Issuu on Google+

zprĂĄvy a referĂĄty

Milada Ĺ˜Ă­hovĂĄ a kol., LĂŠkaĹ™i na dvoĹ™e Karla IV. a Jana LucemburskĂŠho, Paseka, Praha – LitomyĹĄl   s., ISBN ----

Milada Ĺ˜Ă­hovĂĄ pĹ™edklĂĄdĂĄ Ä?tenĂĄĹ™i prvnĂ­ dĂ­l lucemburskĂ˝ch ĹživotosprĂĄv s portrĂŠty lĂŠkařů Jana LucemburskĂŠho a Karla IV. Ke spoluprĂĄci na knize pĹ™izvala takĂŠ dva pĹ™edstavitele nejmladĹĄĂ­ badatelskĂŠ generace, Danu StehlĂ­kovou a Davida TomĂ­Ä?ka. JĂĄdrem knihy jsou komentovanĂŠ edice tří regimin, kterĂĄ Ĺ˜Ă­hovĂĄ podle svĂŠ novÄ› vytvoĹ™enĂŠ typologie tohoto Şånru, doplĹˆujĂ­cĂ­ jinĂŠ klasiďŹ kace v zahraniÄ?nĂ­ literatuĹ™e, charakterizuje jako regimina osobnĂ­. PĹ™estoĹže texty ĹživotosprĂĄv byly dosti obecnĂŠ, sepisovanĂŠ podle ustĂĄlenĂŠho schĂŠmatu, lze v osobnĂ­ch regiminech nÄ›kdy nalĂŠzt informace, kterĂŠ ukazujĂ­ adresĂĄta v novĂŠm svÄ›tle: buÄ? pĹ™inĂĄĹĄejĂ­ v textu konkrĂŠtnĂ­ informaci, anebo z nich lze na nÄ›jakou jeho vlastnost usuzovat. KromÄ› adresĂĄta se v nich odråŞí takĂŠ osobnost lĂŠkaĹ™e, kterĂ˝ se snaŞí zdĹŻrazĹˆovat svĂŠ vĂ˝jimeÄ?nĂŠ znalosti a schopnosti; z formulace textu regimin i z nÄ›kterĂ˝ch dalĹĄĂ­ch dochovanĂ˝ch lĂŠkaĹ™skĂ˝ch spisĹŻ vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže dvornĂ­ lĂŠkaĹ™i poŞívali panovnĂ­kovy znaÄ?nĂŠ dĹŻvÄ›ry. Nakolik se vĹĄak příjemce na zpĹŻsobu formulovĂĄnĂ­ danĂŠ ĹživotosprĂĄvy podĂ­lel, mĹŻĹžeme jen vyvozovat. NejvĂ˝raznÄ›ji vystupuje osobnost lĂŠkaĹ™e a jeho vztah k panovnĂ­kovi, jakoĹž i okolnosti, kterĂŠ vedly k sepsĂĄnĂ­ ĹživotosprĂĄvy, v regiminu urÄ?enĂŠm Janu LucemburskĂŠmu. Jeho autor, Johannes z GĂśttingenu, v nÄ›m projevuje i znaÄ?nĂŠ literĂĄrnĂ­ nadĂĄnĂ­. Regimina jsou Şånrem na pomezĂ­ popularizujĂ­cĂ­ a odbornĂŠ literatury, ale prĂĄvÄ› na tomto regiminu nachĂĄzĂ­me pĹ™esahy k literatuĹ™e krĂĄsnĂŠ. ZĂĄroveĹˆ je to vĹĄak regimen atypickĂŠ, jak upozorĹˆuje Ĺ˜Ă­hovĂĄ. ZaÄ?