Pot&Lesk - duben 2013

Page 1

Internetový časopis Klicperova divadla v Hradci Králové - sezona 2012/2013 - č. 8

POT&LESK Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho premiéra na hlavní scéně 27. dubna!

KLICPEROVO DIVADLO HRADEC KRÁLOVÉ


PŘIPRAVUJEME PŮDU PRO XIX. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ!

POZOR: program festivalu najdete na straně 20, podrobné informace na www.klicperovodivadlo.cz a vstupenky jsou v prodeji od

6. května!


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

POT&LESK č. 8 - obsah 4 – „Na brzdy prostě nešlapeme!!!“ rozhovor s Davidem Drábkem, režisérem nové premiéry Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho 6 – „Bude to psychologická CRAZY komedie...“ s dramaturgyní Markétou Bidlasovou o jednom „Podivném odpoledni“ 8 – „Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným...“ s Miroslavem Zavičárem o zkoušení a hraní 10 – „Ze ´svůdné a protřelé Mrchy´ mám velkou radost!“ povídání s Pavlínou Štorkovou 12 – Další Koncert v Besedě se blíží! - o dalším originálu s Davidem Smečkou 14 – MARI-MARI-MARILYN - NORMA-NORMA-NORMA JEAN! o připravované poslední premiéře sezony 19 – Příští sezona odtajněna!!! - o připravovaném dramaturgickém plánu na novou sezonu 2013/2014 20 – První nahlédnutí do programu XIX. festivalu Divadlo evropských regionů 2013 23 – Na kafi s Lenkou Foto ze zkoušek: Jiří Zapletal jako Dr. Zvonek Burke a Pavla Tomicová - Svatava - str. 4

První pozvánka na festival Divadlo evropských regionů 2013 str. 20

Kontaktujte nás: Obchodní oddělení a předprodej vstupenek, Švehlova ul., HK, tel: 495 512 857, e-mail: predprodej@klicperovodivadlo.cz otevřeno po-pá 9-12 a 13-18; so 9-12 hodin

www.klicperovodivadlo.cz

Chcete dostávat každý nový POT&LESK do své mailové schránky? Pak pošlete svůj e-mail na naši adresu: redakce@klicperovodivadlo.cz

-3-

O O POTLESKU POTLESKU

V březnu jsem navštívila derniéru Mrzáka Inishmaanského a nechala se pohltit emocionálními, horkokrevnými a živelnými výkony všech zrzavých protagonistů (jmenuju za všechny Martu Zaoralovou a Tomáše Lněničku). Když se vaří krev v tak nelidsky chladném počasí, jaké panuje na irských Aranských ostrovech, to už je co říci. Třeba nakonec nebude to Irsko opravdu tak špatná zem... Bylo mi potěšením sedět v hledišti a silný zážitek nakonec odměnit potleskem vestoje. Potlesk bezesporu náleží hercům, ale ačkoli se to na první pohled nezdá, víc než o čemkoli jiném, vypovídá potlesk o publiku. Je-li publikum chladné, bývá potlesk chladný, je-li publikum netrpělivé nebo odmítavé, bývá potlesk krátký, je-li publikum temperamentní, bývá potlesk doprovázený výskotem, výkřiky, pištěním, dupáním nebo i bučením, je-li publikum nesdílné, bývá potlesk řídký, je-li publikum veselé, bývá potlesk rytmický, je-li publikum cudné, potlesk sice rychle slábne, ale diváci ještě chvíli sedí tiše na svých místech a nechávají v sobě představení doznívat. Na derniéře „Mrzáka“ se sešlo publikum vřelé a žádoucí. Hrát pro takové publikum těší herce možná ze všeho nejvíce. Ale nechci mluvit za herce. Když tedy budu mluvit za diváka, musím říct, že se mi v tomto publiku sedělo dobře. Zřejmě jsem divák vřelý a žádoucí, což je po letech u divadla co říct! Vážení diváci, a co vy? Co o vás prozradí váš příští potlesk? Za redakci POT&LESKu a s přáním brzkého příchodu jara, Magdalena Frydrych Gregorová


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

Milý Davide, tak jaké byly Velikonoce? Velikonoce byly usebrané i akční. Do Týniště se sjel celý rodinný sicilský gang a Justýně dorazili dva bratránci a pidisestřenka. A s těmi jsem já vyváděl jak malý Jarda, neboť vykazuji stejnou dětinskost jako Burke s Tichým. Podnikli jsme noční výpravu za divokými prasaty, která byla ukončena prvním ucvrnknutím do oteplovaček. A i opuštěnou továrnu jsme propátrali a vykoledovali si radostný čas.

zvyklý, jsem totiž velmi slavný a krásný, i když se to dosud moc neví... Snažím se moc neslinit a nehýkat... Vlastně ty filmaře nesnáším, neboť odhalili všechny mé brady a obsese... Už při vyvěšení obsazení bylo jasné, že tohle herecké uskupení bude hodně silnou úderkou. Přesto – překvapili tě nějak tví herci?

NA BRZDY PROSTĚ NEŠLAPEME!!!

Davida Drábka se nejen na zkoušení Burkeho a jeho vztah k tvarohovým buchtám ptala Jana Slouková

Vybavíš si tu chvíli, kdy jsi hru PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO četl úplně poprvé? Dočetl jsem hru a rozbil housle o hlavu mončičáka, vyletěl střemhlav z okna a zakroužil nad střechami, políbil kníratou sousedku, takže se proměnila v holohlavého supa, zazpíval jsem hymnu pozpátku a převrátil kamión s pepsi-colou... Poté jsem oznámil rodičům, že budu dramatikem, a otec vzal melouch v Cizinecké legii a matka se posypala Grankem a znovu se provdala za plechovku šprotů.

Mordparta je to vskutku luxusní. A já si připadám jako rada Vacátko na penzi, neboť jsem udiven, jak lehce a plynně to na jeviště skáče, jak vlastně tímhle zkoušením relaxujeme... Hlavně je úlevné se v ničem neomezovat, protože jen z takového vymknutí kloubů může vzniknout žánr, který jsme si vytyčili za cíl: surrealistická a dada crazy-komedie. Diváci by se mohli rozparádit a žádné ceny za to nečekáme, neboť letitou chybou této kotliny je, že nedokáže brát vážně komedii...

Z procesu zkoušení vzniká zajímavý videožurnál. Jaké to ale je, být při práci takhle sledován kamerou?

Lubor Novotný v Burkem zdárně pokračuje ve výčtu svých rolí, určených prvním dámám souboru. Kterou ženu by ještě Lubor dokázal zahrát geniálně? Margaret Thatcherovou v tanečních.

Ano, i jednobuněčné organismy prý změní své chování, když na ně namíříte mikroskop... Jsem na kamery Režisér David Drábek v akci / foto ze zkoušek Tomáš Zeman

-4-


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

Dr. Zvonek Burke obývá vskutku svérázný podnájem u vdovy Outěchové. Zažil jsi ty sám někdy nějaké hodně veselé bydlení? Žil jsem v palácích, chýších i v iglú. Teď však píšu hru Velká mořská víla a kvůli hodnověrnosti jednoho motivu mě čeká týdenní pobyt v naprosté tmě.

Ladislav Smoček dal gentlemansky svou hru v plen naší imaginaci, ať prý si s ní děláme, co uznáme za vhodné... A já se po skončení toho telefonního rozhovoru usmál jako heparinový vrah... víc ze mě nedostanete.

Čím tě naši herci na zkouškách naposledy rozesmáli?

David Drábek se rozplakal a zavolal svému právníkovi. Zaslechla jsem mezi vzlyky jen toto: „Jak dlouho ještě bude můj dietolog v kómatu?“

Protože to bude opravdu nevycválaná konina a otřesná coolna, hovadina na entou a smutek jak blázen do toho... Protože jsme nechtěli jen parazitovat na legendární inscenaci Činoheráku s Boleslavem Polívkou, kterou zná snad úplně každý. Možná si rozbijeme ciferník a určitě se dozvíme, že „to už je trochu moc“, ale my prostě nešlapeme na brzdy a bádáme, kam až se dá na tomhle území zajít... Jako s těmi dětmi v opuštěné továrně.

Jak se zatím vyvíjí poměr Smoček – Drábek, zůstává text spíše původní, nebo vydatně zasahuješ a rozepisuješ?

Děkujeme za rozhovor a na premiéře PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO 27. dubna 2013 přejeme úspěšně zlomit vazy!!!

Hihňáme se imrvére... Nově mě potěšil třebas výstup s Kašpárkem... To už je výsostná pakárna. Vdova Outěchová je proslulá pekařka buchet. Jaký je tvůj vztah k sladkému pečenému? Tvaroh nebo mák?

Proč by naši čtenáři měli přijít na PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO?

Jiří Zapletal a Lubor Novotný

Jiří Zapletal

Jiří Zapletal a Pavla Tomicová

Foto ze zkoušek Tomáš Zeman a Patrik Borecký

-5-


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

„Bude to psychologická CRAZY komedie ...“ S Markétou Bidlasovou o jednom „Podivném odpoledni“... Dramaturgyně Markéta Bidlasová se na hradecké scéně právě pokouší o nemožné – zkrotit do jednoho scénického tvaru dva rozdílné a naprosto nezkrotné komediální tvůrčí živly: Smočka a Drábka. Zatím – jak sama říká – může ručit za jediné: bude to pořádná CRAZY komedie. A s mordem. Milí diváci, třeste se.

Kdy Smoček svou nejslavnější hru napsal? V jaké atmosféře? Jaké jsou okolnosti vzniku „Podivného odpoledne“?

Zajímalo by mě, jaká je inscenační tradice „Zvonka Burkeho“? Existuje jiná pozoruhodná inscenace vedle té nejproslulejší?

