Vane diploma project by josef_vane

ÚDOLÍ ŘEKY MŽE PLZEŇ diplomový projekt

JOSEF VÁNĚ ateliér 1+ XX Romana Kouckého FA ČVUT ZS 2016/17

Děkuji Romanu Kouckému za každé jeho „znovu a lépe“ a Editě Lisecové. Děkuji přátelům a kolegům za jejich rady a konzultace. Děkuji svým rodičům a rodině za podporu mého studia. A děkuji Aničce.

OBSAH

A _ ANOTACE B _ VÝCHODISKA kontext města region minulost současnost budoucnost plán motiv C _ ÚDOLÍ ŘEKY MŽE diagram obraz údolí morfologie D _ KONCEPT E _ NÁVRH lok ality návrh údolí krajinná osa západní niva náplavk a v ýchodní niva městsk á osa princip uliční sítě řezy územím ověření F _ ŘEŠENÍ situace 21. ulice náplavk a řešení veřejného prostoru řešení neveřejného prostoru G _ ZÁVĚR

české vysoké učení technické v Praze Fakulta ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: AR 2016/2017, ZS

Josef Váně

NÁzev diplomové Práce: (ČJ)

Údolí řeky mže, plzeň

(AJ)

The valley of river mze, pilsen

Jazyk práce: Vedoucí práce:

doc.Ing.arch. Roman Koucký

Oponent práce: Klíčová slova (česká):

Ing.arch. Irena Králová

Anotace (česká):

Anotace (anglická):

Ústav: 15118 Ústav nauky o budovách

krajinná osa, městská osa, náplavka, 21.ulice

Diplomový projekt definuje údolí řeky Mže jako oblast s největším potenciálem pro naplnění vytčených cílů. Návrh je založen na zpracování krajinné a městské osy, jejichž kombinací vzniká charakter čtvrti, který je následně ověřen. Řešení údolí, které se nachází v samotném srdci města Plzně a jejího regionu, tak pomůže nejenom čtvrti Roudná, ale i celému městu a regionu.

Diploma project defines The Valley of river Mze as an location with the most powerful potencial for meeting the goals of pilsen. The proposal is based on processing of landscape and city axes. The combination of these two axes forms the character of dictrict Roudna placed in the heart of city pilsen and the region. The proposal is verified afterwards. Proposal will help not only the district Roudna, but also the entire city and region.

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne

podpis autora-diplomanta

anotace

OBSAH

kontext region

Chemnitz 2:15

DRESDEN 2:35

Cheb 1:21

Ústí n. Labem 1:55

Karlovy Vary 1:12 Žatec 1:16 Tachov 0:45

PARIS 9:46

Stříbro 0:36

E50

2:30

REIMS 8:28

2:00

1:30

1:00

Nýřany 0:18

[

PLZEŇ

]

Rokycany 0:18

Stod Dobřany 0:22 0:17 Přeštice 0:22

Regensburg 1:57

Domažlice 0:56

Ingolstadt 2:46

Havel 0:55

Plasy 0:24

Rozvadov Bor 0:46 0:37

NŰRNBERG 2:21

MŰNCHEN 3:10

0:30

Kdyně 0:59

Liberec 2:07

Beroun 0:41

Hradec Králové 2:11

ŽILINA 5:05

Zličín 0:52

Brno 2:48

PRAHA 1:05

DONETSK 25:44

Nepomuk 0:37

Klatovy 0:42

Furth im Wald 1:06

Horažďovice 1:02

Sušice 1:14 Železná Ruda 1:30

Č. Budějovice 2:05

časová dostupnost

Plzeňský kraj je charakteristický svojí monocentričností. Nejzásadnější vztah Plzně je, kromě bezprostředního kontaktu se suburbiemi v zázemí, s Prahou a Německem. Pozice města na dotvořené dálkové infrastruktuře ji zapůjčuje kvalitní dopravní dostupnost. Diagram znázorňuje dostupnost sídel na základě časové dostupnosti jako rozhodujícího faktoru dostupnosti v 21. století a ne na vzdálenosti.

C-E40a [ ] E 50

region města

Jako další západní města Plzeň začala trpět po roce fenoménem suburbanizačních tendencí a s tím spojenými konsekvencemi - enviromentální, ekonomická a sociální degradace území. Tyto prvky se projevují ve finanční náročnosti na výstavbu a údržbu dopravních staveb, dopravní zátěž v samotném městě, ničení krajiny. V neposlední řadě stírají čitelnost města - krajiny.

města nabízejí přirozenou hranici, ostatní části převážně zemědělských ploch kopírujících nivy jednotlivých řek hranici stírají. Město musí definovat právě tyto nečitelné hranice.

Město musí začít cíleně pracovat se svojí „hranicí, kterou musí udržet a smysluplně naplnit“. Lesní porosty v severní a jihozápadní části východiska

kontext minulost

mapová díla

[1]

[2]

[3]

[4]

Plzeň byla založena na soutoku 4 řek jako královské město v roce 1295 a patří k nejvýznamějším sídlům v republice. Tvar sídla byl určen šachovnicovým půdorysem historického jádra a tří rostlých předměstí (saské, říšské, pražské) podél přístupových cest. Právě tyto cesty byly v době Rakouska - Uherska napřímeny v ose směřující na městskou dominantu věže katedrály sv. Bartoloměje (obr. 3). Právě tyto dlouhé cesty směřující na jádro jsou nejcharakterističtějším urbanistickým principem města.

