Začal to pan Karel Krohn...

ZACAL TO PAN KAREL KROHN …

Minulost a současnost sborů dobrovolných hasičů na území Přemyslovských středních Čech

ZACAL TO PAN KAREL KROHN …

150 let českého dobrovolného hasičstva Libor Šulc Pavel Vychodil

editor fotografie

Vydavatel Přemyslovské střední Čechy o. p. s.

Libor Šulc © 2013 Pavel Vychodil © 2013 Sazba a grafická úprava Ivo Horňák Tisk Tiskárna Kočka Slaný, 2013

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Foto na titulu: Velvary, Nelahozeves, Zlonice Foto na zadní straně: Sv. Florián, patron všech hasičů Foto na straně 1: Karel Krohn

3

Hasiči v replikách historických uniforem (foto archiv SDH Velvary)

4

Úvod „Než sotva že znamenalo královské město Velvary prospěch plynoucí z nových práv a výsad, strženo bylo téhož roku zhoubným požárem téměř až na kraj záhuby. Neštěstí tomu chtělo, že spolu s majetkem mnohých měšťanů stráveny byly plamenem i listové výsadní, kteří propůjčeni byli městu od předešlých králův Karla IV., Zikmunda, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Nezbývalo nic jiného než znova vypraviti se ke králi a žádat za obnovu bývalých pohořelých listův a potvrzení práv v nich obsažených.“ Tak je psáno v Pamětech královského města Velvary, sestavených Františkem Vackem, kaplanem na Smíchově, a vydaných v Praze L. P. 1884, a podobné záznamy najdete v kronikách skoro všech měst.

současné práce. Nestačilo by nám ani sto stránek, abychom ukázali, co všechno sbory dobrovolných hasičů pro své obce znamenají.

Pan Karel Krohn, zakladatel nejstaršího českého dobrovolného hasičského sboru, by měl z toho určitě radost.

Jaroslav Huk předseda správní rady Přemyslovské střední Čechy o. p. s.

Požáry byly ve středověku pro lidi skoro stejnou pohromou jako epidemie moru a válečná tažení a obvykle při nich město lehlo celé popelem, protože kromě několika měšťanských kamenných domů bylo všechno ze dřeva a obrana proti rychle postupujícím plamenům nebyla takřka žádná.

Jak města rostla, přibývalo kamene a cihel, ale požáry nepřestaly být hrozbou. Bylo víc lidí, víc majetku, který mohl shořet, a proti tomu jenom pár věder z obecní studny. Ochrana proti ohni byla stále neorganizovaná a ještě v polovině 19. století platil starý požární řád pro Čechy vydaný Josefem II. v roce 1785. Teprve po polovině 19. století se začaly formovat hasičské sbory, vycvičené, vybavené technikou a organizovaně čelící požáru. První profesionální sbor v českých zemích vznikl v roce 1853 v Praze a první dobrovolný v roce 1864 ve Velvarech. A právě připomenutí 150 let od jeho založení bylo prvním podnětem ke vzniku této knížky.

Po velvarském sboru vznikaly po českých zemích desítky dalších a jejich smysl nespočíval zdaleka jen v ochraně proti ohni. V mnoha obcích a městech byly oporou rozvíjejícího se českého živlu a organizátory společenského a kulturního života.

Sbory dobrovolných hasičů přečkaly všechny války i změny režimů a v posledních dvaceti letech naplňují v plném rozsahu roli, kterou měly v době svého vzniku. A tak se na následujících stránkách nesetkáte jen s historií dobrovolných hasičských sborů působících na území Přemyslovských středních Čech, ale také s jejich současnou činností ve prospěch obcí a jejich obyvatel.

Poděkování patří všem starostům a velitelům sborů, kteří při sepisování této publikace spolupracovali a poskytli nám dokumenty ze své historie i fotografie a záznamy ze své

3

Sv. Florián – patron hasičů, Velvary

4

150 let českého dobrovolného hasičstva První sbor dobrovolných hasičů v českých zemích byl založen ve Velvarech a dobrý příklad se šířil rychle po celé zemi. Do konce 19. století vzniklo mnoho desítek sborů a mnohé z nich fungují nepřetržitě až do současnosti.

Výročí velvarského sboru bylo podnětem pro obecně prospěšnou společnost Přemyslovské střední Čechy, do jejíž území město Velvary patří, aby se ve spolupráci s dobrovolnými sbory hasičů pokusilo připomenout bohatou historii a neméně pestrou činnost SDH v oblasti, kde působí. Nepodařilo se přesně zjistit, kolik hasičských dobrovolných sborů zde žije a pracuje, z přibližně dvaceti oslovených hasičských sborů zaslalo texty a fotografie ze svých archivů čtrnáct. Tak vznikla knížka, která ukazuje střípky ze záslužné práce členů dobrovolných hasičských sborů obcí na území o.p.s. Přemyslovské střední Čechy.

Knížka, která je malým příspěvkem velkých oslav 150 let českého dobrovolného hasičstva v roce 2014.

5

Přehled dosud aktivních Sborů dobrovolných hasičů uvedených v publikaci dle data založení: Velvary (1864), Zlonice (1879), Roztoky (1881), Veltrusy (1881), Klobuky (1884), Zákolany (1885), Libčice nad Vltavou (1890), Horoměřice (1898), Plchov (1899), Kozinec (1900), Nelahozeves (1909), Kutrovice (1937) a Chržín (2012).

Dále byly osloveny obce, kde sbory již zanikly: Řisuty (sbor založen v roce 1887), Zvoleněves (zal. 1889), Třebusice (zal.

1901), Malíkovice (zal. 1913) a Slatina (rok založení nezjištěn), z nichž Třebusičtí o svém sboru příspěvek zaslali a je také do této publikace zařazen.

Libor Šulc

Hasičská zbrojnice a současná technika

6

Sbor dobrovolných hasičů Velvary Nejstarší český dobrovolný hasičský sbor (založen1864) Sbor dobrovolných hasičů Velvary byl založen 22. května roku 1864 jako nejstarší český dobrovolný hasičský sbor.

Stalo se tak na památné valné hromadě sboru, která se sešla v hostinci Sladovna. Zakladatelem sboru byl Karel Krohn, známý velvarský obchodník, později zastupitel, radní i starosta královského města. Dne 14. února roku 2013 uplynulo 100 let od jeho úmrtí.

V době založení čítal sbor 51 členů, z toho 47 bylo činných, tři čestní a jeden lékař. Z činných členů byly utvořeny čtyři odbory: lezci, bourači, čerpači vody a stráž bezpečnosti.

Každý odbor měl tzv. staršího, lezci pak svého nadlezce. Prvním velitelem sboru byl zvolen Jan Papeš, náměstkem Karel Stiebitz, předsedou Josef Bílý a zapisovatelem a pokladníkem Karel Krohn. Založení velvarského sboru bylo příkladem pro řadu dalších měst, které postupně zakládaly své hasičské sbory.

Významným pro sbor byl např. rok 1868, kdy sbor zakoupil první károvou stříkačku za 400 zlatých a objednal spolkový prapor za 450 zlatých, který byl vysvěcen v srpnu téhož roku.

Tento prapor byl nedávno renovován a je uložen v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi. Roku 1874 byl na praporu vyměněn obraz sv. Floriána, původní byl uložen do městského muzea.