Inscenační tradice je daná, podle mě, právě tou jednou neuvěřitelně dlouho hranou inscenací Činoherního klubu v režii autora. Podivné odpoledne hrála i mnohá jiná divadla, a určitě úspěšně, ale nevím o tom, že by se některá jiná inscenace vyloupla ze stínu té „mateřské“. Možná že Bolek Polívka ve svém absolventském představení na JAMU zahrál Burkeho srovnatelně geniálně, jak ho v Činoherním klubu hrál Vladimír Pucholt. Ale těžko říci, já tu inscenaci neviděla. Navíc ona ta nejproslulejší inscenace tuhle druhou slavnou v podstatě „spolkla“, vzhledem k tomu, že Polívka po Pucholtovi posléze roli Burkeho v Činoherním klubu převzal. Já jsem krom oné slavné verze viděla hrát Burkeho pouze amatéry a ti se velmi snažili převzít vše dobré a prověřené z té činoherácké verze. V čem podle Tebe spočívá úspěch této hry, kterou proslavila inscenace Činoherního klubu?

arkéta Bidlasová Dramaturgyně M

Jedinečná hra, výborně zrežírovaná, hraná skvělými herci…, to ale ještě nemusí zákonitě přinést takový úspěch. Myslím, že ten pohled na svět, který má, byl prostě úplně nový, nečekaný, šokující. A je do značné míry pořád. To není jen úžasná legrace, to je něco víc. Je to drasticky komické, existenciální, zoufalé, ubohé, převrací to řád, boří iluze. Stáří není moudré a ušlechtilé, láska není romantická, domov není bezpečný a buchty pečené dobrotivou „zlatou“ rukou nejsou k žrádlu.

Já jsem si dlouho myslela, že „Podivné odpoledne“ je Jak jste přistoupili k výkladu? z roku 1965. Teprve teď v rámci příprav jsem se dočetla, Co se výkladu hry týče, myslím, že smysl hry nijak neže první verzi Ladislav Smoček napsal jako pětadvace- převracíme. Burke jako osamělý, ve svou ušlechtilost tiletý mladík, cituji „hned po AMU o prázdninách asi za a výjimečnost věřící starý panic, žijící převážně ve své letní týden roku 1957“. Teprve konečná druhá verze je z roku 1965. Jak moc sou- Jiří Zapletal a Miroslav Zavičár visí „Podivné odpoledne“ s dobou svého vzniku je otázka. Určitě souvisí s ranými Smočkovými texty, krátkými povídkami, které mi přijdou velmi vtipné, intenzivně absurdní, zneklidňující. Vyskytují se v nich infantilní staříci a nemotivované násilí… Má to souvislost s koncem stalinismu, s prožitkem budování reálného socialismu, s nádechem šedesátých let? Já kladu Smočka rozhodně do souvislosti s Havlem a Topolem – každý z nich hledí na svět hodně jinak, ale doba, ve které se rodila a formovala jejich tvorba, je táž.

-6-


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

hlavě a svých fantaziích, se sráží s ostatními postavami a realitou s všeobecně devastujícími účinky. Posun nastává díky Davidově přístupu ke zkoušení, kdy podporuje a vede herce k improvizaci pohybové a částečně i slovní. Rozvíjí a rozkošaťuje některá místa, rozvíjí „úlety“, ctí směr, avšak vnáší do hry sebe, své vidění, svůj humor, otisky své doby „iniciační“ a běsy své doby aktuální…

dmoucími je vdova Outěchová a Míra Zavičár, holoubek nesmělý, přítel Tichý, je kumpán pro každé fantastické dobrodružství Burkeho jak dělaný. A pak je tu ještě Vašek Vaškojc z Klenčí – copak miluje Svatavu někdo jiný tak mužně a zuřivě jako Ondra Malý?

Kterak se k možným úpravám postavil sám autor?

Při první čtené zkoušce jsem četla moudrou charakteristiku, že „Podivné odpoledne“ je psychologická crazy komedie. Nám se stále zřetelněji zvětšují písmena ve slově CRAZY. Pomaličku se nám z toho stává zlý sen každého optika…

David s panem Smočkem hovořil a získal svolení nakládat s Burkem po svém. Já se ho v tom občas snažím brzdit, on mi pak vysvětluje, že nemůže dělat pietní kopii skvělého a stále hraného představení. Jsme uprostřed experimentu hledání Burkeho tady a teď. Která témata a motivy hodláte akcentovat? Co je pro vás důležité?

Téma infantility a outsiderovství u všech postav. Všichni v „Podivném odpoledni“ jsou ztracení v dětství. Koho jste obsadili?

Jiří Zapletal je Zvonek Burke. Jeho schopnost skorozabít své kolegy je již sdostatek vycizelována a zde nalézá své ideální uplatnění. Pavla Tomicová má duši patřičně něžnou, což spolu se schopností si ze sebe enormně utahovat, z ní dělá nejlepší možnou Svatavu široko vůkol. Lubor Novotný s tácem čerstvě napečených buchet a ňadry

K jakému žánru směřuje hradecká inscenace „Zvonka“?

Která je Tvoje oblíbená scéna? Co tě spolehlivě rozesměje?

To se pořád mění. Když jsem si před časem po dlouhé pauze hru četla, smála jsem se hodně tomu divokému temperamentnímu svobodnému zacházení s jazykem. „Ať se všichni radují! I žlázy, i ptáčkové, i sýkorka Máňa, ta mlsalka, špekolizka!“ Při čtení začal vystupovat víc humor situační. Dneska jsem se na zkoušce chechtala Burkeho tanečku po pokoji s mrtvou Svatavou, zatímco vdova Outěchová buší do dveří a nadává Svatavě do „děvčat nerozumných, lehkomyslných a kurev“…

Foto ze zkoušek Tomáš Zeman

Ondřej Malý a Jiří Zapletal

Ptala se Magdalena F. Gregorová

-7-


POT&LESK

č. 8 - duben 2013 Tichý - ze zkoušek Podivného

Když nehraje v Klicperově divadle, sedí v houpacím křesle oděn do beraního kožichu, po hlavě se mu procházejí dva kocouři a on uždibuje z velkého pekáče vidličkou zajíce upečeného na divoko. Míra Zavičár žije na malé dědině u lesa (kde lišky dávají dobrou noc i dobré ráno) ve vlastnoručně posta v e n é m d o m ě , a k d y ž k němu jedete na návštěvu někdy zkraje března, zapadnete autem do bahna a je to dobrodružné. Mírovi můžeme všichni závidět – vzdal se civilizace ve jménu pokoje, pravdy a lásky. Do divadla momentálně jezdí zkoušet novou roli v chystaném Podivném odpoledni doktora Zvonka Burkeho.

odpoledne Dr. Zvonka Burkeho

Jakou postavu zkoušíš v „Podivném odpoledni“? O koho jde?

V „Podivném odpoledni“ zkouším postavu Tichého. V tom slavném představení Činoheráku ji hrál Ondřej Vetchý. Budu upřímný. Nevím, kdo to je. Možná bezdomovec,

„Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným...“ který se přifařil na člověka s kufrem na letišti Václava Havla, možná velká kapacita, vědec, archivář, který hledá bytost spřízněnou, možná nula nehledající nic. A navíc s urologickými problémy a celý život bez sexu a doteku. Jakéhokoliv. I sebemenšího. Ale to nemluvím o Vetchém, ale o Tichém, aby bylo jasno.

Máte vůbec něco společného? Myslím s Tichým...

No tak na to nebudu odpovídat. Bylo by to trapné, pro mě velmi trapné. A osobní. Co Tě na hře nejvíc oslovilo?

ého oušek Podivn Tichý - ze zk keho r. Zvonka Bur odpoledne D

Asi bych měl říct něco světového, ale to ode mě neuslyšíte. Kdo to napsal? Jak se to jmenuje? To fakt nevím, nekecám, dosud si nejsem jistý, jestli se to jmenuje „podivné“ anebo „podivuhodné“... a taky nevím, jestli je to poledne, odpoledne atd. Myslím si ale, že ať je bílý den či čirá čirinná noc, Bohdalka dostane své tantiémy a bude vařit jako Řekochodský a možná a možná se i zasmějeme, pán Bůh li dá. A když nedá, ať nedá, však ono se hyn ukáže, kdo z koho. Oslovuje mě ta svoboda, kterou autor do tohoto díla zaklel. Která scéna Tě dokáže spolehlivě pobavit?

Já už to dávno viděl v Činoheráku, před asi patnácti lety s Bolkem a Ninou Divíškovou a z toho si pamatuju jediné. Sunutí Burkeho Svatavy do skříně. Na ostatní si nevzpomínám. Nehraju ani Burkeho ani Svatavu, takže za 15 let si jistě nevzpomenete ani na mne. Nic-

-8-


POT&LESK méně si myslím, že toto naše číslo bude stát za to. Burke je Jiří Zapletal a Svatava Pavla Tomicová.

č. 8 - duben 2013 Míra Zavičár (první zleva) jako Riverse v Globu.

Jakou práci a tvůrčí zkušenosti máš už za sebou ve stávající sezoně?

Takže například Shakespearova Richarda III. v režii Davida Drábka. Tam hraju Riverse. To už jsem si jednou zkusil u Morávka v Globu, který vyhořel. Tedy Globe. Pošlu ti fotky. No poprvé jsem si vyzkoušel hrát stejnou roli v jiném provedení a zjistil jsem, že stárnu a měl bych se věnovat něčemu jinému. Ale to byly jen úvahy, protože nejsem z těch, kterým to tak rychle jde. Potom Žebrácká opera Havlova a Dan Špinar. To jsem si vždycky přál zkoušet u Dana. Nikdy si mě neobsadil, až teď. Konečně a bohudík. A jinak dál, jak říkáme my v Ostravě, rubeme Bylo nás pět po všech možných i nemožných sálech a Koule s námi válčí stejně tak, a skončil „Mrzák“ a tak to jde dál. Jaké dojmy sis odnesl z nedávného zkoušení Havlovy Žebrácké opery?

Nedávno jsi mi říkal, že jste založili jakousi vánoční havlovskou tradici tam u vás v Litíči. Můžeš prozradit, o co jde?

Hrádeček máme kousek, a tak s celou vesnicí jedeme vždy 24. prosince tam a zapálíme svíčku, postavíme sněhuláka, který má obrovské srdce a vzpomínáme. Není to dlouhá tradice, ale budu se snažit, aby byla věčná. Rozesmál Tě někdy Václav Havel? Čím?