Ă­nĂĄ totiĹž nezvykle pojednĂĄnĂ­m o lĂŠcĂ­ch pĹŻsobĂ­cĂ­ch jako protijedy a neprobĂ­rĂĄ vĹĄech sex res non naturales, nĂ˝brĹž zabĂ˝vĂĄ se pouze charakterem jĂ­del a nĂĄpojĹŻ vhodnĂ˝ch a nevhodnĂ˝ch s ohledem na moĹžnou otravu jedem. K samotnĂŠ osobnosti Ä?i povaze Jana LucemburskĂŠho, kromÄ› obavy z otravy, zde vĹĄak podle mĂŠho nĂĄzoru vĂ­c nenachĂĄzĂ­me. Rembotovo regimen urÄ?enĂŠ Karlu IV. obsahuje vzhledem k jeho ostatnĂ­m Ä?ĂĄstem pomÄ›rnÄ› ĹĄiroce pojednanĂŠ tĂŠma tÄ›lesnĂŠho cviÄ?enĂ­ ( jinak jedno z obvyklĂ˝ch tĂŠmat ĹživotosprĂĄv) a charakteristiku rĹŻznĂ˝ch druhĹŻ bolesti, plynoucĂ­ch ze ĹĄpatnĂŠ ĹživotosprĂĄvy anebo z tÄ›lesnĂŠ nĂĄmahy – cviÄ?enĂ­, vÄ?etnÄ› nĂĄvodĹŻ, jak je mĂ­rnit,

coĹž mĹŻĹžeme chĂĄpat jako pobĂ­dku k rehabilitaÄ?nĂ­m cviÄ?enĂ­m. Ĺ˝ivotosprĂĄva mistra Havla pro Karla IV. naproti tomu po obecnĂŠm zpracovĂĄnĂ­ zdravotnĂ­ch nĂĄvodĹŻ teprve v zĂĄvÄ›ru pĹ™inĂĄĹĄĂ­ pasĂĄĹž obsahujĂ­cĂ­ velmi osobnĂ­ informaci o Karlu IV., kterĂ˝ zĹ™ejmÄ› Ä?asto holdoval nemĂ­rnĂŠmu jĂ­dlu a pitĂ­. ZĂĄroveĹˆ zde vystupuje do popĹ™edĂ­ i osoba lĂŠkaĹ™e, kterĂ˝ se snaŞí zdĹŻraznit odbornou zdatnost tĂ­m, Ĺže poukazuje na svĂŠ schopnosti pĹ™ipravit vĂ˝jimeÄ?nÄ› ĂşÄ?innĂŠ lĂŠky zachovĂĄvajĂ­cĂ­ zdravĂ­ a prodluĹžujĂ­cĂ­ Ĺživot. Kniha obsahuje sumarizujĂ­cĂ­ kapitoly, jako je ĂşvodnĂ­ TomĂ­Ä?kova svěŞe napsanĂĄ staĹĽ StĹ™edovÄ›kĂĄ medicĂ­na, dĂĄle druhĂĄ, rozsĂĄhlĂĄ kapitola vÄ›novanĂĄ osobnosti univerzitnÄ› vzdÄ›lanĂŠho lĂŠkaĹ™e (DvornĂ­ medicus – socius et amicus) a tĹ™etĂ­ kapitola (O stĹ™edovÄ›kĂ˝ch regimentech zdravĂ­ neboli o regiminech sanitatis), obÄ› z pera M. Ĺ˜Ă­hovĂŠ, jeĹž nĂĄsleduje dalĹĄĂ­ kapitola od tĂŠĹže autorky (NÄ›kolik vÄ›t o jedech ve stĹ™edovÄ›ku). V dalĹĄĂ­ch kapitolĂĄch uvĂĄdĂ­ hlavnĂ­ autorka medailony tÄ›ch dvornĂ­ch lĂŠkařů, jejichĹž ĹživotosprĂĄvy jsou souÄ?ĂĄstĂ­ vydanĂŠ knihy. A je prĂĄvÄ› zĂĄsluhou M. Ĺ˜Ă­hovĂŠ, Ĺže dnes vĂ­me, Ĺže autorem listu Epistola de cautela a venenis je (v literatuĹ™e jiĹž znĂĄmĂ˝) Johannes Hacke, zvanĂ˝ z GĂśttingenu, a Ĺže text je ve skuteÄ?nosti urÄ?en Janu LucemburskĂŠmu, nikoli Karlu IV. (kapitola pĂĄtĂĄ). VyhotovenĂ­ edice (ĹĄestĂĄ kapitola) je dalĹĄĂ­m vĂ˝znamnĂ˝m poÄ?inem