0038204

R O D I N N É

T O U L K Y

NEJKRÁSNEJŠÍ VÝLETY DO PODZEMÍ

KNIŽNÍ KLUB

Text copyright © 2016 by Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Photography © 2016 by Jan Albrecht, Ing. Pavel Beneš, Martin David, Petr David, Petr David ml., Pavel Gabzdyl, Martin Hurin, Petr Ludvík, Jan Martinec, Jiří Morávek, Zdeněk Prchlík, Alois Rittig, Vladimír Soukup, Jiří Šír, Kamila Motyčková Šírová, Radko Tásler, Zdeněk Thoma, Jan Watzek, Petr Zajíček Rodinné toulky Nejkrásnější výlety do podzemí Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Text Petr David, Petr Ludvík, Vladimír Soukup Fotografie Jan Albrecht, Ing. Pavel Beneš, Martin David, Petr David, Petr David ml., Pavel Gabzdyl, Martin Hurin, Petr Ludvík, Jan Martinec, Jiří Morávek, Zdeněk Prchlík, Alois Rittig, Vladimír Soukup, Jiří Šír, Kamila Motyčková Šírová, Radko Tásler, Zdeněk Thoma, Jan Watzek, Petr Zajíček, archivy provozovatelů jeskyní a podzemí Obálku navrhl Martin David Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová Technický redaktor David Dvořák Počet stran 168 Vydala Euromedia Group, k. s. – Knižní klub v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2016 jako svou 8287. publikaci Sazba Martin David Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.bux.cz.

ISBN 978-80-242-5286-5

Milí přátelé na cestách, jestliže trpíte nepříjemným pocitem ve stísněných prostorách, nečtěte dál. Avšak pokud máte trochu smysl pro dobrodružství, jako děti jste tajně prolézali kdejakým otvorem vedoucím do podzemí a lákají vás prostory bez slunce, leč se stopami nejdávnější historie, pak je knížka 40 výletů do podzemí určena právě vám. Zveme vás na procházku podzemím – do jeskyní, starých šachet, podzemních částí vojenských pevností, městských sklepů a chodeb.

Popsaná místa jsou běžně veřejnosti přístupná. Zdaleka nejsou všechna, s těžkým srdcem jsme nejméně ještě jednou tolik cílů museli nechat „pod čarou“. A to nemluvíme o všelijakých lákadlech v podzemí bez puncu oficiálnosti – v knížce je doporučovat nemůžeme, ale nadšenci věnující se průzkumům podzemí dobře vědí, co máme na mysli.

Objevování podzemních labyrintů nikdy nebylo a není bez rizika. Hodně amatérů i podstatně lépe vybavených profesionálů to stálo život. My dnes přicházíme do míst již dobře zajištěných, po oficiální prohlídkové trase. Stále ale mějme na paměti, že jsme v podzemí. Základním předpokladem pro návštěvu jakéhokoliv podzemí je příslušné oblečení a obuv, dobrý zdravotní stav (samozřejmě s klaustrofobií se pod zem pouštět nebudeme), nepodceňujme ani věkovou hranici.

U výletů uvádíme další doporučené tipy, o které můžeme obohatit program, dále nezbytné praktické informace. Je dobré si je ověřit – občas se stává, že podzemí může být uzavřeno třeba z důvodů natáčení či jiné akce, a také je nutné respektovat momentální podmínky (třeba při povodních nás stejně do podzemí nikdo nepustí).

Výlet do podzemí bývá sice kratší, ale obvykle složitější než putování pod širou oblohou.

Ale zážitek to je, to nám věřte!

