Page 1

U nás v kraji Zpravodaj Královéhradeckého kraje | červen 2012 | číslo 3/2012 | XI. ročník | zdarma

Startuje projekt oživení barokní perly střední Evropy.

str.

2

Slovo hejtmana K letním měsícům neodmyslitelně patří čas prázdnin a dovolených. V ideálním případě je návod na léto jednoduchý: pěkně si čas volna užít, protože trvá krátce a všechny nás po něm zase budou čekat další měsíce plné práce a shonu. Za koupáním určitě nemusíme vyrážet na Bermudy nebo na Havaj, ale dostatek příležitostí nám nabídnou i koupaliště a přírodní nádrže u nás v regionu. Milovníci aktivní dovolené si pak přijdou na své i na horských túrách či cyklistických výletech. Ti, kdo ocení historii, určitě rádi znovuobjeví kouzlo našich hradů a zámků. Zkrátka, proč jezdit jinam, když máme tolik přírodních krás, památek a možností odpočinku v Královéhradeckém kraji? Hezké léto a na viděnou v Babiččině údolí či na Kuksu! Lubomír Franc

Malé obce získaly dotace na své vodohospodářské projekty.

str.

4

Nejlepší fotbal hrají studenti hradecké stavebky

str.

8

Zdravotnictví

Nemocnice jednají s pojišťovnami o nových smlouvách Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje má za sebou první jednání s pojišťovnami o nových smlouvách. Krajské nemocnice mají smlouvy uzavřené pouze do konce letošního roku a nové podmínky potřebují znát co nejdříve, aby mohly zajistit standardní lékařskou péči. Zdravotní pojišťovny vyvíjejí na nemocnice v celé republice tlak na redukci nemocničních lůžek. Krajští zdravotníci však jejich další rušení v nemocnicích Královéhradeckého kraje odmítají.

Za posledních pět let šlo do kraje z Unie přes 22 miliard Rekonstruované školy či nemocnice, desítky kilometrů modernizovaných silnic a mostů či užitečné projekty v oblasti životního prostředí nebo vzdělávání: finanční podpora z Evropské unie má v Královéhradeckém kraji zcela konkrétní podobu a díky ní se postupně daří zlepšovat život v regionu. Celkově šlo od roku 2007 na projekty z těchto finančních zdrojů více než 22 miliard korun. „Za touto částkou se skrývá obrovské množství užitečných projektů, díky kterým

Kam o prázdninách: nabídka pro volný čas během dovolené.

>> více na str. 3

Sociální oblast

se tvář našeho kraje výrazně změnila k lepšímu. Pomocí této podpory, která nešla pouze do majetku krajské samosprávy, se podařilo zlepšit život obyvatel kraje. O spolehlivosti, se kterou se dokázaly evropské projekty realizovat, nebyly v našem kraji žádné pochyby a veškeré kontroly stovek projektů prošly bez větších komplikací,“ uvedl Josef Táborský, náměstek královéhradeckého hejtmana odpovědný za oblast ekonomiky a evropské záležitosti.

Fotbalisté SPŠ stavební Hradec Králové zvítězili v prvním ročníku Poháru Josefa Masopusta. Soutěž studentských fotbalových týmů středních škol a učilišť, která začala loni na podzim okresními turnaji, vyvrcholila finálem 23. a 24. května na pražské Julisce. Putovní pohár vítězům předával osobně Josef Masopust, jedna z největších postav českého fotbalu.

Za kvalitu a obětavost při práci pro seniory, zdravotně postižené či lidi bez přístřeší kraj letos znovu ocení poskytovatele sociálních služeb a jejich pracovníky. Cenu sociálních služeb také mohou získat obce a města v kategorii místní samospráva. Výsledky ankety může stejně jako loni ovlivnit svým hlasování i veřejnost.

>> pokračování na str. 2

Foto: Klub přátel Josefa Masopusta o.s.

>> více na str. 5

Kraj letos opět ocení pracovníky sociálních služeb


Z krajské ekonomiky

červen 2012 | strana 2

Za posledních pět let šlo do kraje z Unie přes 22 miliard >> pokračování ze str. 1

V rámci operačních programů bylo na území kraje úspěšných celkem bezmála 3 600 žadatelů. Nejvíce peněz bylo rozděleno z regionálního operačního programu: přes pět miliard korun. Necelé čtyři miliardy korun šly z operačního programu životního prostředí

a přes dva a půl miliardy korun z operačního programu doprava. K nezanedbatelným oblastem patří také čerpání financí z programu příhraniční spolupráce, ze kterého se podařilo získat přes 1,7 miliardy korun. „Mezi nejvýraznější projekty, jejichž žadatelem byl přímo Královéhradecký kraj,

Operační program

patří především rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, výstavba center odborného vzdělávání ve čtyřech krajských středních školách či připravovaná rekonstrukce náchodské nemocnice. Mezi velice zajímavými realizacemi můžeme jmenovat vznik digitálního planetária či archeoparku ve Všestarech

Počet projektů

Dotace v Kč

Regionální operační program SV

196

5 222 623 423

OP Životní prostředí

351

3 903 281 835

OP Podnikání a inovace

390

3 301 857 510

OP Doprava

4

2 607 582 650

253

1 534 237 182

1 322

1 488 770 985

OP Vzdělání pro konkurenceschopnost

432

1 463 233 063

Integrovaný operační program

503

1 218 499 185

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

120

834 411 046

2

427 362 259

20

22 452 239

1

7 816 456

3 594

22 032 127 833

OP Přeshraniční spolupráce ČR-PL Program rozvoje venkova ČR

OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Rybářství OP Central Europe Celkem OP 2007 - 2011

