2030 nebudou moci starší benzinová i dieselová vozidla vjet do hlavního města Nizozemska. Na konci příštího desetiletí by v hlavním městě měly podle představ radních jezdit už jen elektrické nebo vodíkové vozy, které neprodukují emise. Smyslem opatření je docílit čistšího ovzduší. „Znečištěný vzduch je tichý zabiják a v Amsterdamu představuje jedno z největších zdravotních rizik,“ uvedla radní pro dopravu Sharon Dijksmaová. Ačkoli Nizozemci hojně jezdí na kole, je vzduch v zemi znečištěný

více, než dovolují evropské normy. Je to způsobeno především hustým provozem právě v metropoli a také v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem. Nizozemské ministerstvo zdravotnictví varovalo, že současné množství oxidu dusičitého a prachových částic v ovzduší může vést k dýchacím potížím a zkrátit život o více než rok. Do hlavního města nejprve nebudou moci auta s naftovými motory vyrobená před rokem 2005. Zákaz se postupně rozšíří na další typy vozů. Organizace na ochranu životního prostředí tvrdí, že zákaz jízdy starších dieselů, které jsou z velké části zodpovědné za škodlivé emise, je nejrychlejší cestou ke zlepšení ovzduší. V rámci boje proti znečištění omezila provoz aut s naftovým motorem řada významných evropských měst, včetně Berlína a Londýna.●

igitální úřední deska v Ostravě nahradila tu klasickou. Dotyková úřední deska byla navržená společností DIGITÁLNÍ NOSIČE pro venkovní využití a nepřetržitou dostupnost obyvatelům 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedná se o integrované zařízení v jednom nosiči s dotykovým displejem. Ovládání desky je intuitivní, dodavatel nabízí také možnost invalidního režimu pro osoby se sníženou pohyblivostí, či zoom obsahu. Zařízení nabízí kromě úředních povinných dokumentů publikaci i nepovinného obsahu - zobrazování bulletinů nebo novin, stránky pro turisty, obecní web s vypnutými externími odkazy), mapy, novinky z obce a další. Elektronické úřední desky již fungují i v dalším městech, ale i menších obcích jako Čeladná a další. ●

Chytrý dopravní systém ve Zlíně

Z

lín rozšíří navigační parkovací systém, který usnadní nejen hledání volného místa, ale také dojde k modernizaci tabulí informujících o aktuální dopravě ve městě ihned při vjezdu. Systém tak nabídne informace o obsazenosti parkovišť v reálném čase, inteligentní závorový systém, inteligentní dopravní systém na ulicích ve vybraných lokalitách a rozšíření funkcí informačních tabulí umístěných na vjezdech do města.●

13


Chytrost nejsou technologie Když jsem před léty v Bruselu zaslechl zprofanovaný termín „smart city“, vždy jsem se opupínkoval. Když jsem pak poprvé zaslechl pojem „smart village“ (chytrý venkov), upřímně jsem se zasmál. Text: Radim Sršeň Foto: SMS ČR

P

ředstava, že brzy poštu budou roznášet drony místo pošťaček, senioři k lékaři budou jezdit mikrobusy bez řidiče, které jim na základě zmáčknutí ikonky na mobilu přistanou přímo před domem, případně že doktor na obrazovce bude vyšetřovat pacienty s prstem napíchlým na jehlu a tlakoměrem na ruce v obecní kukani 100 km přes internet, mi přišla jako sci-fi z románů Julese Verna. Po 3 letech musím konstatovat, že zdánlivé sci-fi se stalo realitou a já si místo úsměšků uvědomil, že právě chytrost bude základní charakterovou vlastností obcí a měst budoucnosti. Chytrost však není zdaleka spojena pouze s technologiemi. Jedna chytrá lavička či popelnice rozhodně nedělá město či obec „smart“, jak si leckdo u nás myslí. Chytrost vždy byla, je a doufám i bude o lidech.

O schopnostech překonat stereotypy a bariéry v našich myslích, umět přemýšlet jinak, být nakloněni změně, mít vize a aktivně se zapojit do jejich realizace. Znám řadu z Vás a jsem rád, že upřímně mohu konstatovat, že naše obce a města jsou chytré/-á již dnes a neustálý tlak státu i trhu nás donutil být důvtipnými a nalézt spoustu chytrých řešení. Škoda jen, že stát tak chytrý a inovativní není. Závidím Estoncům, kterým jsme se ještě nedávno smáli, že mohou díky skvěle fungujícímu e-governmentu veškeré úřední úkony vyjma svatby a rozvodu (zatím) učinit z tepla svých obýváků a úřady místo lidí obíhají dokumenty. Závidím Rumunům, kterým se smějeme ještě dnes, že do roka budou mít zaveden vysokorychlostní internet až do poslední samoty vedle hradu hraběte Drákuly. Vysokorychlostní internet je totiž dálnicí 21.

století a je smutné, že si to naše vláda neuvědomuje a nedokáže využít 14  miliard korun, které nám na tuto dálnici do každé domácnosti na zlatém podnose dává Evropská unie. Už teď slyším, jak mi řada z Vás říká, že jsem naivní snílek, že „smart“ Rakouskem, Skotskem, Švédskem, Dánskem, Finskem, Norskem či Švýcarskem nikdy nebudeme. A já budu neúnavně odpovídat, proč bychom nemohli? Chytrý Albert Einstein kdysi prohlásil: „Pravým znakem inteligence nejsou vědomosti, ale představivost“, chytrý Pablo Picasso: „Vše, co si dokážete představit, je skutečné.“ ●

Anketa

Co by podle Vás mělo splňovat město, aby mohlo být označeno za chytré? Václav Pávek, Gordic „Město musí mít koncepční plán pro zavedení a neustálou inovaci moderních technologií pro zlepšení života svých obyvatel. Tento plán musí postupně aktivně plnit projekty a aktualizovat, jelikož moderní technologie se vyvíjejí rychlým tempem. A v neposlední řadě musí město v plánu myslet i na bezpečnost řešení, stabilitu architektury a uživatelskou přívětivost.” 14

Jiří Korec, primátor města Zlín „Smart prvků je mnoho a lze je různě kombinovat. Každé město má svůj směr a své priority, na základě kterých jednotlivé smart prvky využívá. Každý občan má také jiné názory, takže rozhodnutí o úrovni chytrosti měst je na rozhodnutí a úhlu pohledu každého občana.“


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Vedoucí úřadů – motor či brzda měst budoucnosti? Tajemnice a tajemníci jsou nejen vedoucí úřadů měst a obcí, zajišťující chod aparátu místních samospráv i výkonu státní správy, ale většinou se také velmi aktivně podílejí na zavádění inovací a nových technologií do měst a obcí a na jejich rozvoji. Text: Ivo Bělonohý

S

družení tajemníků městských a obecních úřadů ČR (STMOÚ ČR) vytváří platformu pro informovanost, inovativní řešení, sdílení zkušeností a dobré praxe mezi tajemníky, jejich úřady, městy a obcemi. Zástupci sdružení působí v mnoha poradních a iniciativních orgánech, například v Radě vlády pro veřejnou správu, pracovních týmech Rady hospodářské a sociální dohody či Rady vlády pro udržitelný rozvoj. STMOÚ ČR spolupracuje i na tvorbě a připomínkování legislativy tak, aby byla do budoucna přehlednější, jednodušší a nevytvářela další administrativní zátěž

pro občany, podnikatele i obce (ne vždy se to však podaří). Zapojuje se do tvorby metodik v oblasti přenesené působnosti státní správy, vykonávané obecními úřady, strategického plánování a řízení, elektronizace veřejné správy či nástrojů zvyšování kvality úřadů. Zástupci sdružení v pracovní skupině pro Smart Cities RVUR se podílí na aktuální metodice hodnocení udržitelných chytrých měst – Smart Cities. Problematika je součástí širšího rámce udržitelného rozvoje, jenž je vymezen základním dokumentem – strategickým rámcem Česká republika 2030. Sdružení zastupuje města a obce i v dalších orgánech RVUR a podílí se na tvorbě dílčích strategií, např. implementačního plánu ČR 2030 nebo metodice k jednomu z hlavních nástrojů UR – místní Agendě 21. ●

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR je profesní asociací tajemníků městských a obecních úřadů v České republice. Je jediným sdružením vedoucích úřadů v naší republice, sdružuje na 400 tajemnic a tajemníků – vedoucích úřadů místních samospráv. Je významným partnerem ústředních správních orgánů v čele s Ministerstvem vnitra ČR, je členem Svazu měst a obcí ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Spolupracuje s dalšími organizacemi veřejného sektoru, například Institut pro veřejnou správu Praha, Českomoravská komoditní burza Kladno a řada dalších. Sdružení má statut člena celosvětové asociace komunálních manažerů International City/County Management Association (ICMA) a spolupracuje s obdobnými profesními organizacemi v zahraničí, např. na Slovensku, v Lotyšsku a v dalších státech Evropské unie.

15


Stát dá v příštím desetiletí desítky miliard na

boj se suchem Stát plánuje v následujících deseti letech vyčlenit na propojování vodárenských soustav 24 miliard korun. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana půjdou peníze nejvíce do Středočeského a Jihočeského kraje. Na obnovu vodovodů pak stát vyčlení šest miliard korun. Tyto projekty jsou zahrnuty v národním investičním plánu. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce bude možné další peníze čerpat z evropských fondů, dohromady se tak podle něj v Česku v následujícím desetiletí investuje do řešení vody 50 miliard korun. Připravila: Gabriela Baranyaiová, Foto: Archiv 16

Zdroj: ČTK


MĚSTA BUDOUCNOSTI

„Konkrétně je v plánu například vybudování přivaděče Praha Kladno nebo posílení kapacity Východočeské vodárenské soustavy Náchod - Hradec Králové. Propojení vodárenských soustav pomůže se zásobováním vodou téměř pro tři miliony lidí,“ uvedl Toman. Stát pak také plánuje rozšířit skupinový vodovod Nýrsko - Klatovy další větví do Dobřan nebo propojit vodovody Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou. „Pro naši vládu je voda a strategie řešení problémů s vodou to nejdůležitější, co máme na stole, protože

prostředí Richard Brabec. Za pobez vody zkrátka není život,“ řekl Babiš. slední dva roky MŽP uskutečnilo Nyní je podle ministrů situace se více než 350 rychlých projektů suchem podstatně horší než vloni, na budování zdrojů pitné vody prognóza srážek podle nich není za 160 milionů korun, pro dalších příznivá. zhruba 500 má úřad peníze. Ministerstvo zemědělství již dříve „V současné době jsou vyčerpané uvedlo, že spolu se státním podnipeníze z národních i evropských kem Lesy ČR plánuje stát podpořit zdrojů, které se týkají nových zdrojů v následujících třech letech mimo vody, jakou jsou vodovody a vodojiné rekonstrukci, obnovu, odbahněvodní přivaděče. V nejbližší době ní nebo stavbu 1215 rybníků nebo na toto vypíšeme pro obce výzvu malých vodních nádrží. Ministerstvo ve výši půl miliardy korun,“ řekl na to chce dát půl miliardy korun roč- Brabec. ně. Podle něj jde o pokračování stávaSoučasná výzva na zdroje podjících dotačních titulů, ale i nových. zemní pitné vody je určena na proŽadatel bude moci dostat od státu hlubování stávajících studní a vrtů. na obnovu rybníku 80 procent z roz„Dohromady máme v letošním počtu, zbytek bude ze soukromých peněz. „Dohromady máme v letošním roce Ministerstvo zez národních zdrojů miliardu korun, mědělství v posledkterými můžeme pokrýt stovky obcí, ních čtyřech letech kterým dochází voda nebo mají dalo na opatření problém s kvalitou vody z podzemních proti suchu 29,4 a nadzemních vod.“ miliardy korun, většinou z peněz Evropské unie. Do budoucna plánuje investovat více roce z národních zdrojů miliardu peněz do zavlažování. korun, kterými můžeme pokrýt stovky obcí, kterým dochází voda Stát chce v nové výzvě nebo mají problém s kvalitou vody dát obcím půl miliardy z podzemních a nadzemních vod,“ na nové řekl Brabec. Za dva roky MŽP zrealizovavodovody lo takzvané rychloprojekty pro Ministerstvo životního 350 obcí, především pro prostředí chce do konobce do jednoho tisíce ce června vypsat noobyvatel, které zajistivou dotační výzvu ly zdroje pitné vody pro obce a města pro takřka 170 000 na nové vodovody obyvatel. a vodovodní přiV boji proti suchu vaděče, v níž bude dále ministerstvo při500 milionů korun pravuje ve spolupráci od Státního fondu s Výzkumným ústavem životního prostředí. vodohospodářským proUž teď mohou žádat jekt pro umělou infiltraci o peníze na nové zdroje vody, který by měl pomoci pitné podzemní vody, i v tomto přírodě vsakovat vodu do nádrží případě je k dispozici půl miliarv obdobích, kdy je vody dost. Letos dy korun. Na tiskové konferenci ministerstvo připravuje dva takové po jednání Národní koalice pro boj projekty. V příštích šesti až sedmi se suchem to řekl ministr životního letech chce investovat zhruba dvě 17


miliardy korun do výzkumu sucha. Společně s ministerstvem zemědělství připravuje takzvanou suchou novelu vodního zákona, která zahrnuje koncepčnější podporu státu krajům a obcím v boji proti suchu. Vládě by novela měla být předložena do konce května. „Budeme se snažit zákon projednat co nejdříve. Možná požádáme Sněmovnu o zrychlené projednávání,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Stav zemědělského sucha v půdě do jednoho metru se za poslední týden díky dešti zmírnil a pomohl vegetaci, která začínala trpět nedostatkem vody. I přesto vypadá mapa Česka stále nepříznivě. Extrémním suchem, tedy nejhorším stupněm, trpí jen tři procenta území. Na stejné ploše je druhý nejhorší stupeň, tedy

18

výjimečné sucho. Stále jde o střední Moravu, část Moravskoslezského kraje a v menší míře již některé oblasti středních Čech a Poohří. Bez projevů sucha bylo v neděli deset procent území. Deště však pomohly pouze povrchové vrstvě do 40 centimetrů, v hloubce od 40 centimetrů do jednoho metru zůstává situace silně nepříznivá prakticky na celém území. Předpovědní modely dávají v dalších devíti dnech šanci na mírné zlepšení. ●

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Anketa

Jak by se měla města postavit k problematice hospodaření s vodou?