Jednou jsem byl během festivalu na představení, na které se přišel podívat i on. Nebylo to dobré. Pan prezident po skončení řekl souboru, že to bylo pozoruhodné. Další den jsem se ho ptal, co říká, když se mu nějaké představení nelíbí. Všichni totiž čekají, co on na to. A on mi řekl: „No říkám, že to bylo pozoruhodné“. A co když se vám něco opravdu moc nelíbí, ptám se. „Říkám, že to bylo velmi pozoruhodné,“ odpověděl. A co jaro v Litíči? Probíhají první přípravy?

Zkoušení Žebrácké opery bylo velkým osvěžením nejen pro nás herce, ale také pro kritiku a chytré pány a paní kolem, myslím. Pro mne taky to, že jsem se poprvé, kupodivu, osobně setkal na jevišti s Havlem. Myslím, že je to výhodou pro mne. Já bych si asi nevěděl rady s Vyrozuměním a Odcházením nebo Largem desolatem...

Jaro v Litíči mě štve stejně jako letošní jaro všude kolem nás. Protože nechce přijít. Na zahradě se nedá dělat nic. Když kopneš do země, zlomíš násadu, nebo umrzneš. Sněženky se snaží prodrat, daří se jim to částečně. Kuřátka se vylíhla, ale zatím nepoznala nic víc, než pohled do hořícího krbu. Budou asi pěkně v šoku, až uvidí třeba trávu a snad si s ní budou vědět rady. Včely chrní, protože co venku, že jo? Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným...

Proč myslíš?

Na to snad ani neumím odpovědět. Možná je to tím generačním rozdílem. Jiná doba, jiné texty, jiné divadlo, jiný režim.

-9-

Rozhovor vedla Magdalena F. Gregorová


POT&LESK

č. 8 - duben 2013 Pavlína Štorková se letos blýskla hned ve dvou výrazných inscenacích, kterým – abych tak řekla – propůjčila jedinečný šarm. Pavlína je známá svým absolutním nasazením, neumí polevit a když se do něčeho zakousne, jen tak nepustí. Zajímalo nás, jak se má, jak na náročné zkoušení vzpomíná a co právě dělá.

Jak se máš, Pavli? Čím momentálně žiješ?

První a hned záludná otázka... :-) Mám se vcelku dobře. Žiju životem a tím, co mi přináší. Někdy je to pěkná fuška. Snažím se žít co nejlépe. Asi odpovídám trochu obecně, ale ono to tak opravdu je. Na čem zrovna v divadle pracuješ?

V divadle mám v tuto chvíli volno a nic nového nepřipravuji. Má divadelní tvorba skončila 2. března premiérou Žebrácké opery. Musím se přiznat, že v tak nádherně ná-

Ze „svůdné a protřelé Mrchy“ mám velkou radost!

ročné sezóně, jsem si po zkoušení Žebrácké už dvakrát upřímně povzdechla, že jsem moc ráda, že nezkouším. Mohu tak za provozu malinko nabírat sílu a dále pracovat na rolích, které už mám nazkoušené. Luxus. V „Žebračce“ hraješ „svůdnou a protřelou mrchu“. Jak ti tahle herecká poloha vyhovuje?

Jo, v uvozovkách je to správně! „Svůdná a protřelá Mrcha“ a já ještě přidávám navrch velké M. Jenny se mi hraje moc dobře. Je to něco úplně jiného, než jsem doposud měla šanci hrát a ukázat a z toho mám velkou radost a baví mě to. Hodně se na Jenny, kterou jsme s Danem Špinarem vytvořili, učím. Mám ji moc ráda. V jakém duchu se neslo zkoušení?

Na tuhle otázku by jistě bylo hodně různých odpovědí. Lehké to rozhodně nebylo. Dan Špinar vyžaduje naprosto profesionální a odpovědný přístup. Abychom mohli dobře Havla zkoušet, bylo třeba co nejdříve znát perfektně text,

Jenny - Žebrácká opera

díky němu se zorientovat v situacích a tak stavět. Jsme ve finále sezóny hodně unavení a někteří už během zkoušení Žebrácké korepetovali na Marilyn. Zvlášť myslím na Honzu Sklenáře. Přesto jsme chtěli odvést co nejlepší práci. Jaká je tvoje scénická zkušenost s Havlem?

Malá. Poprvé jsem se s Havlovým textem na jevišti potkala tady v Hradci. Hrála jsem před čtyřmi lety v Havlově Odcházení Zuzanu, a až teď Jenny v Žebrácké opeře. V Odcházení jsem toho jako Zuzana moc nenamluvila, takže jsem Havlův text poznávala z poslechu svých kolegů. A bavilo mě to. Moc. Líbilo se mi, že i po půl roce hraní přicházím na věci, které mi při premiéře nepřišly ani na mysl. Václav Havel byl moc chytrý člověk. V Žebrácké opeře se s Havlem poznávám už více.

- 10 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

RICHARD III.

Podle mě je to perfektně napsaný text, který je třeba jen umět a znát a je to. Je v něm všechno. Sám mě vedl a vede. Když jej naplno vnímám a respektuji, pak už nemusím nic hrát. Jen ho žít na jevišti.

Existuje něco, co bys měla s Richardem alespoň vzdáleně společného?

Vrátím se k tvému skvělému výkonu v Richardovi. V historii dramatu je jen málo tak propracovaných mužských záporných postav jako je Richard III. Ničema „tělem i duší“ – naprosto bezskrupulózní vrah s mocí – se na první pohled může jen velmi těžko loučit s tvým naturelem. Jak ti režisér David Drábek vysvětlil svůj úmysl obsadit do této role právě tebe?

Je pravda, že zlo se na scéně znázorňuje lépe než dobro?

Jak ses na tuto hereckou příležitost na začátku tvářila?

Co tě ještě do konce sezony čeká?

Hodila jsem se mu tam. :-) Do představy jeho Richarda. Tomu se říká radost tvůrčího splynutí. :-) Drobný muž, schopný velkého zla, který se po konci stává obětí politických vlivů a mocenských potřeb. A někde hluboko tuší a sám pozná, že se to stane a přesto není schopen (není mu dáno?) tomu zabránit. Nechce se mu. Zastavit sebe. Zastavit to. Chce jít dál. Do konce. Má z toho radost, přestože hluboko ví, že se konce bojí.

Nadšeně!

Už jsi někdy dřív hrála mužskou roli? Vyžadovalo to nějakou speciální dovednost nebo přípravu?

Hraju ho. Takže máme společnou tu energii a vědomí, že někdy je hodně těžké být sám sebou. Nejtěžší.

Ne. Je to obojí stejná fuška.

Co říkali na tvůj výkon Tví blízcí? Jaké jsou odezvy?

Mí blízcí byli nadšení. Odezvy máme skvělé. Mám radost, že lidé chodí. Mají o našeho Richarda zájem. A já si moc přeju pokaždé jim předvést ten nejlepší výkon. Mám radost, že se nám daří zaujmout studenty. Jsou pozorní a cítím, že je bavíme a dovolím si říct, že jim i něco málo předáváme. Poznáváme společně, že Shakespeare nemusí být jen rýmovaný text, který ocení jen znalci, a my pěšáci se v něm trošku ztratíme. Ale že může být živým současným a srozumitelným divadlem. Tohle je zásluha režie a tvorby Davida Drábka. V divadle už nic, jak jsem říkala. Připravuju ve spolupráci s Dejvickým divadlem malou roli v seriálu pro Českou televizi, tak doufám, že to dobře dopadne.

Ne. Byla to má první mužská herecká příležitost. Žádnou speciální přípravu ani dovednost náš Richard nevyžadoval. Bylo třeba, a stále je, jen jej dobře zahrát. :-)

- 11 -

Ptala se Magdalena Frydrych Gregorová


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

DALŠÍ KONCERT V BESEDĚ

SE BLÍŽÍ!

Už v sobotu 13. dubna ožije Studio Beseda dalším koncertem skupiny Mastix, tedy herců Klicperova divadla a jejich hostů. Po lednové veleúspěšné akci se tak opět dočkáte mnoha známých i méně známých písní, po derniéře před vámi znovu ožijí Ještěři i Světáci, nebudou chybět ani kulturní a taneční okénka, zkrátka program je slíbený přepestrý a rozhodně se máme na co těšit! Neváhala jsem a poprosila o rozhovor duši této akce, herce a muzikanta Davida Smečku, aby nám prozradil něco víc. David je velký šoumen, a proto se o zábavové, zábavní a zabavné kapele Mastix dozvíte vše, co jste se neodvážili ani tušit… Zkrátka v Besedě to bude veselé, bude to velkolepé, bude to bláznivé – a vy jste srdečně zváni, lístky jsou ještě v prodeji!!!

Milý Davide, čeká nás další KONCERT v Besedě. Rýsuje se už nějak jeho podoba?

Začal bych obšírněji. Ten sen mít kapelu v divadle z herců a nadšených muzikantů máme dlouho. Kapelu, která bude hrát, co chce a jak chce, hlavně když se to bude líbit nám a divákům. O bandu Mastix mluvíme, jako kdyby tu už existoval od nepaměti, ale zrod byl postupný. Od koncertů k 17. listopadu, přes koncerty festivalové až do Besedy. Začínali jsme s Honzou Sklenářem a Radkem Škeříkem, jen se šansony. Pak přibyli na listopadových koncertech Magda Pavlíčková na saxofon, bubeník Ctirad Tomis /Brňák/, Isa Smečková, Jakub Tvrdík. Ve finále přibyla Pavlína Štorková – trumpeta a zpěv, Martin Sedláček - klavír a Jan Vápeník „Vápno“ – druhá kytara, bude i ukelele. Časem snad přibyde i inspice Jitka na tahací harmoniku a asi i druhý bubeník. Jak koncert bude vypadat, se rámcově ví. Nástup kapely – standing ovace – songy – songy – pauza – songy – tanec – divadlo – scénka – standing ovace. Ale krásně se nám to nabaluje s blížícím se termínem. Jsme strašně šťastni, že se lidi na kapelu Mastix nabalují sami. Sluší se poděkovat panu řediteli Zemanovi, že nám poskytl možnost, abychom svobodně dělali, co chceme a poskytl nám zkušebnu, jakou nikdo v Hradci nemá – totiž scénu V podkroví. Dík patří také zvukařům, osvětlovačům, technikům, kostymérkám, vlásenkářkám – prostě máme zázemí lepší než kapely české pop scény! Teď musíme trošku poladit naše hudební umětelství.

