042
PŘED ROKEM 1500
Další umělci Duccio di Buoninsegna asi 1250/60–1318/19, Ital Duccio byl čelným malířem své doby v Sieně. Pokud je nám známo, strávil celý svůj život v tomto městě, byť někteří badatelé soudí, že možná pracoval i ve Florencii a v Assisi. Ducciovo místo v dějinách sienského malířství je srovnatelné s místem jeho současníka Giotta v malířství florentském. I on se odtrhl od strohé byzantské tradice a vytvořil lidštější, natu ralističtější styl, ale zatímco Giotto namaloval svá největší díla technikou fresky a jeho silnou stránkou je krása forem a síla emocí, Duccio se soustředil na deskovou malbu a jeho styl je charakteristický spíše citlivostí linie, intimitou emocí a nádherou barev. Vliv jeho díla v Sieně dozníval po celé 14. století a ještě dlouho do století patnáctého.
STĚŽEJNÍ DÍLA: Madonna Rucellai, 1285; Maestà, 1308–1311; Panna Maria s dítětem a světci, asi 1310–1315
Claus Sluter asi 1350–1405/06, Vlám Sluter byl největší evropský sochař své doby, který žil mimo Itálii. Narodil se v holandském Haarlemu a část mládí strávil v Bruselu, nicméně všechna svá velká díla zhotovil v Dijonu, který se dnes nachází ve východní Francii (tehdy byl ovšem hlavním městem Burgund ského vévodství – mocného státu, jemuž vládl vévoda Filip Smělý, který byl i hlavním Sluterovým patronem). Tak jako Jan van Eyck, jenž byl jeho mladším současníkem, oprostil se i Sluter od středověkých konvencí a vytvořil realističtější styl. Jeho postavy, často zahalené v majestátních drape riích, působí impozantním dojmem fyzické přítomnosti a jsou charakteris-
tické svou živostí. Sluterovy sochy byly původně kolorované přírodními barvivy, ale z těch se dochovalo jen minimum. Sluterovo dílo ovlivnilo nejen jiné sochaře, ale i malíře z generace Jana van Eycka.
STĚŽEJNÍ DÍLA: Sochy na portálu kláštera kartuziánů v Champmolu, asi 1390–1406; Mojžíšova kašna, 1395–1403; hrobka Filipa Smělého započatá Sluterem v roce 1404 a dokončená až po jeho smrti
Andrej Rublev asi 1360/70–1430, Rus Ač je Rublev zdaleka nejslavnějším z raných ruských malířů, o jeho životě máme velmi málo spolehlivých informací. První doložená zmínka o něm pochází z roku 1405, kdy pracoval v Moskvě. Celý svůj život pravděpodobně strávil ve městě a jeho okolí. Ví se o něm, že ve spolupráci s dalšími umělci vytvářel nástěnné malby, ale nejvíc se proslavil svými ikonami (obrazy světců a dalších postav uctívaných církví, typicky malovanými na menších dřevěných deskách) a zvláště pak slavnou ikonou Nejsvětější Tro jice. Na tomto obraze se před Abrahámem zjevuje Bůh v podobě tří cizinců z onoho světa, představujících Boha-otce, Syna a Ducha svatého. Postavy sedí okolo oltáře, na němž stojí plný kalich představující eucharistii. Obraz je všeobecně pokládán za vrcholné dílo ruského malířství ikon a je pozoruhodný svou lyrickou krásou, vytříbeností linie, něhou citu i nádhernými barvami. Rublev byl mnich a v roce 1988 byl kanonizován jako světec ruské pravoslavné církve.
▽
Lorenzo Ghiberti
asi 1380–1455, Ital Tento sochař, zlatník, kovolitec a spisovatel byl jednou z klíčových postav florentské umělecké scény počátku 15. století – období přechodu od gotiky k renesanci. Celý jeho profesní život se točil okolo dvojích bronzových dveří, jež zhotovil pro baptisterium florentského dómu – tato díla neobyčejné složitosti a výjimečné dokonalosti uměleckého zpracování ho zaměstnávala půl století. Všechny dveře jsou rozděleny do jednotlivých polí s postavami ve vysokém reliéfu a náměty ztvárňujícími biblické výjevy. Na prvních dveřích rámují každou z osmadvaceti scén stylizované gotické čtyřlístky a figury se vyznačují uvolněnou ele-
gancí. Na druhých dveřích jsou už výjevy větší (je jich pouze deset) a postavy jsou zasazeny do přirozeného prostředí zdůrazněného promyšleným použitím perspektivy. V Ghibertiho dílně absolvovalo část své průpravy několik významných florentských umělců včetně Donatella a Uccella.
STĚŽEJNÍ DÍLA: Severní dveře baptisteria florentského dómu, 1402–1424; socha svatého Jana Křtitele, 1413–1417; Východní dveře florentského baptisteria, 1425–1452
Pisanello asi 1394–1455, Ital Pisanello je přezdívka, která znamená „Pisánek“ a pod níž je znám umělec Antonio Pisano. Jméno samo naznačuje, že se snad narodil v Pise, ale svou uměleckou dráhu zahájil ve Veroně a poté pracoval i v řadě dalších předních uměleckých center
STĚŽEJNÍ DÍLA: Nejsvětější Trojice, asi 1411; Kristus Vykupitel, asi 1400–1420
△ AUTOPORTRÉT V RONDELU, RÁM BRAN RÁJE (VÝCHODNÍ DVEŘE FLORENTSKÉHO BAPTISTERIA), LORENZO GHIBERTI, 1425–1452