Stavba cyklostezky z Hradce do Kuksu začala poklepáním na základní kámen Poklepáním na základní kámen začala stavba šestadvacetikilometrové trasy pro cyklisty, která po břehu Labe spojí Hradec Králové s Kuksem. Stavbaři začnou budovat zpevněné cyklostezky s asfaltovým či cementobetonovým povrchem na několika místech najednou. Po cestě, která by měla být hotova na konci letošního roku, se budou moci cyklisté i in-line bruslaři svézt příští rok na jaře. „Tato cyklostezka by měla oživit malebný labský břeh a spojit krajské město s jedním z nejatraktivnějších míst kraje – Kuksem. Projekt bude sloužit nejen turistům, ale také jako bezpečná cesta do práce. Na tento projekt dokázal kraj získat významný příspěvek z Evropské unie,“ uvedl náměstek královéhradeckého

Během slavnostního zahájení stavby došlo i na kladívka a základní kámen (na snímku zprava hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc, primátor Hradce Králové Zdeněk Fink, starostové Smiřic Luboš Tuzar, Jaroměře Jiří Klepsa a Kuksu Jiří Beran a ředitel hradecké pobočky stavební společnosti Eurovia Petr Boukal) Foto: Revitalizace Kuks, o.p.s.

hejtmana Josef Táborský. Putovat na kole mezi Hradcem a Kuksem nebude díky zpevněnému povrchu cyklostezky jen pohodlné, ale také bezpečné: cyklostezka se bude vyhýbat

silnicím či jakémukoli kontaktu s automobily. Projekt například počítá s vybudováním cyklistického tunelu v Jaroměři, kde cyklostezka přetíná silnici první třídy vedoucí na Náchod.

nebo modernizaci zdrojů vytápění budov krajských

organizací a firem,“ doplnil náměstek Táborský.

Jednou z největších investičních akci, na které kraj využívá evropské peníze, jsou rekostrukce mostů Královéhradeckého kraje. Projekt modernizace mostů s podporou Unie trvá již pět let, opravy se jich dočká celkem dvaadvacet. Na snímku je „nový“ most v Prkenném Dole. Foto: Centrum EP, p.o.

Revitalizace Kuksu začíná obnovou komunikací v obci Modernizací komunikací za 24 milionů korun v obci Kuks začíná rozsáhlý plán na obnovu tamního barokního areálu, kterému vévodí národní kulturní památka stejnojmenného hospitalu. Celková revitalizace areálu jak hospitalu Kuks, tak památkové rezervace obce Kuks bude stát zhruba 600 milionů korun. „Při revitalizaci Kuksu dojde díky dotacím z Evropské unie k největší investici do obnovy území od vybudování barokního areálu Kuks před 300 lety. Projekt Zajištění dostupnosti atraktivit cestovního ruchu v obci zajistí pro návštěvníky bezproblémovou a pohodlnou dostupnost významných turistických cílů. Nepostradatelnou roli při

přípravě daných záměru a jejich uvedení v život hraje od počátku Královéhradecký kraj, bez jehož podpory by realizace projektů nebyla uskutečnitelná,“ řekl náměstek hejtmana Josef Táborský, který má na starosti ekonomiku a evropské dotace. Projekt je součástí obnovy areálu národní kulturní památky hospitalu Kuks a památkové rezervace Kuks v rámci revitalizace celého území někdejších barokních lázní. Obnova komunikací zajistí kvalitní přístup k místním památkám, vylepší infrastrukturu cestovního ruchu. Vznikne rovněž vycházkový okruh a dojde k napojení na cyklostezku Hradec Králové - Josefov – Kuks. Veškeré stavební práce by měly být hotové ještě letos.

U nás v kraji čtvrtletní informační zpravodaj Královéhradeckého kraje Evid. číslo: MK ČR E 13773 Vydavatel: Královéhradecký kraj, Pivovarské nám. 1245 Hradec Králové, tel.: 495 817 111 e-mail: unasvkraji@kr-kralovehradecky.cz Texty a foto: pokud není uvedeno archiv redakce Tisk a distribuce: R MEDIA, spol. s r.o.


Zdravotnictví

strana 3 | červen 2012

V Náchodě mají iktové centrum a začali léčit pacienty s mrtvicí V Oblastní nemocnici v Náchodě začali léčit pacienty s mozkovými příhodami. Nemocnice v dubnu oficiálně převzala akreditaci ministerstva zdravotnictví pro provoz tamního iktového centra, bez které dosud nemocné s mozkovými příhodami ošetřovat nemohla. Takové pracoviště tak dosud působilo v kraji jen ve fakultní nemocnici v Hradci Králové a v trutnovské nemocnici.

„Nemocnice bez oficiálního dokumentu potvrzujícího udělení akreditace nemohla tyto pacienty přijímat a léčit. Náchodská nemocnice byla již delší dobu schopná iktový program zajistit: proto jsme o její akreditaci aktivně usilovali. Udělení akreditace považuji za zlepšení dostupnosti zdravotní péče v našem kraji,“ uvedla Jana Třešňáková, krajská radní pro oblast zdravotnictví.

S pojišťovnami o nových smlouvách: žádná nemocnice se v kraji rušit nebude Vyplývá to z prvních jednání vedení krajského zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami o nových smlouvách. Ty mají nastavit další rozsah péče a její dostupnost v kraji od příštího roku. Krajské nemocnice mají nyní smlouvy se zdravotními pojišťovnami pouze do konce roku 2012 a kraj proto začal vyjednávat nové podmínky pro rok 2013. „Máme za sebou první kolo jednání. Na nich jsme podepsali

závazné dokumenty, které zaručují, že žádnou krajskou nemocnici není nutné rušit. To považujeme za důležitý krok a svým způsobem i úspěch. Otevřenou otázkou je, zda nedojde k určitému zrušení některých lůžek, což

Nemocnice Královéhradeckého kraje:

Mladí zdravotníci soutěžili v Úpici Mladí zdravotníci začátkem června v Úpici změřili své síly a dovednosti. V jubilejním desátém ročníku klání žáků speciálních škol „Mladý zdravotník ČČK“ nakonec zvítězili soutěžící z Rychnova nad Kněžnou, druhé místo obsadila Základní škola Česká Skalice a třetí místo patřilo domácím – žákům úpické speciální školy. „Účastníkům soutěže se dařilo s úspěchem zvládat zadané úkoly a myslím si, že všechny přesvědčili o svých

schopnostech a dovednostech,“ uvedla Jana Kulhánková, ředitelka Speciální základní školy Augustina Bartoše v Úpici. Žáci soutěžili v různých disciplínách, ve kterých se snažili uplatnit vědomosti teoretické i praktické. Nejnáročnější bylo jako vždy stanoviště praktické první pomoci, kde soutěžící museli dokázat pomoci „zraněnému“ člověku. Součástí soutěže bylo i prověření znalostí z oblasti dopravní výchovy.

