99
Řecko spojencem Dohody ■
fáze. Ústřední mocnosti i mocnosti Dohody slibovaly v tajných jednáních dosud neutrálním státům, mezi nimi i Itálii, územní zisky, zaručené mírovými smlouvami po skončení války, a to často v oblastech, na něž si činily nárok Bulharsko i Řecko. Král Konstantin a jeho monarchističtí přívrženci se snažili udržet neutralitu Řecka, s čímž zpočátku souhlasil i Venizelos. Už v roce 1915 však došel k názoru, že vítězi ve světovém konfliktu se stanou státy Dohody, proto pomýšlel na vstup Řecka do války po jejich boku, zvláště když Turecko už od listopadu 1914 bojovalo na straně Ústředních mocností (Británie na to tehdy reagovala anexí Kypru). Proti Venizelovým plánům se však stavěl král Konstantin a odvolal Venizela z funkce ministerského předsedy. Tím se vyhrotilo napětí mezi monarchisty a venizelisty. Když vstoupilo i Rumunsko do války jako spojenec Dohody, vyvolali Venizelovi přívrženci na přelomu srpna a září 1916 v Soluni puč, a vytvořili tak podmínky pro Venizelův návrat na politickou scénu. V říjnu 1916 Venizelos ustanovil v Soluni vzdorovládu, která v listopadu vyhlásila Německu a Bulharsku válku. Řecko tak bylo fakticky rozděleno na „staré Řecko“ (Peloponnésos a jižní část pevninského Řecka), ovládané monarchisty, a venizelisty ovládaný Epír, řeckou část Makedonie a ostrovy. Nárazníkovou oblast země mezi oběma částmi rozděleného státu kontrolovaly britsko-francouzské oddíly. Řecko vstoupilo do období, označovaného jako Národní rozkol (ethnikos dichasmos). Postavení venizelovského Řecka se zlepšilo po vstupu Spojených států do války po boku Dohody (duben 1917) a také pádem carského režimu v Rusku v březnu téhož roku, jímž král ztratil podporu svého příbuzného Mikuláše II. Počátkem června 1917 ustoupil Konstantin nátlaku Dohody a odešel do emigrace do Švýcarska, aniž se zřekl trůnu, jehož dědicem se stal jeho syn Alexandr.
Řecko spojencem Dohody Venizelisté po svém nástupu k moci uplatňovali proti svým pravicovým monarchistickým odpůrcům velmi tvrdý postup, zbavovali je míst ve státní správě, na která pak v duchu tradičního klientelismu dosazovali své příznivce. Nová vláda se však snažila vrátit k politice ekonomických a sociálních reforem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169035