Vyprazdňování stolice
3.2
3
Fyziologie vyprazdňování
Signál k vyprázdnění tlustého střeva přichází, když se v ampule konečníku nahromadí množství stolice, které vyvíjí tlak na receptory ve stěně ampuly (asi 50 torrů). Defekační reflex probíhá následovně: ■■ Informace o náplni v konečníku jdou od receptorů do reflexních center v oblasti míchy S2-S4. ■■ Ochabuje vnitřní svěrač konečníku tvořený hladkou svalovinou. ■■ Zevní svěrač podléhá naší vůli, zůstává sevřený. ■■ Informace o nutnosti vyprázdnění jde z S2-S4 do CNS (mozku). ■■ Jakmile mozek člověka vyhodnotí, že jsou vhodné podmínky pro vyprázdnění (WC, soukromí), dojde také k uvolnění vůlí ovládaného zevního svěrače a k defekaci. Defekační reflex u lidí s poškozením míchy probíhá bez volní kontroly, k vyprázdnění dochází, kdykoliv je ampula konečníku naplněna. Vyprázdnění stolice za fyziologických podmínek probíhá denně nebo jednou za 2 dny, podle množství a složení přijaté potravy (Rokyta, 2006). Fyziologická poloha při vyprazdňování je vsedě, se zapojením břišního lisu a využití největší možné svalové síly. Vleže je pro nemocného vyprázdnění mnohem náročnější, roli zde hraje také volba polohy. Pokud probíhá defekace vleže na zádech s pokrčenými dolními končetinami s oporou o pevnou podložku, je tato varianta pro nemocného lepší, než když nemá možnost se chodidly opřít (např. o bedničku v lůžku) (Neuwirth, 2005). K fyziologickému průběhu přispívá také soukromí nemocného.
3.2.1
Faktory ovlivňující vyprazdňování stolice
■■ Složení přijímané stravy (obsah vlákniny, nestravitelných částí, skladba potravy) ■■ Množství přijatých tekutin (doporučených je cca 2 500–3 000 ml denně) ■■ Druh přijatých tekutin (vhodná je voda, ředěné ovocné džusy, ovocný a zelený čaj a za nevhodné lze považovat kávu, pivo s obsahem alkoholu a další alkoholické nápoje) ■■ Věk (např. ovlivnění konzistence stolice u kojence, možnost vzniku zácpy u starých lidí) ■■ Psychický stav, duševní onemocnění (stres a úzkost může vyvolat průjem, deprese s sebou přináší zácpu – viz kazuistika) ■■ Schopnost adaptace na změnu prostředí (potíže vzniklé s hospitalizací, cestováním, použitím veřejných WC) ■■ Tělesná aktivita (pohyb podporuje dobré trávení a střevní peristaltiku, naopak imobilita může vést ke vzniku komplikací – viz imobilizační syndrom) ■■ Dostatečné soukromí při vyprazdňování (např. problematické vyprazdňování do mísy na pokoji, na společných WC na oddělení, přítomnost personálu nebo jiných osob v době vyprazdňování) ■■ Poloha při vyprazdňování (vsedě na WC, vsedě na podložní míse, vleže na podložní míse) ■■ Stud a obavy nemocného (ze zápachu v pokoji, z „obtěžování“ personálu, z nedostatečné hygieny po vyprázdnění), které mohou vést až k omezení příjmu potravy 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192694