Těsně před první světovou válkou dosahovala Plzeň největšího bohatství - vycházejícího z pozice vlakového uzlu spojujícího Rakousko - Uhersko a Německo. Tomu odpovídaly i plány rozvoje (obr. 2). Rozpadem císařství o tuto pozici Plzeň přišla. V 2.pol. 20.st. centrální plánování zničilo zázemí historického jádra (historická předměstí). V porovnání s dalšími krajskými městy byly demolice města a výstavba dopravní infrastruktury nejvýraznější. Za pozornost stojí představy silničního tahu skrz Roudnou, které byly částečně realizovány (obr.4).

kontext současnost

[1]

[2] zdroj: Google Earth Historický atlas města Plzně, Akademie věd ČR

zničené jádro

2.pol 20. st. a centrální plánování založeném na zónování zanechalo obrovské jizvy v obrazu města: je charakterizováno nedokončenými koncepcemi výstavby (BCB, prior...) a pokračující koncepcí demolic pro dopravní tepny v centru města. Město od 1989 pokračuje v dopravním konceptu dalších dopravních staveb (most Milénia, Borská ...) a nedokáže vhodně vymezovat veř. prostranství a lokalizovat budovy (Plaza, Nové Divadlo, Hornbach) Plzeň tak prohlubuje zoufalý stav centra města.

2 východiska

kontext budoucnost další komise ...

komise pro dopravu

výbor kontrolní

komise bytová

výbor finanční

komise koncepce rozvoje

POŘIZOVATEL ÚPD

ZASTUPITELSTVO

výbor pro zadávání veřejných zakázek

RADA

městská policie

tajemník MmP

1. náměstěk

primátor

kancelář primátora

odbor stavebně správní

technický úřad

náměstek technický

náměstek dopravní a ŽP

odbor krizového řízení

odbor rozvoje a plánování

ekonomický úřad

náměstek ekonomický

náměstek sociální

odbor bezpečnosti a prevence kriminality

odbor dopravy

úřad správní agend

odbor bytový

úřad služeb obyvatelstvu

odbor kontroly a interního auditu

odbor investic

Magistrát města Plzně

odbor správy infrastruktury

ZPRACOVATEL ÚPD

ŘEDITEL ekonomický úsek

úsek úz. plánování

úsek rozvoje města

úsek dopravy a TI

personální a ekonomicke

ateliér urbanismu a architektury 1

hospodářský rozvoj

ateliér dopravy

technická knihovna

ateliér urbanismu a architektury 2

marketing

ateliér TI

grafik

ateliér životního prostředí

programové dokumenty

oddělení stanovisek

aktéři pořízení plánu

informace a analýzy

Diagram znázorňuje pozici pořizovatele a zpracovatele územně plánovací dokumentace společně se základní organizační kostrou těchto institucí. Organizační struktura Útvaru koncepce a rozvoje neodpovídá současným nárokům a přístupům v oblasti plánování města - zvláště silná role úseku dopravy - jež se promítá i do obrazu samotného města. Zásadně chybí úsek veřejného prostoru a neodpovídá existence dvou organizací: SITmp a UKRmp.

Útvar koncepce a rozvoje, p.o.

kontext plán

deklarované závěry zdroj: ÚKRMP - odůvodnění ÚP

* identifikace a potvrzení posilování pozitivních základních prvků města – ochrana krajinného zázemí a přírodních hodnot, rozvoj kompaktní a koncentrované zástavby v zastavěném území, potvrzení aktivní (transformované) výroby v blízkosti centra, ochrana významných krajinných prvků nivních luk v blízkosti historického jádra a kultivace jejich vazby, implozivní rozvoj úspěšného industriálního parku na Borských polích * důraz na urbanistickou strukturu a její udržitelnost; * udržení suburbanizačních tendencí na území města, omezení budoucího rozvoje v podobě navrhování osídlení formou „vnitřních“ satelitů na správním území Plzně; * zamezení další „periferizace“ centra města a jeho významová a strukturální rehabilitace; * jednoznačný důraz na zahušťování vnitřního města, posílení centra, intenzifikace zástavby, doplnění narušené urbanistické struktury, potvrzení koncentrické podoby města; * silná identita jednotlivých částí – potřeba vymezení lokalit s vlastním charakterem jako základních skladebných jednotek města, zdůrazňující „obraz“ města, jeho charakter a strukturu; * zvýšení potenciálu zastavitelnosti v jednotlivých již zastavěných lokalitách;

* důraz na prostorové uspořádání města, výškové zónování; * posílení úlohy veřejného prostranství – vztah jednotlivých staveb k veřejnému prostranství jako základnímu měřítku charakteru jednotlivých lokalit; * principy kontrastů: jak vnitřních otevřené veřejné prostranství x uzavřená hmota budovy), tak vnějších (husté město x volná krajina); * posílení úlohy veřejného prostranství, posílení pobytových kvalit. * principiální ponechání většiny dlouhodobě stabilizovaných tras dopravní infrastruktury, realizace radiálně okružního systému; úprava uličních profilů, tramvajových tratí, křižovatek a pěších ploch s důrazem na obnovu tradičních městských funkcí, hierarchizace charakteru městských os; *pojetí územního plánu s podstatně větším důrazem na „obraz“ města, charakter jednotlivých lokalit, nikoli pouhé členění na jednotlivé funkční plochy; * vyvážený podíl jednotlivých složek nezbytných pro zdravý chod města v 21. století (bydlení, služby, kultura, výroba, zemědělství); * důraz na využití potenciálu krajinných prvků pro rekreaci a mikroklima ve městě.