Antonín Raizl, Ernst & Young „Za důležitý úkol považujeme koncepční a udržitelné hospodaření se srážkovými vodami, které by přispělo ke snížení jejich povrchového odtoku z urbanizovaných povodí (např. pomocí vsakovacích zařízení nebo akumulace vod a dalšího využívání). V rámci provozování vodovodů a kanalizací vnímáme za důležitý úkol měst průběžnou a zodpovědnou obnovu stávající infrastruktury a zajištění vodních zdrojů v požadované kvalitě a kvantitě. Moderní řešení a digitalizace prozatím nachází uplatnění spíše v rámci provozu a monitoringu sítí než u koncových zákazníků a bude výzvou do budoucna smysluplně využít a nabídnout chytrá řešení pro jednotlivé odběratele služeb.“

Petr Vladan, Státní fond životního prostředí ČR „Města budoucnosti jsou bezesporu ta města, která efektivně hospodaří s vodou, zejména srážkovou. Nakládáním se srážkovými vodami na svém území jejich zadržováním, akumulací, zasakováním, zkrátka využíváním, docílí města jednoznačně pozitivního efektu směrem k řešení negativních dopadů klimatických změn. Města budoucnosti jsou díky efektivnímu hospodaření se srážkovou vodou města plná zelených střech, zeleně a vzrostlých stromů, eliminující jak škodlivé prachové částice, tak

horké tepelné ostrovy, poskytující prostředí pro život. Pomoc jim v tomto směru nabízí Operační program Životní prostředí, ze kterého mohou na efektivní hospodaření s dešťovou vodou získat finanční podporu až do výše 85 % výdajů projektu.“

Tomáš Urban, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka „Města jsou z pohledu vody velmi specifickým a složitým ekosystémem, který pro své přežití musí mít určité funkce, jako jsou např. zásobování vodou nebo odvádění a zpracování odpadních vod, zajištěné. Jsou však oblasti spojené s vodou, jimiž by se představitelé měst zabývat měli také a jež se týkají zvýšení komfortu života ve městech např. městská zeleň, snižování teploty v létě nebo doprava či sociální aspekty nízkopříjmových obyvatel. Městům tedy nezbývá, než se hospodařením s vodou intenzivně zabývat a to bez ohledu na možnosti ekonomické, právní, provozní nebo dokonce zájmy politické.“

19


Prof. Dr. Ing. Miroslav SvĂ­tek, dr. h. c., Prezident Czech Smart City Cluster 20


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Vychováváme novou generaci odborníků na smart cities Připravil: René Hradecký, Foto: Jiří Hurt

Česká republika má ambice stát se ve světovém měřítku významnou zemí v implementaci chytrých řešení nejen ve městech. Jedním z těch, kteří se tuto vizi úspěšně snaží naplnit je Miroslav Svítek a jeho tým odborníků z ČVUT. Záběr jeho činnosti již dávno překročil problematiku dopravní telematiky. Města budoucnosti vidí ve vzájemném propojení jednotlivých prvků městského ekosystému do fungujícího celku.

21


Koncem března jste se vrátil z konference Smart City Summit & Expo pořádané v  Tai-Pei. Přinesl jste si odtamtud něco zajímavého, například nové trendy, se kterými jste se tam setkal? Sleduji dlouhodobě různé části světa včetně způsobů, jak každé město jinak reaguje na  své problémy a  jak navržená řešení závisí na  kultuře a  chování místních obyvatel. Např. Vídeň vychází ve všech hodnoceních jako velmi chytré město a  přitom tam na  první pohled žádné smart technologie nevidíte. Z mého pohledu však velmi dobře propojují různé komunity obyvatel a  k  tomu samozřejmě využívají nejnovějších tech22

nologických možností. Oproti tomu Singapur je ukázkou přetechnizovaného města, kde lidé s úspěchem využívají nových technologií v  jejich každodenním životě a  bez těchto technologií by se již dnes neobešli. Abych se vrátil k Vaší otázce, konkrétně na Taiwanu, kde letos proběhl již 4. ročník této konference, mne zaujalo, jak velkou roli v  konceptu chytrého města Tai-Pei hraje chytré zdravotnictví. Potěšil mne také koncept universitního smart kampusu včetně pokročilých systémů individualizovaného vzdělávání. Např. při výuce jazyků je snímán váš obličej a  dle výrazu tváře vám systém automaticky mění vzdělávací plán.

„Řada zahraničních měst již řeší, jak zadržovat dešťovou vodu a jak jí dále využívat. My to ještě neumíme, protože jsme k tomu doposud nebyli nuceni. Přichází ale doba, kdy je třeba se tímto tématem vážně zabývat a začít s vodou lépe hospodařit. Voda je z  hlediska bezpečnosti měst nejcitlivější komoditou.“

Výuka je personalizovaná, neboť každý student je jiný a jinak přijímá informace.


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Jak se smart city může projevit ve Vámi zmíněném zdravotnictví? Jde především o  zpracování a  dostupnost zdravotních dat, kdy ke každé osobě je přiřazena její digitální zdravotní databáze. Když se člověku něco přihodí, lékaři mohou okamžitě reagovat a  mají přístup k  těmto informacím. Chytré zdravotnictví také využívá kontinuálního monitorování pacientů a  na  základě těchto informací je možno včas reagovat na  případné kritické situace. Velmi zajímavá je integrace těchto zdravotních systémů do  celkového konceptu smart city například s  ohledem na čas dojezdu záchranných vozidel k pacientovi.

Velký potenciál pro malá města vidím v možnosti jejich vzájemné spolupráce při vytváření větších uskupení. Tato uskupení mohou již společně přemýšlet o  netradičních obchodních modelech při implementaci chytrých řešení. Vytváření nových obchodních modelů je nedílnou součástí oboru smart city. Ukázkou může být např. metoda EPC (Energy Performance

Když už jsme u životního prostředí, nyní se potýkáme s  nedostatkem vody. Jak se dá pomocí smart řešení ve  městech minimalizovat tento problém?

Contracting) pro efektivní realizaci úsporných opatření. Vybraný dodavatel připraví analýzu stávajícího stavu např. městských budov a navrhne technické řešení, jak dosáhnout požadovaných úspor. Investice do  technologického řešení jsou financovány ze zdrojů dodavatele. Dodavatel je následně placen z  dosažených úspor. Většinou to vychází tak, že po pár letech město dodavateli splatí jeho část a v dalších letech na úsporách už jen vydělává. Po celou dobu realizace projektu je nižší spotřeba energie, což má kladný dopad na životní prostředí.

vat a začít s vodou lépe hospodařit. Voda je z hlediska bezpečnosti měst nejcitlivější komoditou. Sami jsme se mohli přesvědčit, že když došlo v  Praze k  jejímu znečistění, město na  to nedokázalo adekvátně reagovat. Chytrá řešení mohou ve  všech těchto oblastech velmi pomoci.

Řada zahraničních měst již řeší, jak zadržovat dešťovou vodu a jak jí dále využívat. My to ještě neumíme, protože jsme k tomu doposud nebyli nuceni. Přichází ale doba, kdy je třeba se tímto tématem vážně zabý-

Co se problematiky mobility týče, některé systémy dokáží vytvořit lepší průjezd městem. Je to i u nás? Naše větší města již dnes využívají dopravně řídicích ústředen, které na  základě historických dat mají předpřipraveny různé dopravní scénáře. Pokud nastane konkrétní situace, je možno díky koordinaci světelně řízených křižovatek podstatně zlepšit průjezd městem. V  rámci řízení dopravy se s úspěchem využívají systémy tzv. aktivní preference, kdy vozidla veřejné dopravy nebo vozidla záchranné služby dostávají na křižovatkách přednost, aby se ještě více zlepšila jejich průjezdnost. Jaká vidíte řešení pro menší města, např. okresní a krajská města. Jsou chytrá řešení zajímavá i pro ně? Ano, samozřejmě že jsou. Největší potenciál vidím v  oblasti dopravy, poté v  energetice a  také v  životním prostředí. Díky zvyšující se životní úrovni má dnes mnoho rodin dvě a  více aut. Často je již dnes obtížné v menším městě zaparkovat. Dopravní infrastruktura těchto měst není připravena na  takovýto nárůst dopravního provozu, a  proto je zde velký prostor pro nová inovativní řešení. Obávají se menší města návratnosti investice?

Dokážete říci co je ze všech vyjmenovaných oblastí v tuto chvíli pro středně velká a  velká města v Čechách nejaktuálnější? Myslím si, že je to mobilita. V rámci konkrétních řešení je třeba nejprve pochopit, za  jakým účelem lidé 23


cestují. Říkáme, že nejlepší doprava je žádná doprava. Když se nad tím zamyslíte, tak většina zaměstnání dnes nevyžaduje fyzickou přítomnost na konkrétním místě. V  rámci chytrých měst mohou lidé pracovat např. z  domova. Pokud už je nutnost cestovat, začínají se rozvíjet služby sdílených vozidel, kol či koloběžek. Do budoucna je třeba počítat s autonomní mobilitou, tedy vozidly bez řidiče. Technicky je vše možné. Nejtěžším úkolem však bude změnit chování lidí a  naučit je, aby začali tyto chytré služby masově používat. Kde je ta hranice mezi smart a nějakým racionálním uvažování nad udržitelností městského života? Každý prvek městského ekosystému má svoji inteligenci, ať jde o lavičky, popelnice, veřejné osvětlení, atd. To ještě neznamená, že samy tyto prvky tvoří chytré město. Teprve když dojde k  jejich vzájemnému propojení, můžeme hovořit o smart city. Pomocí dat z jednotlivých prvků městského ekosystému je možno získat znalosti pro řízení města a pro zlepšení kvality života občanů. Vše postupně směřuje ke  vzniku digitálního dvojčete města, pomocí kterého bude možno modelovat reakce na  různé neobvyklé situa­ce. Jsem velmi rád, že v  prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a  kybernetiky (CIIRC), ČVUT postupně vzniká digitální dvojče Prahy. Dílčí modely pro jednotlivé oblasti včetně jejich

Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr. h. c. je od roku 2016 prezidentem Czech Smart City Cluster. Působí v Ústavu dopravní telematiky ČVUT, oddělení vědeckého řízení platforem. V letech 2006–2019 vykonával funkci prezidenta Sdružení pro dopravní telematiku a po dvě funkční období (2009–2019) byl na ČVUT děkanem Fakulty dopravní. V teoretickém výzkumu se zabývá kvantovým modelováním systémů a procesů, v aplikačním výzkumu se zaměřuje na návrh a implementaci složitých dopravně-telematických systémů. Vystudoval obor radioelektroniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT a zároveň absolvoval Státní konzervatoř v Praze, obor akordeon. 24


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Multifunkční centrum pro Vaše akce

Zvolte vlastní barvu osvětlení

3 700 m

2

konferenční a výstavní plochy

1 700

osob kapacita při spojení s KC-City

1 000

Interiéry inspirované českou kubistickou architekturou

osob kapacita hlavního sálu v divadelním uspořádání

www.cubexcentrum.cz 25


synergií jsou zkoumány v rámci Národního centra kybernetiky a  umělé inteligence podporovaného Technologickou agenturou ČR. Naším cílem by mělo být používat chytrá řešení tak, aby obyvatelé mohli maximálně využívat stávajících infrastruktur města a zároveň se minimalizovaly zdroje jako je zábor země, spotřeba energie či znečištění životního prostředí. Přitom zároveň chceme, 26

aby se zachovala nebo dokonce zvyšovala kvalita života a byl zabezpečen dlouhodobý udržitelný rozvoj města. A to vše na základě věrohodných dat, informací a znalostí a ne pouze intuitivně, jak je tomu dnes. Jak vidíte česká města ve srovnání se zbytkem Evropy, potažmo s  Amerikou nebo již zmiňovanou Asií? Jsme na  tom nejen techno-

„Velký potenciál pro malá města vidím v možnosti jejich vzájemné spolupráce při vytváření větších uskupení. Tato uskupení mohou již společně přemýšlet o netradičních obchodních modelech při implementaci chytrých řešení.“


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Jelikož v současné době působím také v USA, na vlastní oči vidím, jak pozitivně tam přistupují k  inovativním řešením. Neinvestují tolik peněz do  vývoje, ale když vidí, že se jim nějaká technologie vyplatí, začnou ji ihned používat v praxi, protože je to zkrátka výhodné. Na  základě mezinárodních zkušeností se snažíme v rámci aktivit Czech Smart Cities Cluster (CSCC) monitorovat dobré i  špatné zkušenosti různých světových měst a  zabývat se novými netradičními obchodními modely. Je třeba konkrétně ukázat, jaká byla situace před a po zavedení chytrých řešení, kdo získal jaký benefit, kdo se podílel na  investičních a provozních nákladech, atd. Jaké máte plány do  budoucna v oblasti smart cities?

