5
Funkční anatomie
Synoviální membrána Synoviální membrána kloubního pouzdra téměř souvisle vystýlá vnitřní povrch kloubu. Membrána nekryje kloubní chrupavky ani disky a menisky, pokud jsou v kloubu přítomny. V některých kloubech vybíhá membrána ve výrazné řasy, tukové polštáře, klky a přepážky rozdělující kloubní „dutinu“ do řady komplementárních prostorů. Synoviální membrána se obvykle upíná na kost v těsné blízkosti kloubních chrupavek a někdy lehce přesahuje i na jejich povrch. Na vazivovou vrstvu kloubního pouzdra buď těsně naléhá, nebo je od něho oddělena různě silnou vrstvou řídkého, subsynoviálního vaziva. U většiny kloubů je synoviální vrstva oddělena od fibrózní vrstvy řídkým a posunlivým vazivem s proměnlivým množstvím tukových buněk. ☯ Stavba synoviální membrány >> Základ synoviální membrány tvoří nesouvislá vrstva plochých až kubických buněk, které vzdáleně připomínají fibroblasty. Tyto buňky, synovialocyty, mají ovoidní tvar s početnými mikroklky na povrchu, které vytvářejí morfologický předpoklad pro aktivní roli buňek při transportu látek mezi kloubní dutinou a okolní tkání. Mezi synovialocyty jsou četné mezery, kterými „prosvítají“ jednak hlouběji uložené buňky, jednak kolagenní vlákna hlubších (povrchnějších) vrstev kloubního pouzdra. Synoviální membránu tedy netvoří na nitrokloubním povrchu pouze souvislá vrstva buněk, ale i vrstva kolagenních vláken. Podle stavby a funkčních projevů se nověji rozlišují dva hlavní typy synovialocytů: Synovialocyty typu A vykazují výraznou fagocytární aktivitu a plní funkci obranného systému kloubu. Fagocytující synovialocyty jsou schopné reagovat s antigenem (HLA-DR-A) jednoho typu bílých krvinek. Na bílé krvinky mají výrazně stimulující vliv, který se výrazně zvyšuje při revmatickém onemocnění kloubu. Fagocytární schopnosti mají i některé buňky ležící v subsynoviální vrstvě. Synovialocyty typu B jsou hlavními producenty kolagenních a elastických vláken kloubního pouzdra a amorfní mezibuněčné hmoty. Synovialocyty tohoto typu jsou poměrně početné v období růstu kloubu. V dospělosti již zřejmě nejsou iniciátorem reparačních pochodů pouzdra. Synovialocyty fagocytují, tvoří kolagenní vlákna a mezibuněčnou hmotu vazivové vrstvy kloubního pouzdra a produkují kyselinu hyaluronovou. Kyselina je součástí synoviální tekutiny povlékající vnitřní povrch všech kloubů. Synoviální tekutina Synoviální tekutina je dialyzátem krevní plazmy a produktem buněk tvořících synoviální membránu (synovialocytů). K dialýze dochází přes stěnu kapilár, které probíhají těsně pod povrchem synoviální membrány, přes kterou se tekutina dostává do kloubní dutiny. Kyselinu hyaluronovou syntetizují také synovialocyty. Synoviální tekutina = filtrát plazmy + kyselina hyaluronová + buňky. Složení i množství synoviální tekutiny v kloubu je velmi proměnlivé. U velkých kloubů končetin se množství tekutiny odhaduje na 2–4 ml (kolení kloub) a pro její složení je typická přítomnost až několika tisíc buněk v 1 mm3. Jde především o některé typy bílých krvinek a o fagocytující buňky. ☯ Transport látek přes synoviální membránu závisí na velikosti jejich molekuly. Malé molekuly (krystaloidy) procházejí štěrbinami mezi synovialocyty rychle a snadno v obou směrech. Toho lze využít při podávání léčiv do kloubní dutiny. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193495