východiska

kontext plán

rozvojové plochy

Obraz územního plánu znázorňuje kromě lokalit i transformační plochy v bezprostředním okolí historického jádra města.

krajina města

Obraz znázorňuje jasné vymezení hranice sídla lesy v severní a jihozápadní části území. Řeky a zemědělské plochy vstupující do samotného města tuto hranici stírají. Město tak má špatně vymezenou potřebnou hranici. Parky ve městě přestávají fungovat v sídlištích - kde došlo k popření principu ulice.

třetí rozměr

Obraz znázorňuje výškové uspořádání města. Společně s miskovitým charakterem plzeňské kotliny je dominantou katedrála sv. Bartoloměje a okraje charakteristické panelovými sídlišti z 2.pol.20.století. Územní plán nepromítá výškové dominanty Škody a teplárny - a obraz tak není kompletní a vypovídající.

CESTY SÍTĚ

Řeky a železniční síť jako přirozené bariéry v organismu města silně definují podobu dnešní Plzně. Plzně definované jako jádrové město a 5 předměstí - sídlišť, která se chovají jako samostatné entity a nejsou schopny kvalitně posilovat energii samotného jádra a tím celého města. Každé sídliště je vymezeno řekami a v jejichž ose se nachází hlavní tepna propojující sídliště s jádrem. Tato zátěž vytváří třetí bariéru města. Všechny sítě však mají potenciál stát se nositelkami vztahu sídlišť a jádra.

VÝCHODISKA

KONTEXT PLÁN

KRAJINNÝ RÁZ

Morfologie plzeňské kotliny je definována jako miska s náhorními plošinami, rozdělenými zážezy řek, které vymezují tvar a podobu jednotlivých sídlišť. Jedinou anomálií tohoto principu města je sídliště Roudná. Kromě znázorněných niv jednotlivých řek obraz znázorňuje exponované svahy. Odvodnění 70% kraje prochází skrz město; společně se „špuntovitým“ charakterem soutěsky Zábělá přináší vysoké riziko záplav.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Radiální princip města se promítá i do znázorněných veřejných prostranství. Právě poměr (1:3) veřejných a neveřejných prostranství je elementární faktor rozhodující o kvalitě města. (viz nefungující sídliště). Tato „kostra“ města musí vhodně propojovat jednotlivé své části, bez ohledu jakým prostředím prochází (viz rozdílné charaktery zástavby na diagramu). Veřejná prostranství a jejich kvalita (poměr, tvar, propojení) jsou obrazem města!

Jsem přesvědčen, ...

že Plzeň musí plně využít potenciálu řek

že Plzeň musí najít a zrealizovat celoměstský park

že Plzeň pomůže celku tím, že pomůže jádru

že Plzeň musí nabídnout celou škálu atraktivního bydlení

Jsem přesvědčen,

že odpovědí je údolí řeky Mže

První dva body budou definovány krajinnou osou podélně procházející údolím řeky Mže. Druhé dva body budou definovány městskou ose příčně překračující údolí řeky Mže. Plzeň je město pěti řek, lemujících pět charakterově odlišných městských částí, v jejichž ose se promítá pět radiál směřujících na věž katedrály. Aktivní industriální areály a zemědelská krajina dodnes sahá až k samotnému jádru města.

VÝCHODISKA

OBSAH

KRAJINNÁ OSA

MĚSTSKÁ OSA

vinice

rozvoj

severní předměstí

rezerva

zadní roudná

kulturní krajina

západní niva

ROUDNÁ

východní niva

bolevecké rybníky

hranice zastavitelnosti

východní tangenta

západní tangenta

hranice sídla

DIAGRAM ÚDOLÍ

MŽE

skvrňany škoda

transformace

historické jádro

transformace

pivo teplo

KRAJINNÁ OSA

kulturní krajina

západní niva

ROUDNÁ

východní niva

Údolí řeky rozděluje město na dvě entity, zároveň však přináší do města krajinu - s veškerým jejím rekreačním potenciálem pro všechny sousedící čtvrti a lokality.

bolevecké rybníky

MŽE

vinice

severní předměstí

rozvoj

rezerva

MĚSTSKÁ OSA

zadní roudná

Plzeň je rozdělena na dvě entity právě průběhem údolí řeky Mže. Jedinou spojnicí těchto částí je čtvrť Roudná. V současnosti je však Roudná převážně definována jako „místo, kudy se musí jen projet“.

ROUDNÁ

MŽE

skvrňany škoda

transformace

rozvoj

historické jádro

transformace

pivo teplo

Pro plnohodnotné propojení severního předměstí a historického jádra je nutné nově definovat podobu čtvrti Roudná. Městská osa propojuje historické jádro a přirozené těžiště severního předměstí U Gery s koncentrací programu (úřad ÚMO 1, nemocnice, ZŠ, SŠ, bazén, obchod, nemocnice, park, MHD, a další vybavenost)

DIAGONÁLY území

rezerva

Transformační oblasti v zázemí historického jádra společně s Roudnou se musí stát prioritou řešení města. Další rozvoj a využívání rezerv severního předměstí pouze posílí negativní vlivy na jádro města a tedy celého sídla (doprava, další vyprazdňování centrálních částí).