- 12 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013 Ale ta naše dravost je bezvadná. A komunikační kanály mezi muzikanty – jedna báseň. Jinak každý náš koncert je „Novoroční“. Takže Silvestrovská zábava. My jako zábavová kapela hrajem jen Novoroční koncerty a někdy i mše. A celý náš název? Oblastní Orchestr. Mastix a jeho Novoroční koncert s pořadem „Po babičce obočí“. Na jaké songy můžeš naše čtenáře nalákat?

Zahrajeme už nějaké svoje věci, proběhne nově rozšířený repertoár z Ještěrů – což je super díky Martinu Sedláčkovi, který dal vše do not a songy nám tak neumřou derniérou, ale žijí dál. Pak nás čekají vypečené raritky – Muž č.1, Hrabě X, Zkouším se prokopat ven, Muchomůrky, no máme asi 50 věcí – a taky zahraje kapela ze Světáků a obživnou Goldeni. Dočkáme se oproti poslednímu koncertu nějakých změn?

No jasně. Účast bude hojná! Zahraje Pavel Filip – dlouholetý nápověda Klicperova divadla. Zazpívá Zorka Valchařová song Od Mejly Hlavsy a „Se la vie“ – Lenka Loubalová zazpívá „Na vlastní kůži“, proběhnou songy Tří sester, Garáže, Výběrů a také šansony. Přijde Petr Vrběcký jako...? Proběhne opět bigbítové okénko, šansonové okénko, flamenko okénko. Pan Bílek se rozhodl, že provede „Punk pohádky“. A samozřejmě nebude chybět deset členů Českého chlapeckého sboru a Bílý kúň Miry Zavičára. Jaká je podle tebe cílová skupina vašeho koncertu?

Strašně bychom rádi lidi roztancovali nebo aspoň rozhoupali, aby z toho byl večírek. Přeci jen představení... my se odvážem a pak ať pivo teče, lidé korzují – takže cílová skupina... kdo zvedne ruce nad hlavu a hrozí, kdo ví co je rockenroll a pogo, kdo ví, co je ploužák mezi rozlitým pivem, ten kdo ví, že hudba se nehraje v rádiu. Hlavně může vidět herce jinak než v rolích a my na tomto večirku chceme být sami za sebe. Kdyby si s vámi mohl bez ohledu na reálnou možnost zazpívat jakýkoliv host, s kým by sis na pódiu hrozně rád zahrál?

Právo volby mají všichni členové kapely, takže by vystoupil: Kocáb, Nedvěd, Pastrňák, Bono, Hegerová, Hlavsa, Gott, Viklický, Eva a Vašek, Miles Davis, Dave Weckel, Björk, Brel, a na závěr Maxime Turbulenc. A všichni by hráli a zpívali s námi to, co chceme my. Takže Muchomůrky s Bonem, songy Pavla Filipa by zpíval Kocáb apod. A věřím, že by to dělali zadarmo a byli by šťastni, jako kachny na soutoku Orlice a Labe. A co by sis ohledně koncertu přál?

Aby druhý byl stejně dobrý jako první, aby nás to dál bavilo, aby myšlenka nezanikla, aby nadšení trvalo, abychom si to nezesložiťovali, aby se lidem domů moc nechtělo, prostě na 5 hodin aby ti a nám bylo všechno úplně jedno. A aby diváci chtěli podpisy, aby nám někdo udělal logo a trička a abychom byli slavní a jezdili na zájezdy do Kolína – Mastix v 10h ráno v Ústí nad Orlicí – proč ne? Na festivalu hrajeme na Open Air ve stanu a taky na Malé scéně u divadla a v srpnu v Litíči – prostě jsme kapela, která má spoustu účinkujících, skvělý zázemí a vlastní i cizí songy – to je dobré mít – zdá se mi. A také je fakt dobré děkovat... a na ty, na které jsem zapomněl, vzpomenu. Byli bychom moc rádi, kdyby diváci chodili v hojném počtu a užívali si s námi, pokud to ještě jde. Za rozhovor děkuje a na koncert se moc těší Jana Slouková

- 13 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

MARI-MARI-MARILYN NORMA-NORMA-NORMA JEAN! Co je to za zvláštní nadpis, říkáte si možná v duchu, milí čtenáři. Nám, kteří však sdílíme kancelář nedaleko divadelního Podkroví, kde každý den probíhají korepetice na připravovaný muzikál RADKA BALAŠE a ONDŘEJE BROUSKA MARILYN (Překrásné děcko), je odpověď více než jasná. V rozličných trojhlasech, čtyřhlasech a šestihlasech jsou totiž schopni naši zdatní herci vyzpívávat tyto dva řádky v různých variacích téměř celé dopoledne. Muzikál Marilyn je totiž hudební lahůdka, rozhodně v něm nenajdete jednoduché kolovrátkové hity, ale excelentní partituru, která vyžaduje od herců-zpěváků plné nasazení a prvotřídní výkon. Sám autor hudby Ondřej Brousek (kterého jistě znáte nejen jako výtečného hudebního skladatele či muzikanta, ale také jako divadelního a filmového herce) o hudbě k Marilyn říká, že je mezi muzikály taková „janáčkoidní“. Ovšem nebojte se, hudba je krásná a potenciálních hitů je v ní hned několik! Kromě výtečně provedených písní ovšem příprava Marilyn vyžaduje od účinkujících i precizně zvládnuté herecké akce a mnoho převleků a rekvizit – všechny postavy tohoto příběhu totiž zvládáme v deseti lidech! A tím se dostáváme k otázce nejočekávanější – totiž kdo hraje koho a hlavně kdo hraje sladkou, sexy, nešťastnou, závislou, a komplikovanou MM?

V titulní roli muzikálu Marilyn se představí KAMILA SEDLÁROVÁ. Jako Arthura Millera, její velkou lásku, která postupně přerostla až do nenávisti, uvidíte a uslyšíte FRANTIŠKA STAŇKA. Další herci už hned několik ztvární postav, proto z výčtu jejich rolí vyberu jen ty nejzajímavější. JAN SKLENÁŘ hraje prvního manžela Marilyn, Jima Daughertyho, ale také třeba Marilynina homosexuálního kamaráda, spisovatele Trumana Capote. TOMÁŠ LNĚNIČKA ztvární druhého manžela Marilyn, baseballovou hvězdu Joea DiMaggia, ale také třeba amerického prezidenta Kennedyho. HYNEK PECH se blýskne jako Marilynin guru a vedoucí Actores Studia Lee Strasberg, ale také jako hereččin „nepřítel“, herec a režisér Laurence Olivier, kterého Marilyn pořádně potrápila během natáčení Prince a tanečnice. JAN VÁPENÍK ztvární slavného hollywoodského producenta Darryla Fran-

cis Zanucka či hereckého kolegu Marilyn z filmu Asfaltová džungle Brada Dextera. A co dámská část souboru? MARTINU NOVÁKOVOU uvidíte jako Dellu Monroe, babičku Marilyn, nebo jako Paulu Strasbergovou, Marilyninu hereckou koučku, aplikující Stanislavského metodu. ISABELA SMEČKOVÁ BENCOVÁ ztvární především matku Marilyn, krásnou a nezodpovědnou filmovou laborantku Gladys Bakerovou. MARTA ZAORALOVÁ hraje první hereckou učitelku Marilyn, Natašu Lytessovou, a také hereččinu zřejmě jedinou přítelkyni, Susan Strasbergovou. V dalších rolích uvidíte a uslyšíte také NATÁLII HOLÍKOVOU – například jako Skriptku hollywoodského filmového studia či Studentku herectví u Lee Strasberga. Na jevišti se také objeví v alternaci dvě malá děvčátka, vítězky našeho minikokurzu ANEŽKA POLEHLOVÁ a VILMA DRŠATOVÁ, které ztvární malou Normu Jean.

Inscenaci MARILYN (Překrásné děcko) věnujeme příští číslo POT&LESKU – a máte se na co těšit, stejně jako na tuto inscenaci v premiéře

18. května 2013 na hlavní scéně!

(Připravila Jana Slouková)

- 14 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

Marilyn Monroe (Kamila Sedlárová)

Gladys Bakerová, matka Marilyn (Isabela Smečková)

Arthur Miller (František Staněk)

- 15 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

Jim Daugherty, první manžel Marilyn (Jan Sklenář)

Della Monroe, babička Marilyn (Martina Nováková)

Joe DiMaggio, druhý manžel Marilyn (Tomáš Lněnička)

Darryl Francis Zanuck, producent (Jan Vápeník)

Truman Capote, kamarád Marilyn (Jan Sklenář)

- 16 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013 Laurence Olivier, herec a režisér (Hynek Pech)

Brad Dexter, herec (Jan Vápeník)

John Fizgerald Kennedy, prezident (Tomáš Lněnička)

Lee Strasberg, vedoucí Actores Studia (Hynek Pech)

Natasha Lytessová, první herecká koučka Marilyn (Marta Zaoralová)

- 17 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

Paula Strasbergová, druhá herecká koučka Marilyn (Martina Nováková)

Susan Strasbergová, kamarádka Marilyn (Marta Zaoralová)

Malá Norma Jean, budoucí hvězda Marilyn Monroe.