Text a foto: SpZŠ A. Bartoše, Úpice

»» ON Náchod, a.s. (její součástí je nemocnice v Broumově, psychiatrie v Novém Městě n. M. a LDN v Jaroměři) »» ON Trutnov, a.s. »» ON Jičín, a.s. (součástí je i nemocnice N. Bydžov) »» ON Rychnov n. K., a.s. »» MN Dvůr Králové n. L., a.s. Celkem v krajských nemocnicích slouží lidem na 1500 lůžek a pracuje v nich 2,5 tisíce zaměstnanců.

pojišťovny navrhují,“ řekl ředitel krajského zdravotnického holdingu Martin Scháněl. Podmínky nových smluv potřebují nemocnice znát co nejdříve, aby mohly případně zapracovat požadované změny. „Jedině tak je možné zachovat standardní chod zdravotnictví v kraji v případě, že bychom museli ustoupit tlaku pojišťoven a zrušit některá další lůžka v nemocnicích,“ doplnil ředitel Scháněl. Další rušení lůžek krajští zdravotníci odmítají. Během posledních tří let kraj zrušil ve svých nemocnicích na 170 lůžek.

Krajská záchranka využívá moderní systém organizace výjezdů Nový systém „rendezvous“ začala záchranka zkoušet již v roce 2010 v Hradci Králové. Od loňského roku funguje i v dalších výjezdových střediscích krajské záchranné zdravotnické služby. V reálu dochází k tomu, že se lékař a záchranářská posádka setkají až na místě události. Tento systém se proto nazývá setkávací - rendez-vous. Zásadní předností tohoto systému je skutečnost, že lékař po ošetření pacienta může ihned pokračovat z místa události jinam, kde je ho potřeba, a nemusí doprovázet pacienta do nemocnice, není-li to nutné. O nasazení posádek rozhoduje operátor Krajského zdravotnického operačního střediska. V některých případech je povolán lékař i na žádost záchranářské posádky z místa zásahu, kdy záchranáři vyhodnotí situaci tak, že

Text a foto: ZZS KHK, p.o.

je nutná přítomnost lékaře. V současné době působí posádky rendez-vous v šesti výjezdových střediscích: v Hradci Králové, Jičíně, Trutnově, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a v Jaroměři. Lékař je přítomen také v dalších střediscích ve Vrchlabí, v Novém Bydžově a v Broumově. Zde ale pracuje v původním systému, tedy že je přítomen přímo ve velkém autě a k případům, kdy je potřeba lékaře, vyjíždí pouze jedno

auto. Záchranářské posádky bez lékaře vyjíždí z osmnácti základen. V Hradci Králové poskytují neodkladnou péči tři posádky, v Rychnově, Trutnově, Jaroměři a v Náchodě jsou posádky dvě. Dále vyjíždí posádky z Jičína, Hořic, Nové Paky, Vrchlabí, Dvora Králové nad Labem, Broumova a Opočna. Zavedení tohoto systému v exponovaných střediscích umožnilo pružněji nasazovat lékařské posádky v kraji.


Životní prostředí | Cestovní ruch

Obce si rozdělí 19 milionů na rozvoj vodovodů a kanalizací Budčeves, Káranice či Choustníkovo Hradiště se mohou těšit na vylepšení svých vodovodních sítí či kanalizace. Krajští zastupitelé rozhodli, že mimo jiné i tyto obce obdrží krajské dotace na malé vodohospodářské projekty; v první fázi tak kraj obcím poskytl 19 milionů korun. Celkem je letos z krajského rozpočtu na tento dotační program vyčleněno zhruba 45 milionů. „Peníze na stavbu či modernizaci vodovodů a kanalizací poskytuje Královéhradecký kraj malým obcím každý rok. Celkem kraj tímto způsobem rozdělil od roku 2004 již bezmála půl miliardy. Pomáhá tak obcím, jejichž rozpočet by na podobné projekty nestačil. V loňském roce dosáhly krajské dotace na malé

pak může počítat s více než dvěma miliony, které pomohou postavit vodojem a propojit zásobní vodovodní řady. Zastupitelé v květnu odsouhlasili poskytnutí dotací více než třem desítkám obcí, další budou následovat v průběhu roku. Kraji letos žadatelé předložili v tomto dotačním programu 107 projektů s celkovou požadovanou dotací přesahující 150 milionů korun. Královéhradecký kraj poskytuje tyto dotace na projektovou přípravu nebo realizaci staveb s cílem pomoci malým obcím splnit přísné normy evropské a národní legislativy v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod. Zároveň kraj dotacemi zlepšuje situaci v zásobování pitnou vodou v obcích, které nemají vlastní vodovodní síť s dostatečným množstvím

Foto: www.vakhk.cz

vodohospodářské projekty 65 milionů korun. I letos by se za příznivých okolností mohla celková částka ještě navýšit,“ řekl krajský radní Jan Tippner, který je odpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství. Čtyři miliony korun na výstavbu splaškové kanalizace dostane nyní například obec Káranice, stejnou částku obdrží na výstavbu vodovodu Budčeves. Choustníkovo Hradiště

kvalitní pitné vody. Obce mohou své projekty předkládat během celého roku, přičemž uzávěrka pro příjem žádostí je vždy k 31. březnu kalendářního roku. Na modernizaci obecních vodohospodářských sítí vyplatil Královéhradecký kraj od roku 2004 do loňska více než 470 milionů korun. Tyto peníze určené na malé vodohospodářské projekty již pomohly více než pěti stovkám malých obcí.