ROUDNÁ

transformace

Úprava tohoto prostoru a vzhledem k jeho centrální pozici rozměrům disponuje potenciálem obsloužit nejen přilehlé části města, ale i město jako celek.

transformace

Kdo ovládá střed, ovládá hru!

ÚDOLÍ ŘEKY MŽE

OSA KRAJINNÁ

"ŠPUNT" PR ZÁBĚLÁ

ÚZKÝ PROFIL NÁPLAVKY MĚSTEM

ZÁPLAVA

ÚŽINA ROUDENSKÝCH LOMŮ

ROZLIVOVÁ PLOCHA NIVY

ZVEDÁNÍ HLADINY POVODNĚ PŘED MĚSTEM

ÚPRAVA NÁPLAVKY VČETNĚ PROTIPOVODŇOVÉOCHRANY

INVESTICE ÚPRAVA OCHRANY MĚSTA A VÝCHODNÍ NIVY

INVESTICE DO PROTIPOVODŇOVÉOCHRANY

CHLUM

MIKULKA

Morfologie údolí řeky Mže se chová v době záplavy jako série misek postupně se vzestupně naplňující s přibývající vodou a minimálním odtokem. Špuntovitý charakter PR Zábělá postupně vyplňuje jednotlivá území proti proudu řeky. Z tohoto důvodu je nutné pevně chránit západní hranu Roudné a naopak zajistit volný odtok vody na její východní hraně. S tím souvisí nutné předpoklady investic do protipovodňových opatření, zvláště náplavky řeky Mže.

PR ZÁBĚLÁ

BOLEVECKÉ RYBNÍKY

ROUDENSKÉ LOMY

MIKULKA

VÝCHODNÍ NIVA VIKTORIA SPORTOVIŠTĚ

HRANICE ZASTAVITELNOSTI

VIKTORIA STADION

RONDEL

ROOSEVELTŮV MOST

MOST gen. PATTONA

NÁPLAVKA VÝSTAVIŠTĚ

LOCHOTÍNSKÝ PARK

KILOMETROVKA

ZOO

ZÁPADNÍ NIVA AMFITEÁTR

ZÁMEČEK

KŘIMICE - RADČICE

VŠICHNI SVATÍ

HRANICE SÍDLA

SYLVÁN

HORIZONT

Pobytové a relaxační zkvalitnění si bude žádat strategické rozhodování těchto investic v kontextu celého údolí.

OSA MĚSTSKÁ DOPRAVA ZÁPADNÍ TANGENTA

[!?] I / 20

LOCHOTÍNSKÁ

KARLOVARSKÁ

POD VŠEMI SVATÝMI NA HRÁDKU NA ROUDNÉ

LUČNÍ

ALEJ SVOBODY

VÝCHODNÍ TANGENTA

MIKULKA

SKLÁDANÝ ŘEZ NEMOCNICE VINICE VŠICHNI SVATÍ TEPLO

PIVO

KATEDRÁLA

Diagram dopravy znázorňuje vyhledání přirozených alternativ propojení, obnovení křížení dopravy společně s okružním systémem tangent. Každé jedno propojení je definováno jako přirozená součást veřejného prostoru (ulice!) a vymezení se extrémním pólům (dálnice - žádné automobily).

BOLEVECKÉ RYBNÍKY

PARK U BAZÉNU

ÚMO 1

FAKULTNÍ NEMOCNICE

LÉK. FAKULTA UK

LÉKAŘSKÁ FAKULTA

ROUDENSKÉ LOMY

KOLEJE UK

Každá diskuse o Plzni se do 10 minut stočí k dopravě).

SEV. PŘEDMĚSTÍ ZDRAVOTNÍ AKROPOLE

KOLEJE

VŠICHNI SVATÍ

RONDEL

ROUDNÁ STADION KNIHOVNA

SADY 5. KVĚTNA TOMIO NÁPLAVKA

DIVADLO

VIKTORIA STADION

RADNICE

GALERIE KATEDRÁLA

SYNAGOGA

HIST. JÁDRO DIVADLO MUZEUM

PARKOVÝ OKRUH

RONDEL

Radiála I/20 (Lidická - Kalikova) dálničního charakteru estakády projekt nahrazuje 21. ulicí. Skládaný řez schématicky znázorňuje průběh městské osy v morfologii terénu a rozdílnost severního svahu vzhledem k náhorní plošině historického jádra.

Zásadně je zpochybněno propojení Luční - Rychtářka. Forma východní tangenty a propojení s alejí Svobody přenáší zátěž severní předměstí - Praha. ÚDOLÍ ŘEKY MŽE

[1] od skvrňan

vš koleje [2]

[3] z kotíkovské ulice

vš koleje [4]

[5] teplárna z mikulky

obraz údolí

Fotografie 1 a 2 charakterizují západní nivu údolí. Foto 3 demonstruje osu původní historické cesty na katedrálu (Kotíkovská), foto 4 pohled od lékářské fakulty UK dokazuje viditelnost katedrály i z odlišných pozic. Fotografie 5 znázorňuje výškovou dominantu teplárny a pivovarské věže vzhledem k východní nivě, foto 6 poté roudenské lomy.

roudenské lomy [6]

4 5 6

[1] pohled z věže katedrály

[2] náplavka, sady 5. května

[3] rooseveltův most

obraz roudné

Fotografie 1 znázorňuje výhled z věže katedrály směrem do údolí řeky Mže (výška kamery nad terénem 66m). Fotografie 2 a 3 zobrazují spící potenciál Roudné, potažmo města - náplavku řeky Mže a její tečování s Tyršovou ulicí sady 5.května.