V současné době jsme na ČVUT připravili magisterský studijní program Smart Cities, který bude vyučován pouze v anglickém jazyce a bude realizován formou tzv. double-degree s  americkou University of Texas at El Paso (UTEP). Absolventi získají jak český, tak i  americký titul, čímž se jim otevřou možnosti mezinárodního uplatnění v tomto oboru. Jsem přesvědčen, že na  vysokých školách musíme začít vychovávat novou generaci odborníků na smart cities, kteří se budou tímto interdisciplinárním a  odborně zajímavým oborem dlouhodobě zabývat, aby docházelo k  požadovanému propojení municipalit, univerzit a  firem, což je nutná podmínka pro tvorbu skutečně chytrých řešení pro naše města a regiony. ●

logicky, ale i mentálně lépe nebo hůře? Myslím si, že na  tom vůbec nejsme špatně v  inovačních myšlenkách, výzkumných projektech nebo pilotních ověřeních. Velké slabiny vidím v  následném využívání chytrých řešení v  praxi. Je to dané způsobem našeho uvažování, ale i  skeptickým pohledem na inovativní přístupy vyžadující změnu naučených postupů. 27


V bezkontaktních platbách patříme do evropské špičky Připravil: René Hradecký, Foto: ČSOB

Celá řada českých měst využívá platební systémy nejen pro svou dopravu. Jan Klepiš je jedním z těch, kteří se na jejich rozvoji v českých městech významně podílí. Na čem teď pracujete? Z  poslední doby je to zavádění bezkontaktních terminálů v  pražských tramvajích prostřednictvím naší společnosti Bankovní informační technologie, dále také práce na nových službách z oblasti MAAS. Projekt plateb v pražských tramvajích je nyní úspěšně završen a  my už z  prvních reakcí vidíme, že lidé tuto možnost vítají. Podobný komfort budou s  naší pomocí zažívat postupně lidé v  dalších městech. Už nyní lze díky ČSOB platit bezkontaktně například v Ostravě, Brně, Plzni, Liberci či Karlových Varech. Prostřednictvím našich chytrých řešení zaplatí lidé kartami za více než 750 tisíc lístků měsíčně přímo ve  vozidlech veřejné dopravy. V druhé polovině roku se těším na první výstupy z rodiny služeb MAAS. Jaké jsou podle Vás nejpalčivější problémy měst v oblasti dopravy? Nejpalčivější problémy jsou v posledních letech stejné, a jsou dané tím, jak neustále roste důležitost měst a jejich služeb. V  největších městech, typicky v  Praze, Brně, Plzni nebo Ostravě, žije a pracuje stále více lidí a také roste počet návštěvníků dojíždějících nejen za  prací, vzděláním nebo kulturou, ale i zdravotnickými službami 28

nebo sportem. Kritickým prvkem rozvoje měst je funkční veřejná doprava a dopravní obslužnost. S  tím je spojený nedostatek parkovacích ploch, dopravní zácpy, hluk, zvýšená prašnost a exhalace. V  rámci ČSOB jste se rozhodli ve  městech řešit osobní i  hromadnou dopravu komplexně. Jak na  to jdete? Chytrá dopravní řešení pro města a občany jsou součástí naší koncepce ČSOB Mobilita. Naše služby zahrnují placení lístků kartami na linkových spojích, ale také komplexní řešení plateb ve veřejné dopravě pro celá města a  kraje. Podporujeme samozřejmě i elektromobilitu, ať už financováním elektromobilů a  vozidel na  hybridní pohon nebo přímo podporou našich zaměstnanců, kteří mají v našich centrálách k  dispozici dobíjecí stanici, brzy stanice pro elektromobily, testujeme i elektromobily pro služební cesty s obsluhou skrze mobilní aplikaci. Zároveň podporujeme ty, kteří jezdí do  práce na  kolech a  snažíme se jim k  tomu vytvořit ty nejlepší podmínky. I tak zdánlivá drobnost jako jsou sprchy umístěné co nejblíže garážím můžeme být určující při rozhodování, zda se dotyčná či dotyčný vypraví

do práce na kole. Do budoucna chceme také propojit bezkontaktní platby ve veřejné dopravě a parkovací systém jedním virtuálním lístkem a  zajistit tak komplexní řešení mobility. Naše řešení v  oblasti veřejné dopravy tím usnadňují a  zkvalitňují lidem život, umožňují efektivnější správu a řízení měst a  tím i  posilují postavení měst jako moderních celků, která rozvíjejí svou infrastrukturu pomocí dostupných technologií. Která města jsou v  řešení těchto problémů nejdál? Dobrých příkladů v  České republice je již celá řada, protože ve vedení měst jsou lidé, kteří v nich žijí a pracují a uvědomují si, že je potřeba situaci řešit odpovědně a  komplexně. Tedy začít definicí vlastních potřeb, analyzovat současný stav a  až poté přistoupit k návrhům, jak se se vším vypořádat. Konkrétně řešení ČSOB přispívají k  pohodlnějšímu a  jednoduššímu cestování v  prostředcích hromadné dopravy například v  Praze, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Brně, Liberci nebo Karlových Varech. Mobilní parkovací aplikace ClickPark, ve které bezpečnost transakcí zajišťuje ČSOB, pomáhá například v Berouně, Blansku, Hranicích, Chrudimi nebo Sázavě. Mění se nějak chování uživatelů platebních karet? Lze říci, že se karty stávají stále samozřejmější součástí našeho každodenního života. Důvodů je hned několik: placení je pohodlné a rychlé, ale i vzhledem k tomu, že karty se stávají nositelem i dalších potřebných funkcionalit, jakými jsou časové kupóny, vstupenky nebo osobní doklady. V  České republice je podle aktuálních statistik v přepočtu více než 1,1 platební karty na občana a loni počet transakcí kartami poprvé zdolal magickou miliardu. Nicméně s  rozmachem mobilních řešení a  aplikací je nasnadě, že lidé budou v  dohledné době provádět a  řídit elektronické transakce stále častěji prostřednictvím mobilního telefonu.


Jak si v inovacích stojí česká města v porovnání se zbytkem Evropy? Česká města si stále více uvědomují výhody dostupných technologií spojených s  bankovními kartami při vytváření systémů ve veřejné dopravě a  v  dalších oblastech života, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální sféra. Moderní chytrá města se rozhodují a řídí na základě dat a lidem se v nich žije pohodlněji, pokud nejsou zatěžováni zbytečnými náklady, administrativou a  nepružnými službami. Česká republika je vhodným prostředím pro rozvoj v rámci konceptu Smart City zejména díky tomu, že Češi si velmi přisvojili bezkontaktní placení kartami, v  němž dokonce patříme do  evropské špičky. Srovnávání je ošidné, neboť žádné město není stejné a nemá stejné podmínky. Lze ale říci, že některá česká řešení, kupříkladu Chytrá kolínská klíčenka, si získala mezinárodní věhlas, a  třeba Ostrava se stala druhým městem v Evropě vybaveným bezkontaktními čtečkami se systémem zastropovaného denního jízdného.

Ing. Jan Klepiš, Business Development Leader

Čím dál více slyšíme o elektromobilitě. Jsou na ni města připravená? Městská elektromobilita je velmi závislá na  hustotě dobíjecích stanic, dostupnosti elektromobilů pro firmy i  širokou veřejnost a  podpoře od  představitelů radnic. Ve  všech těchto jmenovaných parametrech máme ještě rezervy. Česká republika v  elektromobilitě v  EU zaostává. Podle Eurostatu patří Česko k  pěti nejhorším zemím, kde je podíl elektroaut pod jedním procentem. Zatímco vedoucí Švédsko má podíl 2,4 procenta a třeba sousední Polsko 1,9 procenta.

bilní telefon, načíst QR kód umístěný na dobíjecí stanici a  zahájit nabíjení (jednoduchá platba kartou přes naši platební bránu). V ČSOB přímo snižujeme ekologickou stopu a jízdu služebními vozidly, protože díky moderním technologiím mohou kolegové spolupracovat na  dálku. A  jak už zaznělo, zaměstnanci si mohou nabít svoje elektromobily přímo v garážích centrál ČSOB v Praze a Hradci Králové.

Co v této oblasti chystáte vy?

Připravujete nějaká zajímavá řešení i v dalších oblastech?

Pro ČSOB a celou skupinu KBC je životní prostředí a  ekologicky šetrný přístup prioritou. ČSOB v  oblasti elektromobility spolupracuje s  Pražskou energetikou. Od  začátku září 2018 bylo spuštěno dobíjení v síti dobíjecích stanic PREpoint bez nutnosti použití dobíjecího čipu. Stačí mít mo-

V ČSOB pokračujeme v  naší dlouhodobé strategii zaměřené na  oblast inovací. Se společností Mall Group jsme vytvořili společný podnik pod názvem MallPay, kterým si dáváme za  cíl uspokojit potřeby zákazníků na  rychle rostoucím trhu e-commerce. Již nyní nabízíme odloženou plat-

Jan vede v ČSOB rozvojové projekty například program ČSOB Mobilita, do kterého patří platby ve veřejné dopravě bankovními kartami, které jsou nyní úspěšně zavedeny v celé řadě měst v České republice. Aktuálně spolu s kolegy intenzivně pracuje na službách z oblasti MAAS.

bu při online nakupování a po  vstupu ČSOB bude v  nákupním košíku postupně nabízet zákazníkům e-shopů financování, pojištění a investice. Nové také přicházíme s možností pro naše klienty získat úvěrové produkty plně online. Vše od prvního kliknutí v  internetovém bankovnictví po  připsání půjčených peněz na účet zabere maximálně 15 minut. ● 29


Mgr. Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky 30


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Domov dělají mezilidské vztahy Připravil: René Hradecký, Foto: Jiří Hurt

Svaz měst a obcí České republiky má od začátku letošního roku novou výkonnou ředitelku. Stala se jí Radka Vladyková, bývalá starostka města Jesenice, a my jsme využili příležitosti, abychom jí položili několik otázek.

31


Která témata jsou v současnosti pro města nejaktuálnější? Veřejná správa jde průřezově. Nelze jedno vytrhnout z kontextu bez toho, abychom si uvědomili to druhé. Je pořád nutné se dívat na město, obec, i  na  celou Českou republiku jako na  jeden celek a  snažit se, aby každá dílčí část přispívala a  prospívala hlavně jako celku. Když se budeme bavit pouze o životním prostředí, tak nám může utéct energetika nebo mobilita. Musíme vždy a  v  každém našem rozhodování na úrovni místních samospráv zohledňovat maximum faktorů a  hledat optimální řešení. Jedno správné řešení neexistuje. Tisíc lidí, tisíc názorů. Je třeba to vyvažovat a  hledat řešení optimální cestou, zohledňovat v rámci rozhodování co nejvíce faktorů. Je důležitý rovnoměrný rozvoj v rámci celé ČR, tak aby se z určitých

„Domov domovem dělají sousedské a mezilidské vztahy, které je třeba zachovat, aby nás technologie úplně nepohltily.“ částí nestávaly vyloučené lokality, aby se zachoval život i v těch nejmenších obcí. Aby si ČR zachovala svoji jedinečnost, kterou je rozdrobenost malých obcí, kdy každá obec je unikátní a  tím utváří velmi barvitý rámec celého Česka tak jak ho známe. Máme u nás rozmanitou krajinu a tu je potřeba také zachovat s  tím, že si musíme uvědomit, že ČR si musí udržet jak svoji soběstačnost, jak z  hlediska energetických a dalších surovin, tak i svoji konkurenceschopnost, a to jak v rámci trhu EU, tak celosvětově. Historicky jsme byli strojírenská, ekonomická i  vědecká velmoc a  bylo by dobré tento odkaz předků zachovat i pro další generace. S touto myšlenkou SMO ČR pracuje při přípravě jakýchkoliv zákonů a  toto bereme primárně na zřetel. 32


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Je nějaká oblast, které se věnujete v tuto chvíli intenzivněji? Z aktuální legislativy se zabýváme zákonem o odpadech. Zákaz skládkování má být oproti původně stanovenému roku 2024 prodloužen na rok 2030. Dobře si uvědomujeme, že pracujeme na  území, kde není připraveno alternativní skládkování, alternativní využití odpadu. Je nutné si také uvědomit, že zákaz skládkování je tzv. novinářská zkratka, protože k úplnému zákazu skládkování nikdy nedojde, vždy určitý poměr odpadu na skládky půjde. Co je daleko důležitější řešit, je otázka využití recyklovaného odpadu, pro které není v současnosti připraveno zpracování, využití, ani legislativní jeho využití. To znamená, že jako města a  obce bychom potřebovali tzv. zelené zakázky, abychom nemuseli ve veřejných zakázkách zohledňovat pouze cenu, ale mohli naprosto legálně zohledňovat nebo i  dokonce zvýhodňovat moderní technologie z recyklovaných materiálů. K využití recyklovaného materiálu je třeba postavit technickou infrastrukturu, která v dnešní době mnohdy nemá ani stavební povolení. Jde o  proces velmi dlouhodobý a tedy potřebujeme nějaký čas, abychom v roce 2023 nezjistili, že skládkovat se nesmí a  s  odpadem není kam, aby odpad nebyl zbytečně drahý především pro naše občany. Velkým tématem je v současnosti sucho a zadržování vody. Mají zde města od  státu dostatečnou podporu? Vrtochy přírody byly, jsou a budou. Lidstvo zná meteorologii zhruba tři sta let, stáří zeměkoule je několik miliard let. Je tedy jisté, že to, co je v tuto chvíli pro nás extrémní, se v  historii již několikrát opakovalo. I české země mají ve své historii období dlouhodobého sucha a s tím spojeného hladomoru a pak druhého extrému, kterými jsou dlouhé zimy. Příroda si na naší planetě dělá své a my máme k dispozici pouze krátký časový úsek, kdy se to snažíme vědecky zjišťovat a zkoumat. Pravdou je, že výkyvy počasí byly vždycky a civilizace se na ně musí připravit a musí s nimi umět pracovat. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, které je v  této oblasti velmi aktivní, se my snažíme připravovat a  propagovat takové motivační programy městům a  obcím, aby se snažily udržet vodu v  krajině, aby se dělala výsadba nové zeleně, dosazování zeleně, výsadba remízků pro zachování volně žijící zvěře v krajině, apod. Hlavní prioritou je zásobovat pitnou vodou obyvatelstvo. Dotační programy na vodovody, odkanalizování existují. Jsou to programy, které jsou připravené dobře, ale mají samozřejmě své limity a  i  zde narážíme na  spoustu dalších problémů, jakým je např. jak se dostat k  majetkoprávním vztahům neboli jak 33


zabezpečit souhlasy všech vlastníků, přes jejichž pozemky povede vodovod nebo bude vysázen remízek. To jsou daleko těžší otázky k řešení, se kterými si musí umět územní samospráva poradit napříč jakoukoliv výstavbou technické infrastruktury. Pokud jde o  technickou výstavbu typu vodovody a kanalizace, tak obzvláště malé obce na vstupní investici peníze seženou, ale mnohdy nastává problém s financováním udržitelnosti. Musí se platit peníze za provoz vodovodu a kanalizace, a to je pro obce, které mají v rozpočtu malou část, velký problém. Opatření, která jsou na  zadržení vody v kraji, ochrání obec před oběma extrémy, suchem i  povodní. Jde o  jedno opatření, které zachytí oba extrémy výkyvu počasí. Podpora je velká, ale opět mnohdy je těžce komunikovatelné s  vlastníky pozemků, kterých může být naráz i několik desítek, schválení, že je možné postavit hráz. Projednávání je v podstatě nejnáročnější část. Postavit to poté, už bývá poměrně snadné. Jedním z hlavních témat Měst budoucnosti je mobilita a chytrá řešení pro její řízení a integraci v rámci

34

města. Jak k tomuto tématu přistupuje Svaz měst a obcí? Stále nám chybí dostavba některých klíčových dálnic a  také vysokorych-

lostních tratí. Narážíme zde především na povolení stavby. Za  posledních třicet let je to běh na  dlouhou trať. Dálnice byly plánovány v minulém století a k dnešnímu dni se je nepodařilo dostavět. Podle mého názoru je naivní představa, že se lidé vzdají svého pohodlí, že přestanou jezdit vozidly nadobro. Možná budou jezdit v  autech menších, v  jednosedačkových vozítkách a  i  kdyby se rozhodli, nechat vozy na okrajích Prahy, a jet poté metrem, je třeba zvýšit kapacitu metra, která je nyní již na svém limitu a do centra města je stejně nedostaneme. Jako SMO ČR se snažíme různými motivačními programy zajistit, aby si toto lidé uvědomovali. I v rámci nových dotačních programům EU. Každé město má své trápení, nejčastěji dopravní přetížení, problémy s nedostatkem vody, ochranou před povodněmi, případně suchem, školstvím. Podstata integrovaných programů je v  tom, že to co trápí metropoli jádro lokality, je mnohdy nezbytně


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Mgr. Radka Vladyková vystudovala Metropolitní univerzitu Praha v oboru Evropská studia a veřejná správa. V uplynulých 4 letech byla starostkou města Jesenice u Prahy, pracovala i jako členka Legislativní komise SMO ČR.

nutné vyřešit v periferii, tedy na jejím okraji. Vybudovat odstavná parkoviště, aby se lidé pohodlně dostali za prací a přitom nepřetížili metropoli, nebo centrum. Dalším důležitým úkolem je odstranění každodenního dojíždění za prací. Tím se dostáváme k dálnici 21. století, tedy vysokorychlostnímu internetu. Česká republika, a to i přes dotační tituly, stále není celá pokrytá. Je to jeden z  limitujících faktorů vzniku start-upů na  vesnicích. ČR má 4871 obcí do  1000 obyvatel, což znamená neskutečnou fragmentaci území. Rozmanitost vzhledu celé ČR, rozmanitost její přírody a  krajiny, je třeba zachovat. Vytvářet takové podmínky pro obyvatele malých sídel, aby se jim na  venkově dobře žilo. Řada lidí dnes odchází z  velkých měst a hledá podobné uplatnění v klidnějším prostředí. Potřebují tam ale najít práci, vychovávat a vzdělávat své děti. My můžeme pomoci v chytrém vedení obce. Chytré technologie samy o  sobě ale chytré nejsou, vymyslel je člověk. Je důležité, aby ve  vedení města nebo obce byli lidé s  jasnou vizí, jak pomocí nejmodernějších technologií usnadnit každodenní život svých občanů.