Sbory se také sdružovaly do žup, např. v roce 1886 se velvarský sbor spojil do Povltavské župy spolu se sbory z Černuce, Hobšovic, Zvoleněvsi a Kralup nad Vltavou. Sbor zasáhly i dvě světové války, kdy bylo služeb sboru zejména zapotřebí. Známá byla např. „hasičská samaritánská služba“.

Po druhé světové válce se začíná sbor věnovat své normální činnosti. V roce 1946 byl schválen návrh na pořízení nového spolkového praporu, který byl slavnostně „rozvinut“ v červenci roku 1947. Prapor je dodnes umístěn v současné hasičské zbrojnici. V roce 1953 po dlouhých průtazích byla zahájena stavba hasičského domu na místě stodol za Pražskou bránou. Po svépomocné výstavbě bylo dílo slavnostně předáno v červnu roku 1954 při příležitosti 90letého výročí trvání sboru. Dnešní hasičská zbrojnice byla od té doby několikráte rozšiřována a opravována. V letech 1973–1974 byly postaveny dvě nové garáže, v letech 1982–1984 přistavěna budova pro výkon služby, která prošla modernizací v letech 2009 a 2010.

Mezitím v letech 1998–2001 přibyl ve dvoře objekt pomocných garáží a sklad. Současná budova hasičské zbrojnice patří mezi nejmodernější v rámci celého regionu.

7

Kárová stříkačka z roku 1868

Velvarský hasičský sbor prošel řadou reorganizací i v rámci politických zřízení, kdy byl zařazen do tzv. Národní fronty. V době socialismu se měnily názvy několikrát, např.

Místní jednota Československého hasičstva ve Velvarech, Československý svaz požární ochrany, místní jednota Velvary, později Svaz požární ochrany až po současné Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, kde je základní organizační jednotkou opět Sbor dobrovolných hasičů.

Sbor obdržel za svou práci řadu ocenění. Nejstarším je patrně bronzová medaile, které se dostalo sboru dobrovolných hasičů v roce 1891 za vystavené předměty na Zemské jubilejní výstavě v Praze. Sbor vlastní Čestný prapor Československého svazu požární ochrany z roku 1964, Čestný prapor Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska z roku 1994, medaili Za zásluhy z roku 1979, řadu čestných uznání a řadu ocenění jednotlivců. Město Velvary obdrželo za hasiče v roce 2000 Čestnou medaili Hasičského záchranného sboru ČR, ocenění Ministerstva vnitra ČR za zásahy u povodní v roce 1997 a 2002 a další uznání. Členská základna sboru v roce 2013 činí celkem 73 řádných členů a 11 mladých hasičů ve věku 6–17 let. Sbor má také řadu přispívajících, neaktivních členů.

Oddíl mladých hasičů, který vedou zkušení vedoucí, se schází pravidelně po dobu školního roku na schůzkách a akcích sboru, pořádají výlety. Hasičské dovednosti zúročují v rámci celoroční branné hry Plamen, kde dosahují střídavých úspěchů. Mladí členové, kteří mají o hasičinu zájem, jsou postupně převáděni mezi dospělé členy.

Hasiči v replikách historických uniforem (foto archiv SDH)

8

Výjezdová jednotka sboru je ustanovena městem a plní úkoly vyplývající ze zákona o požární ochraně. Odborně je zařazena jako kategorie Jednotka požární ochrany III (JPO III), tj. jednotka s výjezdem do 10 minut od ohlášení události a s výjezdem mimo svůj hasební obvod, který je daný poplachovým plánem Středočeského kraje. Výjezdová jednotka má dvacet šest až třicet osob, velitele a dále jeho zástupce a strojníky, kteří se zúčastňují předepsané odborné přípravy.

Budova hasičské zbrojnice je v majetku města Velvary a sbor ji využívá na základě smlouvy a pro činnost občanského sdružení. Náklady na činnost výjezdové jednotky nese město ze svého rozpočtu, občanské sdružení SDH Velvary hospodaří svými prostředky, které si zabezpečuje svou činností i sponzorskými příspěvky.

Hasičská výjezdová technika je také majetkem města, hasiči ji udržují v akceschopnosti a pečují o její stav. V současné době jsou to dvě automobilové cisterny, a to CAS 32 T 815 a CAS 24 LIAZ, dále dopravní vozidlo DA 12, nákladní A 30N a řada agregátů a věcných prostředků požární ochrany. Hasiči ročně absolvují 30–50 ostrých zásahů, zejména u požárů a technických zásahů. Jednotka není určena a vybavena pro zásahy u dopravních nehod, přesto je k těmto zásahům povolávána a provádí zde druhotné práce. Zúčastnila se mnoha zásahů u velkých požárů v okrese Kladno a Mělník, zásahů u povodní v roce 1997, 2002 a 2010 a technických zásahů při různých haváriích.

Mladí hasiči na soutěži (foto archiv SDH)

Požární sport a soutěže hasičských družstev přispívají k udržování fyzické připravenosti členů sboru a pro vlastní zásahy. Soutěžní družstva sboru a mládeže dosáhla od roku 1975, kdy se jich zúčastňuje, řadu úspěchů. Největším bylo vítězství dorosteneckého družstva chlapců SDH Velvary v roce 1987 na mistrovství ČR v této kategorii. Do národního kola se družstva dorostenců dostala ještě v roce 1990 a 1991, žákovská družstva v letech 1994 a 1995. Družstva mužů a žen pravidelně vyhrávala okresní kola, v krajských kolech se však neprosazovala. Pouze družstvo žen SDH Velvary dvakrát postoupilo do národního kola, a to v letech 1992 a 1994, bez významných úspěchů. Družstva mužů a žen přivážela a přiváží řadu úspěchů a umístění na různých soutěžích a memoriálech sborů dobrovolných hasičů v okolí.

SDH Velvary pořádá od roku 1995 svou hasičskou soutěž – memoriál K. Krohna pod názvem Dědkiáda. V roce 2013 to byl již její 19. ročník. Družstvo starších pánů v ní získalo již šestkrát vítězství.

9

Nový sborový prapor velvarských hasičů z roku 2010

JPO3 z Velvar v akci (foto archiv SDH)

10

Posláním sboru dobrovolných hasičů je i péče o historickou hasičskou techniku a symboly sboru. Velvarský hasičský sbor se od roku 1998 zúčastňuje celostátních Hasičských slavností a výstav historické techniky v Litoměřicích. Za tím účelem byla postupně zrenovována a opravena tato historická technika: • trakařová stříkačka z roku 1864 • kárová stříkačka z roku 1868 • koněspřežná stříkačka firmy R. A. Smékal z roku 1904 • dopravní vozidlo Praga RN z roku 1953 • přívěsná motorová stříkačka DS 16 z roku 1958 • automobilová stříkačka S 4000-1 z roku 1966 • terénní ubytovací automobil Praga V3S s přívěsem z roku 1972 Sbor řádně pečuje i o své symboly. Kromě historických praporů nechal v roce 2010 vyrobit nový sborový prapor, a to

firmou Velebný&FAM, na který přispělo i město Velvary a Nadace pro podporu hasičského hnutí Přibyslav. Sbor má i nový znak, který je na novém praporu, členové ho nosí na uniformách a je umístěn i na hasičské technice.