červen 2012 | strana 4

Miliony korun z krajských dotací podpořily včelaře v regionu Včelaři v regionu si rozdělili v posledních třech letech zhruba pět milionů korun, které jim na dotacích poskytl Královéhradecký kraj.

Foto: www.vceliweb.cz

Peníze z krajského rozpočtu jim pomohly mimo jiné s pořízením vybavení, výměnou starých nevyhovujících úlů za nové, pořízením včelstev a rozvojem včelařství. S dotacemi pro včelaře počítá kraj i pro letošní rok, jejich výši schválilo květnové zastupitelstvo. „Včelaři mohou žádat o dotaci do širšího dotačního programu zaměřeného na podporu drobných chovatelů, pěstitelů a prvovýrobců, který je vyhlašován jednou ročně. Prostřednictvím programu lze získat dotaci

například na nákup úlů, příslušenství, technologií či na propagaci a vzdělávání,“ řekl krajský radní Jan Tippner, který je odpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství. Královéhradecký kraj poskytl včelařům v loňském a předloňském roce zhruba po dvou milionech korun, v roce 2009 pak na tyto účely dal necelý milion. Například Český svaz včelařů z České Skalice získal loni 150 tisíc korun na nákup nových úlů a potřeb pro hygienické získávání medu, 128 tisíc putovalo

také do Libčan, kde se tamní zemědělské družstvo snaží zkvalitnit produkci svých ovocných sadů pořízením nových úlů a vybavení pro svých zhruba 110 včelstev. O dotaci mohou žádat zkušení včelaři, její minimální výše činí 35 tisíc korun. Projekt může být rozložen až na 18 měsíců. Při posuzování předložených žádostí kraj vybírá podle finančních zdrojů programu spíše menší počet kvalitních projektů, které obdrží dotaci v požadované výši, namísto plošného ponižování dotací tak, aby se dostalo na všechny.

Pokračuje evropský projekt na podporu turistiky v kraji V těchto dnech stále probíhá dvouletý průzkum zjišťující portfolio návštěvníků přijíždějících do kraje, jejich spokojenost a nespokojenost. Výsledky jsou průběžně uveřejňovány na webových stránkách kraje. V nejbližších měsících se bude vytvářet a plnit datový sklad, který by měl sloužit jako krajská centrální databáze informací z oblasti cestovního ruchu.

Letos chtějí krajští odborníci na cestovní ruch připravit i propagační videospoty, které by měly podpořit identitu vnímání našeho kraje a zvýšit jeho návštěvnost a znalost. Na podzim také začne po celé republice i v některých zemích Evropy putovat

výstava věnovaná životu a dílu malíře Františka Kupky. Tyto aktivity jsou realizované v rámci projektu „Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku II“, financovaného z ROP NUTS II Severovýchod.


Sociální služby v kraji

strana 5 | červen 2012

Sociální služby v kraji posílilo přes 200 milionů z EU

Projekt Etického vzdělávání zve na přednášky

Projekt, na nějž získal Královéhradecký kraj dotace z Evropské unie, podpořil celkem jedenapadesát sociálních služeb, které využilo do konce loňského roku přes osm tisíc lidí. Více než 200 milionů korun za poslední čtyři roky pomohlo v regionu organizacím, sdružením či institucím, které se starají mimo jiné o mentálně či tělesně postižené a o jejich začlenění do běžné společnosti. „Projekt Služby sociální prevence v Královéhradec-

kém kraji, který realizuje kraj s podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu, běží již čtvrtým rokem a úspěšně se blíží ke konci. Cílem služeb sociální prevence je pomáhat lidem překonat jejich nepříznivou sociální situaci a chránit společnost před vznikem

a šířením nežádoucích společenských jevů, například kriminalitou či diskriminací,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Derner, který má na starosti sociální oblast. Mezi sociálně vyloučenými se mohou ocitnout lidé kvůli životním návykům a způsobu života, který vede ke konfliktu se společností. Znevýhodnit je může i krizová sociální situace a prostředí, ve kterém žijí. K ohrožení jejich práv a zájmů u nich může dojít rovněž kvůli trestné činnosti, kterou spáchal někdo jiný. Z důvodu neustále se zvyšující potřebnosti sociálních služeb bylo rozšířeno osm služeb, což dokládá také fakt, že s koncem roku 2011 byl překročen plánovaný počet uživatelů o 31 procent.

Foto: www.salinger.cz

Kraj letos znovu ocení pracovníky sociálních služeb Také v letošním roce Královéhradecký kraj ocení sociální služby a jejich pracovníky za jejich náročnou práci pro seniory, zdravotně postižené či lidi bez přístřeší. Získat cenu budou mít možnost také obce a města, která se starají o sociálně znevýhodněné. Stejně jako v minulém ročníku se bude moci do ankety zapojit i veřejnost hlasováním, které se bude konat v srpnu. Kromě internetu bude nově možné hlasovat i prostřednictvím tištěných hlasovacích lístků. „Letošní novinkou bude také možnost nominovat poskytovatele sociálních služeb a obce. Ti se mohli loni ceny zúčastnit pouze na základě přihlášky. Nominace budou probíhat v červnu prostřednictvím

internetových stránek www. cenasocialnichsluzeb.cz a může je podat každý, kdo chce ocenit práci lidí, kteří poskytují sociální služby. Další novinkou je udělení pouze jedné ceny v každé kategorii na základě společ-

ného hlasování veřejnosti a odborné komise,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Derner, který má na starosti sociální oblast.