Obsah

10. Obr za obrannou linií (Dobrošov – dělostřelecká tvrz). . . . . . . . . . . . . . . 42 11. Měl být nejsilnější…

(Stachelberg – dělostřelecká tvrz). . 46 12. Permoníci v říši Krakonošově (Důl Kovárna v Obřím dole) . . . . . . . 50 13. Kutání u Mumlavy (Harrachov – Hornické muzeum s rudnou štolou). . 54 14. Za největším podzemním jezerem (Bozkovské dolomitové jeskyně) . . . 58 15. Co se mělo schovat pod zem (Rabštejn – podzemní továrna). . . . 62 16. Pozor na modré plamínky!

(Litoměřice – podzemí) . . . . . . . . . . 66 17. Pod Komáří vížkou (Krupka – štola Starý Martin) . . . . . 70

1. Pevnost zcela zbytečná (Praha – vyšehradské kasematy) . . . . 6 2. V království tmy (Chrustenice – šachta) . . . . . . . . . . . . 10 3. Na Zlatém koni (Koněpruské jeskyně) 14 4. Vrch stříbra vnitř plný… (Příbram-Březové Hory – hornický skanzen). . 18 5. Zlato, samé zlato… (Jílové u Prahy – štoly sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského, Halíře) . . . . . . . . . . . . . 22 6. Stříbrné ozvěny (Kutná Hora – štola sv. Jiří). . . . . . . . . 26 7. Největší v Evropě (Josefov – kasematy) . . . . . . . . . . . . . 30 8. Králická pevnostní oblast (Bouda – dělostřelecká tvrz) . . . . . . . 34 9. Proti nacistům i imperialistům (Hanička – dělostřelecká tvrz). . . . . . 38

Liberec

15

Děčín Ústí nad Labem 17

Teplice 18

Litoměřice

Chomutov Mělník

Louny

Karlovy Vary Sokolov Cheb

Česká Lípa

16

Most 20 21 19

13

Jablonec nad Nisou 14 Semily Mladá Boleslav Jičín

Hrad

Nymburk

Kladno

22

Rakovník

2

6

Beroun 3 24

Plzeň

Rokycany

Kutná Hora

5

Tachov 23

Pard

Kolín

Praha

1

Benešov

Příbram 4

Hav Havlíčkův Bro Domažlice

27 26

Klatovy

Tábor

Písek Strakonice

Jindřichův Hradec

Prachatice

České Budějovice 25

Český Krumlov

Pelhřimo Pelhřimov Jihlava

18. Když se v horách krušilo (Měděnec – štola Země zaslíbená). . 74 19. V uranovém pekle (Jáchymov – Štola č. 1). . . . . . . . . . . 78 20. V nitru zlatého kopce (Boží Dar – štola Johannes) . . . . . . . 82 21. Komora velikosti chrámu (Hřebečná – důl Mauritius) . . . . . . . 86 22. Cínové opojení (Čistá – důl Jeroným) . . . . . . . . . . . . 90 23. Nejstarší oblast (Stříbro – Královská dědičná štola Prokop) . . . . . . . . . . . . 94 24. Kde se pivu daří (Plzeň – podzemí). . . . . . . . . . . . . . . 98 25. Všimli si ho již staří Keltové (Český Krumlov – grafitový důl) . . 102 26. Město božích bojovníků (Tábor – podzemí). . . . . . . . . . . . . . 106 27. Jenom jedna může být první (Chýnovská jeskyně) . . . . . . . . . . . . 110

28. U kořenů stříbrného města (Jihlava – podzemí) . . . . . . . . . . . . 114 29. Jako ementálský sýr (Znojmo – podzemí) . . . . . . . . . . . . 118 30. Tajemství klece bláznů (Brno – Labyrint pod Zelným trhem) . . . . . 122 31. Údolí záhad (Jeskyně Výpustek). . 126 32. Plavba po ponorné řece (Punkevní jeskyně) . . . . . . . . . . . . . 130 33. Cesta do pravěku (Jeskyně Balcarka). . . . . . . . . . . . . . 134 34. Padla na něj hrůza (Sloupsko-šošůvské jeskyně) . . . . . 138 35. Nejkrásnější u nás (Javoříčské jeskyně). . . . . . . . . . . . . 142 36. Největší z divů Česka (Dlouhé Stráně) . . . . . . . . . . . . . . . . 146 37. V království mramoru (Jeskyně Na Pomezí) . . . . . . . . . . . . 150 38. Modrý labyrint (Zlaté Hory – Poštovní štola) . . . . . 154 39. Pozor na plynová jezera!