Sbor dobrovolných hasičů patří mezi nejaktivnější spolky ve Velvarech. Členové sboru jsou členy městského zastupitelstva nebo komisí. Sbor vystupuje aktivně i v rámci okresního sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska okresu Kladno, v průběhu roku pořádá některé kulturní akce ve městě, dále pravidelný hasičský ples a zmíněnou soutěž hasičských družstev. Zapojuje se i do ostatních akcí ve městě, zúčastňuje se oslav výročí hasičských sborů v širokém okolí. Veškerá činnost je prováděna dobrovolně, bez nároku na odměnu a ve volném čase členů sboru.

Libor Šulc

Členové sboru v roce 1934 při oslavách 70. výročí založení sboru

11

Současná hasičská technika před zbrojnicí

12

Sbor dobrovolných hasičů Zlonice (založen 1879) Psal se rok 1879, který začal podle gregoriánského kalendáře středou, kdy se pan František Linhart rozhodl založit doma, v městečku Zlonice, dobrovolný hasičský sbor. Stalo se to přesně 4. května, sbor čítal 27 členů, měl jednu koněspřežnou stříkačku a jednu dvoumužnou stříkačku.

O 50 let později se ve Zlonicích konal župní sjezd a byly uděleny první diplomy za dlouholeté členství a práci ve sboru.

Samaritánská stráž v tomto roce zasáhla ve 32 případech poskytnutí první pomoci a členové sboru při dvou požárech. Rok 1929 byl také velkým mezníkem sboru, který se konečně dočkal zakoupení stříkačky firmy Stratílek z Vysokého Mýta s příslušenstvím 400 m hadic.

Během 2. světové války členové sboru poskytovali samaritánskou pomoc i převozy do nemocnice. V roce 1945 pomáhali po tři dny likvidovat požáry v bombardovaných Kralupech nad Vltavou. V roce 1947 byla zřízena elektrická siréna ke svolávání sboru. Později v roce 1950 byly hasičské sbory začleněny do Národní fronty. Tato reorganizace na dlouhá léta jejich činnost zpolitizovala. Přejmenováním vznikl Československý svaz požární ochrany.

V té době ale sbor stále neměl své zázemí. Původně mu sloužila garáž s malým přilehlým prostorem na radnici, to však nevyhovovalo kvůli obtížnému výjezdu hasičského vozidla a minimálnímu prostoru pro skladování. Od roku 1947 bojovali hasiči o řádnou požární zbrojnici. Několikrát se přemisťovali, někdy měli požární techniku na různých místech. Teprve v roce 1985 svitla naděje na výstavbu nové zbrojnice na bývalém tržišti. Do akce „Z“ byla výstavba zbrojnice zařazena po dlouhých jednáních členů požární jednotky, především velitele Stanislava Hrachy, a Místního národního výboru. Koncem roku 1986 se začalo s přípravou pozemku a v dalších několika letech probíhala výstavba. Provázelo ji mnoho potíží. Zásluhou několika členů sboru, občanů, sportovců a pracovníků Místního národního výboru byla zdárně ukončena v roce 1989. Jsou zde tři garáže, dílna, sklady, sociální zařízení a klubovna. Tak se po 110 letech od založení sboru dočkaly Zlonice a sbor konečně hasičské zbrojnice.

V roce 1958 byl sbor vybaven novým hasičským vozem Tatra 805 s příslušenstvím. Podmínkou pro přidělení nového vozu bylo, že původní stříkačka Stratílek bude předána požárnímu sboru v Hobšovicích. Vybavování novou nebo lepší technikou bylo velmi pomalé. V roce 1968 se sbor dočkal první cisterny – byl to starší vůz Praga RN, převedený z Unhoště. Vůz

13

Automobilová stříkačka firmy STRATÍLEK Vysoké Mýto, rok výroby 1929

sloužil s přestávkami pro opravy ještě skoro deset let. V roce 1978 byl nahrazen automobilovou cisternou na podvozku ZIL 130, pak byl i tento vůz nahrazen cisternou CAS 16 na podvozku Škoda 706 a znovu vyměněn za lepší typ cisterny CAS 25 převodem z bývalého Státního statku Zlonice. Roku 1989 dostal sbor přenosnou stříkačku PPS-12.

Velké požáry se Zlonicím v posledním století vyhýbaly. Poměrně velký požár vznikl jen v červenci 1948 v cihelně Rasko. V dalších letech se střídaly požáry v závodě Interier, ve Státním statku, požáry stohů, obilí a trávy u trati, motorového vozu na trati, v zemědělských objektech i obytných domech ve Zlonicích a okolí. Zde všude zasahoval hasičský sbor.

Členové sboru při oslavě 50. výročí založení sboru v roce 1929

14

Ze záznamů vyplývá, že hasičský sbor měl většinou 30 až 60 členů, kteří kromě základní povinnosti např. od padesátých let 20. století zajišťovali preventivní prohlídky obytných domů a drobných provozoven, denní požární hlídky v letních měsících, výměny žárovek pouličního osvětlení, čerpání vody a čištění koupaliště, čerpání vody ze sklepů, zajišťovali protipožární přednášky, zúčastňovali se školení. Několikrát byli i na okresní úrovni vyznamenáni zasloužilí členové. Byly pořádány zájezdy a členové se účastnili soutěží, a to většinou s dobrými výsledky. Navázali na ně mladí členové sboru v roce 1990.

Sté výročí založení oslavil sbor 18. a 19. srpna 1979.

Konalo se filmové představení pro děti, slavnostní ohňostroj, taneční zábava, výstava techniky a byla předvedena ukázka činnosti stříkaček. Byli vyznamenáni zasloužilí a dlouholetí členové a sbor jako celek obdržel diplom od okresního výboru Svazu požární ochrany Kladno a rady Místního národního výboru Zlonice.

V roce 1984 byl uspořádán v sokolovně s velkým úspěchem slavnostní 100. ples. Také 120. výročí založení sboru roku 1999 bylo oslaveno ukázkami hasičské techniky a zásahů, na kterých se podílely i profesionální sbory. Opět bylo několik členů oceněno medailí.

Velmi cennou historickou technickou památkou je vůz Škoda Stratílek, který se po nátlaku zlonického sboru vrátil z Hobšovic. Skupina mladých nadšenců ho opravila a uvedla do provozu tak, že se mohl účastnit mnoha výstav a oslav, dokonce si i s osádkou „zahrál“ v televizních filmech.

Po roce 1989 byl požárním sborům vrácen původní název hasičské sbory.

Někteří členové sboru pomáhali několik dní při ničivých záplavách v Kralupech nad Vltavou v roce 2002. V roce 2004 se kromě běžné činnosti účastnilo pět hasičů s původní stříkačkou Stratílek celorepublikového hasičského srazu v Litoměřicích a poprvé se hasičský sbor zúčastnil mistrovství republiky dobrovolných hasičů ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel a v družstvech získal čtvrté místo.