V prvním ročníku byli mezi oceněnými například Jiří Staníček z občanského sdružení Laxus, které pomáhá drogově závislým. V kategorii služeb sociální prevence získal prvenství Skok do života. Ocenění v loňském roce získaly také služby sociální péče Barevné domky Hajnice či Základní a mateřská škola Prointepo. Organizace soutěže „Cena Královéhradeckého kraje za přínos v sociálních službách“ je realizovaná v rámci individuálního projektu „Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji II“, který je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu.

V rámci projektu Etického vzdělávání se v květnu konala přednáška Terezie Hurychové na téma „Mé mise s Lékaři bez hranic“. Jejím zlomovým momentem v životě byla zpráva o genocidě ve Rwandě. V roce 2002 odjela na první misi do Burundi, dále působila na pediatrii v Afgánistánu, v uprchlickém táboře v Čadu, v centru podvýživy v Nigeru, v Kolumbii, po tsunami pracovala v Indo-nésii a po zemětře-

sení na Haiti. V současnosti pracuje jako zdravotní sestra na pediatrické intenzivní péči Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Dalšími přednáškami budou „Tunel na konci světla“ vysokoškolského pedagoga, publicisty a komentátora deníku Právo Jana Kellera 27. června a 19. září bude na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje s veřejností diskutovat ekonomka Ilona Švihlíková.

Výbor pro lidská práva diskutoval o integraci cizinců O integraci cizinců do společnosti diskutoval Výbor pro lidská práva Královéhradeckého kraje. Setkání se dále zúčastnili zástupci měst, úřadu práce, ministerstva vnitra či hradecké fakultní nemocnice. „Pracujeme s cizinci

a nejčastějšími klienty jsou osoby se statutem azylanta nebo cizinci ze třetích států mimo EU, kteří mají na území republiky dlouhodobý nebo trvalý pobyt“, řekl vedoucí Poradny pro cizince a uprchlíky Jan Kočí.

Hradec má nové sanatorium krátkodobé péče Začátkem května bylo v Hradci Králové otevřeno nové Sanatorium Inna, které poskytuje krátkodobé pobyty. Jejich úkolem je pomoci a ulehčit lidem, kteří trvale nebo dlouhodobě pečují o své blízké. O lůžko se zde také mohou ucházet pacienti, kteří potřebují rehabilitaci po operaci či po úrazu. Pobyt v sanatoriu je možný od jednoho dne až

do tří měsíců. Lidé mohou službu ocenit, například když chtějí načerpat síly na dovolené, rekonstruují byt či dům, potřebují zajistit přechodnou péči nebo si jen potřebují odpočinout. Sanatorium nabízí pomoc při osobní hygieně, podávání stravy, zdravotnické ošetření. Zařízení poskytuje vybrané odlehčovací služby pro každou věkovou skupinu.


Názory zastupitelů

červen 2012 | strana 6

Krajská ekonomika prošla ekonomickou krizí zdravá a poprvé bez dalších dluhů První vláda Královéhradeckého kraje pod vedením sociální demokracie letos uzavírá své první volební období. Tato životní etapa Královéhradeckého kraje byla především z pohledu hospodaření, tedy ekonomiky, výjimečná či dokonce jedinečná. Proč? Kraj se dosud nikdy nemusel zabývat dopady tak hluboké, globální ekonomické recese. Krajský rozpočet dosud nikdy neutrpěl tak významný propad daňových příjmů: ty dosahovaly stovek milionů korun ročně. V roce 2009 chybělo v příjmech dokonce 400 milionů korun. Přesto krajští hospodáři dokázali spravovat krajskou pokladnu bez dalších dluhů a Královéhradecký kraj patří po uplynulém čtyřletí k nejméně zadluženým regionům v zemi. Navzdory velice nepříznivým vnějším okolnostem, se kterými nebylo možné počítat, jsme jako rozumní hospodáři dokázali provést ekonomiku našeho kraje nejtěžším obdobím hospodářské krize ve zdraví a udržet její stabilitu i do budoucna. A to přesto, že dosud daňové příjmy nedosáhly ani stavu v roce 2008. Výpadek těchto příjmů nepocítily obce seškrtáním programu obnovy venkova, na který dáváme 50 milionů korun ročně, či omezením krajské podpory do modernizací vodovodní sítě v malých obcích. Dál a ve stejné míře jsme podporovali sport, obnovu památek či volnočasové aktivity. Například v rámci rozvoje vodního hospodářství rozdělil kraj v dotačním řízení na 200 milionů korun, dalších 185 milionů korun dal kraj od roku 2007 do roku 2010 na rozvoj venkova (POV). Celkem na dotacích vyplatil kraj formou dotací či darů ze svého rozpoč-

tu obcím a dobrovolných svazkům obcí od roku 2007 zhruba jednu miliardu korun. Dopady ekonomické krize nesnížily ani tempo investic do rekonstrukcí silnic, vznikly velice užitečné a jedinečné projekty ve školství – unikátní centra odborného vzdělávání – či v příhraniční spolupráci. Programové prohlášení v oblasti krajské ekonomiky se tak podařilo splnit. A navíc jsme to dokázali bez dluhů. Jak se to podařilo? Především díky pečlivé přípravě projektů, prostřednictvím kterých kraj čerpal podporu z fondů Evropské unie. Od roku 2007 šlo do Královéhradeckého kraje z těchto finančních zdrojů více než 20,7 miliardy korun. Za touto částkou se skrývá obrovské množství užitečných projektů, díky kterým se tvář našeho kraje výrazně změnila k lepšímu. Pomocí této podpory, kterou jsme zcela nesamozřejmě museli umět velice pečlivě připravit a administrovat, se podařilo zlepšit život obyvatel tohoto kraje. O spolehlivosti, se kterou kraj dokázal evropské projekty realizovat, nebyly v našem kraji žádné pochyby a veškeré kontroly stovek projektů prošly bez větších komplikací. Na rekonstrukce krajských silnic šlo v posledních letech celkem 1,5 miliardy korun (program doprava, 2007 -2010). Z regionálního operačního programu šlo do kraje na 5,2 miliardy korun, do rozvoje venkova 2,6 a do podnikání a inovací 2,5 miliardy korun. K nezanedbatelným oblastem patří také čerpání financí z programu příhraniční spolupráce, kde se nám podařilo získat přes 1,7 miliardy korun. Celkem bylo v našem kraji úspěšných více než tři a půl tisíce žadatelů o podporu ze zdrojů Evropské unie. Mezi nejvýraznější projekty, jejichž žadatelem byl přímo kraj, patří například rekonstrukce silnic, výstavba center