(Zbrašovské aragonitové jeskyně). . 158 40. Uhlí, všude jenom uhlí (Ostrava – důl Anselm a Landek Park). . . . . . . 162

12

11

u

Trutnov

Semily

Náchod 10

Jičín 7

burk

Kolín

37

Hradec Králové Rychnov nad Kněžnou 8

Pardubice

36

Šumperk Chrudim

utná Hora

Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . 166

38

Jeseník

9

Bruntál

Ústí nad Orlicí

40

Opava

Svitavy

Ostrava 35

vlíčkův Brod Havlíčkův

Žďár nad Sázavou

Pelhřimov ov 28 Jihlava

Frýdek-Místek Olomouc

34 33 Prostějov 32 Blansko 31

39

Brno

Vyškov

30

Uherské Hradiště

Znojmo 29

Hodonín Břeclav

Nový Jičín

Přerov Kroměříž

Třebíč

Karviná

Zlín

Vsetín

Pevnost zcela zbytečná Praha – vyšehradské kasematy

1

Vyšehrad, shlížející na Prahu z vysoké strmé skály nad ústím potoka Botiče do Vltavy, je památným místem českých dějin a jedním ze symbolů české státnosti, opředeným legendami a mýty. Romantičtí historici i staré pověsti jej dříve považovali za bájné sídlo Libuše a Přemysla a pak i dalších přemyslovských knížat.

info Otevírací doba: Kasematy jsou přístupné denně listopad–březen 9.30–17, duben až říjen 9.30–18 h, vchod je z Cihelné brány.

Parkování: Parkoviště je vlevo od Táborské brány u bastionu. www.praha-vysehrad.cz, tel. 241 410 348; 241 410 247

Teprve podrobný archeologický výzkum jednoznačně prokázal, že Vyšehrad je ve skutečnosti asi o 100 let mladší než Pražský hrad, a nemohl tak být sídlem nejstarších českých panovníků. Přesto zůstává úzce spjatý s českou národní tradicí a historií. Jeho rozlehlý areál prošel proměnou z knížecího hradiště přes středověký hrad až po mohutnou barokní pevnost s rozlehlými kasematy.

Nejslavnější období prožíval po r. 1067, kdy tu kníže Vratislav II . vybudoval své hlavní sídlo s honosným palácem a založil kapitulu. Po r. 1135 se čeští panovníci vrátili na Pražský hrad a Vyšehrad zůstal opuštěn. Jeho lesk se pokusil obnovit až v polovině 14. stol. Karel IV., který celý areál přestavěl a mohutně opevnil.

Na

Lib uši na

Každá epocha z tisícileté historie Vyšehradu tu zanechala své výrazné stopy. Z románského období pochází cenná rotunda sv. Martina, založená zřejmě ve 2. polovině 11. stol. jako kostel vyšehradského předhradí, tov va o a zbytek mostu. Pozůstatkem Alber v Hla ova Svobod gotického hradu je Staré Vnis purkrabství, původní palác la Nek lano vova Vra va ze 14. stol. a zřícenina tisl avo va strážnice zv. Libušina lázeň Vyšehrad na strmé skále nad řekou. vstup Ostrčilovo do podzemí Téměř všechny stavební nám. slohy se zapsaly do tváře V Pevn osti kapitulního chrámu sv. Petra Sla voj K Rotu ova a Pavla; jeho dnešní podoba ndě je novogotická z doby po Soběs lavova a r. 1885. V sousedství chrámu v ko Kro je proslulý vyšehradský hřbitov se Slavínem, pohřebiště významných natoria é ho sa k osobností českého národa. ls o d U Po Park na opačné straně zdobí čtyři romantická sousoší od J. V. Myslbeka. pi Slu

nábřeží

Štulcova

Rašínovo

a

írov Lum

sti no ev VP

va Vlta

eží nábř lské Podo

6

Dnešní tvář Vyšehradu určila především přestavba na mohutnou barokní pevnost – citadelu.