V současné době má sbor ve Zlonicích asi 40 členů, pěknou zbrojnici, cisternu CAS 25 na podvozku Škoda 706, cisternu CAS 32 na podvozku Tatra T 148. Za peníze z prodaného vozu Avia koupili hasiči devítimístný Ford Tranzit pro dopravu mužstva, mají také dvě přenosné stříkačky PPS 12 a plovoucí čerpadlo Maximum. Sbor disponuje 18 členy výjezdové jednotky, kteří musí pravidelně absolvovat lékařské prohlídky, vyšetře-

15

Zakladatel sboru František Linhart

ní spirometrie, odborné školení na dýchací techniku, motorové pily, práci ve výškách, kurzy první pomoci a mnohé další.

Dlouholetou tradicí sboru jsou i mladí hasiči, které od roku 1999 s úspěchem vede Renata Kosová. Těchto 19 nejmladších hasičů náš sbor prezentuje svojí šikovností a dobrými výsledky jak v soutěži Plamen, tak i v Podřipské lize.

Rok 2011 je pro náš sbor zlomovým. Pod velením p. Ladislava Jiráska vjíždí bránou naší zbrojnice cisternové vozidlo po celkové opravě TATRA 815. Ford Tranzit je nově vybaven vyprošťovacím zařízením na dopravní nehody zn. WEBER a velitelským vozidlem se stává Škoda Felicia.

V roce 2012 se dostává i na prostory interiéru hasičské zbrojnice, kde proběhly zednické práce ve společenské místnosti a sociálních zařízení a na jedné ze zdí ve společenské místnosti vyniká malířský skvost z rukou Slávka Karmazína.

Dále byla vybavena posilovna a vedle zbrojnice vyrostla krásná pergola se zahradním krbem. Všechny tyto investice byly prováděny z financí samotných členů sboru.

Do budoucna se výjezdová jednotka snaží o zařazení do kategorie Jednotka požární ochrany 2 (JPO II).

Petr Žebro a Karel Havlovec

Zápřahová koňská stříkačka vyzdobená u příležitosti svatby člena sboru v roce 1975

Současný prapor sboru

Členové sboru Roztoky při oslavě 45. výročí založení sboru v roce 1926

Družstvo chlapců 1958–59

16

Sbor dobrovolných hasičů Roztoky (založen1881) Sbor dobrovolných hasičů Roztoky byl založen v roce 1881 z popudu správce Dynamitky Hildweina (stávala na pravém břehu Vltavy, naproti železničním závorám). Stanovy sboru dobrovolných hasičů v Roztokách nad Vltavou byly potvrzeny c.k. místodržitelstvím výnosem ze dne 22. května 1881, č. 29850.

Zprvu byla hasičská zbrojnice v hospodářském dvoře zámku. Byla vybavena i jednou čtyřkolovou stříkačkou. Zde se také konala veřejná cvičení. Již v roce svého vzniku se sbor v čele se starostou obce Matějem Vošahlíkem zúčastnil hašení požáru Národního divadla v Praze 12. srpna 1881.

Mnoho užitečného vykonal sbor o 24 členech a několika samaritánech při velkých povodních v roce 1890, kdy bylo třeba rychle vystěhovat 16 ohrožených rodin. Velký požár vypukl v Roztokách v roce 1894 od trámku zabudovaného do komína v č. p. 32, který se dále šířil na sousední chalupy č. p. 34, 35 a 61. I přes zásah hasičů a spoluobčanů shořelo celé hospodářství. Další rok, 12. prosince 1895, vznikl rozsáhlý požár stohů a velkostatku, na jehož likvidaci se podílely hasičské sbory z Roztok, Suchdola, Únětic, Úholiček a mnoho občanů i továrních dělníků z Roztok, Klecan a Brnek.

V roce 1913 vznikl se skromnými počátky Hasičský sbor v Žalově. Mimo několika menších požárů byl největším požárem vznícený stoh slámy v Roztokách roku 1926. Po zasažení bleskem v roce 1937 vyhořely kabiny a restaurace u koupaliště Okrašlovacího spolku, které byly částečně znovu obnoveny (tůňka pod Brnky na pravém břehu Vltavy).

Obě hasičské jednoty v Roztokách a v Žalově byly činné nejen při požárech a živelných pohromách, ale i při bezpečnostních službách na kulturních a společenských podnicích. Pořádaly veřejná cvičení a taneční zábavy. V roce 1927 bylo v Žalově v rámci patnáctého výročí místního sboru uskutečněno první okresní cvičení všech sborů hasičských jednot župy Podbělohorské a 17. června 1938 konal se též v Žalově jubilejní sjezd hasičské župy Podbělohorské. Po politickém vývoji v r. 1948, jako mnoho dalších dobrovolných spolků, mění sbor název a je zařazen do organizací Národní fronty.

Další vývoj změnil 17. listopad 1989. Politické události v r. 1990 měly také vliv na činnost požární ochrany. V r. 1991 byl dán organizacím nový název – Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, zároveň byly představeny nové znaky. Současně se změnil název Svaz požární ochrany na staronový název Sbor dobrovolných hasičů.

17

Dnešní budova požární stanice v Máchově ulici byla kompletně přestavěna v letech 1972–1974 z původního objektu malé hasičské zbrojnice (sloužícího od r. 1903), ve kterém sídlil Sbor dobrovolných hasičů. Druhá etapa rekonstrukce byla provedena v roce 1998.

Nové prostory požární stanice využívají příslušníci Hasičského záchranného sboru (HZS) a členové Sboru dobrovolných hasičů (SDH) města Roztok. Budova byla převedena do vlastnictví Ministerstva vnitra – Hasičského záchranného sboru ČR. Je zde úzká spolupráce obou složek. První vyjíždí k zásahu HZS (do 2 minut po nahlášení), potom dle situace je přivolán SDH (40 až 60 výjezdů ročně.) Hasební obvod požární stanice zaručuje velkou rozmanitost jednotlivých zásahů.

Dle statistického sledování jsou výjezdy rozděleny přibližně jednou třetinou na požáry, druhou třetinou na zásahy při dopravních nehodách a poslední část tvoří různé typy technických zásahů a pomocí a v neposlední řadě práce na vodní hladině. Nejvýznamnější průmyslový objekt v Roztokách je chemická továrna VÚAB Pharma, do hasebního obvodu patří také Libčice nad Vltavou s průmyslovým podnikem šroubárnou. Hasebním obvodem prochází železniční koridor Praha–Drážďany, komunikace R7 z Prahy do Slaného, velmi frekventovaná silnice II. třídy z Prahy do Kralup nad Vltavou. Nelze vyloučit ani nehody dopravních letadel, které využívají letecký koridor nacházející se nad naším hasebním obvodem. Hasiči by byli nasazeni i v případě havárie u stáčiště a skladů leteckého benzinu v katastru obce Kněževes.

S výstavbou nových satelitních městeček neustále narůstá počet obyvatel. Tento nárůst představuje asi 20 % za posledních deset let. Časté jsou, zvláště v letních měsících, také výjezdy k polním a lesním požárům a další zásahy na zemědělských objektech. Dalším možným ohrožením je řeka Vltava, která ukázala svoji ničivou sílu při povodních, zejména v roce 2002 a v menší míře i v roce 2013. Členskou základnu sboru představuje v současnosti 47 členů, oddíl mladých hasičů má 17 členů. Výjezdová jednotka SDH Roztoky čítá 21 členů, z toho je šest profesionálních hasičů v různých jednotkách.