odborného vzdělávání ve čtyřech krajských středních školách, vznik digitálního planetária či archeoparku ve Všestarech. Účinné čerpání z dostupných finančních zdrojů mimo krajský rozpočet by k obraně proti dopadům globální krize nestačilo. V tomto boji jsme museli nasadit i další účinné zbraně. Byly to především moderní metody zlevňování provozu krajských organizací. Centrální nákupy či elektronické aukce na elektřinu, plyn či telekomunikační služby ušetřily na provozu krajských zařízení desítky milionů korun ročně. I díky tomu nebylo nutné propouštět zaměstnance v krajských organizacích, kterých kraj zaměstnává na 11 tisíc. I tímto způsobem kraj zmírňoval dopady hospodářské krize na obyvatele kraje. Kraj má za sebou jedno z hospodářsky nejsložitějších období. Přesto se s touto situací správci krajských financí dokázali vyrovnat a hubená léta krajských příjmů nezanechala na stavu krajské pokladny negativní stopy. Josef Táborský (ČSSD)

Za vše mohou občané! Zadlužení líní Řekové, nezodpovědní Islanďané, nacionalističtí Maďaři, EU dotace promrhávající Irové, příliš konzumující Němci a Američané, lehkomyslní Italové, Španělé, Portugalci, o východoevropanech ani nemluvě... Ti všichni strašně zlobí. Požadují za své daně od státu služby a zneklidňují tak TRHY. Dlouhodobě u nich vyvolávají „negativní sentiment“. Ještě, že „rozpočtově odpovědné“ politické „elity“, většinou ve stejném složení v jakém doposud své země bezprecedentně zadlužovaly, včas pochopily svou novou historickou úlohu a razantními opatřeními začínají TRHY uklidňovat. Tedy rozmařilým občanům brát a korporacím tak garantovat jejich plánované zisky. Předvádějí přitom všemožná, pozornost odpoutávající, šeredná divadla. Jsou to Jánošíci naruby. Jak se jich zbavit? Nevolit je! Není pravda, že jsou nerozlišitelní. Mají

některé příznačné charakteristiky: Málokdy jsou věrní své rodině, straně, regionu, vlasti. Mívají ty nejdražší kampaně, největší bilboardy a mediální podporu, adorují je celebrity a sponzorují nejbohatší z nejbohatších neznámých. Vždy se vyhýbají pravdivé analýze problémů, mluví v ideologických klišé nesměřujících k podstatě. Drží se bezostyšně u moci za každou cenu, aby splnili svá zadání a na prostých lidech jim vůbec, ale vůbec nezáleží. Mluví o demokracii, ale připravují totalitu a běžného člověka postupně ženou do nevolnictví. V zahraniční politice takřka nikdy nepracují pro mír, naopak vždy ochotně podporují „zisková“ válečná tažení. Není snadné pokusit se alespoň částečně kultivovat globálně fungující, na ekonomické moci založený, politický systém. Jsem však hluboce přesvědčen o tom, že pro záchranu demokracie je nutné se o to alespoň pokusit. Dřív, než bude pozdě a opět přijde „velký reformátor“ nebo velká válka, případně obojí současně. Vladimír Derner (KDU-ČSL)

Není dotace, jako dotace……. Několik článků v tomto předvolebním vydání hodnotí úspěšnost regionální politiky v tomto volebním období množstvím peněz, které z krajského rozpočtu přišly ve formě dotací do různých oblastí, které se kraj rozhodl v rámci dotačních programů podpořit. To by jistě bylo chvályhodné, pokud bychom nehodnotili účelnost vynaložených prostředků. V současnosti kraj vypisuje 35 dotačních programů. Programy jsou vypisovány nekoncepčně, a tak hodnotící komise

posuzují stovky žádostí, které v součtu mnohonásobně přesahují množství peněz, které jsou pro daný dotační program vyčleněny. Zastupitelé pak dostávají na program jednání informace o vrácených dotacích, kde z původní žádosti zbylo jen torzo a z přidělených peněz nelze projekt realizovat. Nesmyslně se tak rozmělňují prostředky a chybí tam, kde jsou opravdu potřebné. Základní principy dotační politiky jasně hovoří o koncentraci prostředků na podporu smysluplných projektů, které na sebe mohou navázat další zdroje nebo jsou významné jiným způsobem pro rozvoj území. Kraj musí mít do dalších let jasnou před-

stavu, které aktivity bude v dané oblasti podporovat v daném roce a tato informace musí být včas sdělena potenciálním příjemcům. Samostatnou kapitolou jsou dary, které rozdává rada kraje. Tady neplatí žádná pravidla a bylo by pro všechny velmi poučné, kdyby měli možnost vidět seznam obdarovaných a částky, které jim rada darovala. Myslím si, že by řadu žadatelů, kteří podávají své žádosti do dotačních programů a jsou podrobováni přísné kontrole, tato informace odradila od dalšího snažení. V letošním, předvolebním roce je rada kraje mimořádně štědrá. Miloslav Plass (ODS)


Názory zastupitelů

strana 7 | červen 2012

Kam se bude vyvíjet krajské zdravotnictví?