Skriptka (Natálie Holíková)

- 18 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

PŘÍŠTÍ SEZONA ODTAJNĚNA!!! (připravila Jana Slouková)

Vážení a milí čtenáři POT&LESKu, jako pravidelní a horliví diváci našeho klicperáckého kulturního stánku už jistě s napětím očekáváte, co že jsme pro vás přichystali na příští sezonu, tedy na rok 2013/2014. Ano, už teď – ti z vás, kterým je divadelní provoz cizí, se možná podivíte, neboť je teprve duben a u nás, v Klicperově divadle, máme ještě dvě letošní premiéry před sebou, ale vězte, že my pracujeme nejen neustále, ale i s velkým předstihem… Už někdy od prosince totiž dáváme hlavy dohromady a snažíme se pro vás vybrat a nasmlouvat zajímavé režiséry a s nimi společně domluvit a vybalancovat neméně zajímavé tituly. Pokoušíme se zkrátka o vyvážené menu mnoha chutí, výrazné vůně a lahodné šťavnatosti, kterým vás budeme příští rok oblažovat a jsme velmi rádi, hrdi a pyšni, že vám nyní můžeme výsledek našich snah odprezentovat…

SESTUP ORFEŮV - Jako první premiéru jsme pro vás nachystali autora z amerických klasiků nejklasičtějšího,

totiž TENNESSEEHO WILLIAMSE (1911 – 1983). Předpokládám, že vám jeho jméno okamžitě asociuje hned několik titulů najednou, ale pro toho, kdo není v dějinách divadla tolik znalý, alespoň doťuknu – co třeba taková Tramvaj do stanice Touha, Skleněný zvěřinec, nebo Kočka na rozpálené plechové střeše – ano, podle této hry vznikl i ten slavný film s Elisabeth Taylorovou a Paulem Newmanem… Williams proslul svými psychologickými dramaty, které nabízejí skvělé herecké příležitosti a nejinak je tomu i ve hře SESTUP ORFEŮV, kterou zařazujeme na repertoár my. Tennessee Williams začal psát tuto hru v roce 1955 a oficiálně ji dokončil a odpremiéroval o dva roky později, ale jde o přepracovaný námět jeho staršího dramatu Bitva andělů, které pochází již z roku 1940. Sám Williams o Sestupu Orfeově říká: „Proč jsem na

této látce tak tvrdošíjně lpěl? Vy ani nevíte, že jsem do té hry vložil své srdce! Na povrchu to bylo a stále je vyprávění o chlapci s horkou krví, který zabloudí do konvenční jižanské obce a udělá tam poprask jako liška v kurníku.“ A jaký příběh nás tedy čeká? Tulák s kytarou, Val Xavier sestupuje do

jižanského maloměstského pekla, aby odsud vyvedl svou „Eurydiku“, vzpurnou Lady Torrencovou, snící svůj sen o malé cukrárně a žijící pod tlakem pokryteckého okolí a umírajícího manžela… Na motivy této hry natočil v roce 1959 Sidney Lumet úspěšný film s Marlonem Brandonem v hlavní roli a charakter rebelující mladíka v bundě z hadí kůže inspiroval i Davida Lynche pro film Zběsilost v srdci. Režie inscenace Sestup Orfeův se ujme MARTIN GLASER (1974), šéf činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, který bude s naším divadlem spolupracovat poprvé. Na své domovské scéně režíroval mnoho úspěšných inscenací (Odcházení, Macbeth, Nebezpečné vztahy, Miláček, Prezidentky, Misantrop, Mrzák Inishmaanský, Portugálie, Tři sestry a mnoho dalších). Pravidelně hostuje i v jiných divadlech, za olomoucké nastudování Arabské noci Rolanda Schimmelpfenniga získal cenu Josefa Balvína, kterou uděluje Pražský divadelní festival německého jazyka nejlepší české inscenaci německy psané hry. Jeho inscenace Nebezpečné vztahy byla oceněna jako nejpozoruhodnější umělecký počin přehlídky České divadlo v roce 2008.

SOUDCE V NESNÁZÍCH - Druhá podzimní premiéra bude o to slavnostnější, že půjde o premiéru českou!

Ano, vybrali jsme pro vás hru, kterou prkna českých jevišť ještě nespatřila, ačkoliv ji všude jinde v Evropě dobře znají a často hrají! Jde o u nás v podstatě neznámého britského dramatika ARTHURA WING PINERA (1855 – 1934) a jeho komedii SOUDCE V NESNÁZÍCH, která vznikla už v roce 1885 a od té doby získala mezinárodní popularitu. O Pinerových hrách se říká, že v sobě spojují to nejlepší z Oscara Wilda i Georgese Feydeaua. Komedie Soudce v nesnázích tak v sobě kombinuje konverzační i situační humor spolu se stylovým nadhledem a skvělým jazykem. V roce 2012 uvedlo tuto hru s obrovským úspěchem Londýnské národní divadlo a v rámci produkce BBC byl jeho přímý přenos vysílán ve vybraných kinech po celé Evropě, včetně České republiky. A jaká je tedy zápletka této bláznivé komedie o tom, že lež má krátké, ale krásné nohy? Šarmantní mladá vdova Agáta se podruhé vdává a pro získání skvělé partie, uznávaného policejního soudce Posketa, neváhá ubrat si ze svého věku pět let. Až pozdě si ale uvědomí, že bude muset zároveň lhát i o věku svého syna… Mladík Cis, kterému je devatenáct let, se tak rázem promění ve čtrnáctiletého teenagera, který ovšem pije, kouří a svádí svou šestnáctiletou učitelku hudby – a soudce Posket se nestačí divit. Do toho do města přijíždí nejen Agátina mladší sestra Charlotte, ale i kmotr „malého“ Cise. Ženy tak vyrážejí do akce ve jménu záchrany Agátiny cti, netuší však, že v „pánském klubu U princů“ je Soudce v nesnázích čeká nejedno překvapení… londýnské nastudování

- 19 -


č. 8 - duben 2013

POT&LESK Tuto hru objevil a našemu divadlu nabídl přímo její budoucí režisér ŠIMON DOMINIK (1981). Vystudoval režii na Katedře činoherního divadla DAMU v Praze, kde absolvoval překladem a režií hry Toma Stopparda Na flámu. Od roku 2011 je kmenovým režisérem a dramaturgem Západočeského divadla v Chebu. Na domovské scéně režíroval například inscenace Doma u Hitlerů, Arkádie, Léto na kole, Jak utopit dr. Mráčka, Lakomá Barka či diváky i kritikou velmi ceněnou inscenaci hry Karla Steigerwalda Horáková, Gottwald. Spoluzaložil také pražské Divadlo Na Hraně, kde působí jako režisér. Kromě toho překládá divadelní hry z angličtiny. Vystudoval také žurnalistiku a mediální studia na UK a odborně se věnuje dějinám českého televizního seriálu.

LABUTÍ JEZERO - V pořadí třetí premiéra bude opět ve znamení setkávání se

s novými režijními tvářemi v Klicperově divadle – které si ovšem svůj věhlas vysloužily nejen na českém, ale v tomto případě i na mezinárodním poli. Čeká nás totiž činoherní podoba LABUTÍHO JEZERA, zřejmě nejslavnějšího baletního díla na světě, v originálním adaptaci a režii tandemu SKUTR, tedy Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského! Tak schválně, milí čtenáři, co se vám vybaví, když se řekne „Labutí jezero“? Baletky poskakují v řadě vedle sebe, drží se přitom křížem za ruce, a sólistka před nimi hraje umírající labuť? Krása baletních piruet, nadýchané sukénky a saténové piškoty, za kterými se ale skrývají rozedřené nohy a polámané tělo? Nebo úchvatná hudbu Petra Iljiče Čajkovského? Film Darrena Aronofskeho z roku 2010 Černá labuť, ve kterém Natalie Portman v tomto baletu tančila a šílela jako o život? Nebo si jako první vybavíte třeba tu slavnou scénku z legendárních silvestrů, ve které Karol Natálie Portman jako Černá labuť Polák v přímém přenosu komentuje Labutí jezero jako sportovní utkání? Slavný příběh o princezně Odettě, kterou zlý čaroděj Rudovous zakleje do labuti, o nebezpečné sokyni Odille i o nešťastném princi Siegfriedovi, který zapomene na svou přísahu, měl ve své baletní podobě premiéru už v roce 1877. Valentin Běgič a Fedor Gelcer použili jako předlohu k libretu pro hudbu Petra Iljiče Čajkovského pohádku „Labutí proud“ ze sbírky Německých národních pohádek. Labutí jezero se zkrátka dočkalo už mnoha zpracování napříč přístupy i žánry, a my se jistě dočkáme dalšího z nich! Režijně-dramaturgickou dvojici SKUTR tvoří Martin Kukučka (1979) a Lukáš Trpišovský (1979), kteří se dal dohromady již během studií na DAMU. Jejich autorská představení kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text a zvuk a daly by se jedním slovem označit za multižánrová či cross-over. Kromě volné autorské tvorby (mj. Nickname, Malá smrt, La Putyka, Svěcení jara atd.) režírovali Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský také na předních českých scénách (Národní divadlo v Praze, Národní divadlo Brno, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Petra Bezruče aj.) a v zahraničí (mj. Pozoriště FDU v Bělehradě (Srbsko), Lubuski Teatr v Zielonej Górze (Polsko), Mezinárodní festival Miasto v polské Legnici).

CESTA DLOUHÝM DNEM DO NOCI - V čase těšně předvánočním ožije Studio Beseda ještě po-

slední premiérou roku 2013, a bude to tedy od nás takový malý vánoční dárek pro vás, naše milé diváky. A co vás čeká po jeho rozbalení? Vrcholné dílo americké dramatiky, hra EUGENA O´NEILLA oceněnou Pullitzerovou cenou, CESTA DLOUHÝM DNEM DO NOCI. Druhá americká klasika v této sezoně, pomyslí si možná někteří škarohlídové a rýpálci, ale těm můžeme říci jen „Ano, je to možné…“ Ačkoliv Williamsův Sestup Orfeův i O´Neillova Cesta dlouhým dnem do noci vznikly de facto ve stejném období, jejich styl i téma jsou naprosto odlišné. Co obě díla ovšem spojuje je jejich světová proslulost, skvěle napsané postavy a z toho vycházející výjimečné herecké příležitosti. A jak je to tedy s Cestou dlouhým dnem do noci? Tato hra, analyzující rozklad lidské osobnosti a rodinných vztahů, byla napsána již roku 1941, ale mohla být vydána na O´Neillovo přání až po jeho smrti. Ve svém „psychoanalytickém dramatu“ totiž Eugene O´Neill vykazoval výrazné autobiografické prvky a odkryl tak konflikt vlastní rodiny, na morfiu závislé matky, lakomého tvrdého otce i dvou bratrů, kteří stále hledají své pravé místo v životě. Své ženě věnoval O´Neill rukopis této hry se slovy: „Věnuji ti původní rukopis téhle nešťastné hry, napsané slzami a krví. Jak trapně nevhodný dárek pro tak šťastné výročí. Ale ty mi rozumíš. Je to pocta tvojí lásce a něžnosti, které mi daly odvahu čelit blízké smrti a sílu napsat tuhle hru. Napsat ji se soucitem, hlubokým porozuměním a upřímnou touhou odpustit všem těm čtyřem prokletým Tyronům...“

Režie silného příběhu se ujme DAVID ŠIKTANC (1987), kterého hradecké publikum zná již coby režiséra inscenace Tulák po hvězdách. Vnuk básníka Karla Šiktance a syn režisérky Jaroslavy Šiktancové na sebe výrazně upozornil již během studia DAMU svými režiemi Fernando Krapp mi napsal dopis (T. Dorst) a Play Strindberg (F. Dürrenmatt). Absolvoval inscenací hry Bertolta Brechta V houštinách měst. Kromě Klicperova divadla režíroval v Malém vinohradském divadle, ve Švandově divadle, v Divadle Disk a v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kam nastupuje jako kmenový režisér. Za inscenaci hry Ewalda Palmetshofera hamlet je mrtev. bez tíže., kterou nastudoval v roce 2011 v ústeckém Činoherním studiu, obdržel cenu Marka Ravenhilla pro nejlepší českou inscenaci současného textu.