O jejím vybudování bylo rozhodnuto v r. 1654 po neblahých zkušenostech, které Praha získala na konci třicetileté války. Stavební práce probíhaly do r. 1678, kdy obvodové opevnění získalo zhruba dnešní podobu, některé části ale zůstaly nedokončeny. Podobně jako jiné takové pevnosti se Vyšehrad vojensky nikdy neuplatnil. Ve válkách o rakouské dědictví v r. 1742 jej bez boje obsadili Francouzi, kteří pak vojenské objekty opravili a vylepšili. Areál má tvar nepravidelného pětiúhelníku s pěticí Na poslední chvíli rohových bastionů. Vnější zeď pevnostních V r. 1744, kdy Prahu obsadili Prusové, valů, v líci vyzděná z cihel, je vysoká až hrozila vyšehradské pevnosti katastrofa.

18 m. Dochovaly se tři vstupní brány: na Nepřátelé se ji totiž před nuceným odchodem jihovýchodě zdobná Leopoldova brána z Prahy rozhodli vyhodit do povětří. Jeden z pruských zběhů však tento záměr vyzradil vyšehradským obyvatelům. Těm proto neunikl příjezd oddílu pruských husarů s vojenským ohňostrůjcem i jejich následný kvapný ústup. Tři odvážní vyšehradští občané potom urychleně sestoupili do podzemí, kde spatřili dva hořící doutnáky, vedoucí ke 133 sudům se střelným prachem. Oheň na poslední chvíli uhasili, a zabránili tak výbuchu. Prusové se pokusili zopakovat akci druhý den, a když jim domácí lidé kladli odpor, začali do nich střílet. Pak jedna žena dostala spásný nápad: dala se do křiku, že na Vyšehrad přijíždějí rakouští panduři. Prušáci se lekli a ujeli.

7

Permoníci v říši Krakonošově Důl Kovárna v Obřím dole První prospektoři a havíři, kteří pronikali do nitra Krkonoš, museli mít neuvěřitelnou odvahu. Svými rozmary je ohrožovalo horské počasí, číhala na ně divá zvěř a hlavně tu byla nevypočitatelná bytost, démon větru či obr s kyjem v ruce, ze kterého se teprve v 19. stol. zrodil laskavý pán hor Krakonoš. Lákadlo však bylo velké, v Obřím dole pod Sněžkou z hloubi hory vynášeli rudu ve velkém, těžká dřina se vyplácela. Těžba utichla až ve 2. polovině 19. stol., v 50. letech 20. stol. pak proběhly rozsáhlé hornické průzkumné práce. Dnes může o letních prázdninách do dolu nahlédnout každý zdatnější turista.

info Otevírací doba: letní prázdniny PÁ–NE, trasa A 10.30, 13.30, 16.30 h, trasa B 10, 13, 16 h.

Návštěvu je nutné předem zarezervovat buď osobně v informačním centru Veselý výlet v Peci pod Sněžkou nebo na tel. 499 736 130 (www.veselyvylet.cz).

V podzemí nás na trase A nesmí překvapit nízký profil štoly a různá schodiště, v chladném podzemí strávíme asi 45 min. Trasa B je výrazně náročnější, sestupuje do hloubky, nechybí tu vysoké a strmé nerezové žebříky, lávky, schodiště, nerovný terén, louže ani dvouhodinový pobyt pod zemí. Stálá teplota v dole je 7 °C. Vstup je vhodný pro děti od 10 let.