Je jasné, že města a obce vynakládají finance z  veřejných zdrojů. Zde je nezbytně nutná regulace. Stát k tomu používá několik nástrojů. Především aby byla výběrová řízení transparentní, nediskriminační a k tomu přidává různé protikorupční balíčky. My se domníváme, že pouhá kontrola to ale nevyřeší. Trestní zákoník by si s tím měl umět poradit. Veřejné zakázky dostávají města a  obce do  neřešitelných pastí. Když vyvěsíte zakázku na  cenu, je to přehledné a  nikdo vás nemůže napadnout. Jako cestu z  toho ven vidíme v osvětě. Do zákona je třeba zapracovat, že se dají lépe zhodnotit technologie. SMO ČR v  rámci projektu Centra sdílených služeb, dobrovolných svazků měst a  obcí, chce pomáhat městům a obcím s vypisováním veřejných zakázek. Pro starostu na  malé obci, který mnohdy není uvolněný pro výkon své funkce, protože má vedle této funkce i  své standardní zaměstnání, je někdy velmi náročné se vyznat v  paragrafových kličkách. Jednáme s  Ministerstvem životního prostředí, abychom za  ně mohli vypisovat tzv. zelené zakázky.

SMO ČR se neustále snaží hledat zlatou střední cestu tak , aby stát měl dostatečnou regulaci, ale zároveň byla zachována samostatnost měst a obcí a  možnost jejich rozhodování o  jejich území. Bráníme se všem vlivům, které by vedly k  centralizaci moci, aby ČR byla zachována ve své

„Jako města a obce bychom potřebovali tzv. zelené zakázky, abychom nemuseli ve veřejných zakázkách zohledňovat pouze cenu, ale mohli naprosto legálně zohledňovat nebo i dokonce zvýhodňovat moderní technologie z recyklovaných materiálů.“

rozmanitosti, jak přírodní, tak i rozmanitosti měst a  obcí. Právě malé vesničky jsou pro nás typické. ●

V poslední době se setkáváme s  problematikou vyhlašování výběrových řízení. Cena je často jediným kritériem na  úkor kvality a  efektivity. Existuje z  toho cesta ven? 35


Silniční meteorologie, její výstupy a návazné systémy Rozvoj informačních technologií a jejich použití v oblasti údržby a provozu silniční sítě s sebou přináší rozličné aplikace datových systémů. Obecně se dá říci, že systémy lze rozdělit na oblast získávání dat, jejich sběr a centralizaci a interpretaci. Každou z těchto oblastí lze posuzovat na základě způsobu a kvality zpracování. Principy měření V oboru silniční meteorologie jsou těmi nejpodstatnějšími daty, která můžeme získávat: ▶ teplota vozovky a vzduchu, ▶ teplota namrzání vozovky, ▶ informace o stavu vozovky (suchá, vlhká, mokrá, namrzlá) ▶ přítomnost, druh a množství srážek. Mezi další, podpůrné informace, mnohdy závislé na specifickém umístění silniční meteorologické stanice obr. 1

36

(SMS), patří vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, dohlednost, výška sněhové pokrývky, intenzita slunečního svitu, vyzařování zemského povrchu a další. Měření srážek, teploty a vlhkosti vzduchu a dalších veličin má víceméně zažité a přesné způsoby, jak dané veličiny měřit. Pro měření teploty a teploty mrznutí silničního povrchu pak existuje množství způsobů, jak se k datům dostat a z nich vyplývá i kvalita jejich zpracování. Předně můžeme získávání dat rozdělit na invazivní (obr. 1) a neinvazivní (obr. 2) – tedy sondou do povrchu nebo vzdáleným měřením. Byť neinvazivní způsoby, hojně založené na infračerveném nebo mikrovlnném principu se nám mohou zdát lákavé, protože šetříme povrch vozovky a zjednodušujeme údržbu, je nutné si uvědomit, že tento druh měření má i své nevýhody, a ty jsou přímo obrovské. Základní nevýhodou je přesnost naměřených dat. Zatímco způsob měření sondou zabudovanou do vozovky dosahuje přesnosti +/- 0,2 °C. Distanční, neboli neinvazivní senzory pak nabízí přesnost měření při 0°C kolem 0,8 °C. To je samozřejmě údaj pro zjištění teploty vozovky zcela nedostatečný a informativní.

Text: Miroslav Kleňha, Foto: Rocon Meteo

Ještě horší situace se však dočkáme, pokud chceme změřit, či odvodit teplotu mrznutí vozovky. Neinvazivní senzor se totiž vozovky nedotýká a tak nemá možnost změřit obsah soli obsažený ve vlhkosti na vozovce. Neinvazivní senzory se potom omezují většinou na určení míry kluzkosti vozovky a přiblížení toho, jak moc dobrý či špatný stav vozovky je. Navíc nelze hovořit jakýmkoli způsobem o předpovědi teplotního bodu, kdy povrch zmrzne. Výhodou tohoto systému je pak to, že se dá úspěšně použít na mobilní prostředky. Naproti tomu měření teploty vozovky a teploty bodu mrznutí kontaktní, invazivní cestou je daleko přesnější. Teplotu vozovky měříme s výše uvedenou přesností. Přesnost teploty mrznutí se liší dle způsobu zjištění bodu mrznutí. Tento bod se dá jednak změřit a jednak vypočítat. K měření bodu mrznutí je využíváno aktivních technologií, která čidlo aktivně podchladí až o 15 °C pod teplotu povrchu. Při tomto podchlazení zjistí, kdy dojde k přechodu z kapalné do pevné fáze a udá bod mrznutí. A to s přesností 0,5 °C (při teplotách nižších než – 15°C s přesností 1,5 °C). Důležitým faktorem je také to, že aktivní technologii měří stále stejně přesně nezávisle na druhu rozmrazujícího média. Pokud se tedy majitel či správce komunikace rozhodne ošetřovat komunikace například chloridem hořečnatým místo chloridu vápenného, nemusí dojít k rekalibraci tak, jako u pasivních sond, pokud takovou rekalibraci vůbec umožňují.


Výpočet bodu mrznutí pak používá pasivní technologie na základě kalibračních křivek roztoku NaCl. Pasivní technologie je poměrně přesná v teplotách -3 až 0 °C. Mimo tento rozsah její přesnost klesá a pohybuje se v rozmezí +/- 20 % naměřené teploty, což při teplotě -6 °C činí 1,2 °C, při -9 ° C již 1,8°C. Na uvedených faktech je pak jasně vidět, že je nutné, aby si správce či majitel komunikace uvědomil, jaké informace potřebuje získat a jakých přesností potřebuje dosahovat. V neposlední řadě je pak třeba věnovat svou pozornost kvalitě provedení sond neboli provozním nákladům spojeným se spolehlivostí a životností různých dodavatelů systému.

Výstupy silniční meteorologie Hlavními výstupy, které jsou používány pro další interpretaci dat, jsou data hlavních měřených veličin. Tato data se posléze používají pro detekci potenciálně nebezpečné situace na vozovce. V zimních měsících je touto nebezpečnou situací samozřejmě možnost vzniku námrazy, náledí

či černého ledu, přičemž technologie musí reagovat na všechna tato nebezpečí. V časech mimo zimní období jsou pak nebezpečnými jevy výška vodního sloupce na vozovce a možnost aquaplaningu či příbuzných jevů, silný (boční) vítr či jeho nárazy, přítomnost izolované oblasti s mlhou (např. v blízkosti koryta řeky či průmyslového areálu). Primární vizualizací jsou křivky veličin v grafu, díky kterým lze vysledovat i budoucí trendy a potenciálně nebezpečné situace (obr. 3) V návazných modulech silničních meteosystémů lze dosáhnout významných nadstavbových informačních funkcí. Díky spolupráci s meteorologickou institucí lze samozřejmě v grafu zobrazit předpověď teploty vzduchu i vozovky na dalších až 72 hodin, nebezpečné srážky, či jiné povětrnostní vlivy. Dále je možné při kombinaci dat od společností zajišťujících zimní údržbu silnic vyhodnocovat adekvátnost zásahu, evidovat množství spotřebovaných prostředků a při použití GSM modulů ve vozech sledovat jejich polohu v reálném čase.

Návazné systémy silniční meteorologie Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu se používají návazné akční prvky. Základním návazným prvkem je zobrazení nebezpečného stavu na proměnném dopravním značení 38

(ideálně LED technologie). Na tomto typu značení lze varovat před všemi výše zmíněnými nebezpečnými jevy. Dále je díky proměnnému dopravnímu značení možno upravit v daném úseku maximální možnou rychlost, či při použití automatických zábran zamezit vjezdu dopravních prostředků. V neposlední řadě je možné v zimním období pro velmi důležité a/nebo velmi nebezpečné úseky použít systémy automatického postřiku solankou, které dokáží v reálném čase reagovat na možnost vzniku náledí, a tak předejít jeho vzniku či udržet sjízdnost kritického úseku až do zásahu běžné údržby. ●


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Tu značku není potřeba představovat nikomu, kdo má bankovní účet. Že společnost dělá víc než platební karty ale ví málokdo. Co všechno firma dělá pro města a jak vnímá budoucnost chytrých měst jsme se zeptali Zuzany Weissové, manažerky, která má ve společnosti na starost rozvoj obchodu.

Mění se to, jak si lidé váží svého času

Připravil: René Hradecký, Foto: Mastercard

Termíny Smart City nebo chytré město se poslední dobou čím dál více používají i v komunikaci s laickou veřejností. Co tento pojem znamená pro Vás? Nejdůležitější je vnímat koncept Smart City jako dlouhodobou a komplexní změnu. Je to nový a moderní přístup v  rámci rozvoje měst, který za pomoci technologií pomáhá zlepšovat život ve městě, a tím i jeho hospodářskou prosperitu. Nejde však jen o technologie, ale především o celkovou spolupráci a  zapojení veškerých dostupných subjektů, kam patří veřejný sektor, akademická sféra, nevládní neziskové organizace a obyvatelé města, kteří tak získávají prostor spolurozhodovat o  změnách v  jejich městě. Co tedy udělá z obyčejného města chytré? Základem je pro mě lidský faktor. Lidé musí mít možnost vymýšlet a  realizovat projekty, které dávají smysl a  ulehčují život. Důležitá je také komunikace a  přístup k  informacím, například data z  města, dopravy či kultury budou mít občané k dispozici přímo ve svém mobilním telefonu a uspoří čas, který by jinak ztráceli jejich hledáním. Celkově se zásadně změní to, jak si lidé váží svého času. To všechno budou muset brát města v úvahu, aby zajistila spolehlivou dopravu a  infrastrukturu, a tím i svou prosperitu.

Jaká je tedy role společnosti Mastercard v projektech zaměřených na problematiku Smart City? Většina lidí si myslí, že Mastercard je společnost vydávající karty. Ve  skutečnosti jsme technologickou společností, která má platební byznys jen jako jednu z vertikál. Nabízíme jednu z vedoucích konzultačních platforem na  světě. V  rámci enterprise sektoru s partnery spolupracujeme na zlepšení strukturálně neefektivních oblastí, jako jsou dopravní systémy, cestování, pojištění nebo zdravotní péče. Jednou z  dalších oblastí, ve  které se Mastercard staví do pozice organizátora trhu propojujícího vlády, města a  akademiky, jsou právě chytrá města. Mastercard tak přináší do  Smart City projektů zkušenost, znalosti a odborníky. Hledáme lidi, kteří mají na  našem trhu zkušenosti v  daných oblastech, spolupracujeme s  nimi a oni stávají se součástí našeho týmu. Městům pak nabízíme tým odborníků, kteří mají mnohaleté zkušenosti z dané oblasti, a tito lidé se jim snaží pomoci s jejich konceptem. Můžete zmínit příklady úspěšně realizovaných projektů? Mastercard spustil již desítky Smart City projektů, které úspěšně fungují už několik let. Nejdále je jednoznačně oblast dopravy, kde byl první projekt bezhotovostního placení spuštěn v roce 2014 v Liberci. K městům, kde lidé mohou bezhotovostní placení ve  vozidlech využívat, patří i  Plzeň,

Karlovy Vary, Chomutov nebo Praha ve vybraných spojích. Větší projekty spustily také Středočeský nebo Olomoucký kraj a  v  současné době je implementováno ve  veřejné dopravě v ČR více než 3 500 platebních terminálů. Mimořádným projektem i z mezinárodního hlediska byla multifunkční chytrá Klíčenka, která byla prvně zavedena na  jedné základní škole v  Kolíně. Mastercard přihlásil projekt do soutěže o cenu na prestižním World Smart City Expo Congress. Klíčenka spojuje řadu funkcí, včetně identifikační a  platební, a  pomáhá tím stovkám dětí i  jejich rodičům na tamní 6. Základní škole. Platební karta už úspěšně sloužila, nebo slouží jako vstupenka na  festivaly či klubová karta ve  sportovních klubech. Například Maledivy loni představily multifunkční kartu, která vedle placení funguje i jako cestovní 39


Ve všech Pražských tramvajích si lze koupit lístek platební kartou. Nejdále je oblast dopravy, kde byl první projekt bezhotovostního placení spuštěn v roce 2014 v Liberci.

pas nebo karta pojištěnce. Dalším úžasným počinem je bezhotovostní Manifesto Market v Praze, který učinil ze zcela zanedbaného koutu města příjemné místo, kam lidé chodí a vracejí se za gastronomií a zábavou

a kde rádi tráví volný čas. K  jiným unikátům zase patří bezhotovostní placení za palivo a mytí na čerpacích stanicích Shell bez vystoupení z vozu nebo speciální cashless kiosky, které slouží k přispívání na provoz Národ-

ního divadla či objednávání občerstvení během přestávky. Co je předpokladem úspěšného Smart City projektu? Projekt Smart City vychází z důkladné analýzy již fungujících systémů, jejich stavu a možného napojení na  novou technologii. Cílem není vytvoření nového řešení, ale vylepšit to stávající a  nabídnout jej většímu počtu uživatelů. Města často zapomínají, že řešení, které chtějí, může už úspěšně fungovat někde jinde a  spíše se projekt snaží vymyslet od  základu a  po  svém, což je ovšem ve  většině případů zbytečné. Předpokladem úspěšného projektu v  oblasti Smart City je kvalitní komunikace, výběr vhodných partnerů a  především vytvoření takové strategie rozvoje, která propojí několik oblastí a  služeb dohromady, a  tím zajistí, že bude občan ve svém městě spokojenější. S  jakými problémy se u  měst nejčastěji setkáváte?