- 20 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

IMPRESÁRIO ZE SMYRNY -

Nový rok 2014 přivítáme únorovou premiérou na hlavní scéně. Vrátíme se v ní k žánru komedie a užijeme si klasickou goldoniovskou komedii ze staré italské školy, totiž hru IMPRESÁRIO ZE SMYRNY. CARLO GOLDONI napsal tuto komedii z operního prostředí v roce 1759 a bohatě v ní zúročil své zkušenosti s praktickým divadlem. Divadelní zákulisí znal Goldoni jako profesionální dramatik dokonale, a proto jeho komedie těží z dobře odpozorovaných komických typů nejrůznějšího lidu divadelního. Dočkáme se tak příběhu o vzniku nové divadelní společnosti, uvidíme zákeřné souboje zpěvaček o titul první dámy i nepříliš chytrých tenorů o místo prvního milovníka, jednoho špatného, ale snaživého dramatika, vilného impresária, „přítele operních umělců a umělkyň zvláště“ a mnoho dalších typických postav. Do Benátek se stahují operní umělci i jejich „manažeři“ a všichni marně shánějící nové angažmá. Náhle se však objeví bohatý Turek, který sice divadlu absolutně nerozumí, ale díky své slabosti pro ženy je schopen zařídit leccos. Míst je však málo a uchazečů mnoho - nezbývá než pustit se do boje zuby nehty! Sám Goldoni o své hře řekl: „Podnikat operu je největší, nejúmornější nejnebezpečnější nadělení. Z čeho pramení ta úmornost, mrzutosti a nebezpečí? Z charakteru herců, z jejich netýkavkovitosti, náročnosti, neomalenosti – téměř obecné. Říkám „téměř“, neboť v davu pěvců a pěvkyň najdou se také počestní a řádní lidé, jako v každém jiném řemesle či povolání, jen s tím rozdílem, že v oblasti harmonie je těch špatných nanejvýš mnoho.“ Režie této inscenace se ujme JIŘÍ NEKVASIL (1962), režisér hradeckému publiku dobře známý svými inscenacemi Zelenavý ptáček (1990), Dámský krejčí (1991), Perikles (2008) a Don Juan a Faust (2011). Uznávaná divadelní osobnost, v současné době ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, se věnuje nejen operní režii, kterou vystudoval, ale také režii činoherní. Pravidelně hostuje v podstatě na všech významných českých divadelních scénách, má za sebou přes osmdesát inscenací ať už v opeře či v činohře, významné jsou také jeho režie v zahraničí, a to nejen v evropských zemích. Za svou divadelní práci získal již mnoho ocenění včetně Ceny Alfreda Radoka a Ceny Sazky a Divadelních novin.

ROMEO A JULIE - Možná si milí čtenáři, při procházení tohoto článku kla-

dete otázku, kam že se poděly bláznivé i něžné, veselé, chytré a vámi všemi milované režie našeho uměleckého šéfa Davida Drábka? Nebojte, nic se nemění, David z Klicperova divadla rozhodně nikam neutíká, jen se jeho tradiční dva režijní kousky během sezony nakumulovaly až do její druhé poloviny, jako by si dal předsevzetí, že rozmetá plnou palbou tu číselnou čtrnáctku na konci nového letopočtu. Po veleúspěšném Richardu III. se totiž DAVID DRÁBEK vydá znovu na spoluautorské a režijní klání s WILLIAMEM SHAKESPEAREM a Klicperovo divadlo tak může směle pokračovat ve svém dlouhodobém cyklu God save William Shakespeare! – a co víc, uctíme tak 450. výročí narození velkého alžbětince! A co je větší výzvou, než pustit se do Romea a Julie, hry snad nejslavnější, mnoha lidmi nejmilovanější a rozhodně nejzamilovanější?! Do té, kterou od roku 1595 viděli snad opravdu všichni? A jaké to bude ala David Drábek? Zasmějeme se? Popláčeme si? Kdo s koho? Montekové, nebo Kapuleti? Premiéra na Mezinárodní den žen! Dotřetice atak na klasický titul světové dramatiky! Po Figarově svatbě a Richardu III. si to tentokrát „vypije“ legendární příběh veronských milenců… naší inscenaci je nesmiřitelnost nejen rodová, ale i rasová a sociální. Ty rodiny se nesnášejí tolik, že je proti tomu váš vztah se sousedy jen pivoňkové víno... Budete mít pocit, že sleduje starou černobílou televizi značky Orava... Zapomeňte na převrácené popelnice, proříznuté pneumatiky, otrávené jezevčíky či anonymy posílané na Městský úřad – tady to bude boj až po samu mez...a ještě kus za ni... Do poslední kapky horké krve! DAVIDA DRÁBKA (1970) vám snad asi ani nebudeme představovat, milí čtenáři, to by bylo nošení sov do Romeo a Julie lesa a dříví do Athén - nebo to bylo opačně?! Každopádně hradečtí diváci se s jeho dramatickou tvorbou seznámili již prostřednictvím režie V. Morávka Akvabely (2005), v témže roce u nás už David Drábek režíroval R.U.R. a v roce 2007 Macbetha. V roce 2009 nastupuje do Klicperova divadla jako umělecký šéf a premiéruje muzikál Ještěři a následují další úspěšné autorské inscenace Náměstí Bratří Mašínů (2009), Noc oživlých mrtvol (2010), Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen (2010), Jedlíci čokolády (2011), Figarova svatba (2011), Koule (2012), Richard III. (2012) a Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (2013)…

- 21 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

ČERWUIŠ „Indiánský lovec objevuje Evropu“ -

Předposlední premiéra příští sezony nás po všech těch amerických, britských, ruských, zase amerických a alžbětinských hrách zavede někam mnohem dál. Vydáme se v ní totiž až do Paraguaye v Jižní Americe, abychom tam zapátrali po českých stopách. Čekají nás totiž neuvěřitelná dobrodružství ALBERTO VOJTĚCHA FRIČE (1882 – 1944), českého amatérského etnografa, dobrodruha, botanika a spisovatele, v režii jeho pravnuka, režiséra JANA FRIČE. Jihoameričtí indiáni mu říkali Karaí Pukú - Dlouhý lovec, v patnácti letech se stal největším znalcem kaktusů ve střední Evropě, poté podnikl mnoho cest převážně do Jižní Ameriky, kde navštívil desítky kmenů, do Evropy přivezl mnoho cenných předmětů a dokumentárních fotografií a sestavil slovníky pro 36 indiánských jazyků. Přežil smrtící útok jaguára a díky tomu byl chován u domorodých obyvatel v posvátné úctě, dlouhý čas strávil u kmene Čamakoko, kde se také oženil a zplodil dceru a v roce 1909 přivezl do Evropy na vyléčení paraguayského indiána Čerwuiše, který při svém poznávání velké vesnice bílých lidí ztropil nejeden poprask mezi pražskou bohémou. Alberto Vojtěch Frič je autorem vědeckých publikací i mnoha dobrodružných knih pro mládež i dospělé. Jedna z nejúspěšnějších – Čerwuiš, popisující pobyt paraguayského divocha v Praze, bude také zdrojem naší inscenace, ve které ale využijeme i autentické materiály, poskytnuté rodinou Fričů. Dramatizaci vytvoří Petr Jarchovský. „Chce-li cestovatel pochopit člověka divočiny, musí odložit šaty, oholit brvy a obočí a stát se jedním z nich...“ Pravnuk Alberto Vojtěcha Friče, režisér JAN FRIČ (1983) studoval režii na pražské DAMU. Do Klicperova divadla vrací již počtvrté, naši diváci již měli možnost vidět jeho inscenace Mrzák Inishmaanský (2011), Bylo nás pět (2012) a Krysař (2013). Kromě toho režíruje pravidelně v A Studiu Rubín (Deadalos, Tony D., Kabaret Hašek, House of love 1,2,3, Proud), v Divadle na Zábradlí (Polonéza Oginského, Orestek, Tartuffe Games, Višňový sad), a ve Středočeském divadle Kladno (Dámský krejčí, Listopad). S Divadlem NaHraně vytvořil inscenaci Romeo, Julie a co jako, hostoval také v Divadle Petra Bezruče (Tvrdě/Měkce), v Šaldově divadle Liberec (Kokkola), v Divadle Disk (Buchty a bohyně) nebo v Divadle K3 Olomouc (Čevená karkulka, Někdo přijde).