autorky. Dosud se totiĹž bĂĄdĂĄnĂ­ opĂ­ralo o starou edici J. F. Schannata z r. , kterĂ˝ ji pořídil na zĂĄkladÄ› neĂşplnĂŠho, dnes jiĹž ztracenĂŠho a navĂ­c blĂ­Ĺže neurÄ?enĂŠho erfurtskĂŠho rukopisu (s. 00–0), zatĂ­mco Ĺ˜Ă­hovĂĄ uvĂĄdĂ­ v edici text poprvĂŠ jako ĂşplnĂ˝ (podle dvou rukopisĹŻ) a poskytuje tak badatelĹŻm novĂŠ informace o ĹživotÄ› tohoto stĹ™edovÄ›kĂŠho vzdÄ›lance. Tento mimořådnĂ˝ text, kterĂ˝ mĂĄ vĂ˝raznÄ› literĂĄrnĂ­ charakter, je cennĂ˝ i tĂ­m, Ĺže je v nÄ›m zcela ojedinÄ›le dochovĂĄn rozsĂĄhlĂ˝, historicky cennĂ˝ Ăşvod. ÄŒtenĂĄĹ™i se dostĂĄvĂĄ do rukou kvalitnĂ­ komentovanĂĄ edice s vĂ˝teÄ?nĂ˝m pĹ™ekladem nesnadnĂŠho textu. K pĹ™ekladu bych mÄ›la snad jen jedinou drobnou poznĂĄmku: na s.  je v textu x uveden tvar slovesa auferre (ablatorum, zĹ™ejmÄ› podle výťe uvedenĂŠho GalĂŠnova dĂ­la s nĂĄzvem Ablationarius), kterĂŠ je zde pĹ™eklĂĄdĂĄno nesprĂĄvnÄ› slovem nabĂ­zet; tento vĂ˝znam ale v kontextu vyhovuje a navĂ­c mĂĄ oporu na s.  v nĂĄleĹžitÄ› pouĹžitĂŠm slovesu oerre (oblati). DomnĂ­vĂĄm se, Ĺže by bylo vhodnĂŠ uvĂŠst emendaci v textovÄ›kritickĂŠm aparĂĄtu nebo vysvÄ›tlit dĹŻvod v poznĂĄmce.




Studia Mediaevalia Bohemica Kapitola sedmĂĄ O Rembotovi, synovi Eberharda de Castro, opÄ›t z pera M. Ĺ˜Ă­hovĂŠ, pĹ™edstavuje dalĹĄĂ­ho, dosud jen mĂĄlo znĂĄmĂŠho lĂŠkaĹ™e pĹŻsobĂ­cĂ­ho na dvoĹ™e Karla IV. ZĂĄkladem studie jsou poznatky vytěŞenĂŠ z textĹŻ kodexu vatikĂĄnskĂŠ knihovny Pal. Lat. , jenĹž je RembotovĂ˝m autografem (a obsahuje i text regimina pro Karla IV.), a z kodexĹŻ z pĹŻvodnĂ­ Rembotovy knihovny. JednĂĄ se o prĂĄci ohlednÄ› osoby tohoto lĂŠkaĹ™e objevnou, prĹŻkopnickou, neboĹĽ autorka upĹ™esĹˆuje a doplĹˆuje poznatky o RembotovÄ› ĹživotÄ›, mapuje jeho kariĂŠrnĂ­ postup a zabĂ˝vĂĄ se jeho tituly; u nich je vĹĄak podle autorky nutno provĂŠst dalĹĄĂ­ vĂ˝zkum. Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem je prozatĂ­m jedinĂŠ znĂĄmĂŠ literĂĄrnĂ­ dĂ­lo tohoto stĹ™edovÄ›kĂŠho vzdÄ›lance a je v tĂŠto knize publikovĂĄno vĹŻbec poprvĂŠ. Nalezneme jej v kapitole osmĂŠ pod nĂĄzvem Liber de regimine sanitatis directus Karolo imperatori anno Domini   (pĹ™epis autografu M. Ĺ˜Ă­hovĂĄ a D. StehlĂ­kovĂĄ, edice, pĹ™eklad a komentĂĄĹ™ D. StehlĂ­kovĂĄ). JednĂĄ se o velmi těŞkĂ˝ text, ale D. StehlĂ­kovĂĄ se pĹ™ekladu (vedle kvalitnĂ­ ediÄ?nĂ­ prĂĄce) zhostila vĂ˝teÄ?nÄ›. V textu se nachĂĄzejĂ­ Ä?etnĂĄ slova terminologickĂŠ povahy, jeĹž bylo nutno pĹ™eloĹžit jednoslovnÄ›, jejichĹž vĂ˝znam je vĹĄak speciĂĄlnĂ­, upĹ™esĹˆujĂ­cĂ­ vĂ˝znam zĂĄkladnĂ­: napĹ™. slovo labor (D. S.: bolest; ve smyslu bolestivĂĄ nĂĄmaha vznikajĂ­cĂ­ pĹ™i pohybu; bolest v dĹŻsledku nemoci, pozn. ) Ä?i ira (D. S.: hnÄ›v; ve smyslu zdravĂŠ psychickĂŠ napÄ›tĂ­, pozn. !!) a dalĹĄĂ­. DoplĹˆujĂ­cĂ­ vĂ˝klady pĹ™ekladatelka uvedla v cennĂŠm komentĂĄĹ™i k textu – teprve komentĂĄĹ™ tak umoĹžĹˆuje sprĂĄvnĂ˝m zpĹŻsobem text pochopit; zĂĄroveĹˆ seznamuje s teoretickĂ˝mi vĂ˝chodisky lĂŠÄ?by ve stĹ™edovÄ›ku. V devĂĄtĂŠ kapitole (Havel ze Strahova – Gallus de Monte Sion, nÄ›kdy tĂŠĹž de Summo) pĹ™edstavuje M. Ĺ˜Ă­hovĂĄ lĂŠkaĹ™e Karla IV., kterĂ˝ si ve svĂŠ dobÄ› vydobyl skvÄ›lou povÄ›st a patrnÄ› i znaÄ?nou panovnĂ­kovu oblibu. PodrobnÄ› se zabĂ˝vĂĄ jeho regiminem pro Karla IV., znĂĄmĂ˝m pouze ze dvou dochovanĂ˝ch rukopisĹŻ, a dochĂĄzĂ­ k zĂĄvÄ›ru, Ĺže toto osobnĂ­ regimen je Ä?istÄ› profylaktickĂŠho charakteru. Edice a pĹ™ekladu rukopisnĂŠho textu Regimen Magistri Galli de Strahow ad Karolum, pro nÄ›jĹž existuje nedostaÄ?ujĂ­cĂ­ a jiĹž zastaralĂĄ edice F. MĂźllera z r.  (s. ), se ujal D. TomĂ­Ä?ek (desĂĄtĂĄ kapitola). LatinskĂ˝ text je rozsahem kratĹĄĂ­ neĹž výťe uvedenĂŠ texty, ale rovněŞ obtĂ­ĹžnĂ˝. Jakkoli je pĹ™eklad jako celek dobĹ™e zvlĂĄdnutĂ˝, pĹ™ece jen se domnĂ­vĂĄm, Ĺže by na nÄ›kterĂ˝ch mĂ­stech potĹ™eboval jeĹĄtÄ› upĹ™esnit