ÚDOLÍ ŘEKY MŽE

výhled z věže katedrály

výhled od všech svatých

sklonitost svahů

zdroj: ags.cuzk.cz 26

morfologie údolí

zákres hran údolí

Digitální model svažitosti terénu potvrzuje rozdílný charakter severní svahů vůči jižním. Model výhledu z věže katedrály a tedy i její viditelnosti v území byl nastaven 85m nad terénem. Ověření ze severní hrany údolí demostruje výhledové i pohledové pozice této oblasti (20m nad terénem - vyhlídková věž). Detailní terénní průzkum a průzkum map digitálních podkladů dal vzniknout zákresu hran údolí řeky Mže a případných pozic výhledu a orientace v území. Plzeň (narozdíl např. od Prahy) obsazuje své svahy zástavbou. ÚDOLÍ ŘEKY MŽE

OBSAH

vinice

rozvoj

severní předměstí

rezerva

zadní roudná

kulturní krajina

západní niva

ROUDNÁ

východní niva

bolevecké rybníky

hranice zastavitelnosti

východní tangenta

západní tangenta

hranice sídla

koncept diagram

HLEDIŠTĚ

JEVIŠTĚ

MŽE

HLEDIŠTĚ skvrňany škoda

transformace

historické jádro

transformace

pivo teplo

koncept odůvodnění

aby herci hráli, musí mít kvalitní hru aby herci hráli, musí mít kvalitní jeviště aby herci hráli, musí vědět, že diváci přijdou

aby diváci přišli, musí se mít kam posadit aby diváci přišli, musí dobře vidět na scénu aby diváci přišli, musí zhlédnout kvalitní hru aby představení proběhlo, musí přijít herci i diváci

jevištěm budiž park hledištěm budiž město

koncept

OBSAH

VINICE LOCHOTÍN SYLVÁN

AMFITEÁTR

LOCHOTÍNSKÝ PARK

ZÁMEČEK

VINICKÉ TERASY

ZOO

ZÁPADNÍ NIVA

NOVÁ R

MĚSTSKÝ PARK

kalikovský mlýn

výstaviště

PŘEDNÍ SKVRŇANY

JÍZDEC JÍKALKA

U ŠKODY

ŠKODA

návrh lokality

Návrh bere za své vymezení charakterových lokalit nejen pro městské ale i pro krajinné části. Scénář se zakládá na jasném vymezení a pojmenování již existujících, ale i nově navržených lokalit. Každá lokalita se svými prostorovými vazbami si tak nachází svoji identitu. Postupný rozvoj a naplnění těchto lokalit nabízí scénář udržitelný.

TYLOVA

mikulka ČERVENÝ VRCH MIKULKA

roudenské lomy

LÉKAŘSKÁ FAKULTA

FAKULTNÍ NEMOCNICE

u pramenů POD ZÁHORSKEM VÝCHODNÍ NIVA

všichni svatí

POD VŠEMI SVATÝMI JATEČNÍ

ROUDNÁ

AGRO.HUB rondel ROUDNÁ

TEPLÁRNA

SPORT.HUB

NÁPLAVKA

CKÁ

RYCHTÁŘKA PIVOVAR ŠTRUNCOVY SADY HISTORICKÉ JÁDRO

U ZVONU

návrh

návrh krajina - město Návrh si klade za cíl vymezení krajiny (prázdné) a města (plné) a nalezení kontrastu mezi prázdným a plným jasně definovanou hranicí města. Oba tyto póly pak návrh smysluplně vyplňuje. Krajinu (krajinnou osu) vymezuje pro městský park, rekreaci, sport a zemědělství - viz dále. Město (městskou osu) komponuje jako vztah veřejného a neveřejného 36

prostoru. Prostorové vazby a veřejná prostranství (náměstí, ulice, parky) vytvářející obraz města.

nรกvrh

AMFITEÁTR

LOCHOTÍNSKÝ PARK

ZOO

pá p

ZÁPADNÍ NIVA

MĚSTSKÝ PARK

kalikovský mlýn

krajinná osa charakter Jasné vymezení města umožňuje plnohodnotné a rozdílné užití krajiny jak v extravilánu, tak v intravilánu obce. Celá síť krajinných prvků (na krajinné ose údolí) je provázána.

výstaviště

roudenské lomy

mikulka ČERVENÝ VRCH

u pramenů VÝCHODNÍ NIVA

ásový park

všichni svatí

AGRO.HUB rondel

SPORT.HUB

NÁPLAVKA

ŠTRUNCOVY SADY

sadový okruh

sadový okruh městský park lokální park sportovní areál ZOO, amfiteátr zemědělství louka chatová kolonie návrh

západní niva

PŘÍMĚSTSKÝ PARK

MĚSTSKÝ PARK KULTURNÍ KRAJINA NÁPLAVKA

charakter nivy

Řeka Mže se nachází v ose západní nivy; s jejím přibližováním k městu se celé území začíná geometrizovat. Změna charakteru je čitelná v lokalitě Zámečku a následně v místě Kalikovského mlýna - vstupu do města. Celé údolí západní nivy je charakteristické zřetelným přiblížením zástavby čtvrtí až k její hraně. Chybějící hrana v oblasti Roudné je projektem řešen jako 21.ulice a dotváří tak obraz celého údolí.

