KompletHoffmanKor2
9/7/16 3:31 PM
Stránka 20
PA U L H O F F M A N
„¤ekl bych, Ïe ne,“ zapochyboval Cale. „A kromû toho... jak dlouho bude ta svíce je‰tû hofiet?“ Kleist pohlédl na lojov˘ váleãek, kter˘ drÏel v ruce. „Dvacet minut.“ „Co budeme dûlat?“ zabûdoval Váhav˘ Henri. „Zhasneme tu svíci a promyslíme si to,“ rozhodl Cale. „Dobr˘ nápad,“ pfiik˘vl Kleist. „To jsem rád, Ïe se ti líbí,“ zahuãel mrzutû Cale a posadil se na podlahu. Kleist se také posadil, sejmul sklenûn˘ cylindr a zamáãkl plamínek mezi palcem a ukazováãkem. Sedûli potmû a v‰echny tfii ru‰il ze soustfiedûní pach Ïivoãi‰ného tuku ze svíce. Aroma pálícího se Ïluklého loje jim pfiipomínalo jedinou vûc: jídlo. Po pûti minutách promluvil Váhav˘ Henri. „Jen mû...“ Nedokonãená vûta vyznûla do prázdna. Druzí dva ãekali. „Tohle je jeden konec tunelu...“ Znovu se odmlãel. „Do tunelu se ale pfiece musí‰ dostat víc neÏ jen jednou stranou...“ Rozpaãitû ztichl. „Jen takov˘ nápad.“ „Nápad?“ uchechtl se Kleist. „To si tedy fandí‰.“ Henri neodpovûdûl, Cale se ale zvedl na nohy. „Zapal tu svíãku.“ Trvalo to minutu, neÏ si Kleist poradil s mechem a pazourkem, za chviliãku uÏ ale zase vidûli. Cale si dfiepl. „Dej to Henrimu a vylez mi na ramena.“ Kleist pfiedal svíci Henrimu, vy‰krábal se Calovi na záda a pfiehodil mu nohy kolem krku. Cale ho s hlasit˘m heknutím zvedl vzhÛru. „Vezmi si svûtlo.“ Kleist poslechl. „Teì si prohlédni strop.“ Kleist zvedl svíci nad hlavu a nûco hledal, aniÏ mûl tu‰ení, co by to mûlo b˘t. „Jo!“ zahulákal. „Buì zticha, zatracenû!“ „Je tady pfiiklopen˘ prÛlez,“ za‰eptal rozradostnûnû. „Dosáhne‰ na nûj?“ „Ano. Ani se nemusím moc natahovat.“ „Opatrnû – jen do nûj jemnû ‰Èouchni. Nahofie by mohl nûkdo b˘t.“ Kleist pfiiloÏil dlaÀ k nejbliωímu okraji pfiíklopu a zatlaãil. „Pohnul se.“ „Zkus ho odsunout. A koukni tam, jestli nûco neuvidí‰.“ Ozvalo se za‰krábání. „Nic. Je tam tma. Vystrãím tam nahoru svíãku.“ Chvíli bylo ticho. „Pofiád skoro nic nevidím.“
20