__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 8

Tajemství převleků

Kdo je kdo: Mistři převleků

Nenechte se zmást. Veškerá hmota, kterou doma máte, se nachází v jednom ze tří převleků, odborně řečeno skupenství – v pevném, kapalném nebo plynném. Některé látky dokonce přistihnete ve všech třech formách. Jak mazané!

Ačkoli se některé prvky (jako třeba zlato, Au) nacházejí na Zemi ve své nejjednodušší podobě, mnohé bývají v přestrojení. Jejich atomy mají své zaběhlé způsoby, jak se přidávat k atomům jednoho či více dalších prvků. Vytvářejí tak „gangy“ zvané molekuly.

TŘIKRÁT VODU, PROSÍM! Vodu doma najdete ve všech třech skupenstvích v závislosti na teplotě: v mrazáku je led, v koupelně teče voda z kohoutku a z konvice stoupá pára.

Nové látky vzniklé z těchto molekul mívají často hodně odlišné vlastnosti od jednotlivých prvků, ze kterých se skládají. Proto k jejich odhalení musejí chemici mnohdy podniknout velmi důmyslné detektivní pátrání.

Sdílení, o to tady jde Vazby mezi jednotlivými atomy v molekule vznikají díky sdílení elektronů. Počet elektronů v obalu elektricky neutrálního atomu je shodný s jeho protonovým číslem. Podle vědců se elektrony vyskytují v soustředných vrstvách obalu okolo jádra – tak trochu jako slupky u cibule. Vrstva, která je nejblíž jádru, může pojmout až dva elektrony. Další dvě vrstvy jich mohou mít po osmi a s rostoucí velikostí atomů se možné počty elektronů v dalších Toto je atom vrstvách zvyšují. argonu (Ar).

Jeho vnější vrstva elektronů je plně obsazená. Argon je proto chemicky natolik netečný, že se přirozeně nevyskytují žádné jeho sloučeniny.

V PEVNÉM skupenství, například v kusu kovu, jsou molekuly natěsnané jedna vedle druhé ve stálých pozicích a pevně navázané na své sousedy. Vibrují, ale nemohou se volně pohybovat. Proto pevné látky nemění tvar ani objem.

Atom s „plně obsazenou“ vnější vrstvou (tou nejdále od jádra) je chemicky méně reaktivní než ten, jehož vnější slupka není zcela zaplněná. Atomy, které se nacházejí v molekulách, tyto elektrony z vnějších vrstev sdílejí, a díky tomu jsou stabilnější.

V KAPALNÉM skupenství, jako třeba u tekoucí vody, jsou vazby mezi molekulami slabší a ony se tak mohou pohybovat volněji. Kapaliny nemění objem, ale jejich tvar určuje nádoba. V PLYNNÉM skupenství se molekuly mohou uvolňovat z vazeb a svobodně se pohybovat, takže plyny nedrží objem ani tvar.

Skupenství látky závisí na teplotě a tlaku, které na ni působí. Když molekuly plynu silně stlačíte, tak zkapalní, a pevné látky při dostatečně vysoké teplotě tají. V této knize popisujeme prvky ve skupenství, v jakém je můžeme běžně najít u nás doma, tedy za pokojové teploty a v obvyklých nadmořských výškách. 8

Profile for Knižní klub

0040827  

0040827