Manifesto je první bezhotovostní, gastronomický a kulturní market v centru Prahy. 40

Často se setkáváme s přístupem, že vše, co již funguje, je potřeba změnit. Podle mých zkušeností je to spíše o nalezení kompromisu na obou stra-


MĚSTA BUDOUCNOSTI

nách tak, aby byl s výsledkem spokojen hlavně konečný uživatel, tedy občan žijící v  daném místě. Ideální je se na očekávání zeptat přímo obyvatel, například formou průzkumu. Konkrétně mám na  mysli třeba situaci, kdy dopravní podnik chce zavést platbu kartou, ale rok předtím koupil nové terminály, které funkci placení kartou neumožňují, a nemá již volné finance. Určitě to není o tom, že musí nakoupit nové terminály, ale spíše se poučit a  v  příštím tendru požadovat jiné funkce nebo najít partnery, kteří mu pomohou tuto situaci řešit. Co by mělo město udělat, aby se chytré řešení u  jejich obyvatel ujalo? Je důležité, aby se představitelé měst pravidelně dotazovali obyvatel, jaké inovace by chtěli, a na základě těchto dat navrhovali řešení a komunikovali je. Řešení pak musí stát na  několika pilířích:

1. Multifunkčnost. Málokoho dnes zaujme samotné spuštění placení kartou v dopravě. Úspěch mají projekty, které propojují to, co vypadá nepropojitelné - třeba platby městských poplatků, slevy u  lokálních obchodníků, personalizované nabídky a podobně. 2. Jednoduchost. Uživatelská zkušenost je základem pro všechny podobné projekty. Čím je jednodušší, tím je lepší. 3. Personifikace. Lidé chtějí takový systém, který je pro ně šitý na  míru a funguje od prvního dne. 4. Komunikace a  dlouhodobý marketing. Bez kvalitní a  soustavné komunikace a podpory se nelze obejít. Chystáte něco nového? Města i  kraje chystají další projekty využívající bezhotovostní platební

Kolínská klíčenka umožňuje dětem vstup do školy, slouží jako průkazka do knihovny nebo na ni rodiče mohou svým dětem vložit kapesné.

technologie, a to nejen v  dopravě, vzdělávání nebo gastronomii, ale i  v  sociální oblasti nebo ve  zdravotnictví. Projekty oznamujeme průběžně a ve spolupráci s partnery, bez kterých by to nešlo. ●

ELEKTRONICKÁ ÚŘEDNÍ DESKA Digitální úřední deska v Ostravě nahradila tu klasickou. Dotyková úřední deska byla navržená společností DIGITÁLNÍ NOSIČE s.r.o. pro venkovní využití a nepřetržitou dostupnost obyvatelům 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jedná se o integrované zařízení v jednom nosiči s dotykovým displejem. Ovládání desky je intuitivní, dodavatel nabízí také možnost invalidního režimu pro osoby se sníženou pohyblivostí, či zoom obsahu. Zařízení nabízí kromě úředních povinných dokumentů publikaci i nepovinného obsahu - zobrazování bulletinů nebo novin, stránky pro turisty, obecní web s vypnutými externími odkazy), mapy, novinky z obce a další. Elektronické úřední desky již fungují i v dalším městech, ale i menších obcích jako Čeladná a další.


V komerční sféře platí, že jakýkoliv výrobek musí mít vlastní marketing. Proč to tedy nevyužít i ve sféře nekomerční, třeba v plánování udržitelné městské mobility. Kvalitní výrobek v tomto případě představuje strategický plán na podporu udržitelné městské mobility, tzv. SUMP (Sustainable Urban Mobility Plan). I tady platí, že je sestaven s použitím odpovídajících příruček a metodik a dodržováním přesného postupu, který respektuje určité zákony a normy. Za tímto účelem ho vzdělaní odborníci „vyrobí“, případně i vysvětlí, co vše umí a jak s ním zacházet. Dále nastupují ti, kdo mají plán používat. I tito odborníci jsou řádně proškolení. To vše už umíme. V tomto případě je cílová skupina předem daná, a tudíž je daný i styl jazyka a komunikace. Z celé řady evropských projektů, které se dotýkají problematiky městské mobility a SUMP lze uvést projekt Partnerství pro městskou mobilitu, nebo novou metodiku k implementaci SUMP. Text: Jaroslav Martinek, Foto: Archiv

Co si o plánování dopravy myslí veřejnost? U každého výrobku musí ovšem přijít otázka ze strany zákazníka: A k čemu je to vlastně dobré? Mám si to vůbec koupit? Potřebuji to? Samozřejmě, každé srovnání pokulhává, protože SUMP má být od samého začátku připravován ve spolupráci s veřejnos42

tí - zákazníkem, ale ruku na srdce, v praxi to moc nefunguje. Navíc každý má jiné názory, každý má nějakou potřebu a představu spojenou s dopravou po městě. Otázka je, zda řešit pouze aktuální potřebu a současné návyky dnešní doby spojené s pohodlím čtyř kol a stavět vzdušné zámky ve velmi nákladných

až nereálných investicích do infrastruktury bez ohledu na veřejný prostor a dopady na životní prostředí, nebo zda se dívat více do budoucna v reálném ekonomickém, enviromentálním a sociálním rozměru. Místo hektarů nových ploch pro automobilovou dopravu ve městě, hlukové, emisní a další zátěže, by měli obyvatelé města začít přemýšlet jinak a uvě-


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Vládní koncepce městské a aktivní mobility a program CityChangers domit si, že veřejný prostor ve městě má omezené hranice, ale mnohostranné nároky na jeho využití. Je jasné, že veřejný prostor vytváří město svými investicemi, ale každý volený zástupce města má snahu respektovat to, co si lidé (voliči) přejí. Budou-li si obyvatelé města většinově přát více parkovacích míst, široké průjezdné komunikace, propustné křižovatky, protože „taková je doba“ a je prostě normální a pohodlné jezdit po městě autem, tak se tomu dříve či později veřejný prostor díky investicím města přizpůsobí, ale pouze do určité hranice, která je dána dostupnou plochou veřejného prosto-

ru. A co dál, až auta veřejný prostor naplní, ale lidé budou volat po dalším řešení? Bude „normální“ mít v každé rodině více aut, protože každý plnoletý člen rodiny bude zvyklí po městě jezdit autem? Stane se standardem, že budeme mít jedno menší úspornější auto pro pohyb po městě a druhé větší pohodlnější na delší cesty? Jistě, v centru nebo na sídlištích zaparkujeme do patrových parkovacích domů, nebo pod zem, což sice něco stojí, ale šetří to prostor. Ale kudy do těch kapacitních parkovacích prostor přijedeme a kudy odjedeme? Pochopí-li občané hodnotu a široký význam veřejného prostoru a sami

začnou preferovat jiné hodnoty než prostor pro svá auta, které jsou dnes potřebou, ale i prestiž, uvědomí si, že se dá po městě pohybovat i jinak než autem, a že je to v mnoha směrech výhodné, pak se změní i preference investic města do využití veřejného prostoru a bude naše okolí vypadat jinak a pro život ve městě příznivěji. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať a nelehký úkol pro město nejen budovat a udržovat veřejný prostor, ale hlavně intenzivně působit na chování i myšlení lidí, aby oni sami pochopili jaká je možná budoucnost prostředí, ve kterém žijí a hlavně budou žít jejich děti. Ale víme co chceme? A můžeme dnes říci, že to, co chceme, je ta správná cesta pro budoucí život ve městě? A je stávající dopravní odbornost opravdu směřována k udržitelné mobilitě, když tak často slyšíme na jednáních, že na silničním průtahu máme dnes určitou dopravní zátěž, které se stejně město nezbaví? Je vůbec nějaká šance na změnu? Jestli to myslíme s budoucností našich měst opravdu vážně, tak nemůžeme strategické dokumenty stavět na tom, že se město zátěže individuální automobilovou dopravou stejně nezbaví. Ano faktem je, že auta jsou a vždy budou součástí našeho života, že vždy městem bude muset určitý 43


podíl vozidel projíždět, nebo budou využity pro auta zdroje a cíle našich cest ve městě. Z pohledu a možností města jde ale především o místní přepravu po městě, která může výrazně ovlivnit dopravní zátěž nejen místních komunikací, ale i silničního skeletu včetně bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Opět ale stojíme nohama na zemi a je jasné, že i místní budou vždy využívat po městě auto, jde jen o to jaký to bude podíl. V České republice již delší dobu existuje skupina politiků a odborníků, a dá se říci i nadšenců, kteří to myslí s udržitelnou mobilitou a příznivým prostředím pro život občanů ve městech opravdu vážně. Generují řadu cílených aktivit v mnoha směrech na politické, odborné, edukační, mediální i veřejné úrovni, aby se celkově situace v ČR změnila a začaly i u nás vznikat vyspělá pokroková města, kterým není lhostejná budoucnost jejich obyvatel. Skupina politiků a odborníků se sdružuje v asociaci Partnerství pro městskou mobilitu (dříve Asociace měst pro cyklisty), která má dnes široké pole působnosti, profesionální přístup, ale hlavně to s budoucností našich měst myslí opravdu vážně. Spolek úzce spolupracuje s řadou dalších partnerů, mezi kterými lze uvést zainteresovaná ministerstva, dále Fakultu dopravní ČVUT Praha, VŠE Praha a DFJP Univerzity Pardubice, Fakultu sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, VŠB – Technickou univerzitu Ostrava, Univerzitu Palackého v Olomouci, Czech Smart City Cluster, SMO ČR atd. V duchu partnerství na začátku letošního roku proběhlo první jednání k přípravě nové vládní koncepce městské a aktivní mobility. Její závěry se dají shrnout následovně: • Vytvoření společné platformy městské mobility. • Přestavba webového portálu Akademie 44

městské mobility www.dobramesta. cz, který bude portálem budoucí platformy. Web bude aktualizován podle vzoru evropských projektů Partnerství pro městskou mobilitu, CIVITAS SUMPs-Up a ELTIS. • Koordinace zpracování metodik, které mají vazbu na městskou mobilitu, které byly podpořeny v rámci programu ETA, či jiných grantů od roku 2018. • Koordinovaná spolupráce na vzdělávacích aktivitách. • Vytvoření programu CityChangers, který má pomoci zpopularizovat téma městské mobility www.citychangers.cz O spolupráci se diskutovalo rovněž na schůzce organizované MŽP, kam byli pozváni zástupci pěti ministerstev. Byly popsány problémy, kritická místa a příležitosti v dopravě, a také návrhy řešení těchto kritických míst. Nástroje vládní koncepce městské a aktivní mobility. Aby vládní koncepce městské a aktivní mobility byla funkční, tak kromě navržených okruhů opatření je potřeba řešit odpovědi na tři klíčové otázky: • Jak lépe šířit a sdílet nové informace o městské a aktivní mobilitě? • Jaké jsou nové podněty pro zlepšení financování opatření městské mobility? Jaké budou alokace na opatření městské mobility? • Jaké jsou nové podněty pro legislativní změny, které by pomohly komplexně řešit městskou mobilitu, a tím propojit státní, regionální a místní zájmy?

Participační program CityChangers Hledání odpovědí na tyto tři otázky má participační program CityChangers, který se obrací na občany, úředníky a zastupitele, aby společně zvážili hodnotu a širší význam řešení opatření městské mobility. Cílem je zvýšit povědomí o tom, že po městě se lze pohybovat i jinak než autem, a v mnoha ohledech výhodněji. Program CityChangers hledá odpovědi pomocí pěti oblastí: DESIGN – Podpořit realizaci dopravních opatření (x ulic přívětivějších k chodcům/ cyklistům/veřejné dopravě); MOBILITA – Podporovat integrovaná řešení a zkvalitnit systém financování zejména udržitelných forem dopravy; INOVACE – Představit smart řešení nejen z pohledu ekonomického, ale i sociálního a environmentálního; KOMUNIKACE – Prosadit intenzivnější zapojení veřejnosti, lepší komunikaci mezi občanem, úředníkem a zastupitelem; OBČAN - Změnit dopravní chování ve školách a firmách, spojené s dobrovolnými závazky osob/škol/firem. Všechny oblasti mají jedno společné. Vždy za nimi stojí příběhy konkrétních lidí. Název CityChangers koresponduje s člověkem, nikoliv s nějakým technickým řešením, či nějakou technikou


MĚSTA BUDOUCNOSTI

komunikace. Příběhy jsou o tom, co se už podařilo vybudovat a co se naopak nedaří. Vždy ale za příběhem stojí nějaký konkrétní hybatel. 1) DESIGN ULICE. Dánský architekt Jan Gehl řekl: „Neuvědomili jsme si, že to, jakým způsobem stavíme města, ovlivňuje životní styl a životy lidí.“ Po celé republice se hledají projekty, které nabízejí zklidnění, ale z různých důvodů nedochází k jejich realizaci. Projekt se ptá proč a hledá nástroje, jak pomoci. 2) MOBILITA. Člověk je tvor, který se musí pohybovat. V současném světě je ale potřeba k pohybu vytvořit podmínky. Jak už to ale bývá, každý si prosazujeme to své. Jak tedy najít kompromis, když ve volebních programech skoro všech politických stran znělo ujištění: „Zajistíme více

parkovacích míst!“ Projekt nabízí řešení. 3) INOVACE. Skoro ohrané téma, neboť dnes přece každý mluví o Smart řešeních. Projekt ale ukazuje druhou stranu mince – je potřeba mít i chytré lidi. Například co může být inovativního na elektrokolech? Například i to, že politikům, úředníkům a projektantům jednou dojde, že elektrokola mohou změnit městskou mobilitu a že je na to třeba reagovat odpovídající infrastrukturou. 4) KOMUNIKACE. Jak máme komunikovat o udržitelné mobilitě, když dost lidí netuší, co to je? Základem komunikace v projektu je nejen pochopit principy PARTICIPACE, ale především je uplatňovat v praxi, což většina měst úplně nezvládá. Participace má být zjednodušeně realizována na ose zastupitel – úředník

– ambasador. Projekt chce implementovat do českého prostředí příklad ze slovinské Lublani (příběh 24 ambasadorů). 5) OBČAN. A vše začíná a končí u občana. K čemu projekty, kdyby se občan nerozhodl pro změnu? A jak na to budou reagovat školy a firmy? Dokáží i ony vytvořit občanovi vhodné podmínky pro změnu dopravního chování?