Parkování a přístup: Nejbližší parkoviště jsou v Peci pod Sněžkou (doporučujeme U Kapličky), ke vstupu do podzemí u býv. boudy Kovárna nás odsud čekají 4 km chůze Obřím dolem, v závěru s větším stoupáním (celkem téměř 1,5 h).

Sněžka

štola Kovárna

Obř

í dů l

Studniční hora

Úpa

Pec pod Sněžkou

50

12

Nabízí dvě trasy, na náročnější si užijí i vyznavači adrenalinových zážitků.

Důl Kovárna v Obřím dole v nitru Sněžky vznikl při těžbě měděné a arzenové rudy převážně v 19. stol. Ve středověku pronikali do divokých, tajemných a neobydlených Krkonoš prospektoři drahých kovů a v jejich těsném sledu přicházeli horníci. První zmínky o hornické činnosti pod Sněžkou pocházejí z r. 1456. Neznámý Benátčan, který popsal svoji osmidenní dobrodružnou cestu z Vrchlabí, tady údajně nalezl kostry lidí, ametysty, smaragdy a zlato jako pozůstatek po starém dolování. V r. 1568 je doložena bouda Kovárna, sloužící jako pomocná a správní

budova, kde se vyrábělo, opravovalo a ostřilo důlní nářadí. Těžilo se s různou intenzitou, nejvíce v 19. stol. Hutě v Peci pod Sněžkou v letech 1828–68 vyprodukovaly 39 tun surové mědi a 1 250 tun arzeniku. V r. 1876 došlo k uzavření hutí, z provozní boudy se stal horský hostinec, v r. 1924 rozšířený. Obří důl stále více patřil turistům. Při zkoumání zásob cínových, měděných a wolframových rud v 50. letech 20. stol. bylo vyraženo téměř 7 km důlních děl.

Pozůstatkem této doby jsou pomalu zarůstající haldy hlušiny. Naštěstí k vlastní těžbě nikdy nedošlo, byla by příliš nákladná a zásoby nebyly natolik vydatné. V r. 1959 byly veškeré průzkumné práce zastaveny, čtyři roky na to byl vyhlášen národní park a na někdejší hornickou činnost se pomalu zapomínalo. Kvůli svému zuboženému stavu byla v r. 1979 stržena také bouda Kovárna. Místo začalo znovu ožívat v r. 2004, kdy byl starý důl Kovárna poprvé zpřístupněn veřejnosti. O sedm let později přibyla „adrenalinovější“ část, mířící i do nižších pater dolu, ještě se počítá s dalším rozšířením, kdy by mělo přibýt dalších 350 m prohlídkové trasy, na níž by měl vzniknout Středověké dobývání také nový východ, čímž by se z okružní trasy Práce v Krakonošově hájemství nikdy stala jednosměrná. nebývala snadná, natož před stovkami let. Hluboko v hoře, ve tmě, chladu, vlhku, Sraz na prohlídky probíhá na místě bývalé dýchajíce arzenové a sirné výpary, se havíři boudy Kovárna asi 10 min. před jejich plazili v úzkých prostorách a podávali začátkem. Již předem jsme si zarezervovali, nejenom fyzicky obdivuhodné výkony. zda se vydáme po jednodušší a kratší Předtím, než začali pro ražení chodeb užívat nebo náročnější a delší trase. Ta první měří střelný prach, měli k dispozici jako nejsilnější zhruba 250 m a zvládne ji asi každý, kdo nástroj oheň. K čelu chodby položili dřevěné nemá problém s pohybem. Dostaneme špalky, omazali je jílem a zapálili. Pomalu ochranný plášť a přilbu s lampou, teplé hořící dřevo rozpalovalo horninu a ta začala oblečení a pevnou obuv je důležité mít praskat, pukat, trhat se. To pak usnadnilo její vlastní. Do podzemí se vchází dědičnou další otloukání. štolou Barbora s bytelnými výztužemi.