Zájem turistů o náš kraj opět roste

Jednou z hlavních oblastí, které je věnována největší pozornost při současných reformách zdravotnictví, je bezesporu plánovaná podoba nemocniční sítě. V posledních měsících jsme tak byly svědky představení vizí jak zdravotních pojišťoven, tak ministerstva zdravotnictví. Obě tyto koncepce hodnotí stávající počet akutních nemocničních lůžek jako zbytečně velký a počítají s jejich redukcí. Argumentují tím, že část lůžek není stejně trvale využita a na další části leží pacienti, kteří by mohli být léčeni ambulantně nebo na odděleních následné péče. Byť s tím lze v obecné rovině jistě souhlasit, nestačí to samo o sobě k tomu, abychom mohli centrálně plánovat uzavírání celých zdravotnických zařízení či

Tiskové agentury přinesly zprávu, že se Královéhradecký kraj stal druhým nejnavštěvovanějším krajem v ČR, hned za Prahou. Zpráva jistě potěšitelná, ale na jejím vzniku má velký podíl příznivý průběh zimy v letošním prvním čtvrtletí. Zda si návštěvnost kraje ze strany domácích i zahraničních turistů udrží stoupající

jejich oddělení. Podklady k případným změnám ve struktuře sítě lůžkové péče si zasluhují mnohem podrobnější analýzu. Jsem proto velice rád, že v loňském roce byla zastupiteli kraje schválena Koncepce zdravotnictví Královéhradeckého kraje. Její první část analyzuje a mapuje využití lůžek na jednotlivých odděleních holdingových nemocnic, jejich personální a technické vybavení. Druhá část materiálu představuje pohled do budoucna, který předpokládá poskytování lůžkové péče s využitím všech stávajících nemocnic. Právě důkladná znalost stávajícího využití lůžek je důležitým argumentem při jednání se zdravotními pojišťovnami o budoucí podobě sítě. První kolo jednání, na kterém pojišťovny souhlasily se zachováním všech krajských nemocnic, považuji z pohledu kraje za úspěšné. Další jednání budou vedena ke struktuře

jednotlivých oddělení v nemocnicích, kde vzhledem k vývoji v medicině lze je určitý vývoj žádoucí. Tento vývoj by neměl znamenat rušení oddělení bez náhrady, ale spíše jejich restrukturalizaci. Dobrým příkladem takového vývoje je například vznik iktových center v trutnovské a náchodské nemocnici, která umožní zajištění péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Plánovaná rekonstrukce náchodské nemocnice by pak měla vytvořit podmínky pro její další zlepšování. Kam se tedy bude vyvíjet krajské zdravotnictví v dalších letech? Přes všechny ekonomické problémy zůstávám v tomto ohledu opatrným optimistou. Věřím, že i pro příští vedení Královéhradeckého kraje zůstane zdravotnictví prioritou a případné změny v této oblasti nepovedou k omezení dostupnosti a kvality péče nejen o občany našeho kraje. Jiří Veselý (KDU-ČSL)

Co nás čeká nového v dopravní obslužnosti Po dokončení projektu optimalizace a integrace v červnu roku 2010, který přinesl cestujícím nové spoje, zajištění návazností a možnost cestování na jednu jízdenku napříč krajem, přichází organizátor dopravy společnost OREDO s dalším vylepšením systému. Tentokrát se jedná o výměnu odbavovacích zařízení v autobusech za moderní, která jednak umožní odbavení cestujících pomocí bezkontaktní čipové karty, a dále zabudovaný GPS modul umožní nepřetržité sledování polohy vozidel. Čipová karta bude uznávána všemi dopravci a bude sloužit jako elektronická jízdenka a také jako elektronická peněženka.

Cestujícím tato změna přinese výrazné zjednodušení nákupu jízdného a OREDO si od této změny slibuje zkrácení času na odbavení, důslednější kontrolu výběru jízdného a zkvalitnění organizace dopravy díky znalosti polohy vozidel. Tento projekt je financován z ROP ve výši necelých 65 milionů korun, bude mít působnost na území Královéhradeckého a Pardubického kraje a jeho spuštění se předpokládá od března 2013. V současné době OREDO připravuje nový projekt, který přinese další zkvalitnění veřejné dopravy pro cestující. Obsahem projektu je osazení důležitých přestupních uzlů exteriérovými odjezdovými informačními panely, které usnadní orientaci cestujícím. Cestující se tak dozví, z kterého stanoviště a v jakém čase příslušný spoj odjíždí, případně jaké

má zpoždění. V rámci tohoto projektu také dojde k rozšíření systému a pracoviště dispečinku, které umožní organizátorovi efektivně koordinovat provoz celého dopravního systému IREDO. Bude se jednat o rozšíření o tzv. call centrum, které bude sloužit pro poskytování informací cestujícím, volajícím na zveřejněné telefonní číslo. Dále dojde k rozšíření systému webových služeb. Součástí tohoto projektu bude také dodávka speciálních přenosných odbavovacích zařízení pro malá vozidla, která jsou využívána pro svoz cestujících v okrajových lokalitách obou krajů a na méně frekventovaných spojích. Doufáme, že připravované změny povedou k zatraktivnění veřejné dopravy, a tím k jejímu většímu využívání cestující veřejností. Vladimír Záleský (ODS)

tendenci je tedy otázka. Příliv investic do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu v kraji zejména z fondů EU by ale mohl být dobrým příslibem, že nepůjde jen o jednorázový údaj, ale že půjde o trend trvalejší. Přeji všem podnikatelům v cestovním ruchu, aby údaj o druhém nejnavštěvovanějším kraji v ČR byl trvalý, a aby se jim v jejich činnosti dařilo, vždyť náš kraj má skutečně co nabídnout. Helmut Dohnálek (SNK-ED)

