CZ
CARLSBAD REPORT
Rozhovor
světová galerie zabývající se experimentální hudbou), vyšla publikace, shrnující všechny základní pokusy tohoto typu nazvaná Broken Music, s mojí obálkou a s vloženou malou deskou s nahrávkou mé kompozice. Když po roce 2000 dávali světoví muzikologové dohromady tisíc nejvýznamnějších hudebních skladeb 20. století, zařadili tam i moji Broken Music. Přiznávám, že mě to překvapilo i potěšilo. Stát vedle Janáčka, Martinů, Husy a podobných jmen je zvláštní pocit, zvláště s destruovanou hudbou. Půl století jste prožil v komunistickém režimu. Byl jste přibližně třistakrát zadržen a vězněn. Nevyhnulo se Vám ani odsouzení. Jak se na Vaší duši takováto zkušenost podepsala? Nosím v srdci málo zášti. Jsem přesvědčen, že mám dost nadání, abych mohl být i za komunismu národním umělcem, ale já jsem si svoji cestu vybral a proto si nestěžuji na to, co se mi dělo, i když to bylo velmi nepříjemné.
Přestože se v době komunismu intelektuálům špatně dýchalo a oči jim slzely v důsledku štiplavého čpavku tolik symbolického pro nebezpečnost tehdejšího režimu, tyto okolnosti daly vzniknout zajímavým kulturním počinům. Vaše „účinkování“ na tehdejší scéně protkané fosforeskujícími nitkami recese je výstižným příkladem toho, že i v tak bezvýchodné situaci je člověk schopen zachovat si smysl pro humor. Vy jste se navzdory tuposti tehdejšího státního zřízení dokázal velmi uvolněně bavit. Byla to jedna z možností anebo nezbytnost pro zachování mentálního zdraví v tehdejší atmosféře? Neuvažoval jsem o svých činnostech jako o „nezbytnosti o zachování mentálního zdraví“. Dělal jsem to, co jsem považoval za důležité a užitečné. A to, že jsem s tím narážel, jsem vnímal jako potvrzení této užitečnosti. Z Vašich postojů je zřetelné, že Vás ani současné dění na politické scéně nene-
KDO JE MILAN KNÍŽÁK (* 19. 4. 1940) Prof. Milan Knížák, Dr.A je významný český výtvarník, sochař, hudebník, performer, básník, vysokoškolský pedagog, sběratel loutek a věčný veřejný buřič. Patří do avantgardní mezinárodní skupiny Fluxus. Je zakladatelem Broken Music – hudby snímané z destruovaných a preparovaných gramodesek. Zabývá se též módou a architekturou. V zahraniční odborné literatuře bývá označován jako centrální postava českého designu. Od roku 1990 byl rektorem a profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde nepřetržitě vede ateliér Intermediální tvorby. Na přelomu milénia byl dvanáct let ředitelem Národní galerie v Praze, kterou stabilizoval, podstatně obohatil její sbírky a zavedl nový způsob instalace uměleckých děl, kterým se inspiruje řada zahraničních muzeí. Uspořádal více než sto samostatných výstav a zúčastnil se stovek společných výstav v různých zemích. Publikuje teoretické texty, eseje a glosy. Vydal několik básnických sbírek v češtině a angličtině, ale také desítky knih a katalogů a několik hudebních nosičů. Od roku 1966 byl evidován jako nepřítel státu. V komunistickém režimu byl přibližně třistakrát zadržen, perlustrován a vězněn. Několikrát byl odsouzen. Od roku 2013 je rektorem Art & Design Institutu, 1. soukromé vysoké školy uměleckého výtvarného zaměření v České republice. V současné době v Praze provozuje prodejní galerii zaměřenou především na design. Svět se mi líbí čím dál míň Snad je to stářím snad je to tím Že málo z nás se opravdu stydí Za život svůj za život lidí Všichni jen řvou a ticho chybí To ticho zázračné to ticho rybí Milan Knížák / Žiju život vstoje, 2004 -2005
30
CARLSBAD REPORT
chává klidným. Kam podle Vás kráčí naše země? Na otázku, kam kráčí naše země, by se mohla napsat kniha anebo jen mávnout rukou. Češi mají krátkou paměť. Mně na komunistické totalitě nevadilo, že nejsou banány nebo toaletní papír, že nemůžeme jezdit do ciziny, ale že komunisté brali lidem důstojnost a nutili je přijmout nízkost a plebejskost. „Přítomnost mě děsí. Všude jsou běsi.“ – napsal jste ve své básni. Co momentálně znepokojuje Vaši mysl? Moje mysl znepokojuje množství lidské malosti, která se zdá být nevyčerpatelná. Současná česká společnost jako by trpěla chronickou nemocí, mezi jejíž symptomy patří podlost, bezpáteřnost a ztráta historické paměti. Dá se podle Vás takováto národní slabost léčit? Dříve jsem si myslel, že se bezpáteřnost a podlost dají léčit nabídkou svobody a ušlechtilosti, že jsou jen akcentovány komunistickým režimem a až ten režim skončí, vymizí. Ale nestalo se tak. Prezidenta jste nevolil. Poslal jste tím jasný vzkaz, že Vás ani jeden z kandidátů neoslovil. Řekněte, koho byste si dokázal představit v roli prezidenta jako důstojného reprezentanta naší země? Připadalo mi, že po silném a jasně profilovaném Klausovi by měla přijít dáma, a tak jsem lobboval pro Němcovou. ODS byla však tak hloupá, že postavila Přemysla Sobotku, kterého mám docela rád, ale který je obecně nevolitelný. Není tajemstvím, že sympatizujete s bývalým prezidentem Václavem Klausem. Pojí vás dokonce osobní přátelství. Oba jste názorově vyhraněné osobnosti. Nelze tedy předpokládat, že jste ve všem naladěni na stejnou notu. Spíše než vzájemné přitakávání bych očekávala podnětnou diskusi s občasným názorovým střetem. V jakém duchu se nesou Vaše rozhovory? Myslím, že ve vyhraněných názorech a v hysterické reakci veřejnosti na ně, jsme si hodně podobní a tak jsme si nějak zbyli. I když každý v jiné oblasti, oba