VELKÁ MOŘSKÁ VÍLA - No a co nás čeká a nemine v samotném závěru sezony, v premiéře přesně na po-

slední květnový den roku 2014? Bude to tečka vskutku sladká. DAVID DRÁBEK se totiž rozhodl po třech letech reálného času a po deseti letech času fiktivně divadelního navázat novou hrou Velká mořská víla na svou romantickou komedii vyhledávanou nejen čokaholiky - Jedlíci čokolády. Tato hra spatřila světlo světa v roce 2011 a spolu s ní vtrhly na jeviště tři sestry - Valerie, trpící agorafobií, Róza, trpící nadváhou a Helena, trpící za obě dvě. Všechny hledaly a posléze našly své osudové muže, takže bránice diváků ovládli i Ludvík, dobrovolník z Kapky něhy, Jan, venčič psů a Samuel, neúspěšný sebevrah. Jedlíci si získali obrovské množství fanoušků mezi divadelními diváky i kritiky a posbírali i několik cen a nominací. Zazvonil zvonec, pohádky byl konec, ale jak to bylo dál? DAVID DRÁBEK se znovu pouští do neprobádaných končin české divadelní romantické komedie! Pokračování osudů tří sester Rózy, Heleny a Valérie. Róza provozuje temnou Sluj, kam se chodí lidé léčit pobytem v naprosté tmě. Helena s Janem sledují trhliny ve vzájemném vztahu a v potu tváře vychovávají přechytralá dvojčata Loretu a Olivera. Ludvík se živí jako soukromé očko a před jeho metodami bledne i komisař Clouseau. Na scéně se objevuje mladý uhrančivý lékař. A vzápětí i setra Valérie, aby pomohla s asociálními dvojčaty. Vše se zahustí a rozvibruje do koktejlu z lásky, násilí, poťouchlosti a kouzel, jak to má ve správné romanci být. Láska nebeská podruhé při zastávce v Čechách. I když už to vypadalo, že v téhle části světa nestaví... Namísto znovuokopírovaného medailonku Davida Drábka vám na této odpovídající ploše chci raději poděkovat za čtenářskou pozornost, milí fanoušci POT&LESKu a Klicperova divadla. Jsme na tuto mozaiku titulů, kterou jsem vám zde předložila, velmi pyšní, chceme si ji hýčkat a společnými silami vám připravit nejen v příští sezoně skvělé, silné a nezapomenutelné divadelní zážitky. Není jednoduché sezonní nabídku připravovat, zapojujeme pro vás všechny šedé buňky mozkové, telefonujeme, komunikujeme, načítáme, kopírujeme, tiskneme, zahazujeme, dohadujeme se, a nakonec s uspokojením vydechujeme, sepisujeme a prezentujeme. Věřím, že každý z vás si z této nabídky s potěšením něco vyzobne a užije přesně to své chuťově vyvážené soustíčko... Vaše dramaturgyně JANA SLOUKOVÁ.

- 22 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

NA KAFI

puje, že uklízí, že má ráda chalupu, ve chvílích, kdy proklínal počasí, nedařilo se mi to. Bylo mi jen bídně a smutno. Někdo chytrý řekl, že život nakonec zvítězí. Jsou chvíle, kdy se tomu moc nechce věřit. A přece! Po pár dnech jsme hráli Krysaře, stále nám bylo smutno a v šatně jsme si s kolegyní Martou říkaly, že bychom potřebovaly dostat nějakou hodně krásnou zprávu. Něco, co by nás potěšilo, něco, co by nám zvedlo hlavy. Věděly jsme, že je to touha pošetilá, že nic nepřijde a my po představení půjdeme domů unavené a smutné. A pak se to stalo. Když jsme shodily kostýmy, vběhla do šatny uvaděčka a prosila mne, ať jdu do foyer, že tam je nějaká paní s kytkou. Moc jsem tomu nerozuměla, kytka měla přijít na jeviště, já jsem se s ní mohla hrdě klanět a nemusela jsem se rychle oblékat a letět přes celé divadlo za někým, kdo neví, jak se to v divadle dělá s kytkami. A potom jsem otevřela dveře spojující zákulisí s veřejným prostorem a málem mě skolil infarkt. V koutku stály tři mladé dámy, které velmi dobře znám. Moje fyzioterapeutky a masérky z lázeňského domu Niva v Luhačovicích. Přijely vlakem, měly zamluvené bydlení i lístky a takhle tajně mě téměř přepadly. Doprovázel je syn jedné z nich, vojenský medik, který v Hradci studuje. Všichni jsme si šli sednout do vinárny, povídali jsme si, hlavně já jsem mlela páté přes deváté, nemohla jsem se vzpamatovat z toho překvapení,

s Lenkou

Pomalu končil březen a žádné náznaky jara. Na protější střeše jsou umístěny takové malé lopatičky, které zadržují sníh, aby nepadal lidem na hlavu najednou a ve velkých dávkách. Sníh pomaloučku odtává a tvoří na střeše krásné pravidelné ornamenty. Koukám na to ze svého okna a tuším, že jsem se probudila do mizerného dne. Večer hrajeme úplně naposled „Mrzáka“, naše milované představení. Bude to smutné loučení. Kolem poledne zvedám telefon a dovídám se, že nás navždy opustil kolega a kamarád Jiří Klepl. Přestože jsme věděli, že je vážně nemocný, jen těžko se mohu smířit s tím, že někoho, koho jsem měla ráda, už nikdy nepotkám. Den se změnil v temnou můru. Večerní představení jsme odehráli naplno, stejně jako vždycky. Možná jen toho smutku tam bylo trošku víc. Při děkovačce jsme se rozloučili s Jurou a pak na něj dlouho vzpomínali se sklenkou vína v ruce. Jaké krásné březny já pamatuju! Březny plné sluníčka, březny, jaké milovala moje maminka, takové to nesmělé předjaří, v jednom březnu jsem se dokonce provdala! Ten letošní si budu pamatovat proto, že tři lidé, které jsem znala, odešli. Napořád. A na mne zcela sobecky a zbaběle dopadlo vědomí mé vlastní smrtelnosti. Chodila jsem doma od ničeho k ničemu, pobrekávala, snažila jsem se tu depresi zaspat, zkrátka jsem velmi nestatečně truchlila nad celým tím lidským nespravedlivým osudem. I když jsem se snažila Juru vybavit v těch krásně legračních chvílích, kdy kontroloval v divadle topení a nadával na kotelníka, ve chvílích, kdy brblal a pomlouval svou Mařenku, že pořád naku-

Podivný březen byla jsem dojatá a šťastná. Provedla jsem dámy starým městem, aby viděly, na jak krásném místě bydlím, a pak jsem je doprovodila k autobusu. Ještě dlouho jsem se vzpamatovávala z té radosti, kterou mi připravily. A já jsem si musela přiznat, že „dobrá zpráva“, kterou jsem tolik potřebovala, přece jenom přišla. Byl to opravdu divný březen, málo sluníčka, hodně sáňkování a stále jedoucí lyžařské vleky. A pro nás, Klicperáky, měsíc, kdy jsme se museli rozloučit s milým kolegou. Pomalu se učíme vzpomínat na něj s úsměvem. Ach jo. Vaše Lenka Lenka Loubalová a Jiří Klepl v inscenaci Dobové tance.

- 23 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

XIX. MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ HRADEC KRÁLOVÉ (21. – 30. ČERVNA 2013)

Představujeme Vám program letošního festivalu - Podrobné anotace k inscenacím najdete na www.klicperovodivadlo. 21. pátek DIVADLO DRAK /studio/ 9.00-15.00 GAUDEAMUS THEATRUM Mezinárodní setkání divadelních škol DIVADLO DRAK 10.00 O ŠTĚSTÍ A NEŠTĚSTÍ Divadlo DRAK Hradec Králové - CZ DIVADLO DRAK 15.00 POLICHINELLE (Pěkný ptáček) La Pendue Herbeys - F STUDIO BESEDA 16.00 Autor a režie: David Drábek KOULE Klicperovo divadlo Hradec Králové – CZ

DIVADLO DRAK 17.00 24. ŘÍJNA 1942 Divadlo DRAK Hradec Králové - CZ HLAVNÍ SCÉNA 20.00 Nikolaj Vasiljevič Gogol / Režie: Ivan Krejčí HRÁČI – Příběh dávno uplynulých dní Nesmrtelné podobenství o zloději okradeném jiným zlodějem... Lidi tomu říkají podvod a ještě všelijak, ale vždyť je to bystrost, pronikavost a všestranně rozvinutý talent. Komorní scéna Aréna Ostrava – CZ DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 Boris Vian - Jiří Havelka PĚNA DNÍ La Fabrika Praha - CZ

Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla HLAVNÍ SCÉNA 19.00 HERECKÝ SOUBOR KLICPEROVA DIVADLA A JEHO HOSTÉ Slavnostní zahájení festivalu Podle románu v dopisech Choderlose de Laclose. Divadelní 23. neděle adaptace: Christopher Hampton. Francouzská verze Fanette DIVADLO DRAK /studio/ 10.00 Barraya a John Malkovich. Režie: John Malkovich. SILLY FOLKS NEBEZPEČNÉ VZTAHY (Les Liaisons dangereuses) Strhující „souboj“ muže a ženy vyjadřující hluboké, dávno za- Mukamas Tampere - FIN suté pravdy, neopomenutelné a věčné. - České titulky. DIVADLO DRAK /studio/ 12.00-19.00 SIC – Scene indépendante contemporaine Paris – F GAUDEAMUS THEATRUM Za podpory Francouzského institutu Praha. Mezinárodní setkání divadelních škol DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 STUDIO BESEDA 15.30 ONE STEP BEFORE THE FALL Maxim Gorkij / Scénář a režie: Sergej Fedotov Markéta Vacovská, Lenka Dusilová & Spitfire Company & NA DNĚ – Jak se cítit šťastně na dně života, kde nezůstaly DAMÚZA - CZ žádné vyhlídky, naděje, iluze. Teatr U mosta Perm – RU Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla FRANTIŠEK SEGRADO & KAPELA VESELÁ BÍDA DIVADLO DRAK 17.00 Tomáš Jarkovský – Jakub Vašíček 22. sobota IKAROS DIVADLO DRAK /studio/ 9.00-14.00 Divadlo DRAK Hradec Králové - CZ GAUDEAMUS THEATRUM HLAVNÍ SCÉNA 20.00 Mezinárodní setkání divadelních škol Ingmar Bergman / Adaptace a režie: Jiří Nekvasil DIVADLO DRAK 10.00 SEDMÁ PEČEŤ – Mystérium z hranice konečnosti a věčnosti. Matija Solce Národní divadlo Brno – CZ BRÉMŠTÍ MUZIKANTI SCÉNA V PODKR. 20.00 Lutkovno gledališče Ljubljana - SLO POVÍDÁNÍ V PODKROVÍ DIVADLO DRAK /venku/ 15.00 Divadelní kritik J. P. Kříž představuje uměleckého šéfa a režiPOLICHINELLE (Pěkný ptáček) séra Sergeje Fedotova z Teatru U mosta Perm. La Pendue Herbeys - F DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 STUDIO BESEDA 15.30 Kolektivní improvizace Martin McDonagh / Scénář a režie: Sergej Fedotov DODRAKUBEZFRAKU BEZRUKÝ ZE SPOKANE – Psychlogický koMiks Divadlo DRAK Hradec Králové - CZ Divoká tragikomedie hemžící se psychopaty a nesmyslnými Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla životními osudy. JELENÍ LOJE – JAZZ & SWING & FUNK Teatr U mosta Perm – RU

