Skutečný život hospodářských zvířat
NA STATKU Život na statku vypadal dříve jinak, než jak ho známe dnes. Kdysi totiž fungovalo mnoho malých hospodářství. A v nich lidé chovali různá zvířata a k tomu pěstovali obilí, zeleninu a ovoce. Od roku 1917 jim práci na poli usnadňují traktory, předtím si vypomáhali volskými a koňskými potahy. V dnešní době jsou statky mnohem větší, protože malá hospodářství už většinu sedláků neuživí. Vedle traktorů tu najdete ještě mnohem více strojů a všemožné techniky.
Ve chlévech a stájích jsou umístěny elektronické přístroje, které zabezpečují krmení zvířat, větrání a teplotu vnitřního prostoru. Aby se zemědělci dokázali uživit, většina z nich se specializovala. Proto například chovají jen jeden živočišný druh a doplňkově pěstují obilí. Zato mají mnohem více zvířat než dřív. Jiní zase nechovají vůbec žádná zvířata, ale pěstují pouze plodiny, například pšenici. Zvířata, která žijí ve chlévech a stájích, se označují jako hospodářská či užitková, a to proto, že z nich máme užitek v podobě
> Před 70 lety zaopatřila jedna zemědělská usedlost jídlem přibližně deset lidí. V současnosti
vyprodukuje potravu pro zhruba 140 osob
8|9
jídla nebo jiných výrobků: získáváme od nich maso, vejce, mléko, ale také vlnu, peří, kůže a kožešiny. Některá zvířata využíváme také na práci (například koně v lese nám pomáhají stahovat dříví). Pokud se velký počet hospodářských zvířat chová najednou na malém prostoru, mluvíme o intenzivním chovu nebo také velkochovu. Tato obvyklejší forma chovu zvířat se označuje jako chov konvenční. Když však někdo více dbá na přirozený způsob života a potřeby zvířat, když jim poskytuje více místa, možnost venkovního výběhu, kvalitní krmivo
> Vzdělání v oboru zemědělec-farmář trvá minimálně tři roky
a dostatek času na to, aby vyrostla, mluvíme o ekologickém nebo také biologickém chovu zvířat. V této knížce vám představíme oba způsoby, jakými se lze o hospodářská zvířata starat. A začneme s chovem konvenčním.
Jednoduchá hračka, která je určená k okusování a ohryzávání
>
PRASE DOMÁCÍ
10 | 11 samec: kanec, vykastrovaný samec: vepř I samice: prasnice I mládě: sele
Prase je jedním z našich nejstarších hospodářských zvířat a chová se pro maso. Ve velkých provozech se chovají stovky, někdy dokonce i tisíce prasat. Ta obvykle žijí v uzavřených, klimatizovaných vepřínech a nikdy se nepodívají ven. Některé podniky se specializují na odchov selat (takzvané odchovny), jiné pak pouze na jejich výkrm (takzvané výkrmny). Prasata jsou ustájená v kotcích a mají kolem sebe
jen velmi málo místa. Jedná se o inteligentní zvířata, která se rychle začnou nudit nebo stresovat. Aby byla spokojená, mají k dispozici speciální hračky pro zvířata. Když totiž prasata nemají dostatek místa a zábavy, mohou se navzájem napadat a zranit. Nejčastěji si vzájemně okusují ocásky, což je poté hodně bolí. Aby k tomu nedocházelo, tak se jim ocásky obvykle zkracují.
> Ušní známka ukazuje,
ze kterého chovu zvíře pochází
> Když se mají prasnici
narodit selata (tomu se říká, že se oprasí), je umístěna do porodního kotce s únikovým prostorem pro selata
> Březost u prasnic trvá 115 dní | Prasnice | žijí v takzvaných odchovnách. Minimálně dvakrát ročně přivádějí na svět mláďata. Nejprve jsou ustájené individuálně v malých boxech s kovovými rošty, v nichž se mohou pouze postavit nebo položit. Tyto kotce jim téměř znemožňují volný pohyb a ony se tak nemají čím zaměstnat. Zde se provede umělé oplodnění a samice zabřeznou. Poté se ve skupině přemístí do většího kotce.
Krátce před porodem se všechny prasnice přesunou na takzvanou porodnu, kde jsou ustájeny v individuálním porodním kotci s únikovým prostorem pro selata, což má zabránit tomu, aby prasnice některé z mláďat omylem nezalehla. V jednom vrhu bývá dvanáct až čtrnáct selat. Matka je nejprve čtyři týdny kojí, poté jsou mláďata odstavena. Ona se zase vrátí do svého kotce a brzy opět zabřezne.
12 | 13
Odstavená selata se přemístí do odchovny selat, kde se učí přijímat krmivo. Zde zůstávají, dokud nenabudou hmotnosti 20 až 30 kg, a pak se přesunou do výkrmny, kde jsou ustájena ve skupinových kotcích po 20 až 40 jedincích. Moderní plemena prasat rostou velmi rychle. Po zhruba čtyřech až pěti měsících dosáhnou prasata jatečné hmotnosti 100 až 120 kg. Prasnice jdou na porážku většinou po třech letech, když už se jim nerodí dostatečný počet mláďat. Prase by se jinak mohlo dožít běžně 12 až 15 let.
> Prase na výkrm má po několika málo měsících stokrát větší hmotnost než při narození
SKOT DOMÁCÍ
samec: býk, vykastrovaný samec: vůl I samice: kráva nebo dojnice, samice, která zatím nerodila: jalovice I mládě: tele
Skot se obvykle chová v početných stádech. Samice, které ještě nerodily, se nazývají jalovice. Pokud už na svět přivedly tele, říká se jim dojnice. Od nich získáváme mléko, které pijeme. Některá plemena skotu produkují opravdu velké množství mléka (ta se označují jako mléčná nebo dojená plemena). Jiná se zase chovají jen pro maso (těm se říká masná plemena) a některá poskytují jak mléko, tak maso (to jsou takzvaná kombinovaná plemena). Skot je zpravidla ustájený volně, to znamená, že se může volně pohybovat po kotci ve stáji, případně venku na pastvině. Mnohé kravíny mají speciální lehací boxy, v nichž zvířata odpočívají nebo přežvykují. Skot patří mezi býložravce. Při příjmu krmiva jednotlivá sousta nejprve rychle polyká a potrava putuje do předžaludku. Když je zvíře syté,
> Krmná dávka skotu je složená z jadrného a objemného
krmiva, aby byl schopen produkovat hodně mléka nebo rychle růst
začne přežvykovat, to znamená, že do ústní dutiny vrátí sousto krmiva, důkladně ho rozžvýká a znovu spolkne. Proto se tato zvířata označují jako přežvýkavci. Skot se cítí nejlépe, má-li dostatek místa a je-li podlaha ve stáji podestlaná slámou nebo něčím podobným. Krávy navíc upřednostňují, když se mohou pást na zelené louce. Ale většina jich musí zůstat v kravíně. V dřívějších dobách bylo běžné, že byly přivázané u žlabu, kde mohly pouze stát nebo ležet. Dnes jsou obvykle ustájené ve volných kotcích. Rohy se jim odstraňují, aby se navzájem neporanily nebo aby nedošlo ke zranění ošetřovatele. Dnes již dokonce existují plemena skotu, která jsou geneticky bezrohá.
14 | 15