51

Nejkrásnější u nás Javoříčské jeskyně

35

Pokud chcete na vlastní oči spatřit nejkrásnější krápníkovou výzdobu u nás, musíte se vypravit do poněkud odlehlého kouta Zábřežské vrchoviny nedaleko Bouzova. Podle odborníků se totiž ty nejroztodivnější tvary a barvy, vytvořené samotnou přírodou, nacházejí v nitru Javoříčských jeskyní. Kromě klasických stalagmitů, stalaktitů i stalagnátů tu najdeme i roztodivné krápníčky, jejichž růst popírá zákony gravitace.

ka ořič Jav

info Javoříčský kras zaujímá nevelké území Otevírací doba: leden–březen, listopad protékané potoky Špraněk a Javořička, PO–PÁ 10 a 13 h, duben a říjen ÚT–NE 9–15, jeho jádro chrání i stejnojmenná národní květen–září ÚT–NE 9–17 h. přírodní rezervace. Tvoří jej několik Parkování: na parkovišti v osadě Javoříčko, izolovaných ostrovů devonských vápenců, odtud pěšky k památníku a dál po značené které prošly obdobným vývojem jako lesní cestě 10 minut k jeskyním. mnohem známější vápence Moravského www.caves.cz/cz/jeskyne/javoricskekrasu, a proto se jim v mnohém podobají. jeskyne/, tel. 585 345 451 Najdeme tu mnoho typických povrchových i podzemních krasových jevů – škrapová pole, trychtýřovité závrty, strmé skalní srázy, ponory, v nichž mizí vody potoka Špraněk, řícenou propast, skalní brány a také 26 jeskyní, z nichž Javoříčské jsou největším jeskynním systémem severní části Moravy a druhým největším v celé České republice. Ukrývají se v nitru kopce Špláz (539 m), který je jedním se zmíněných vápencových ostrovů Podolí Bouzov a obsahuje největší množství krasových jevů, Olešnice vytvořených podzemní i povrchovou srážkovou vodou. Tento nápadný zalesněný vrch protáhlého Hvozdečko Kovářov tvaru mezi Javoříčkem Střemeníčko a Vojtěchovem je provrtán jako ementálský sýr; hlavní zásluhu na tom Javoříčko Slavětín má rozsáhlý systém Javoříčské jeskyně Javoříčských jeskyní ve Veselíčko Kadeřín Ješov třech patrech (třetí je zatím jen hypotetické), vzájemně Březina propojený propasťovitými chodbami. Z mnoha povrchových útvarů stojí Otročkov Vojtěchov určitě za pozornost také řícený studňovitý závrt Luká Zátvořice, 14 m dlouhá 142

a stejně široká „propast“, kudy v dávné minulosti vytékaly na povrch podzemní vody Špraňku; doplňuje ji asi 3 m vysoká a 14 m široká skalní brána. V suti, která se při vzniku závrtu dostala až do dnešního Suťového dómu v Javoříčských jeskyních, byly nalezeny kosterní pozůstatky nosorožce srstnatého, který tu žil asi před 35 000 lety v době ledové.

Svým charakterem spadají do Javoříčského krasu i další dva ostrůvky s krasovými jevy, vystupující o něco dále k jihozápadu – vápencový hřbet Průchodnice, proťatý třemi volně přístupnými tunelovitými jeskyněmi, a vrch Rudka, rovněž s několika drobnými dutinami.

Javoříčské jeskyně jsou rozsáhlý krasový systém s bohatou krápníkovou výzdobou v celkové délce přes 4 km. Tvoří jej mohutné dómy, náležející k největším u nás, propasti a dlouhé chodby s říčními náplavami. O jejich objev se zasloužil revírník Vilém Švec z Javoříčka a jeho přátelé, kteří v r. 1938 pronikli ze sluje zvané Svěcená díra do neznámých podzemních prostor, vynikajících mohutností i bohatou výzdobou, o rok později zpřístupněných veřejnosti.