kulturní krajina Kulturní krajina kombinuje zemědělskou výrobu ve městě a rekreační potenciál tohoto území. Projekt hledá nové možnosti propojení cest začínajících v městě a pokračujících do volné krajiny směrem na západ. Síť je doplněna o nové lávky přes řeku a zpřístupnění jednotlivých částí krajiny dosud odděleným čtvrtím.

příměstský park Příměstský park je naplněn celoměstskými a regionálním institucemi: ZOO, amfiteátr; doplněný lochotínským parkem, bývalým výstavištěm, Kalikovským mlýnem apod. Řeka, silnice a alej Kilometrovka vymezují již ubývající zemědělské plochy a chatové kolonie. Údolí přibližuje element vody napojením vodních ploch ZOO na řeku Mži a pokračováním do městského parku.

městský park Zřetelně vymezený městský park alejí Kilometrovka a 21.ulicí dává parku jeho čitelnost a uchopitelnost. Směr geometrie odkazuje na výletní dědictví Lochotínského parku a věž katedrály. Plocha parku je členěna sekundárními alejemi spojujícími instituce jako ZOO a amfiteátr s městem, do něhož přirozeně pokračují. Do parku se promítá vodní element navazující na ZOO. Toto základní plátno parku představuje prostor pro skládání dalších vrstev: landscape a landart architektury doplněné drobnou architekturou a rekreačními a sportovními požadavky města a jeho obyvatel.

návrh

náplavka 5.květen

náplavka řeky mže

Zpracování náplavky je rozhodující pro kontakt Roudné a historického jádra a provázání západní a východní nivy. Náplavka se stává nositelkou krajinné osy v městském prostředí. Profil náplavky je dimenzován jako potřebná protipovodňová ochrana v kombinaci s mobilními stěnami, která odolá povodni z roku 2002+1m. Severní hrana náplavky je navržena jako pobytový svah s jižní orientací a výhledem na historické jádro Plzně. Akcent venkovního amfiteátru v bezprostřední blízkosti Rooseveltova mostu vybízí město

k umístění celoměstské instituce v přilehlé budově. Vizualizace prozrazuje bezprostřední kontakt s Tyršovou ulicí v sadech 5. května. Profil této ulice je změněn v kontextu vytvoření celoměstské třídy, která právě v tomto bodě přichází do kontaktu s náplavkou řeky Mže.

krajinná síť

Návrh území navazuje na potenciál řek v bezprostředním zázemí historického jádra a tento potenciál posiluje jeho provázáním a rozšířením.

Síla náplavky spočívá v podélném pohybu řeky a možnosti provázání s dalšími čtvrtěmi a nakonec volnou krajinou.

Jednotlivé lokality dorůstají až k liniovým parkům a náplavkám a tím je vymezují a posilují. Liniové parky představují v příčném směru zatraktivnění přilehlých lokalit, jež zároveň vymezuje, a provázání s dalšími lokálními parky. V podélném směru symbolicky spojuje významné kameny města (divadlo - amfiteátr).

NÁVRH

východní niva

PŘÍMĚSTSKÝ PARK

AGRO.HUB

A SPORT.HUB NÁPLAVKA

charakter nivy

Řeka Mže se ve východní nivě stává tečnou. Oproti západní; východní niva absentuje geometrizací. Převážně zemědělský charakter je doplněn množstvím zahrádkářských kolonií a chat obsazujících přilehlé svahy. Tradice Plzně umisťovat sportovní areály a objekty do blízkosti řek se nejvíce projevuje na soutoku řeky Mže a Radbuzy („prameniště“ Berounky). Zemědělské a sportovní principy návrh prohlubuje.

sport.hub

Tradice Plzně umisťovat sportovní areály a objekty v blízkosti řek je posílen rozšířením a diverzifikací venkovních sportovních ploch. Urbánní struktura města je připravena pro možnost umístění kryté sportovní haly a lázní. Dostupnost oblasti je posílena změnou vedení tramvajové tratě. Celý sport.hub je napojen na krátké i dálkové běžecké a cyklistické tratě.

agro.hub

Strategický plán deklaruje ochranu dědictví zemědělství v samotném jádru města a podporu „agroturistiky“. Projekt nabízí naplnění tohoto cíle vymezením agro.hub - vzdělávacího centra s krytým zázemím, skleníky a zemědělskou plochou.

příměstský park Východní niva a rozsáhlá pole jsou dělena a zpřístupněna stezkami. Dělení zpřístupňuje jinak špatně průchozí oblast, přináší hodnotu protierozního opatření a změnu měřítka pro chodce. Návrh zpřístupňuje Roudenské lomy, které v kombinaci s pivovarskými studnami nabízejí nový cíl pro obyvatele Plzně.

