PANDEMIE V LITERATUŘE

V současnosti jsme si zvykli používat slova pandemie a karanténa. I když bychom si to nepřáli, tyto výrazy v naší běžné mluvě zdomácněly. Už i malé děti vědí, co znamenají. Protože současná situace se dotýká každého z nás, projevila se také problematika koronaviru i do literatury. Mnozí autoři téma pojali po svém. Svědčí o tom i knihy, které Vám nyní představím.

V minulosti jsme o podobných případech četli ve sci-fi románech nebo katastrofických či apokalyptických dílech renomovaných autorů. Nyní však autoři nepíší o svých vizích a fantaziích týkajících se budoucnosti. Je to realita.

Například Daniel Kalla vydal knihu Pandemie v roce 2006 a připadá vám její děj povědomý? „Doktor Noah Haldane si je dobře vědom, že nad lidstvem visí nebezpečí pandemie chřipky. Když z Číny dorazí zpráva o výskytu nových chřipkových kmenů, Haldane ví, že těžké časy právě nastaly. Choroba zabíjí každého čtvrtého nakaženého člověka. Zprávy o nových obětech přicházejí z celého světa - a není divu, když někdo smrtící kmeny vědomě šíří … “

Stejné slovo v názvu využil i Jeff Carlson v trilogii – Rok pandemie, Zóna pandemie, Válka s pandemií z roku 2010 a 2011. Z téhož roku je i vydání knihy Cliva Cusslera z názvem Medúza ze série Akta NUMA.

Nemusíme jen hledat mezi zahraničními autory, česká spisovatelka Iva Procházková se ve své knize s názvem Tanec trosečníků zabývá otázkou: „Co by zbylo z fungující civilizace, kdyby ji zachvátila smrtící pandemie? Zkušená spisovatelka Iva Procházková vytvořila ve své nové próze svébytnou antiutopii, zachycující novodobou zkázu lidstva. Sleduje ji očima teenagera, který nechce prožít život v ústraní, nyní ho však měsíce strávené daleko od běsnění neznámého viru zachraňují. Svět se propadl do chaosu, morálka a lidské hodnoty vzaly zasvé, zpustošenou zemí se toulají osamělí trosečníci. Podaří se hrdinovi nalézt v sobě i ve vnějším světě pozitivní síly a naději?“ První vydání sci-fi románu vyšlo v roce 2006 a v letošním roce se dočkal druhého vydání.

Rok vydání 2020 mají i tyto následující knihy a publikace:

Za oknem: 19 spisovatelů proti Covid-19. Je to antologie 19-ti povídek převážně českých autorů, reflektujících situaci koronavirové pandemie, vznikla jako charitativní projekt na podporu boje proti této nákaze. Povídky jsou psány různým stylem a v různých žánrech. Podíleli se na ni například Bianca Bellová, Alena Mornštajnová, Miloš Urban, Iva Pekárková, Aleš Palán a mnoho dalších.

Do problematiky přispěla i Halina Pawlovská, které v létě vyšla kniha s názvem: Zážitky z karantény. Autorka jako vždy vtipně glosuje zkušenosti, kterými prošla během jarního lockdawnu. V mnoha příbězích si čtenář může poměřit se svými vlastními zážitky.

Jak prožívat karanténu v kruhu rodiny, a jak se s humorem dokázal podívat na každodenní život, mapuje ve své knize Tati, už tam budem? i sportovní komentátor Vojtěch Bernatský. Je to jeho druhý knižní počin, navazuje na knihu Dvojtáta. V knize se střídají humorné zážitky spojené s rolí rodiče a otce, který s citem a vděčností ukazuje poetický svět dětské fantazie a zároveň se zamýšlí nad tím, jak současná situace mění pohled na naše životní jistoty, mezilidské vztahy a život rodiny vůbec.

Ano mezilidské vztahy, kromě toho, že dostává zabrat naše imunita, strádá i psychika. Lidé se učí hledat jiné formy komunikace a setkávání. Milostnou interakci mezi lidmi reprezentuje kniha Láska za časů korony od Terezy Hronové. Jak sama říká: „Když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli pandemii, začala jsem sbírat příběhy lidí, kteří měli chuť mluvit se mnou o vztazích. Mluvili o lásce na dálku, samotě, partnerství, rozchodech, nevěře i čerstvém zamilování. Od poloviny března do poloviny května jsem virtuálně cestovala z jižní Moravy do Jižní Ameriky se zastávkami v Sarajevu, Římě nebo v Praze“.

Podobně se na to dívá i román italské autorky Felicie Kingsley nazvaný Rande na balkóně, v něm romantiku a humor nepřemůže ani zákaz vycházení. Obyvatelé Milána zůstávají uvězněni ve svých domovech. I tak si ale někteří najdou způsob, jak se setkávat. A tak se někdy setkají i s novou láskou.

Během krátké doby, byly vydány i populárně naučné knihy o situaci ve společnosti během pandemie. Publikace s názvem Doba koronavirová je toho důkazem, autoři jsou odborníci z řad vědců. Jednoznačný název Pandemie použila i dvojice autorů Michal Kubal a Vojtěch Gibiš. Díky nim vznikla dokumentární kniha o našem jarním boji s Covidem-19.

Že se nemáme pohltit problémy a dívat se na svět s humorem dokazuje kniha pro děti a mládež od Láďi Hrušky. Jeho druhý díl příběhů o školákovi Mikym nese název Průšvihy drzého (zá)školáka. Mikymu začaly nečekaně koronaprázdniny. Jak se s dobou nucených prázdnin školák vyrovnal, jak zvládal on-line školu, jak mu chyběli kamarádi, co dělala babička s dědou. Jak na nápady a názory skoro puberťáka reagovali jeho rodiče, se dozví dětští čtenáři, pokud si knihu budou chtít přečíst. Třeba je alespoň takto přinutíte otevřít knihu a číst třeba během dalšího lockdownu.

Hodně zdraví Vám všem přeje Darina Peterková