Neutěšený stav krajských silnic Královéhradecký kraj není jediným krajem v ČR, který zápasí se zhoršujícím se stavem silnic a současně se zajišťováním finančních prostředků na jejich údržbu, opravu či rekonstrukci. Citlivě to vnímají především motoristé, jejich stížnosti jsou oprávněné a o to obtížněji se vysvětluji současné reálné možnosti. Jsou opravovány či rekonstruovány především úseky silnic II. třídy, ale z mého pohledu a s ohledem na velký rozsah silniční sítě, včetně silnic III. a IV. třídy, to dostačující není. V posledních zhruba deseti letech je odsouvána tato problematika za jiné priority. Neustále upozorňuji na velmi zhoršující se technický stav silnic i na malý objem finančních prostředků, a to bez ohledu zda se jedná o silnice krajské nebo státní. Je pochopitelné, že v jednotlivých okresech není stejný rozsah silniční sítě a stejně neutěšený technický stav, zvláště při zatížení silnic větším provozem vozidel, což je otázka koncepčního řešení. Do budoucna musí zastupitelé a zástupci kraje

v oblasti dopravy vynaložit větší úsilí k zajištění financí nejen z krajského rozpočtu, ale v daleko větším objemu z možných operačních programů a především dotací EU. Tím nechci říci, že v pomalu končícím volebním období nebylo nic uděláno, to určitě ne, ovšem jsem přesvědčen o možnosti a nutností řešit dopravní infrastrukturu silnic v kraji intenzivněji. Domnívat se, že objem peněz ve výši cca 500 milionů Kč/rok je dostačující na realizaci oprav, obnovy povrchů silnic či jejich rekonstrukci, to je naprosto mylné a nezodpovědné vůči všem občanům. Jde přece především o bezpečnost provozu na našich silnicích. Královéhradecký kraj vlastní 3400 km silnic II., III. a IV. třídy a tato oblast si zaslouží do budoucna nejenom pozornost, ale pro krajské zastupitele v následujících volebních obdobích úkol zajistit v rámci rozpočtů podstatně více finančních prostředků, než tomu bylo doposud. Pak věřím, že veřejnost a motoristé se zlepšujícího stavu dočkají. Je mým předsevzetím prosadit při přípravě rozpočtu na rok 2013 větší objem financí na zlepšení technického stavu silnic v našem kraji. František Vrabec (KSČM)


Obrazem | Pozvánky na kulturní akce

V Náchodě oslavili třetího „stovkaře“

červen 2012 | strana 8 30. června - 7. července ŠRÁMKOVA SOBOTKA 56. ročník festivalu českého jazyka, řeči a literatury Sobotka 2. - 29. července MEZINÁRODNÍ SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM tradiční setkání významných sochařů Hořice 14. července CESTY MATĚJE KOPECKÉHO aneb VESELÁ BÍDA 6. ročník festivalu loutkového festivalu Potštejn

Zleva: Karel Kašpárek, Vladimír Martínek a František Maršík

Začátkem června v náchodském domově důchodců oslavil sté narozeniny pan Vladimír Martínek z Borové. Poblahopřát mu přišli jeho „kolegové“, kteří tyto zcela výjimečné kulatiny již

Foto: V. Voltr, Domov důchodců Náchod

oslavili v minulosti. Pan Karel Kašpárek z Bělovse Náchoda, se svými 106 lety nejstarší občan našeho kraje, a pan František Maršík z Náchoda, který v únoru oslavil 101 let. Podle statistik je u mužů

dnešní průměrný věk dožití 75 let. Pánové, kteří svoji dlouhověkost vysvětlují celoživotní pracovitostí, zájmem o okolní dění, ochotou pomáhat druhým a láskou k životu, z tohoto průměru vyrazně vybočují.

V ZOO se na Den matek sešly novoroční děti První chlapečci a holčičky narozené v porodnicích Královéhradeckého kraje na Nový rok si daly dostaveníčko v ZOO Důr Králové. Královéhradecký hejtman Lubomír Franc pozval na Den matek první novoroční děti se svými sourozenci a rodiči na setkání ve Dvoře Králové nad Labem a celodenní návštěvu ZOO. „Začátkem roku pravidelně objíždím krajské porodnice, kde se první děti roku narodily. Jsou to vždy milá setkání. Nyní jsem se s nimi a jejich maminkami viděl vlastně podruhé,“ řekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc. Kraj první novoroční chlapečky a holčičky obdarovává od roku 2005. Hejtman maminkám předává dárkový poukaz v hodnotě pěti tisíc korun na nákup dětského zboží.

21. - 22 . července FESTNEFEST 7. ročník kulturně společenského festivalu pro mladé lidi Jaroměř 28. července SVATOANENSKÉ ZAHRADNÍ SLAVNOSTI aneb SLAVNOSTI BEZ BARIÉR benefiční akce, jejíž výtěžek bude použit na další rozvoj Domova sv. Josefa Žíreč

4. srpna NÁBŘEŽÍ JAZZMANŮ 4. ročník hudebního festivalu na břehu řeky Labe Hradec Králové 11. srpna NOTA 2012 20. ročník festivalu folkcountry-bluegrass Rtyně v Podkrkonoší 22. - 26. srpna MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL V ČERVENÉM KOSTELCI

58. ročník jednoho z největších folklorních festivalů Červený Kostelec 23. - 26. srpna

3. - 5 . srpna TAVENÍ SKLA DŘEVEM 21. ročník tradiční akce THEATRUM KUKS 11. ročník barokního divadla, opery a hudby Hospital Kuks prezentující dnes již zaniklou výrobní techniku Deštné v Orlických horách 3. – 11. srpna JIRÁSKŮV HRONOV 82. ročník celostátní mezidruhové přehlídky amatérského divadla Hronov

Foto: J. Myslivečková, ZOO Dvůr Králové

23. - 26. srpna MEZINÁRODNÍ HOROLEZECKÝ FILMOVÝ FESTIVAL 29. ročník soutěžní přehlídky filmů s horolezeckou tematikou Teplice nad Metují 25. srpna NÁBŘEŽÍ PAROMILŮ 10. ročník mezinárodního setkání milovníků parních strojů Hradec Králové

další akce na www.kr-kralovehradecky.cz

U nás v kraji  

červen 2012 | číslo 3/2012 | XI. ročník | Zpravodaj Královéhradeckého kraje

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you