návrh

VINICE LOCHOTÍN SYLVÁN

ZÁMEČEK

VINICKÉ TERASY

PŘEDNÍ SKVRŇANY

JÍZDEC JÍKALKA

U ŠKODY

TYLOVA

ŠKODA

městská osa regulace Jasné vymezení veřejného a neveřejného prostoru umožňuje plnohodnotné užití veřejných prostranství. K vymezení sítě veřejných prostranství jsou užity regulace uliční (!) čáry. Síť veřejných prostranství je založena na základních požadavcích vymezených konceptem a deklarovanými cíli. Návrh je založen na jednoduché mřížce „urbánních bloků“, ve které vyniknou původní 46

historické cesty, výhledové a průhledové osy a hierchie veřejných prostorů (viz dále). Dimenze jednotlivých urbáních bloků počítá s rozdílným typem zástavby (od nízkopodlažní, po výškové). Rozhodující však je dodržení regulačních čar, které definují charakter lokalit a jednotlivých ulic. Areálové komplexy (nemocnice, fakulta) návrh zapojuje do organismu města.

MIKULKA

LÉKAŘSKÁ FAKULTA

FAKULTNÍ NEMOCNICE

POD ZÁHORSKEM

JATEČNÍ POD VŠEMI SVATÝMI

NOVÁ ROUDNÁ

ROUDNÁ

TEPLÁRNA

CKÁ

RYCHTÁŘKA PIVOVAR

HISTORICKÉ JÁDRO

U ZVONU

UZAVŘENÁ

OTEVŘENÁ

VOLNÁ návrh

uliční síť principy

osy na katedrálu

Nejvýraznější a nejvýznamější urbanistický princip Plzně je založen na dlouhých rovných přístupových cestách směřující na věž katedrály. Tento princip se primárně propisuje do západního vymezení Roudné a navazuje tak na Kotíkovskou ulici.

historické cesty

Dělení urbánních bloků pravidelnou mřížkou a regulace uličních čar vymezuje a potvrzuje historické cesty.

osy ostatních dominant

Karlovarská ulice (jako pokračovatelka Klatovské třídy) se láme v jádru Roudné tento zlom je doplněn výškovou dominantou. Uliční síť využívá jak současných dominant (pivovarský věž, kostel Všech svatých), tak nově navržených dominant a vyhlídkových věží (soutok řek, Všichni svatí).

terénní zlomy

Definované hrany v kapitole D_koncept tohoto projektuje je potvrzen obsazením hran výstavbou a jejich posílením.

návrh

MĚSTSKÝ PARK

NOVÁ ROUDNÁ

ROUDNÁ

Bolevecká

Parkový pás

Karlovarská

MĚSTSKÝ PARK

Lochotínská

21. Ulice

Kilmetrovka

Vyhlídka

Otýlie Beníškové

Rondel

Karlovarská

Lochotínská

21.Ulice

Kilometrovka

řezy územím

NOVÁ ROUDNÁ

TVAROVÁNÍ SÍDLA

Vztah park - město - park je potvrzen kompozicí tvaru čtvrti. Západní hrana čtvrti (21. ulice) je pevná; východní měkká z důvodu zabránění povodně, a případně snadnému odtoku vody.

ROUDNÁ

Agro.Hub

Parkový pás

Bělohorská

Všichni Svatí

Na Roudné

Pod Všemi svatými

Model znázorňuje 5ti násobné převýšení

POD VŠEMI SVATÝMI

VZTAH JEVIŠTĚ A HLEDIŠTĚ

Definované hrany v kapitole D_koncept tohoto projektuje je potvrzen obsazením hran výstavbou a jejich posílením - při zajístění viditelnosti dům - park. Kompozice lokality Pod Záhorskem vychází z morfologie terénu. Model znázorňuje 5ti násobné převýšení 1

POD ZÁHORSKEM

Na Hrádku

Koleje UK

Pod Záhorskem

LÉKAŘSKÁ FAKULTA

návrh

řezy územím

Vztah Roudné a historického jádra je porovnán také výškovými dominantami. Věž Rondel se stává orientačním bodem nejen v kontextu Roudné, ale celého města. Zásadní princip nepřekročení absolutní ani relativní výšky věže katedrály sv. Bartoloměje je dodržen.

VZTAH DOMINANT

Model znázorňuje 5ti násobné převýšení.

415 m.n.m

398 m.n.m 389 m.n.m

375 m.n.m

313 m.n.m

310 m.n.m

HISTORICKÉ JÁDRO

RYCHTÁŘKA

NÁPLAVKA

Rondel

Lochotínská

Mže

Tyršova

Sady 5. května

Solní

Svatý Bartoloměj

Náměstí republiky

304 m.n.m

ROUDNÁ

415 m.n.m

398 m.n.m 389 m.n.m

375 m.n.m 366 m.n.m

61m

108m

98m

313 m.n.m 310 m.n.m 305 m.n.m

Katedrála sv. Bartoloměje

Rondel

K ZOO

NOVÁ ROUDNÁ

21.Ulice

BCB centrum

Pod Záhorsk

Roudná

parkový pás

Náměstí republiky

Kleisslova

Anglické nábřeží

Lochotínský pavilonek

304 m.n.m

LOCHOTÍNSKÝ PARK

návrh

uliční síť OVĚŘENÍ [ ] [ ] [ ]

[

]

[ ]

]

[ ]

[

[ ]

VEŘEJNÉ NEVEŘEJNÉ

Inverzní obraz demostruje poměr veřejného (ulice, náměstí a park) a neveřejného. Právě tento poměr definuje potřebnou množství lidí a s nimi spojených interakcí ve městě. Jasné vymezení bez nedefinovaných prostranství umožňuje čtvrť kvalitní a bezpečnou. Hranice města i hranice lokalit jsou vymezeny nejen hranicí sídla a hranicí zastavitelnosti, ale i akcentací pečlivě vybraných vstupů do města - lokality.