(za jinĂŠ napĹ™. cibus temperatus, sed quod vergat ad parvitatem – pĹ™eloĹženo jako „pokrm pĹ™iměřenĂ˝, spĂ­ĹĄe jednoduĹĄĹĄĂ­â€œ, mĂ­sto „pokrm pĹ™iměřenĂ˝, v malĂŠm mnoĹžstvĂ­â€œ, s. ). V pĹ™ekladu doĹĄlo i k vypadnutĂ­ slova (nec sompnus, s.  Ä?i virtutis, s. ), v latinskĂŠ i Ä?eskĂŠ Ä?ĂĄsti nachĂĄzĂ­me zbyteÄ?nĂŠ pĹ™eklepy. Jako celek je vĹĄak novĂĄ edice bezpochyby přínosnĂĄ a lze se domnĂ­vat, Ĺže nÄ›kterĂŠ nedostatky vznikly jen z nepozornosti. ZĂĄkladem bĂĄdĂĄnĂ­ hlavnĂ­ autorky Milady Ĺ˜Ă­hovĂŠ a vĂ˝znamnĂ˝m prvkem tĂŠto knihy je prĂĄce s rukopisnĂ˝mi texty – bez nĂ­ je vĂ˝zkum stĹ™edovÄ›kĂŠ medicĂ­ny nemyslitelnĂ˝. Nalezneme zde jak vĂ˝bornĂŠ edice a skvÄ›lĂŠ pĹ™eklady, tak dalĹĄĂ­ kapitoly, v nichĹž M. Ĺ˜Ă­hovĂĄ ilustruje osobu stĹ™edovÄ›kĂŠho graduovanĂŠho lĂŠkaĹ™e v ĹĄirokĂŠm zĂĄbÄ›ru: od zpĹŻsobu a obsahu vzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­, jeho postavenĂ­ ve spoleÄ?nosti, etickĂ˝ch otĂĄzek, zpĹŻsobu chovĂĄnĂ­ k pacientovi aĹž po jeho odbornou literĂĄrnĂ­ Ä?innost. Autorka pĹ™inĂĄĹĄĂ­ novĂŠ poznatky o výťe uvedenĂ˝ch lĂŠkařích a pĹ™edklĂĄdĂĄ Ĺ™adu nĂĄmÄ›tĹŻ pro dalĹĄĂ­ smÄ›ry bĂĄdĂĄnĂ­. Kniha obsahuje seznam zkratek, obsĂĄhlĂ˝ seznam pouĹžitĂ˝ch pramenĹŻ a literatury a jmennĂ˝ rejstřík. Zaujme takĂŠ krĂĄsnou Ăşpravou – mĂĄ pĹ™itaĹžlivĂ˝ pĹ™ebal s vyobrazenĂ­mi pĹ™evzatĂ˝mi z rukopisĹŻ, uvnitĹ™ nalezneme reprodukovanĂŠ ilustrace z rukopisĹŻ a v kapitolĂĄch vĹždy po jednĂŠ ukĂĄzce z rukopisnĂ˝ch textĹŻ, kterĂŠ slouĹžily jako podklad edic. To dotvåří celkovou atmosfĂŠru knihy, kterĂĄ je Ä?tivĂĄ i pouÄ?nĂĄ zĂĄroveĹˆ. Na druhĂ˝ dĂ­l, kterĂ˝ M. Ĺ˜Ă­hovĂĄ avizuje v pĹ™edmluvÄ›, se mĹŻĹžeme upřímnÄ› těťit. Hana FlorianovĂĄ

A Companion to the Great Western Schism ( -), eds. JoĂŤlle Rollo-Koster – 2omas M. Izbicki, Brill, Leiden – Boston  (= Brill‘s Companions to the Christian Tradition ) 0 s., ISBN ---0- EdiÄ?nĂ­ Ĺ™ada Companion se snaŞí pĹ™inĂŠst podstatnĂŠ informace Ä?i shrnutĂ­ k urÄ?itĂ˝m kulturnÄ› historickĂ˝m problĂŠmĹŻm (napĹ™. kvodlibety . a . stoletĂ­), Ä?i v nedĂĄvnĂŠ minulosti ke klĂ­Ä?ovĂ˝m osobnostem, jako byli Jean Gerson Ä?i John Wyclif Nejsou to soustavnĂŠ monograďŹ ckĂŠ vĂ˝klady, nĂ˝brĹž soubory vĂ­ce Ä?i mĂŠnÄ› kompaktnĂ­ch Ä?lĂĄnkĹŻ, kterĂŠ si sice nemohou dÄ›lat ambice


Smb 10 303 304