- 24 -


POT&LESK 24. pondělí HLAVNÍ SCÉNA 10.00 Juliusz Machulski / Úprava a režie: Šimon Caban SEXMISE – Divadelní adaptace filmového trháku. Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ

č. 8 - duben 2013 HLAVNÍ SCÉNA 19.00 Anton Pavlovič Čechov / Režie: Oxana Smilková VIŠŇOVÝ SAD – Klasická tragikomedie je především hořce komickým střetem lidí různých generací... Slovácké divadlo Uherské Hradiště – CZ DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 STAND’ARTNÍ KABARET Divadlo Vosto5 Praha - CZ

DIVADLO DRAK /studio/ 10.00 Na motivy Karla Čapka DÁŠEŇKA aneb Psí kusy Husa na provázku Brno - CZ Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla ON LINE SESSION BAND HRADEC KRÁLOVÉ DIVADLO DRAK /studio/ 12.00-21.00 GAUDEAMUS THEATRUM Mezinárodní setkání divadelních škol 26. středa DIVADLO DRAK 15.00 HLAVNÍ SCÉNA 10.00 Pavel Huml - Hubert Krejčí Ladislav Smoček / Úprava a režie: David Drábek PRINC BHADRA A PRINCEZNA VASANTASÉNA PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO Divadlo Alfa Plzeň - CZ Surrealistická komedie, ze které zůstává rozum stát - a pak si sedne. STUDIO BESEDA 17.00 Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ Podle románu Vladimíra Parala / Režie: Thomas Zielinski SOUKROMÁ VICHŘICE – Zvířata v chemičce DIVADLO DRAK 10.00 Činoherní studio Ústí nad Labem – CZ Oleg Žiugžda POTKANIAR HLAVNÍ SCÉNA 19.00 Bábkové divadlo Košice - SK Podle románu Jána Roznera / Režie: Lubomír Vajdička SEDEM DNÍ DO POHREBU DIVADLO DRAK /studio/ 15.00 Dodnes aktuální téma bezohlednosti normalizační společ- (bra)Tři v tricku nosti 70. a 80. let minulého století... PLOVÁRNA Slovenské komorní divadlo Martin - SK (bra)Tři v tricku Praha - CZ DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 STUDIO BESEDA 17.00 GAUDEAMUS THEATRUM - Kabaret Tomáš Sedláček / Úprava a režie: Lukáš Hejlík LiStOVáNí – Ekonomie dobra a zla Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla Humorná fraška na téma ekonoma Tomáše Sedláčka. LACO DECZI & CELULA NEW YORK Hrají: Lukáš Hejlík a Alan Novotný. LiStOVáNí, s. r. o., Citoliby - CZ 25. úterý HLAVNÍ SCÉNA 19.00 Podle románu Emily Brontëové / Režie: Jan Mikulášek HLAVNÍ SCÉNA 10.00 NA VĚTRNÉ HŮRCE – Klasika o lásce a pomstě. Václav Havel / Režie: Daniel Špinar Divadlo Petra Bezruče Ostrava – CZ ŽEBRÁCKÁ OPERA Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 Športniki DIVADLO DRAK /studio/ 10.00 TŘETÍ POKUS LE FILO FABLE Športniki – CZ/SLO Teatr Lalki i aktora Walbrzych – PL Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla SCÉNA V PODKROVÍ 15.00 ART JAZZ BAND HRADEC KRÁLOVÉ POVÍDÁNÍ V PODKROVÍ Publicista, teatrolog a divadelní kritik VLADIMÍR JUST si pozval své hosty na pokračování loňské debaty nad novými 27. čtvrtek a připravovanými inscenacemi her Václava Havla. Editorka Lenka Jungmannová představí nové vydání knižní vizuální HLAVNÍ SCÉNA 10.00 poezie V. Havla ANTIKÓDY – Děkujeme za spolupráci Nové Radek Balaš – Ondřej Brousek / Režie: Radek Balaš MARILYN (Překrásné děcko) scéně ND Praha a Knihovně Václava Havla. Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ STUDIO BESEDA 16.30 DIVADLO DRAK 10.00 Simona Petrů – Petr J. Kryštof / Režie: Anna Petrželková TICHÝ TARZAN (zcizené deníky fantoma erotické fotografie) Vít Peřina BUDULÍNEK Divadlo Husa na provázku Brno - CZ Naivní divadlo Liberec - CZ DIVADLO DRAK /studio/ 17.00 DIVADLO DRAK /studio/ 16.00 Janusz Przymanowski – Marek Pivovar – Radovan Lipus Divadlo NIE ŠARYK VZPOMÍNÁ MUZEUM VZPOMÍNEK Divadlo loutek Ostrava - CZ Divadlo NIE – CZ/S/UK/N

- 25 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

STUDIO BESEDA 17.00 Miloš Orson Štědroň / Režie: Jan Nebeský DIVADLO GOČÁR – Muzikál Největší architekti 20. století budou rýsovat a zpívat. M. O. Štědroň získal Radokovu cenu za hudbu 2012. Divadlo Komedie Praha - CZ SCÉNA V PODKROVÍ 19.00 POVÍDÁNÍ V PODKROVÍ – Lenka Jaklová představí historika umění Jiřího Tomáše Kotalíka. Téma: Urbanismus a architektura Hradce Králové, Gočár, Kotěra a další. Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ HLAVNÍ SCÉNA 19.00 W. Shakespeare – David Drábek / Režie: David Drábek RICHARD III. Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 Loutkové divadlo Československo KABARET ČESKOSLOVENSKO Loutkové divadlo Československo - CZ Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla KAPELA NADORAZ HRADEC KRÁLOVÉ 28. pátek

29. sobota STUDIO BESEDA 16.00 Sébastien Thiéry / Režie: Anna Petrželková POKUSNÍ KRÁLÍCI – Absurdní komedie o nevšední návštěvě banky, kde je rázem všechno jinak... Východočeské divadlo Pardubice - CZ DIVADLO DRAK /studio/ 18.00 Jan Borna, Ilona Smejkalová, Miroslav Hanuš a kol. KABARET KAINAR-KAINAR Divadlo v Dlouhé Praha - CZ HLAVNÍ SCÉNA 19.00 David Mamet / Režie: Martin Čičvák NOVEMBER – Brilantní komedie ironizuje s velkou dávkou politické nekorektnosti naše zažité představy o západní demokracii... Divadlo Aréna Bratislava - SK DIVADLO DRAK /venku/ 21.00 Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček PERNÍKOVÁ CHALOUPKA Divadlo Minor Praha - CZ NÁMĚSTÍ U KLICPEROVA DIVADLA 21.30 Continuo / Režie: Pavel Štourač NOW..? – Pohybové a fyzické divadlo. Divadlo Continuo Malovice - CZ

DIVADLO DRAK /studio/ 10.00 Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla Petr Hašek KAPELA MLASK – ORIGINÁLNÍ BUBENICKÁ SHOW POPELKA... Z KREJČOVSKÉHO SALÓNU Malé divadlo České Budějovice - CZ 30. neděle STUDIO BESEDA 16.00 DIVADLO DRAK /Labyrint/ 10.00 Scénář a režie: Jiří Havelka PROHLÍDKA LABYRINTU - Muzea loutek a interaktivní laPÉRÁK – Na jméně nezáleží. Rozhodují činy! Akční historická fikce kombinuje bojové a kaskadérské vý- boratoře pro hosty festivalu a královéhradeckou veřejnost. Divadlo DRAK Hradec Králové - CZ stupy s typickým slovním humorem autorského divadla. Divadlo VOSTO5 Praha - CZ STUDIO BESEDA 16.00 Autor a režie: David Drábek HLAVNÍ SCÉNA 19.00 KOULE Jean-Claude Carriére / Režie: Jan Mikulášek Klicperovo divadlo Hradec Králové - CZ NENÁPADNÝ PŮVAB BURŽOAZIE Anketa Divadelních novin: Inscenace roku 2012 HLAVNÍ SCÉNA 19.00 Divadlo REDUTA ND Brno - CZ Gerhart Hauptmann / Úprava a režie: Ladislav Smoček PŘED ZÁPADEM SLUNCE DIVADLO DRAK /studio/ 21.00 Láska navazuje cestu k lidem. Nenávist též. Kdo hledá cesBram Stoker tu k lidem, může si vybrat. (G. Hauptmann) DRACULA Činoherní klub Praha - CZ Staré divadlo Karola Spišáka Nitra - SK Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla YELLOW SISTERS

Večerní koncert na letní scéně u Klicperova divadla JH BIG BAND HRADEC KRÁLOVÉ

- 26 -


POT&LESK

č. 8 - duben 2013

Těšíme se na sluníčko, těšíme se na festival! 21. - 30. června! Příští POT&LESK vychází v první polovině května na webových stránkách Klicperova divadla. Chybí vám některé číslo POT&LESKu? Máme pro vás archív: www.klicperovodivadlo.cz/potlesk ! Klicperovo divadlo, o.p.s., podporují:

Internetový časopis POT&LESK vydalo Klicperovo divadlo o.p.s. Hradec Králové. Redakce: Ladislav Zeman, Jana Slouková, Magdalena Frydrych Gregorová, grafická úprava: Marie Šobková. Foto: Tomáš Zeman, Patrik Borecký a archiv Klicperova divadla. Obchodní oddělení a předprodej vstupenek: Švehlova 624, otevřeno po-pá: 9-12 a 13-18 hodin, so: 9-12 hodin, e-mail: predprodej@klicperovodivadlo.cz; telefon: 495 512 857. Veškeré další podrobnosti o Klicperově divadle /hrací plán, výstavy v galerii U Klicperů, foto nejen z inscenací, zajímavé rozhovory, a také archivní čísla POT&LESKu/ najdete vždy na www.klicperovodivadlo.cz.

- 27 -


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.