45


Anketa

Jaký je Váš pohled na budoucnost městské mobility v České republice?

Václav Kožený, Sensority „V následujících letech uvidíme rostoucí podíl vozů s alternativním pohonem, ať už elektrickým nebo například založeným na vodíku. Optimalizaci dopravy napomohou systémy pro automatické řízení provozu. Nicméně největší potenciál vidím v autonomních vozidlech. Samořiditelné vozy mohou pomoci sdílení a v důsledku výrazně snížit počet aut ve městech.“

Lukáš Svoboda, E.ON Česká republika „Budoucí městská mobilita je taková, která uspokojí potřeby mobility současných obyvatel města, aniž by omezila potřeby mobility generací následujících. Budoucnost městské mobility je tedy především v její dlouhodobé udržitelnosti, na čemž by měla začít všechna města intenzivně pracovat. Do plánu udržitelné městské mobility je potřeba zahrnout nejen dopravu automobilem, ale také na kole, v prostředcích veřejné dopravy, přepravu zboží a v neposlední řadě i pěší dopravu. Cílem plánu udržitelné mobility je tedy přispět ke zlepšení kvality života ve městě. Omezím-li se pouze na automobilovou dopravu, vidím budoucnost v elektromobilitě, především té sdílené formě a také v tzv. klidové dopravě, tedy v sofistikovaném systému odstavných parkovacích ploch. Naše společnost intenzivně spolupracuje s městy na rozvoji dobíjecí infastruktury pro elektromobilitu i na systémech chytrého parkování.“

46

Zuzana Weissová, Mastercard „Problematika městské mobility se v následujících letech stane hlavním tématem v naší společnosti a města by tak již nyní měla začít s přípravou dlouhodobých strategií/koncepcí, které jim v budoucnu zajistí adekvátní reakci na zvyšující se počet obyvatel a jejich nároky. Města tak musí zohlednit nejenom desítky faktorů jako např. technologie, časovou dostupnost, cenu, kvalitu služeb, data, dynamické jízdní řády apod, ale především musí začít vnímat téma mobility jako dlouhodobou a komplexní změnu, která přispívá k samotnému rozvoji města a zlepšení kvality života obyvatel.“

Martin Švec, HERE Technologies „Vzájemná symbióza jednotlivých systémů, které komunikují mezi sebou, sdílejí informace a přizpůsobují se poptávce a také navzájem na sobě neparazitují. To vše podmíněné nutnou spoluprací jednotlivých měst, regionů a státních institucí s dopravci a poskytovateli služeb. Pak je jedno jestli to bude hyperloop či kolo.“


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Jiří Novobilský, CE-Traffic „Městská mobilita, zejména ve velkých městech, se stane řádově pestřejší, možná tak pestrou, až nám z toho půjde hlava kolem. Nebude snadné taková města smysluplně řídit a regulovat jejich chod, aniž bychom měli relevantní a přesné informace o chodu města a mobilitě jeho obyvatel.“

Daniel Adamka, Arriva „Ve městech by měla mít co největší preferenci MHD tak, aby byla výhodnější než individuální automobilová doprava s tím, že to MHD by se měly zahrnout i autonomní automobily nahrazující taxi. Tyto autonomní vozidla by byly pak doplněk k páteřním linkám MHD a samozřejmostí bude 100% bezemisní doprava v MHD (elektrická, vodíková a jiné).“


7 malých divů Krumbachu

Krumbach v rakouském Bregenzerwaldu je velmi unikátní obec. V posledních letech tam bylo realizováno několik architektonicky významných staveb, které do obce přivedou 30 tisíc návštěvníků ročně. Sedm mezinárodních architektů včetně Sou Fujimoto z Japonska nebo Smiljac Radice z Chile, se spojilo se sedmi místními architekty, aby spolupracovali na návrhu sedmi nových autobusových zastávek. Tento projekt spojuje snad všechny plusy: podporu veřejné dopravy, vznik skvělých architektonických děl, mezinárodní přesah, vytvoření nové turistické destinace a využití dovednosti a tradic místních řemeslníků. Která česká vesnice má ambice zrealizovat něco podobného? Připravila: Dana Hradecká, Foto: Dezeen

48


MĚSTA BUDOUCNOSTI

K

rumbach má na venkovské poměry něco neobvyklého – vlastní pravidelnou autobusovou linku. Unikátní myšlenka autobusových zastávek se tak velmi dobře váže ke stávající infrastruktuře a rozšiřuje ji. Vedení obce na týden pozvalo sedm architektonických ateliérů z celého světa, aby poznali jejich region a nechali se jím inspirovat. Poté, co měli architekti možnost prozkoumat oblast, každý z nich navrhl jednu autobusovou zastávku, která region v nějakém tvaru nebo formě charakterizovala. Autobusové zastávky pak místní zdatní řemeslníci postavili.

1

Smiljan Radic, Chile

T

ento Chilský architekt má za sebou úspěšnou realizaci Serpentine Gallery v Londýně. V Krumbachu navrhl zastávku jako rakouský „salonek“ s jednoduchými dřevěnými židlemi a posadil ji do středu krajiny. Skleněný pavilon má strop z černého betonu, který doplňuje ptačí budka. ●

49


2 Š

Anton Garcia-Abril a Debora Mesa, Španělsko

panělští architekti z ateliéru Ensamble Studio, použili hrubé, neošetřené dubové dřevo a naskládali ho na sebe podobně, jako když se suší. Uspořádali ho tak, aby byl prostor chráněný před deštěm a přitom otevřený. Záměrem bylo, aby dřevo nebylo ošetřeno a aby jeho vůně byla součástí zážitku. ●

50


MĚSTA BUDOUCNOSTI

3 S

Sou Fujimoto, Japonsko

ou Fujimoto věří, že architektura by neměla mít podobu přírody, ale měla by umožnit přírodě, aby

zaujala svůj vlastní tvar. Tato autobusová zastávka je jediná, která neposkytovala žádnou ochranu před větrem a deštěm, ale místo toho dává na přírodní prostředí zcela jiný pohled. ● 51


4 V

Wang Shu a Lu Wenyu, Čína

ítězové Pritzkerovy ceny Wang Shu a Lu Wenyu z Hangzhou využili krásného výhledu z obou stran zastávky tak, že je krajina orámovaná a je zde ústředním motivem. ●

52


MĚSTA BUDOUCNOSTI

5

Rintala Eggertsson, Norsko

T

ato zastávka, která je obložena šindelem je navržena studiem Rintala Eggertsson Architects z Norska. Její funkce je z druhé strany obohacena o výhled na tenisový kurt, takže tím vytvořili kombinaci autobusové zastávky a malé divácké tribuny. ●

„Chytrý dirigent orchestru vašich technologií.“

CO JE FLOWBOX? Řídící SW umožňující propojení a efektivní řízení technologií. monitoruje > analyzuje > řídí > snižuje náklady > propojuje > chrání

Monitoruje a řídí:

Zajistí:

Pro:

• spotřeby energií • teplo, vzduchotechniku • ¼ hod. maximum • osvětlení vč. biodynamiky • čističky odpadních vod • IoT senzory vč. kamer • LDS, FVe, KGJ, BPS, VE ... • vodní hospodářství • krizové situace a další

• využití flexibilní energetiky • rozklíčování provozních nákladů • krizová hlášení • prediktivní údržba • prodloužení životnosti technologií • bezpečnost provozu, objektů, ulic... • vzdálený dohled • reakce na vývoj počasí • nákladovost zakázek ...

• města a obce • průmysl • sportovní areály • obchodní centra • administrativní budovy • hotely, lázně • komerční objekty • rezidenční projekty • BD, FM • energetické společnosti 53


6

Alexander Brodsky, Rusko

A

lexander Brodsky z Ruska dostal k realizaci malý pozemek vedle domu. Navrhl dřevěnou věž, která je z jedné strany otevřená a z ostatních krytá skleněnými stěnami. Stůl a židle poskytují příjemné místo k odpočinku a čekání na autobus. Druhé patro funguje jako úkryt pro ptáky, kteří zde hnízdí. ●

7

B

De Vylder Vinck Taillieu, Belgie

elgičtí Architecten De Vylder vytvořili trojúhelníkovou konstrukci, která evokuje místní cesty, jež se zde sbíhají. ●

54


MĚSTA BUDOUCNOSTI

55


Tilburg má autobusové nádraží, které vyrábí vlastní energii Připravila: Gabriela Baranyaiová, Foto: Designboom

Autobusové nádraží v nizozemském Tilburgu bylo studiem Cepezed Architects využito jako součást rozsáhlé revitalizace městského dopravního uzlu, který zahrnuje renovaci vlakového nádraží a nové parkování kol v železniční zóně.

N

ový objekt veřejné dopravy, který se nachází na západní straně vlakového nádraží, vytváří vlastní energii přes 250 m2 solárních panelů, které leží na vrcholu markýzy a poskytují dostatečný výkon pro všechny funkce autobusového nádraží, včetně osvětlení, digitálních informací, dopravních značení a jídelny zaměstnanců. Studio Cepezed navrhlo autobusové nádraží s řadou velmi tenkých sloupů a rovnoměrně minimalistickou konstrukcí markýzy. Ta tvoří

trojúhelníkový okruh o délce více než 160 metrů a otevřený prostor ve středu, zatímco na vnější straně je umístěno šest nástupišť. Podobně jako střešní konstrukce blízké vlakové stanice se zdá, že se markýza autobusového nádraží díky své elegantní a monumentální podobě vznáší. Celková struktura byla rozdělena do tří segmentů, z nichž všechny ob-

sahují zelenou plochu obklopenou sedací hranou pro cestující v jejich centru. Na širokém konci okruhu se nachází pavilon, ve kterém se nachází zaměstnanecká kantýna pro řidiče 56


MĚSTA BUDOUCNOSTI

autobusů, řídící centrum a komerční prostor s vyvýšenou terasou. Autobusové nádraží má důkladně domyšlený integrovaný design. Tenké sloupy z ocelových desek a v sobě mají okapy a elektrické rozvody, tlačítka S.O.S. a interkom. Snímače pohybu, které reagují na přítomnost autobusů a osob jsou rovněž integrovány do ocelové hrany markýzy každých 14 metrů od sebe, což zajišťuje dostatečné osvětlení v jakoukoliv denní dobu a spotřeba energie je tak omezena na minimum. ●

Minimální spotřeba energie

57


Přírodní školka Playville v thajském Bangkoku

Školka navržená společností Nitaprow nabízí vnitřní hřiště s řadou koutů pro děti, z nichž každé je inspirováno přírodním světem. Má čtyři zóny s různými architektonickými terény, které podporují batolata chodit, stoupat, potápět se nebo se procházet. Připravila: Dana Hradecká, Foto: Dezeen

58

D

ěti vstupují do hřiště přes vstupní halu nebo „tunel do mlhy a stromů“, jejíž podlaha a stěny jsou z masivních dřevěných prken, zatímco tunel je tvořen


MĚSTA BUDOUCNOSTI

prkny, ze kterých jsou také dětské skříňky a ošetřovatelské místnosti. Gradientový film na skleněných stěnách prostoru má za následek mlhavé pozadí. Na druhé straně skla místěná podél východní fasády. Jedná se o krytou venkovní plochu označovanou jako „duna a oáza“. Zde si děti mohou hrát v pískovnách nebo skákat na trampolíně. Přechodová hala dále obsahuje vyvýšenou dřevěnou plošinu, která vytváří vyvýšený terén pro

lezení a posouvání, a zároveň pod ní tvoří intimní úkryt. Vyvýšená stavba je fyzicky spojena s hlavním hracím prostorem se dvěma dřevěnými obloukovými portály na jednom konci, zatímco na druhé straně sdílí vizuální spojení s krytou venkovní zónou. V hlavní oblasti hry se designové studio snažilo vytvořit sérii nepřetržitých cirkulačních smyček. Kousky vlastního pěnového bloku se spojí a vytvoří topograficky inspirované

59


kulové jámy naplněné tisíci průsvitných koulí. „Přirozené světlo hraje v této části našeho procesu návrhu jednu z nejdůležitějších funkcí,“ říká projektant. „Vícenásobné světlíky jsou umístěny rovnoměrně po celé hlavní hrací ploše, aby se podobaly osvětlení a směru slunečního světla z oblohy nad nimi.“ Vzhledem k tomu, že většina vnějších stěn čelí silnému jižnímu a západnímu slunečnímu záření,

60


MĚSTA BUDOUCNOSTI

jsou velké skleněné fasády budovy chráněny volně plstěnými prvky zavěšenými na stropě. Tyto pixelové přechody ze čtverců v horní části okna do kruhů na jeho základně vytvářejí stále se měnící kompozici, která zobrazuje obrazy přírodní krajiny i divokých tvorů. „Měřítko a jemnost celé obrazovky vyzývají diváky, aby udělali krok zpět, protože velký obraz by byl jasnější pouze se správnou vzdáleností a perspektivou,“ vysvětluje Nitaprow. ●

61


10

vizí, které mění městskou mobilitu,

Autonomie, elektromobilita, sdílení. To jsou ty nejčastější pojmy, se kterými se v poslední době v souvislosti s městskou mobilitou stále více setkáváme. Vývoj nových technologií, důraz na ekologii a energetickou úsporu, společně s ubývajícím prostorem ve městech rychle mění způsob uvažování nad budoucí podobou velkých i malých měst a tím, jak v nejbližších letech bude doprava ve městech vypadat.