10 12min

docházkové vzdálenosti

Digram znázorňuje pěší dostupnost (v minutách) navržené sítě k nově umístěným zastávkám: Rondel, sady 5.května. Právě zastávka Rondel dovoluje docházku 6 minut do městského parku či náplavky. Logická návaznost ulic a jejich propojení do sítě novými pěšími trasami umožňuje vytvoření kvalitní a dobře dostupné čtvrti.

návrh

OBSAH

řešení situace

ověření návrhu

Projekt ověřuje návrh a stabilitu uliční sítě a potvrzuje zamýšlený charakter lokalit.

řešení

21.ulice městský park hranice města

Pevná hrana definovaná 21.ulicí vytváří čitelný vztah města a krajiny.

21.ulice se tak stává nositelkou městské osy v krajinném prostředí.

Husté město a volná plocha parku vytvářejí tolik chybějící kontrast v údolí řeky Mže.

Městský park vymezený 21.ulicí a kilometrovkou dokáže sehrát roli celoměstského parku. Toto čitelné vymezení otevírá cestu ke skládání dalších vrstev tohoto parku (landscape, landart, drobná architektura, rekreační a sportovní vyžití).

21.ulice nabízí dopravní alternativu k I/20 začleněním roudenské tangenty do organismu města. Profil ulice umožňuje protipovodňovou ochranu lokality Nová Roudná. Projekt ospravedlňuje počáteční finanční náročnost do protipovodňového valu zjevnými klady pro celou čtvrť - potažmo město.

Právě tento kontakt krajiny a města nabízí atraktivní lokalitu a tedy zatraktivnění celého města nejen svým obyvatelům.

řešení

21.ulice mÄ&#x203A;stskĂ˝ park

řešení

nĂĄplavka rooseveltĹŻv most

řez 21. ulice

2002 + 1m

řez náplavka

2002 + 1m

21. ulice je navržena jako kombinace dopravního řešení, řešení hranice města a krajiny; města a parku; a jako protipovodňová ochrana lokality Nová Roudná. Tento projekt se snaží obhájit investiční, organizační a strategickou náročnost takovéto nové osy s důrazem na přínos nejenom samotné čtvrti Roudná, ale i celého města a regionu.

Úprava profilu sadů 5. května, zklidnění dopravy, návrh ramene tramvajové linky a prostupnost v ose náměstí Republiky - náplavka umožní zkvalitnění lokality Rychtářka. Tento krok přinese oživení i k samotné náplavce - potažmo Roudné. Společně s realizací náplavky a jejich vzájemnému kontaktu přináší změny profilu žádané zkvalitnění pobytových vlastností v bezprostředním okolí historického jádra města. řešení

principy veřejné

[1] 12m ]

]

[2] 15M

[3] 18M

[4] lochotínská

[5] 5. května

[6] 21. ulice

[7] pásový park

[8] rondel

]

principy neveřejné

kompaktní blok Hustá síť ulic vytváří bloky s kompaktní zástavbou. Jemnější parcelace přináší členitost individuální zástavby („rodinný dům se zahradou“), a také dostatečného množství obyvatel a interakcí pro vznik živé a bezpečné lokality. Bloky jsou směrem k hlavním ulicím uzavřeny výraznějšími hmotami s možností využití parteru. Sdílené vnitrobloky doplněné sekundární prostupností lokality přináší novou kvalitu lokalit.

flexibilní blok Větší urbání bloky a parcelace umožňuje flexibilní obměnu jednotlivých domů a jejich adaptaci požadavkům lokality. Pevná hrana vymezuje uliční prostor, měkká hrana do vnitrobloku umožňuje rozdílné způsoby využití jednotlivých parcel. Sdílené vnitrobloky doplněné sekundární prostupností lokality přináší novou kvalitu lokalit.

hybridní blok Kompozice návrhu Roudné je založena na potvrzení výškových dominant. Hybridní blok kombinuje blok 19. století a soliterní výstavbu 20.století. Vymezuje uliční síť a dovoluje uspořádání výškové dominanty.

řešení

zdroje

citovaná literatura

Akademe věd, ČR. Historický atlas města Plzně, Praha 2009 KOUCKÝ, Roman. Plzeň město (pětixproti)kladů. Zlatý řez n.38 KOUCKÝ, Roman. elementární.urbanismus 2.0. Zlatý řez, 2006 ÚKRMP. Územní plán Plzeň., 2015 ÚKRMP. Program rozvoje města Plzně, 2013

web

ukr.plzen.cz iprpraha.cz sitmp.cz opendata.plzen.eu plzen.eu gis.plzen.eu/sprava mapy.plzen.eu plzensky-kraj.cz geoportal.plzensky-kraj.cz http://ags.cuzk.cz/dmr/ mmr.cz google.earth.com

Jsem přesvědčen, že správné definování náplavky řeky Mže a 21.ulice se všemi jejich příčinami a důsledky je zásadním rozhodnutím města Plzně v 21.století.

leden 2017