KompletHoffmanKor2
9/7/16 3:31 PM
Stránka 27
L E VÁ R U K A B O Î Í
Ocitli se v chladné venkovní mlze. U dvefií ãekal je‰tû jeden vozík pln˘ uhlí. Proto podvykupitel Smith, znám˘ lenoch a budiÏkniãemu, otevfiené dvefie zaklínil, místo aby je za sebou zavfiel a zamkl, jak mu nepochybnû nafiizovaly jeho pokyny. Za normálních okolností by byli ukradli tolik uhlí, kolik by unesli, dnes ale mûli kapsy plné jídla a navíc byli pfiíli‰ vystra‰ení. „Kde to jsme?“ zeptal se Váhav˘ Henri. „Nemám ponûtí,“ odpovûdûl Cale. Pfie‰el kus po chodníãku, snaÏil se zvyknout si na mlhu a tmu a najít nûjak˘ orientaãní bod. Úleva ze spásného úniku uÏ se v‰ak vytrácela. Urazili tím tunelem dlouhou cestu a mohli teì b˘t v kterékoli ãásti svatynû a jejího labyrintu budov, chodníkÛ a chodeb. A pak se z mlhy vynofiil pár obrovit˘ch nohou. Byli u velké sochy Obû‰eného vykupitele, kterou pfied víc neÏ hodinou opustili. Za necel˘ch pût minut se oddûlenû, jeden po druhém, zafiadili do fronty pfied noclehárnou, formálnûji známou jako dormitáfi Na‰í Paní v‰eutû‰itelky. Co ta slova znamenají, to nevûdûli a bylo jim to úplnû jedno. Zaãali hlasitû odfiíkávat s ostatními: „Co kdybych dnes v noci zemfiel? Co kdybych dnes v noci zemfiel? Co kdybych dnes v noci zemfiel?“ Na tuto deprimující otázku se cel˘ Ïivot akolytÛm dostávalo od vykupitelÛ zcela jasné odpovûdi: vût‰ina z nich skonãí v dÛsledku znechucujícího stavu sv˘ch ãern˘ch du‰í v pekle a bude se tam navûky smaÏit v plamenech. UÏ celá léta bylo pravidlem, Ïe kdykoli pfii‰lo téma úmrtí uprostfied noci na pfietfies – a to se stávalo velice ãasto – vytáhli Cala pfied v‰echny ostatní a vykupitel, kter˘ na nû právû dohlíÏel, mu zvedl sutanu, odhalil jeho nahá záda a ukázal na podlitiny, jeÏ je pokr˘valy od zátylku aÏ po kfiíÏ. Byly to podlitiny mnoha rÛzn˘ch velikostí, a protoÏe se nacházely v rozdílném stadiu hojení, byl obãas na jeho záda úÏasn˘ pohled – hrála v‰emi moÏn˘mi odstíny modré, ‰edé a zelené, rumûlkovû ãervené i témûfi zlatû Ïluté. „Podívejte se na ty barvy!“ vybízel chlapce vykupitel. „Va‰e du‰e, které by mûly b˘t bílé jako holubiãí kfiídlo, vypadají hÛfi neÏ ãerná a rudá záda tohohle chlapce. Takhle se v‰ichni jevíte Bohu: rudí a ãerní. A jestli nûkdo z vás dnes v noci zemfie, nemusím vám ani fiíkat, do jaké fronty se postavíte. A chcete-li vûdût, co na vás ãeká na konci té fronty – jsou tam ‰elmy, které vás seÏerou, vykálejí a znovu seÏerou. âekají tam doruda rozpálené pece, v nichÏ se budete hodinu ‰kvafiit na uhel, pak ìábel vበpopel smísí s vy‰kvafien˘m tukem, uhnûte z nûj ohavné tûsto, z nûhoÏ se znovu zrodíte a znovu budete spáleni, budete se stále rodit a ‰kvafiit po celou vûãnost.“ Jeden z hostujících hodnostáfiÛ nepfiátelsky naladûn˘ vÛãi Boskovi, jist˘ vykupitel Compton, byl kdysi svûdkem této ukázky a pfiihlíÏel také
27