62

1 J

Autonomní autobus Gacha vyrazil do ulic v Helsinkách

aponská značka Muji společně se společností Sensible 4 v Helsinkách uvedla na trh vlastní autobus Gacha, který má být prvním autonomním autobusem na světě, který je schopen jezdit za každého počasí, včetně silného deště, mlhy a sněhu. Očekává se, že autobus začne fungovat pro širokou veřejnost ve finském Espoo v průběhu letošního roku. Poté bude uveden do provozu v Hämeenlinně, Vantaa a Helsinkách.

„Vývoj Gachy začal, když tým Sensible 4, který tehdy pracoval s první generací robotických autobusů, si všiml, že vůbec nefungují při slabém dešti, nemluvě o typických zimních podmínkách ve Finsku,“ řekl. Sensible 4 CEO Harri Santamala. „Zatím nikde zcela autonomní samohybná technologie není. Většina aut s vlastním pohonem může fungovat pouze v ideálních povětrnostních podmínkách a na dobře značených silnicích. A to se Sensible 4 podařilo změnit opakovanými testy v drsných zimních podmínkách finského Laponska,“ dodal Santamala. Zatímco společnost Muji dodala


MĚSTA BUDOUCNOSTI

od základu.

Přinášíme vám některé zajímavé koncepty, které jsou již na silnicích v provozu nebo teprve žijí v představách nejvýznamnějších výrobců i začínajících start-upů a čekají na svou příležitost. Už se zdaleka přitom nejedná pouze o osobní automobily. Stále více se ve studiích setkáváme i s hromadnou a sdílenou dopravou nebo individuální přepravou zásilek. A je jen otázkou času, kdy se s nimi setkáme v našich ulicích. Připravila: Dana Hradecká, Foto: Dezeen

minimální konstrukci vozidla, systém Sensible 4 poskytl technologii bez řidiče, která zahrnuje použití

digitálního mapování a technologie senzorů pro detekci a objetí překážek. Autonomní systém běží a zá-

roveň sleduje digitální mapu jako „neviditelná železnice“. Inspirace pro design přišla podle Muji z „hračkové kapsle“. Chtěli, aby reprezentovala „univerzální tvar, který ztělesňuje radost a vzrušení, přinášející radost a štěstí těm, kteří se s ním setkávají“. Vnější tvar autobusu nemá žádnou přední ani zadní část, což také uvolňuje prostor uvnitř, kde sedačky kopírují měkký, zaoblený tvar vozidla a nabízejí více prostoru pro cestující. LED pás kolem jeho exteriéru slouží jako světlomety a komunikační obrazovka, která informuje ostatní vozidla a kolemjdoucí o pohybu vozidla. ●

63


2

Toyota změní funkčnost svých vozidel na počkání

J

aponská automobilka si představuje městský vůz budoucnosti jako autonomní, plně elektricky pojaté vozidlo, které by mohlo fungovat jako komunální taxi, dodávka nebo mobilní obchod v závislosti na denní době. Prototyp e-Palette debutoval již vloni na výstavě CES v Las Vegas za účasti prezidenta společnosti Akio Toyody. Toyota si klade za cíl vytvořit síť vozidel typu „pod“ a vylepší stávající systémy mobility tím, že nabídne službu, která lépe vyhovuje potřebám cestujících, podniků a logistických operací. „Automobilový průmysl je jednoznačně uprostřed nejdramatičtějšího období změn, protože technologie, elektrifikace a automatizované řízení značně pokročily,“ řekl Toyoda. „Toyota je odhodlána vyrábět stále lepší auta,“ pokračoval. „Stejně tak důležité je skutečnost, že vyvíjíme řešení mobility, která pomáhají všem, aby si užívali jejich života, a děláme svou práci pro vytvoření stále lepší společnosti na dalších 100 let a déle.“ Vozidla by mohla být vyráběna ve třech velikostech, dlouhá čtyři až sedm metrů, aby bylo možné pojmout různé množství nákladu. Společnosti by mohly přizpůsobit interiéry svým požadavkům a aktualizovat digitální vnější panely svou reklamou. Vozy by navíc mohly být v průběhu dne flexibilní a sloužit více účelům. Tyto e-palety mohou během dopravní špičky fungovat jako vozidla pro sdílení jízd, kyvadlovou dopravu nebo pro dopravu zásilek. Výrobce naznačuje, že v budoucnu mohou vozy jezdit buď jako flotila nebo samostatně, automaticky dodávat zboží z centrálního distribučního centra a pomocí technologie rozpoznávání obličeje vydávat zboží správnému příjemci. ● 64


MĚSTA BUDOUCNOSTI

3

Volvo do aut přináší druhý domov

Š

védský výrobce automobilů představil autonomní koncept 360c, který se může změnit v mobilní kancelář, ložnici nebo obývací pokoj. Jeho cílem je udržet rovnováhu mezi životem a prací. Volvo se domnívá, že jeho 360c má potenciál nahradit dopravu na krátké vzdálenosti, autobus a vlaky tím, že nabízí více pohodlí a soukromí. Vozidlo přirovnává k prvotřídní soukromé kabině, která může nabídnout cestování z místa na místo, zbavit se nepříjemností s letištní kontrolou, front, hlučných a stísněných letadel. Elegantní modulární interiér může být konfigurován čtyřmi různými způsoby. Pohodlná sedadla a stůl umožňují, aby se auto stalo mobilní kanceláří, obývacím pokojem nebo zábavním prostorem, zatímco rozkládací postel může přeměnit auto na pohodlnou ložnici. K dispozici je také úložný prostor pro zavazadla, oblečení, potraviny a ložní prádlo. 360c staví na koexistenci s ostatními vozidly a chodci a je vybaven LED komunikačním pásem kolem

karoserie, který je spojen se zvukovými signály, což mu umožňuje s ostatními řidiči a kolemjdoucími komunikovat. „360c zkoumá, co se stane, když odstraníme lidský faktor řízení, využijeme nové svobody v designu a opětovném zachycení času. Je to pohled na to, jak technologie nezávislé dopravy změní svět tak, jak jej doposud známe,“ řekl Mårten

Levenstam ze společnosti Volvo. Kromě toho, že automobilka podtrhuje svůj bezpečnostní a environmentální přístup ke znečištění a městské dopravě, věří také, že tento koncept umožní větší svobodu života, zmírní tlak na oceňování nemovitostí a nabídne cenově dostupnější bydlení. I když Volvo doufá, že se 360c brzy stane realitou, vnímá tento

65


„Jsme jen jednou z mnoha zúčastněných stran a očekáváme a zveme širokou veřejnost k diskusi o tom, jak co nejlépe využít této revoluční technologie,“ řekl Levenstam. Nejedná se přitom o první kroky švédského výrobce automobilů na cestě k ekologičtějšímu a udržitel-

koncept spíše jako více dialogový startér než ten, který může vést k širšímu vývoji, protože autonomní technologie budou ve vývoji nadále pokračovat. Domnívá se, že plně autonomní vozidla mají schopnost měnit strukturu naší společnosti, měnit způsob, jakým lidé cestují, jak jsou navržena města a jak využíváme jejich infrastrukturu. 66

nějšímu automobilového designu. Už v červenci 2017 se firma jako první z největších automobilek zavázala, že od roku 2019 bude vyrábět pouze elektrická a hybridní vozidla. Koncept vozu umožňuje cestujícím využít „neproduktivní“ nebo „nudný“ čas dojíždění. ●


MĚSTA BUDOUCNOSTI

4 N

Mercedes-Benz se přemění z auta na dodávku

ejnovější koncepční vozidlo německé značky Mercedes-Benz je tvořeno modulárními komponenty, což znamená, že se může podle potřeby změnit z auta na dodávku. Koncept Vision Urbanetic funguje na základě samonosného, elektricky poháněného „skateboardového podvozku“, ke kterému lze připojit dva výměnné moduly karoserie. Jeden z těchto modulů umožňuje, aby vozidlo fungovalo jako vozidlo na přepravu osob, které je schopno pojmout až 12 cestujících, zatímco druhý umožňuje stát se dodávkou pro přepravu zboží, schopnou přepravovat až 10 palet. Mercedes-Benz přišel s konceptem založeným na myšlence, že řidiči musí v současné době používat různé dopravní systémy pro lidi a náklad. Cílem je, aby si uživatelé objednali vozidlo na vyžádání prostřednictvím smartphonu, podobně jako Uber. Vzhledem k tomu, že autonomní podvozek obsahuje všechny jízdní funkce, může se dostat na své další pracovní místo bez řidiče. Cestující si vybere požadovanou funkci, auto nebo dodávku. Vision Urbanetic by pak odjel na stanici, kde se moduly během několika

minut přepínají automaticky nebo ručně. Vozidlo má být schopno pozorovat své okolí prostřednictvím několika kamer a senzorových systémů. V budoucnu by měl informovat okolní chodce, že je rozpoznal pomocí velkoformátového displeje umístěného na přední straně. Společnost je přesvědčena, že její plně elektrický koncept přispěje ke zlepšení kvality života v centrech měst, ke snížení emisí oxidu uhličitého a ke snížení hluku a snížení počtu vozidel na silnici. „Cílem konceptu je přepravit více lidí a zboží s méně vozidly a uspokojit rostoucí požadavky na mobilitu.“ ●

67


5 A

Městské auto budoucnosti s živými rostlinami

udi představuje svůj koncepční plně autonomní elektromobil AI:ME, který je navržen jako „třetí obytný prostor“ a integruje do něj živé rostliny. Německý výrobce automobilů vyvinul svůj AI:ME tak , aby v něm cestující svůj čas trávili rádi. „Vytváříme atmosféru, ve které se cítíme dobře, apelováním na všechny smysly uživatelů. Auto se stále více stává třetím obytným prostorem vedle našich domovů a pracovišť,“ řekl designér Audi James Nissen. Je tedy na místě, že designéři Audi nepodřídili interiér AI:ME tvaru těla. Naopak, upřednostnili interiér a učinili z něj jádro celého vozidla. Nahrazení tradičního motoru elektrickým umožnilo společnosti reorganizovat auto a vytvořit větší rozvor - vzdálenost mezi přední a zadní nápravou - 2,77 metru a výškou 1,52 metru. Teplota, okolní osvětlení a poloha sedadla jsou přizpůsobeny uživateli, zatímco systém odhlučnění zcela potlačuje zvuky města. 68

Do střechy Audi AI:ME budou začleněny i živé rostliny, které společnost popsala jako první využití vegetace v interiéru vozu. „Použijeme popínavé rostliny přes průzračnou střechu, abychom do velkoměsta přinesli trochu přírody. Kromě toho zlepšují kvalitu ovzduší,“ pokračoval Nissen. V oblastech, kde se řidič nevyžaduje, je vůz překonfigurován a volant se stává stolem. „Když se cestující


MĚSTA BUDOUCNOSTI

přepne do režimu samočinné jízdy, volant se sklopí dolů a vyklopí se stůl,“ řekl Nissen. Auto také nabízí brýle VR pro zábavu a magnetické držáky nápojů a talířů, cestující tak mohou při jízdě bezpečně občerstvit. Dvěma hlavními konstrukčními prvky vozu jsou vnější dveře, které se otevírají v opačném směru a umožňují snadný přístup a dále inovativní světlomety, které budou použity pro komunikaci s ostatními účastníky silničního provozu. LED světla jsou umístěna vysoko na vozidle, aby je mohli snadno vidět chodci nebo cyklisté. „V budoucnu by světla měla nahradit oční kontakt s řidičem a nechat auto informovat své okolí o tom, co dělá,“ řekl Michael Horn, designér externího osvětlení v Audi.

„Můžeme komunikovat ve složitých situacích, které by bez světel vyžadovaly oční kontakt s řidičem.“●

69


6

Uniti ze Silverstone

Š

védský automobilový start-up představil cenově dostupný a plně elektrický vůz, který by měl být do roku 2020 uveden na trh ve Velké Británii. Vůz s názvem Uniti One má celou řadu inovativních funkcí, včetně intuitivního uživatelského rozhraní a bude mít vysokou energetickou účinnost s 22 kilowatthodinovou baterií, jejíž výkon se odhaduje na 300 km na jedno dobití. Automobily budou vyráběny v pilotním výrobním závodě společnosti Silverstone Park (domovské místo Velké ceny Formule 1) již v roce 2020. Výrobní závod bude sloužit jako model tzv. „digitálního twinningu“ - technologie, kterou vyvíjí Siemens, a která bude sloužit k vytvoření sítě licencovaných digitálních montážních závodů po celém světě. Digitální twinningové techniky vidí všechny údaje, které jsou o výrobě a dílech uloženy digitálně, což znamená, že tato data mohou být použita jako plán, jež může být replikován, sdílen a nahráván do dalších montážních závodů umístěných po celém světě. Díky tomuto systému bude Uniti schopno zřídit více závodů po celém světě a vyrábět vozidla s využitím plně automatizované výrobní linky v každém kon-

70


MĚSTA BUDOUCNOSTI

krétním závodě. Společnost doufá, že to může být využito k odstranění ekologicky škodlivého procesu přepravy automobilů na různá místa z centralizovaných výrobních zařízení. Auto bude podle výrobce produkovat od výroby až po jeho likvidaci o minimálně 75% méně CO2, než běžné automobily. Ve snaze ještě více snížit dopad na životní prostředí bude vyrobeno z recyklovatelných uhlíkových vláken a organických kompozitních materiálů. „Přístup Spojeného království k výrobě vozidel, se zaměřením na inovace a výzkum a vývoj v oblasti pokročilých materiálů, je ideálním modelem pro výrobu elektrických

vozidel na celém světě,“ řekl generální ředitel Uniti Lewis Horne. Podle Uniti je plánované zařízení první etapou v plánu společnosti stát se v příštích několika letech významným hráčem na britském trhu s elektrickými vozidly. Uniti nabídne řadu dvou, čtyř a pětimístných modelů vozidel, která se mohou pochlubit také dvěma dostupnými možnostmi řízení, buď tradičním nebo centrálním ovládacím systémem joysticku. „Přístup Spojeného království k výrobě vozidel, se zaměřením na inovace a výzkum a vývoj v oblasti pokročilých materiálů, je ideálním modelem pro výrobu elektrických vozidel na celém světě.“ ● 71


nebo přístupem k samoobslužným skříňkám v „robo-kapslích“, které by byly přístupné 24 hodin denně prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu. „Dodací služby „last mile“ jsou jednou z největších příležitostí pro profesionální doručovací služby,“ uvedl výrobce. „Vzhledem k tomu, jak rychle se elektronický obchod rozvíjí a spotřebitelé chtějí okamžité dodávky, maloobchodníci potřebují nová řešení, která jim v tom pomohou. Města budou navíc čím dál více potřebovat nové způsoby řízení intenzivnějšího provozu a přetížení dopravy.“ ●