V r. 1958 objevila speleologická skupina Nedbají na zákony gravitace pod vedením Vladimíra Panoše další K největším pozoruhodnostem Javoříčských pokračování systému, nazvané jeskyně jeskyní patří tenké excentrické krápníky Míru, jejichž hlavní části byly o tři roky neboli heliktity, které nerostou svisle dolů, později připojeny k prohlídkovému okruhu. ale navzdory zákonům gravitace se rozpínají V letech 1983–84 byly v jeskyních Míru různými směry, některé mají spirálovitý tvar. objeveny další dómy.

Vyskytují se na řadě míst, a to i ve značně početných uskupeních. Podobné excentricitě Největším prostorem Javoříčských jeskyní podléhají i některé masivnější krápníky, je Dóm gigantů, dlouhý 56 m, široký 34 m které jsou různě zakřivené. Vznik tohoto jevu a vysoký 18 m. Krápníky – stalagmity, není zcela jednoznačně objasněn. Většinou stalaktity i stalagnáty fantastických tvarů se vysvětluje silným prouděním vzduchu – dosahují obřích rozměrů, jsou tu jezírka či přítomností nečistot nebo cizích iontů s jeskynními „perlami“, tisíce tenkých v krystalové mřížce kalcitu. brček visících ze stropu, řasené průsvitné

143

36

Největší z divů Česka Dlouhé Stráně

Unikátní areál přečerpávací elektrárny v srdci Jeseníků, vybudovaný v letech 1978–96. Byl zvolen největším divem České republiky. Většina zařízení elektrárny je skryta pod zemí, hlavní kaverna, v níž jsou umístěny dvě Francisovy turbíny o celkovém výkonu 650 MW, má rozměry monumentálního chrámu – je 87 m dlouhá, 22,5 m široká a 50 m vysoká. Zahanbit se nenechá ani druhá z kaveren, sloužící jako komora info transformátorů, která má úctyhodné Otevírací doba: Exkurze probíhají celoročně rozměry 115 × 16 × 21,7 m. Celý komplex (s výjezdem k horní nádrži pouze květen až se skládá ze tří částí – horní nádrže, dolní říjen), mimo sezonu zpravidla 1–2 × denně nádrže a výrobních a provozních zařízení.

(10 a 12 h), v sezoně častěji. Exkurze je třeba Většina technického zařízení přečerpávací buď objednat a zaplatit online alespoň tři elektrárny Dlouhé Stráně je skryta pracovní dny předem, nebo se přihlásit na pod zemí, stavby na povrchu vypadají místě v informačním centru v Koutech nad trochu jako horské hotely. Relativně Desnou (bez garance volných míst). V případě, nenápadná je také spodní nádrž v údolí že na vybraný termín není dostatečný počet Desné v nadmořské výšce 820 m s 58 m zájemců (min. 15), je navrhnut náhradní vysokou a 306 m dlouhou sypanou zemní termín. Exkurze není nijak fyzicky náročná. hrází, vodní plocha činí 16,3 ha. Naopak Parkování: Rozlehlé parkoviště je vybudování horní nádrže ve vrcholových u skiareálu Kouty nad Desnou, kde se také partiích Mravenečníku v nadmořské výšce nachází informační centrum areálu Kouty 1 348 m si vyžadovalo „seříznutí“ vršku této a Dlouhých Strání a odkud vyrážejí autobusy hory o 3 m a navíc bylo třeba vyhloubit s účastníky exkurzí. V letním období lze využít jámu, jejíž stěny jsou hluboké 60 m. Jako sedačkovou lanovku k individuálnímu výletu izolace byla použita 18 cm silná vrstva k horní nádrži. www.dlouhe-strane.cz, tel. 583 283 282 asfaltu, dovezeného z Albánie – materiál