René Šmíd

Technika sboru před hasičskou zbrojnicí

18

Sbor dobrovolných hasičů Veltrusy (založen 1881) Neorganizovaná požární ochrana se nedokázala vypořádat s nárůstem požárů, a tak v roce 1881 začali občané Veltrus uvažovat, jak opatřit potřebné hasicí nářadí a založit hasičský spolek po vzoru spolků v Chlumíně a ve Velvarech.

O této myšlence se začalo hovořit na několika schůzích. Práce se zhostil řídící obecné školy František Novotný. Oslovil Jana Melcera, nadlesního, který byl starostou spojených obcí, aby problematiku požární ochrany projednal s občany za pomoci Václava Vrabčíka (úředníka cukrovaru v Úžicích) a osvětlil občanům podstatu hasičské myšlenky a práce. Vysvětlil cíl hasičů – nezištně chránit majetek spoluobčanů a pomáhat bližním při postižení přírodními živly.

Po několika schůzích se shromáždění usneslo založit sbor dobrovolných hasičů pro spojené obce Veltrusy a Všestudy. Ihned se přihlásilo 49 členů činných a 44 členů přispívajících. Byly projednány stanovy a zvolen prozatímní výbor.

Předsedou se stal Václav Vrabčík, místopředsedou Jan Melcer, jednatelem učitel František Novotný a členy rolník Josef Dvořák, krejčí Josef Mik a rolník Josef Nejč. Tento výbor začal pracovat hlavně na tom, jak nakoupit potřebné hasičské nářadí. Přispěla obec, členové, hrabě Chotek, vzájemná pojišťovna. Celková částka činila 741 zlatých. Za tento obnos bylo zakoupeno několik přileb, pasů, masek, žebříků, svítilny, píšťalky a dvě hasičské trubky. Na zakoupení stříkačky již nezbylo, a tak vypomáhal ředitel velkostatku na ostrově pan Kraupner, který zapůjčil na výcvik zámeckou stříkačku. Rok 1881 se považuje za rok založení Sboru dobrovolných hasičů Veltrusy. Dne 22. října 1882 se konala valná hromada a zvolila si řádné vedení sboru. Předsedou se stal Josef Dvořák, velitelem František Novotný, jednatelem František Zítek, sbormistrem Hynek Výšek, staršími odborů František Knor, Antonín Rozenkranc, Josef Mík a František Verner. Důvěrníkem přispívajících členů byl vrchnostenský lékař dr. Josef Rychna.

Nový znak sboru

V říjnu roku 1882 byla zakoupena první stříkačka.

V roce 1890 pak čtyřkolová stříkačka a 100 m hadic. Sbor prováděl pravidelná cvičení na cvičišti za bývalou pastouškou.

V červenci roku 1887 se konal ve Veltrusech župní sjezd.

Na členské schůzi 26. července 1914, po vyhlášení mobilizace, se sbor loučil s členy, kteří odešli do 1. světové války. V létě 1919 uspořádal sbor slavnost v parku a výtěžek věnoval jako základ na vybudování pomníku padlým spoluobčanům. Sbor nadále pokračoval ve své činnosti a v červnu roku 1931 oslavil 50. výročí na lesním hřišti. Přispěli k němu svou prací a dary všichni členové sboru. Od této doby se datují velmi dobré přátelské vztahy s jinými sbory v okolí. V roce 1935 se podal návrh na zakoupení nové stříkačky, v roce 1937 byla motorová stříkačka zakoupena a slavnostně uvedena do provozu cvičením na objekt restaurace Na růžku.

Stříkačku zprvu přepravoval sanitní vůz obecního úřadu, a tak byl založen zvláštní fond, který dopomohl ke koupi vozidla Škoda. Toto vozidlo bylo předěláno na přepravu hasičů a stříkačky.

Křtu ohněm se dostalo sboru již v prvním roce činnosti při požáru šesti obytných stavení ve Vojkovicích 16. července 1882. V dalších letech se sbor účastnil mnoha zásahů, jako např. u požáru v Miřejovicích, v rafinerii petroleje v Kralupech nad Vltavou, požáru ve Veltrusech, v Medice v Kralupech nad Vltavou atd. Při těchto požárech bylo i několik členů vážně poraněno.

V roce 1938 začíná činnost sboru stagnovat a dochází k nucenému doplňování členů. Sbor je však i nadále akceschopný. V roce 1940 sbor čelil např. velké povodni, po níž ledové kry na Vltavě ležely ještě v květnu. Sbor zasahoval i při likvidaci následků náletu na Kralupy v roce 1944 a při těžkém náletu dne 22. března 1945. V roce 1945, po ukončení druhé světové války, získal sbor vybavení po německé armá-

19

20

dě. Sbor začal pracovat velmi aktivně, a to hlavně ve spolupráci s nově vzniklým místním národním výborem.

V této době se začalo uvažovat o stavbě požárního domu. Dne 1. června 1947 byl položen základní kámen.

Celá stavba byla spíše brigádnickou záležitostí nejen sboru, ale i občanů našeho města. V roce 1950 byl dům dokončen a 9. července proběhlo slavnostní otevření. Požární dům je sborem využíván do dnešní doby a stále se pracuje na jeho zvelebování. Od poválečné doby sbor pracoval na velmi dobré úrovni. Zásluhu na tom mají především členové sboru pan Josef Klofát a pan Václav Klofát. Sbor nezasahoval pouze při požárech, ale aktivně se zapojoval i při jiných mimořádných událostech. Členové sboru takto pracovali až do roku 2002, kdy proběhly v našem regionu velké povodně, a celý sbor se obměnil. Při povodních se do sboru začali hlásit hlavně mladí lidé, kteří chtěli pomáhat. Zase vznikla mládežnická základna a zdálo se, že sbor nabral nový směr.

Počáteční euforie pomoci se však začala vytrácet, a to hlavně z důvodu uspěchanosti doby, a tak ve sboru nakonec zůstalo pár lidí, kteří pracovali až do roku 2005. Po tomto roce nastal útlum v činnosti sboru, lidem se moc nechtělo pracovat, hlavně z časových důvodů docházet pravidelně do hasičského domu a tam zdarma vykonávat nějakou činnost. Po celou dobu fungovala pouze dětská základna, která pořádala různé hry pro děti a hlavně letní tábory. Až v roce 2008 pár nadšených mladíků přišlo s myšlenkou znovu obnovit jednotku a posléze i sdružení Sbor dobrovolných hasičů. Těmto mladíkům se to povedlo a již v roce 2008 začala pracovat jednotka SDH Veltrusy. Velitelem jednotky se stal Milan Tirala.

Postupně se přidávali další, a tak v roce 2010 se obnovil Sbor dobrovolných hasičů, jehož starostou se stal Vladimír Florián.

Z důvodu vytíženosti obou osob byl v roce 2011 zvolen nejen nový starosta sboru (Jiří Šlechta), ale i nový velitel jednotky (Martin Florian). Ještě v tomto roce proběhly oslavy 130 let založení sboru ve Veltrusech. Celá akce proběhla v letním kině Veltrusy, za příznivého počasí a s dobrými ohlasy občanů.

V současné době Sbor dobrovolných hasičů ve spolupráci s jednotkou pořádá různé kulturní akce v našem městě, ale zajišťuje také akce jiných složek ve městě. Po rekonstrukci hasičského domu bude předána k užívání dětská klubovna a pro zásahovou jednotku sprchový kout a zázemí. Sbor dobrovolných hasičů Veltrusy má dnes 38 členů, a z techniky cisternu CAS 32 T148, malý člun s motorem, DA 31 Furgon, plovoucí čerpadlo, motorovou pilu a PS 12.