7 R

Autonomní konvoje na doručování zásilek

enault pomocí konceptu Ez-Pro přehodnocuje způsoby, jakými je ve městech doručováno zboží. Představuje autonomní elektrická vozidla, která se spojí s vozovým parkem sdílených, přizpůsobitelných „robo-kapslí“. Podle společnosti tvoří tzv. „last mile“ z celkového procesu nákladní dopravy až 30 procent městského provozu. Ez-Pro doufá, že přispěje ke snížení počtu vozidel během dopravní špičky a méně dopravních zácp způsobených špatnými jízdními návyky nebo špatně zaparkovanými dodávkovými vozidly. Vozidla typu „robo“ mohou být jednoduše napojena na městskou infrastrukturu, jako jsou například semafory. Doručovací služba konceptu je tvořena autonomním vedoucím vozidlem a konvojem „robo-kapslí“, které jej buď mohou následovat za sebou nebo se pohybují nezávisle. Uvnitř hlavního vozidla bude sedět dispečer, který na proces doručování dohlíží. 72

Obě vozidla mohou doručovat zásilky. „Robo-kapsle“ ale mohou navíc fungovat jako „pop-up“ obchody nebo prodejní pulty s potravinami a jiným zbožím, což je možné díky jejich modulární konstrukci. Každá se totiž skládá ze standardní základny, ke které mohou být připojeny různé jednotky. Ez-Pro je určen jak profesionálům, tak běžným řidičům. Uživatelé si jednoduše vyberou dobu dodání a místo. Mohli by si vybrat mezi přijetím zásilky z recepční služby


MĚSTA BUDOUCNOSTI

8 J

Kyvadlová doprava od KLIO design

ihokorejský start-up KLIO design se zaměřil na kyvadlovou dopravu, pro kterou vytvořil koncept nazvaný WITH: US. Tento projekt pracuje se třemi základními principy: s jednoduchostí, obývatelností a rozšiřitelností. Namísto toho, aby se firma snažila uchvátit konceptem vozidla s poutavým designem, KLIO upustilo od zbytečného stylu a vydalo se

9

cestou hledání jednoduchosti a obývatelnosti. Kyvadlový vůz tak nemá žádné sedadlo pro řidiče a vnitřní prostor zde byl navržen v jistém smyslu jako obývací pokoj - koncipovaný jako stavba domu na elektrické plošině. Symetrický mono-design uspořádání zepředu dozadu zajišťuje rovnoměrný komfort pro všechny cestující. Koncept WITH:US si smysluplnost koncepce budoucí mobility představuje v cestě, kterou si můžete užívat společně. ●

Bezkolejová autonomní „tramvaj“ z Číny

T

ramvaj, která nejezdí po kolejích, podnikla svou první cestu v čínském městě Zhuzhou. Nová forma veřejné dopravy byla vyvinuta čínským výrobcem dopravy CRRC. Představujeme vám již fungujícího hybridního křízence mezi autobusem, vlakem a tramvají. Takzvaný železniční autobus, sleduje cesty namalované na silnici namísto konvenčních kolejnic. Systém pracuje tak, že snímá namalované silniční značení pomocí senzorů na podvozku vozidla. Tyto snímače jsou schopny detekovat rozměry vozovky z rozlišením na jeden milimetr a posílat na dispečink důležité informace o cestě vlaku během jeho provozu. Z bezpečnostních důvodů byl na prvním zkušebním provozu přítomen řidič. CRRC však předpokládá, že v budoucnu bude služba zcela 73


autonomní. Očekává se, že výrazně sníží dopravní zácpy na silnicích v Zhuzhou. Elektrické vozidlo je prezentováno jako levnější a ekologičtější alternativa k současným dopravním systémům v Číně. Instalace i provoz systému je podle výrobce výrazně ekonomičtější než výstavba tramvají nebo metra. Deset minut nabíjení může pohánět elektrické vozidlo na 25 km a dosáhne rychlosti necelých 70 kilometrů za hodinu. ●

10

74

SameDay Bot dodá zásilky až k vašim dveřím

P

oslední novinkou, kterou jsme do našeho seznamu zařadili, je autonomní robotické doručovací zařízení od americké společnosti FedEx, které maloobchodníkům pomůže dodávat objednávky svých zákazníků ve stejný den jejich objednání. SameDay Bot je navržený tak, aby uspokojil stále rostoucí očekávání spotřebitelů. Maloobchodním prodejcům umožňuje přijímat objednávky od svých


MĚSTA BUDOUCNOSTI

zákazníků a posílat je robotem přímo do domu či kanceláře ve stejný den. Robot může cestovat po chodnících nebo podél silnic tak, aby bezpečně dopravil zásilky v malém měřítku přímo ze skladu do dveří zákazníka, tzv. last-mile. „FedEx SameDay Bot je novinkou, jejímž cílem je změnit tvář místních dodávek a pomoci maloobchodníkům efektivně řešit rostoucí očekávání svých zákazníků,“ vysvětluje Brie Carere, výkonná viceprezidentka společnosti FedEx. ●

75


inspirující netradiční

knihovny

1

76

Připravila: Dana Hradecká, Foto: Dezeen


MĚSTA BUDOUCNOSTI

Knihovny po celém světě slouží jako komunitní a vzdělávací centra, která řeší potřeby dětí, mládeže a dospělých, neustále se vyvíjejí a reagují tak na společenské a kulturní dění ve svém prostředí. Prokazují velký potenciál v podpoře gramotnosti a celoživotního vzdělávání prostřednictvím různých služeb, kulturních a uměleckých aktivit. Přinášíme vám čtyři příklady, které se vymykají tradičnímu pohledu na běžnou knihovnu s čítárnou svým pojetím i zpracováním.

3 4

2 77


1 I

Mezi vodou a nebem

talské Maranello není třeba příznivcům rychlých aut představovat. Toto město nabízí ale mnohem víc. Radnice se rozhodla investovat do kvalitních projektů a architektura zde má své důležité místo. Místní si navíc uvědomují, že prostředí, ve kterém žijí, odráží jejich život a naopak. Je proto logické, že se toto vnímání kvality a jednoduchosti projeví i při rozhodování o podobě jejich nové knihovny. Na první pohled se zdá, jako by se prosklená čítárna městské knihovny vznášela nad nehybnými vodami mělkého bazénu. Zakřivená skleněná fasáda se stáčí tam a zase zpět, aby vytvořila obvod budovy, zatímco místa ke studiu za sklem nabízejí návštěvníkům pohled přes vodu směrem ke stěnám pokrytým břečťanem, který po nich roste. „Objem budovy se zrcadlí na vodě, a ta současně odráží intenzivní barvu břečťanu na okolních stěnách,“ říká italský architekt Andrea Maffei, jeden z autorů. Kromě recepce je v přízemí umístěna velká čítárna s bílým nábytkem, která může pojmout až 90 návštěvníků. „V interiéru budovy je použita dlažba z bílé pryskyřice, která společně s bílým nábytkem odráží odstíny zeleně, jež na něj dopadá přes prosklené plochy křivočaré fasády,“ dodává Maffei. „Světlo, které proniká otevřeným prostorem knihovny, je vystaveno hře odrazů od bílých prvků nábytku, podlah a konstrukce dopadajících k vodě a skleněné zdi.“ Ve stejném patře se nachází také místní historický archiv a dětská herna, zatímco schody vedou do digitálního archivu, přednáškového prostoru a zasedací místnosti v suterénu. Budova vyjadřuje prostřednictvím své transparentnosti dialog s městskou strukturou. Cílem architektů bylo navázat přímou interakci s městem. Knihovna se nachází v rezidenční čtvrti a v místě již existující budovy, jejíž stopy lze stále nalézt na její severní, východní

78


MĚSTA BUDOUCNOSTI

a jižní vnější zdi. Tyto stěny jsou pokryty břečťanem, jež spolu s vodou na úpatí prosklené fasády tvoří nové přírodní obzory, které jsou nabízeny pohledům čtenářů a návštěvníků knihovny. Budova vyplňuje zředěný prostor a je do městské zástavby dokonale umístěna. Vlnité profily vážou skleněné desky, které následují jeho konturu. Čtení se stává „otevřeným“

Nová Městská knihovna v Maranellu, navržená architekty Aratou Isozaki (Japonsko) a Andreou Maffei (Itálie), byla otevřena pro veřejnost už v roce 2011. Postavena byla v nové městské zóně poblíž městského centra. Výběr těchto dvou architektů potvrzuje efektivní synergii mezi místní veřejnou správou, která byla investorem a kvalitním designem. Arata Isozaki je jeden z nejslavnějších mistrů současné japonské architektury a Andrea Maffei je místní italský designér, který několik let v ateliéru s Isozakim v Tokiu pracoval.

zážitkem pomocí průhledné membrány, jež tvoří fasádu. To se projevuje jako interakce mezi poznáním a kontemplací krajiny, která knihovnu obklopuje. ● 79


Cílem projektového týmu bylo vytvořit pohodlný a flexibilní prostor.

2

Dětská knihovna pro sociální centrum v New Yorku

A

merické studio MKCA vytvořilo malou barevnou knihovnu pro centrum Concourse House, které se stará o ženy a děti bez domova. Dětská knihovna byla postavena v mezipatře haly, které bylo dříve tmavé a nedostatečně využité. Kompaktní prostor se nachází pod dřevěným klenutým stropem s výhledem na rozlehlou víceúčelovou halu. Knihovna nabízí 1 200 knih a prostor pro čtení a vyprávění. „Knihovna je navržena tak, aby se vymanila z institucionální podoby ostatních prostor v budově, aby se děti vizuálně zapojily do jasného, barevného a hravého prostředí, a aby umožnila flexibilní přechod mezi individuálním a organizovaným skupinovým čtením a vyprávěním příběhů.“ 80

Hlavním prvkem knihovny je velký bílý dubový regál se zaoblenými rohy. Knihy jsou osvětleny LED páskem, který ohraničuje přední část designu. Zadní strana je obložena dřevěnou zástěnou, která slouží jako předěl mezi malebnou knihovnou a otevřenou halou pod ní. Ve středu knihovny je velký koberec Alexe Proba, který propojuje tvary a barvy místnosti do hravé měkké krajiny různých barev a textur. Děti se mohou posadit na podlahu, nebo sedět na stoličkách ve světle modré, jarně zelené a broskvové barvě. Stoličky


MĚSTA BUDOUCNOSTI

potažené látkou mohou být uloženy v regálu, který lemuje jednu stranu místnosti. Concourse House byl založen v roce 1991 a nachází se v Bronxu jedné z pěti čtvrtí New Yorku. Zařízení zajišťuje ženám a jejich malým dětem přechodné bydlení a řadu dalších sociálních služeb. Hlavním cílem neziskové organizace je pomoc chudým rodinám a zajistit jim trvalé bydlení. ●

3

Shared Lady Beetle z opuštěného kola

Č

ínské architektonické studio LUO vytvořilo z opuštěného rámu sdíleného jízdního kola dětskou knihovnu ve tvaru brouka. Designéři si účel dalšího užívání kola nevybrali náhodně. „I když se nápad sdílení městských kol zrodil z dobrého záměru zajistit udržitelný rozvoj, ekologickou mobilitu a zefektivnění života ve městech, stávají se rozbitá a opuštěná sdílená kola velkým problémem,“ říká zakladatel LUO Studio Luo Yujie. Studio LUO vzalo jedno opuštěné kolo a změnilo ho na vyztužený čtyřkolový nosič. Vysloužilé plechy ze starých automobilů byly použity k vytvoření vnějšího pláště knihovny, která má vnitřní police ze dřeva. „Na výrobu sdílených kol byla spotřebována spousta průmyslových surovin, zasahovala do vzácného

„Jako designér žijící ve městě jsem přemýšlel o možnostech opětovného použití těchto opuštěných kol.“

městského veřejného prostoru a pak prostě byla odhozena.“ Má se za to, že počet opuštěných kol se v asijských městech počítá na miliony. ●

81


„Věříme, že architektura naší doby by měla inteligentním způsobem odhalovat a znovu aktivovat historické hodnoty a místní kulturu.“

4

A

Yantai Library v historické zástavbě

rchitektonické studio Vector Architects proměnilo tradiční čínské nádvoří a jeho okolní budovy do knihovny vhodné pro současné použití. „Knihovna se nachází v Yantai, přístavním městě v provincii Šan-tung ve východní Číně a zabírá pozemek v jedné z nejvýznamnějších historických částí města. Budova byla v průběhu let často upravována a architekti si přáli zachovat „vzácné stopy času“.

82

Architekti zahájili systematickou obnovou původní architektury včetně zdí, dveří, oken, střech a podlah. Projektový tým pak rozdělil nádvoří na několik menších úseků s multifunkčním veřejným prostorem uprostřed a třemi plochami vegetace po jeho obvodu. Nádvoří slouží jako primární průchozí trasa areálu, zatímco návštěvníci vstupují do knihovny vstupním traktem, který zasahuje do přilehlé uličky. Během renovace byla použita ocel odolná proti povětrnostním vlivům materiál, který doplňuje historické cihly, kameny a dlaždice. Systém je podepřen ocelovými sloupy, přičemž klenba slouží současně jako okapový žlab. Největším vnitřním prostorem je čítárna s dětským koutkem. Místní kavárna je provozována ze sousedící kuchyně, zatímco vnitřní galerie naproti poskytuje prostor pro výstavy a akce. „Věříme, že architektura naší doby by měla inteligentním způsobem od-

halovat a znovu aktivovat historické hodnoty a místní kulturu,“ vysvětlují Vector Architects. „Knihovna si zachovala jak životní styl, tak tempo místní komunity a zároveň slouží jako praxe současné kultury a estetiky moderní společnosti. V prostoru, kde se bude udržovat dialog mezi novým a starým obyvatelstvem, může být stimulována energie a vitalita místních komunit, což dále přispěje k tvorbě a šíření znalostí, jakož i ke sdílení prostor.“ ●


3


Pravděpodobnost shody dvou otisků prstů je 1 : 50 000. Dvou obličejů 1 : 1 000 000. Používejte kteroukoli z metod pro lepší zabezpečení digitálních plateb.

Nic není tak jedinečné jako vy. Plaťte bezpečně s Mastercard.

Více na www.mastercard.cz 4

Profile for Města budoucnosti

Města budoucnosti 1/2019  

Města budoucnosti 1/2019  

Advertisement