Martin Pecina: Knihy a typografie

obyčejné mezernice; jediný rozdíl je v tom, že v místě nedělitelné mezery program nesmí zalomit řádek. Vklá­ dáme ji všude tam, kde potřebujeme dělení zabránit. Za jednoznakové předložky (v Praze), v nadpisech i za více­ znakové (do USA), za akademické tituly (Mgr. Filip), mezi čísla a měsíce v datech (12. 1. 1982), za zkratky (čs. voják), u zkrácených jmen (F. X. Šalda) a jmen králů (Karel IV.) atp.

Pokud nepoužíváme jiný druh speciální mezery.

Pevná mezera má také šířku mezislovní mezery, ale na roz­ díl od ní není v sazbě do bloku pružná, zůstává konstantní.

Hodí se především pro spojení čísla a jednotky (155 kg), relativně vhodná je i pro oddělení číselných řádů (155 555), i když já v tomto případě z dále uvedených důvodů prefe­ ruji mezeru o šířce šestiny čtverčíku.

Interpunkční mezera, jak napovídá název, má šířku inter­ punkce, přesněji řečeno tečky, čárky a středníku. To ji předurčuje k sazbě různých číselných údajů, zejména v ta­ bulkové sazbě. Dobře poslouží při oddělování číselných řádků (1 234 567) a skupin telefonních čísel (112 567). Tech­ nicky vzato bývá interpunkční mezera stejně široká jako mezislovní, takže nehraje roli, jestli použijeme mezernici interpunkční nebo pevnou. Důležité je, aby zůstala v sazbě do bloku neměnná.

Na rozdíl od čtvrtinové mezery, která je úplně zbytečná, protože zpravidla odpovídá šířkou interpunkční i pevné mezeře, šestinová mezera najde mnohem širší uplatnění.

Hodí se dobře mezi číselné řády (1 234 567), trojice nebo dvojice v telefonních číslech (112 567) a někdy i mezi číslo a jednotku (155 kg). Pak mívá dvě výhody: Za prvé je šes­ tinová mezera pevná, takže se v sazbě do bloku nemění.

143