Slavnostní předání motorové stříkačky sboru dobrovolných hasičů ve Veltrusech, 5. 9. 1937

Jiří Šlechta

21

Souฤ asnรก technika sboru

22

Sbor dobrovolných hasičů Klobuky (založen 1884) Historie založení Sboru dobrovolných hasičů v Klobukách je neodmyslitelně spjata s existencí Rolnického akciového cukrovaru. Jeho tehdejší ředitel pan Bohumil Zap (žil v letech 1848–1904 a je pochován na klobuckém hřbitovu), velice pokrokový a vzdělaný muž, založil roku 1882 sbor továrních hasičů, který byl roku 1884 povolením c.k. okresního hejtmanství ve Slaném převeden pod obec Klobuky. Sbor se stal v pořadí sedmým v politickém okrese Slaný.

V době založení měl sbor 34 členů činných (byli osvobozeni od placení členských příspěvků), 65 členů přispívajících.

Výše příspěvku byla stanovena na 1 zlatku (2 Kč) ročně. Starostou byl Ing. Bohumil Zap, ředitel cukrovaru.

Přispívající členové se sestávali z akcionářů a úředníků cukrovaru (povinně), místních živnostníků, rolníků a řemeslníků.

Mezi nimi byli i tři místní faráři. Z nich J. Š. Baar byl revizorem účtů hasičského sboru.

V roce 1886 povolilo okresní hejtmanství nošení slavnostního stejnokroje. Jako jedné z nejaktivnějších organizací bylo Klobukám svěřeno uspořádání župního sjezdu Vrabčíkovy slánské župy. Sjezd se konal 14. července 1896 v prostorách cukrovaru. Byl spojen s veřejným cvičením, koncertem a zakončen ohňostrojem.

Za II. světové války se sbor zaměřil pouze na plnění příkazů vydávaných okupanty, tj. kontrolu zatemnění objektů, domácností, kontrolu motorových vozidel, jízdních kol, a byl využíván k úkolům protiletecké civilní obrany.

V roce 1983 byl uspořádán II. ročník okrskové soutěže dospělých a mladých hasičů. Částečně byla vyčištěna požární nádrž v Nové ulici. S mladými hasiči se uskutečnilo soustředění, které bylo spojené s výcvikem a výletem. Sedm členů organizace složilo zkoušky na odznak Vzorný požárník III. stupně.

Na celostátním sjezdu hasičů v Praze byli naši mladí hasiči vybráni k přednesení zdravice. Také v tomto roce na podzim započala výstavba nové požární zbrojnice.

Sbor byl vybaven požárním vozidlem Avia DA 12 a Tatrou 148 CAS 32. Je nutno připomenout významnou pomoc místního cukrovaru za dob ředitele Antonína Krčka, především výpomocí v dopravě a zapůjčením techniky při výstavbě zbrojnice. Nelze opominout ani významný podíl při organizač-

23

Znak sboru

ních pracích tehdejšího předsedy národního výboru Jiřího Kopence.

Na výstavbě zbrojnice se mimo členů sboru podílelo i mnoho občanů obce Klobuky. Započaté dílo bylo úspěšně dokončeno a dne 24. listopadu 1984 při příležitosti oslav stoletého výročí založení sboru byla nová zbrojnice otevřena.

Sbor je zařazen do integrovaného záchranného systému okresu a pomocí vysílačky je s potřebnou technikou vysílán i do poměrně vzdálených lokalit.

V současné době zastupitelstvo obce počítá v rozpočtu každý rok s dostatečně vysokou částkou na zabezpečení činnosti sboru. Došlo k modernizaci vozidla T 148 CAS 32, k pořízení staršího dodávkového vozidla Ford Tranzit a k nákupu další potřebné hasičské techniky.

Klobučtí hasiči také pomáhali při odstraňování škod při záplavách v roce 2002 a v roce 2013.

Dlouhodobým starostou sboru je Ladislav Šrámek a velitelem jednotky Štěpán Tomec.

Vladimír Procházka

Členové sboru s technikou na Budči

24

Sbor dobrovolných hasičů Zákolany (založen 1885) Sbor dobrovolných hasičů byl pro potřeby celé obce založen v roce 1885 v Zákolanech, jeho činnost však trvala asi jen deset let, a proto byl v roce 1897 založen sbor na Trněném Újezdě. Po krátké době došlo k obnově činnosti i v Zákolanech.

V roce 1907 byla opravena stříkačka a 24. května 1908 došlo dokonce k jejímu svěcení při slavnosti na Budči. Nákladem hasičů byl 26. července 1931 v Zákolanech u zbrojnice v obecním domě odhalen pomník obětem I. světové války (nyní umístěn v parku). Podobně byl sborem hasičů pořízen pomník na Trněném Újezdě a v roce 1938 u něj zřízen parčík.

Sbor dobrovolných hasičů spolu s dalšími z okolních obcí založil 12. června 1932 samostatnou hasičskou župu Podbudečskou se sídlem v Kovárech (ta se však dobrovolně rozešla 5. března 1939). Dne 18. června 1933 se uskutečnilo slavnostní odhalení znovupořízeného praporu hasičského sboru Zákolany. V roce 1934 uspořádali hasiči v Zákolanech na sokolském cvičišti veřejné cvičení sboru, jehož součástí byl i nálet letadla.

Přívěsná dvoukolová stříkačka typu DS 16 firmy SMEKAL Slatiňany z roku 1938

Velitelem Sboru dobrovolných hasičů v roce 1918 byl Václav Jelínek, dalšími pak Josef Hrabánek, Josef Pekárek, Ferdinand Holeček, Antonín Duda, Josef Pekárek ml., Václav Porazil a Jaroslav Tintěra. Současným velitelem sboru je Jaroslav Votruba.

a pomocná přenosná stříkačka. Dále je jednotka vybavena třemi kusy přenosné radiostanice HTY a zásahovými oděvy Fenix a Harix. Jednotka používá zásahové přilby Gallet a zásahovou obuv Kasava.

V roce 1945 bylo zakoupeno z Fondu národní obnovy starší auto a motorová stříkačka, sbor pravidelně pořádal svá veřejná cvičení, aktivně zasahoval při požárech i povodních (1947, 1981) a prováděl preventivní prohlídky komínů v domech. Po demolici obecního domu si v rámci akce „Z“ postavili hasiči v roce 1978 hasičskou zbrojnici, kam bylo možno umístit i cisternovou automobilovou stříkačku, kterou zakoupil Místní národní výbor. Slavnostní schůze Svazu požární ochrany konaná 4. července 1987 netradičně ke 102. výročí založení sboru konstatovala, že v Zákolanech více než 15 let nehořelo.

V květnu 1988 došlo ke sloučení hasičských organizací Zákolan a Trněného Újezda, odkud přešlo do Zákolan 12 osob.

Naše jednotka je zařazena v kategorii Jednotka požární ochrany III (JPO III), aktivních je 14 členů. V současné době jednotka disponuje mobilní a přenosnou technikou.