De sná

Kouty nad Desnou Rejhotice

Dlouhé Stráně

Kociánov

v. n. Dlouhé Stráně horní

Loučná nad Desnou

146

v. n. Dlouhé Stráně dolní

vydrží rozsah teplot od –30 °C do +60 °C. Po obvodu byla navršena 1 742,5 m dlouhá sypaná zemní hráz. Z vytěženého kamene by se dala postavit 5 m vysoká a 1 m široká zeď, lemující po obou stranách dálnici z Prahy do Brna… Maximální hloubka nádrže je 48 m, vodní plocha má rozlohu 15,4 ha. Otevírá se odsud nezapomenutelný kruhový výhled, téměř na dosah ruky je i nejvyšší moravský

Podzemím k horní nádrži vrchol Praděd a další dominanty Hrubého V zimním období bývá cesta na horní nádrž Jeseníku. Přečerpávací elektrárna v době neprůjezdná, a tak musela obsluha 2 × týdně přebytku elektrické energie čerpá vodu absolvovat cestu přístupovou štolou a při z dolní nádrže do horní, naopak v době překonávání výškového rozdílu přes 500 m zvýšené potřeby se voda z horní nádrže zdolat 2 600 schodů. Postupem času byl pouští na turbíny. Při plném čerpání klesne hladina v horní nádrži o 22,2 m. Horní nádrž vybudován ve štole výtah s kabinou jezdící po ozubnici. propojují s výrobním zařízením dva 1,5 km dlouhé přivaděče o průměru 3,6 m. V nitru hory jsou také vyraženy spojovací, odvodňovací a větrací šachty v celkové délce 8,5 km.

Exkurze začíná v přednáškovém sále elektrárny projekcí a výkladem. Začátek prohlídky podzemí patří komunikační štole (přístupový tunel), dlouhé asi 200 m. Stěny zdobí barevné fresky, které mají odstraňovat klaustrofobické představy. V její podlaze jsou částečně zalité železniční koleje.

Jsou připraveny pro případný transport rozměrného a těžkého transformátoru. Štola se zhruba v polovině větví – my zamíříme vpravo do hlavní kaverny. Tady nic příliš nepřipomíná, že jsme hluboko v masivu hory.

Celý prostor je řádně obezděn, jen stropy jsou půl metru tlusté. Navíc

147

„Nej“ Elektrárna Dlouhé Stráně má tři „nej“: největší reverzní vodní turbínu v Evropě (325 MW), elektrárnu s největším spádem v České republice – 510,7 m a největší instalovaný výkon z obnovitelných zdrojů v ČR (2 × 325 MW), což je pro porovnání třetina výkonu jaderné elektrárny Temelín.

je kaverna rozdělena na více pater. Vidět jsou rozběhové motory, po jeřábové dráze se mohou pohybovat dva portálové jeřáby.

V době výstavby oba společně usazovaly jednotlivé části reverzních jednotek, z nichž je vidět pouze jejich asynchronní motor.

V nižším patře se nachází synchronní motorgenerátor a v nejnižším pak vlastní turbíny. Soustrojí může pracovat ve dvou režimech: čerpadlovém a turbínovém. V prvním se čerpá voda do horní nádrže, při druhém se vypouští zpět dolů a vyrábí se elektrická energie. Vše je řízeno počítači, centrální dispečink ČEZ v Praze může dálkově uvést elektrárnu do plného výkonu 650 MW za pouhých 100 s.

O další patro níž je sál se savkami. Pokud elektrárna běží, je za zdmi slyšet proud odpadní vody, která již předala turbíně svoji energii a dále pokračuje odpadním tunelem o průměru 5,2 m k dolní nádrži. Na stejné úrovni jako patro turbín se nachází spojovací šachta do kaverny transformátorů s rozvodnou a hasicími zařízeními. Součástí základní exkurze je také návštěva dolní nádrže, připlatit lze za výjezd k horní nádrži.

148