K dispozici je vozidlo Tatra 148 CAS 32, která v roce 2012 nahradila přestárlou Š 706 RTHP CAS 25. Dalším vozem je Škoda Felicia Combi, kterou sbor získal v letošním roce. Slouží jako dopravní nebo velitelské vozidlo. Jako pomocná technika je využíváno plovoucí čerpadlo Honda, motorová pila Husqvarna

25

Díky aktivnímu a obětavému přístupu velitele jednotky Jaroslava Votruby je v současné době jednotka plně akceschopná a vedle zásahů plní i funkci společenskou a osvětovou. V obci vypomáhá s čištěním kanalizace, řezáním stromů, ale i s dětskými dny apod.

Kromě malých požárů zasahoval sbor v poslední době 26. prosince 1999 při požáru rodinného domu v Zákolanech, 31. srpna 2004 v zemědělském stavení v Blevicích a v březnu 2005 zasahovali zákolanští hasiči při požáru trávy a stromů u kostela sv. Václava ve Dřetovicích.

V roce 2012 se sbor účastnil 12 zásahů, z nichž nejvýznamnější byl požár továrny bývalého cukrovaru v Zákolanech. Kromě hašení se hasiči podíleli několik dnů na hlídání a dohašování prostoru. Jednotka se pravidelně zúčastňuje různých školení a výcviku.

Vladimír Černý

Libčické družstvo na Dědkiádě ve Velvarech v roce 2006 (foto archiv SDH Velvary)

26

Sbor dobrovolných hasičů Libčice nad Vltavou (založen1890) Tradice řady hasičských spolků sahá do 19. století.

V každé jen trochu větší obci byli hasiči. Stejně tak tomu bylo i v Libčicích nad Vltavou. Roku 1890 byl založen hasičský sbor, jehož zakládajícími členy byli J. Nápravník – obchodník a starosta obce, F. Šimůnek a V. Kejř. Při ustavující schůzi byli zvoleni V. Kejř – předseda, J. Křivanec – místopředseda, J. Krejza – pokladník a O. Suk – jednatel.

Dne 3. července 1904 pořádala hasičská župa Praha již XXII. župní sjezd pod záštitou obecního zastupitelstva Libčic. Tohoto sjezdu se zúčastnilo 18 hasičských sborů. Cvičilo se na Stádníkově stavení a slavnosti bylo přítomno asi 300 diváků.

Na tehdejší dobu a na Libčice to byla velká návštěva, poznamenávají pamětníci. Uplynulo skoro 50 let, píše se rok 1950, požární ochrana je řízena vládou a přichází příkaz ke sloučení hasičského sboru Libčice a Letky. A také ke změně názvu na Místní jednotku a později na Československý svaz požární ochrany. Součastně je prováděna prověrka členstva a nežádoucí jsou z jednotky vyloučeni. Po sloučení má místní jednotka 47 členů, z toho dvě družstva mužů a jedno žen. V roce 1955 se družstvo opět rozděluje a vznikají Libčice I a Libčice II Letky.

V dnešní době má jednotka SDH Libčice I 50 členů.

Od tohoto roku do dneška se v našem sboru vystřídalo mnoho členů. Někteří přišli a z nedostatku času a trpělivosti odešli. Někteří zůstali věrni až do stáří nebo do konce svého života. Ti, co zůstali, zažili dobré i zlé časy, a proto tento svůj koníček měli jako své poslání pomáhat druhým v nouzi.

Těžko by se zasahovalo u požáru, kdybychom neměli my nebo naši předchůdci potřebnou techniku. Naši dědové měli ruční stříkačku tahanou koňmi a poté motorovou stříkačku z roku 1934 značky Stratílek, otcové vyjížděli ve Škodě 706 RTHP (Trambus) a dnešní omlazená zásahová jednotka má k dispozici CAS 25 K Liaz 101. Ovšem nejen autopark doznal změn, ale i pracovní montérky byly nahrazeny kvalitním zásahovým oblečením a obutím. Také máme novou hasičskou zbrojnici, na kterou jsme pyšní nejen my, ale i město, které ji pro nás nechalo postavit. Naše výjezdová jednotka je kategorie Jednotky požární ochrany III (JPO III), která má 15 členů. Jsou svoláváni pomocí systému KANGO. Členové se účastní pravidelných návštěv u profesionálních sborů, taktéž probíhají školení a zkoušky na zásahy s dýchací technikou, kterou budeme v brzké době disponovat.

Hasič nehasí jen oheň, ale musí být připraven i na zcela jiný druh pohromy, ať je to vítr nebo voda, která je schopna

27

při povodni pohltit vše, co jí přijde do cesty. Touto obrovskou zkouškou si prošli v roce 2002 nejen hasiči SDH Libčice. Nikdo nemohl tušit, že po drobné nehodě, kterou byly červnové kroupy, přijde něco daleko horšího. Všichni si doposud mysleli, že voda je živel, který život dává. Málokdo předpokládal, že tentokrát bude krutě brát nejen střechy nad hlavou, ale i lidské životy. Díky této zkoušce profesionality jsme v roce 2006 nebyli povodní tak zaskočeni. Nechránili jsme pouze majetek u nás v Libčicích, ale také jsme se podíleli na likvidaci škod v povodní zasažené Chrastavě. V roce 2013 byl pro nás největším zásahem požár na Libčické plovárně, kde odhadnutá škoda na majetku přesáhla 5 mil. Kč. Účastníme se rádi soutěží v požárním sportu. Jak pro mladé, tak i pro starší členy hasičského sboru, kterou velvarský pořádající sbor nazval výstižně Dědkiáda. Některým našim členům je přes 50 let, ale jsou zde i starší a přesto, když o něco jde, mohli bychom jim my mladší ten jejich elán závidět. Vždyť i ti starší dokáží na soutěžích bojovat jako lvi. Není sice nikde psáno, že vyhrají, ale dávají do toho celé své srdce. A co naše mladší soutěžní družstva? Ať se jedná o muže nebo ženy, nutno říci, že není pokaždé posvícení. Ale pokud uvážíme jejich vytíženost pracovní i rodinnou a ještě k tomu jsou schopni si ukrást ze svého volného času veliký kus, aby jeli na soutěž v požárním sportu či na pomoc při dané události, nezbývá nic jiného, než je obdivovat. Celé mužstvo se postupně omlazuje, takže doufáme v lepší časy a určitě se v brzké době budeme radovat z dobrých výsledků. A pokud se nám podaří získat pro hasičský sport také mládež, bude to jen o to lepší.

Kromě hašení požárů, soutěží a likvidací kalamit, se účastní také naši hasiči různých akcí, které pořádá město Libčice nad Vltavou. Pomáháme s dozorem při novoročním ohňostroji, pálení čarodějnic nebo usměrňujeme dopravu při Libčickém masopustu.

Nikdo si ovšem nesmí myslet, že pouze pomáháme a dohlížíme, ale také sami tradičně pořádáme každý rok svůj hasičský ples a dále soutěž v požárním sportu o Pohár starosty města. V roce 2013 jsme založili novou tradici, a to pálení čarodějnic, které je provázeno bohatým programem pro děti, opékáním špekáčků, soutěžemi, klaunským představením s diskotékou a pálením vatry zakončené ohňostrojem.

Eva Egerová

Sbor dobrovolných hasičů obce Horoměřice (založen1898) Organizace občanské pomoci při požárech i vznik sboru dobrovolníků v Horoměřicích mají více než stoletou historii. Negativní zkušenost s dvěma velkými požáry v roce 1848, kdy následkem ohně bylo v Horoměřicích zničeno několik obytných stavení včetně stodol a panského ovčína, vedla k tomu, aby se místní radní této problematice začali intenzivně věnovat a po vzoru jiných obcí a měst začali organizovat vzájemnou pomoc. Proto již v roce 1850 vznikl obecní Řád o hašení ohně, podle kterého byli místní obyvatelé rozděleni k pracím při hašení požárů.

V roce 1880 byl v Horoměřicích úmyslně, patrně ze msty, založen požár, jehož následkem lehlo popelem sedm velkých statků, a znovu se tak potvrdilo, jak malá účinnost hašení byla. Na schůzi obecního zastupitelstva v roce 1898 bylo proto rozhodnuto o zakoupení stříkačky. V té době však Sbor dobrovolných hasičů v obci dosud neexistoval, takže stříkačka byla uložena v kolně domu tehdejšího starosty. Někteří obyvatelé Horoměřic byli novou stříkačkou tak nadšeni, že po vzoru hasičů místního cukrovaru se stali dobrovolníky při její obsluze.

Cvičení se pravidelně účastnilo 14 místních občanů. Cvičení však bylo nadměrně namáhavé a fyzicky náročné, takže jednotliví dobrovolníci postupně odpadali, až tato cvičení zanikla úplně.

V roce 1896 byla radními schválena stavba kolny na hasičské nářadí a v říjnu 1897 bylo rozhodnuto o ustavení Sboru dobrovolných hasičů, který zahájil svou činnost v lednu 1898. Od května 1898 získal sbor povolení nosit stejnokroj a byl zařazen do Hasičské župy Podbělohorské.

Prosinec 1898 znamenal další důležitý mezník v hasičské historii. Obecním zastupitelstvem byl podán návrh, aby se stanovilo, kdo má při požáru propůjčit koňský potah ke stříkačce, tzv. požární přípřež. Následně byl vypracován rozvrh, který sedlák musí v případě požáru poslat pár koní s kočím k odtažení stříkačky. Tento úkol byl sedláky vždy nadále dodržován.

Pro výcvik mužstva hasičů v používání žebříků sloužilo leziště hasičů cukrovaru. Vlastního leziště se sbor dočkal v roce 1924, kdy při provádění pozemkové reformy získal potřebný prostor v místech dnešní školní tělocvičny.

Z dalších aktivit sboru si připomeňme následující: v roce 1906 proběhlo první veřejné cvičení, v roce 1908 se konal v Horoměřicích župní sjezd s cvičením ženského sboru,

28

v roce 1912 byl založen Fond pro přestárlé a činné členy sboru, který měl sloužit členům sboru v případě nemoci a po zranění, v roce 1913 byla zakoupena nová proudová stříkačka.

Krátce nato, 26. 7. 1914, muselo všech 16 členů sboru společně s ostatními vojenské služby schopnými občany Horoměřic nastoupit vojenskou službu válečnou. Tím byla činnost sboru značně oslabena, v říjnu 1915 byla úplně zastavena a znovuobnovena až po válce. V roce 1929 obecní zastupitelstvo ustavilo komisi za účelem posouzení koupě nové motorové stříkačky, a to formou dobrovolné půjčky od místních občanů. Motorová stříkačka, která byla v témže roce předána Sboru dobrovolných hasičů, a zanedlouho zakoupený valník upravený k hasičským účelům, znamenaly významné osamostatnění sboru a posun vpřed v práci hasičů. Motorová stříkačka sloužila obci dokonce až do roku 1975. Do začátku 2. světové války hasičský sbor vyjížděl k požárům a veřejným cvičením vždy s valníkem taženým koňským potahem, přesto se nikdy nestalo, že by přijel k požáru jako poslední.

V roce 1941, kdy činnost vlivem války opět značně opadla, byl vydán příkaz, že obce musí postavit požární hlídky, což fakticky znamenalo znovuobnovení sboru. V září 1945 se konala první valná hromada a v roce 1946 bylo sboru předáno auto upravené pro hasičské účely. V roce 1947 přišla blesková povodeň do obce a hasiči zasahovali při záchraně majetku občanů, čerpání vody ze studní a sklepů. V témže roce na podzim naopak v období velkého sucha při požáru způsobeném pravděpodobně nedopalkem cigarety. Únorové události roku 1948 poznamenaly i Sbor dobrovolných hasičů, který musel projít jednáním Akčního výboru a znamenal vyloučení 9 členů.

V padesátých letech se sbor stal součástí Okresní hasičské jednoty Praha-západ. Z roku 1954 stojí za zmínku zásah při povodni v Penicilince Roztoky. V roce 1954 došlo také ke zranění několika členů při autonehodě v Úněticích a následně bylo rozhodnuto o připojištění a projednána otázka Pohřebního fondu hasičů. V roce 1958 dobrovolní hasiči zasahovali v obci i při tragédii, která se stala při kopání studny, a to vyproštění těla tehdejšího předsedy Místního národního výboru Ladislava Supa.

V roce 1961 se sbor přestěhoval do nové zbrojnice a získal nové auto. V roce 1968 vlivem politických událostí

byla činnost celého sboru opět na čas utlumena. V sedmdesátých letech získal sbor hasičů automobilovou stříkačku a v roce 1980 automobilovou cisternu. Při příležitosti 80letého výročí sboru byla část členů sboru za dlouholetou činnost vyznamenána a získala medaile.

Po roce 1989 došlo celkově k útlumu spolkové činnosti. Zásahová jednotka byla činná i nadále, i když v malém počtu členů nutných pro zásah.

Teprve v roce 1998, kdy si obec připomínala sto let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Horoměřicích, byla iniciativou zasloužilých hasičských veteránů Josefa Hrudky a Václava Kozáka svolána schůzka k oživení činnosti. Zásahová jednotka v současné době je aktivně činná a pravidelně se účastní v případě potřeby výjezdů k požárům a jiným zásahům.

Filip Kohutič

Hasičská zbrojnice v Horoměřicích v roce 2013

29

Koňská stříkačka z roku 1882

Přívěsná stříkačka PS 16 z roku 1960

Současná technika

Členky SDH Plchov jsou oporou sboru

30

Sboru dobrovolných hasičů Plchov (založen 1899) Sbor dobrovolných hasičů Plchov byl založen v roce 1899. Vhledem k tomu, že se nezachovala žádná dokumentace mezi roky 1899 a 1936, nejsou bohužel informace o zakládajících členech a událostech kolem založení sboru.

V roce 1937 měl SDH Plchov celkem 22 členů a 97 přispívajících. Zásahovou technikou, kterou sbor tehdy disponoval, byla ruční koňská stříkačka, kterou náš sbor stále udržuje ve funkčním stavu. V roce 1940 se sbor účastnil slavnostního otevření Hasičského domu ve Slaném. Ve válečné době to byl jistě odvážný čin, protože Sbory dobrovolných hasičů takto prezentovaly svou národní hrdost.

V roce 1947 byla zahájena výstavba hasičské zbrojnice na návsi obce Plchov (pouze garáže) a sbor získal novou stříkačku. Bohužel se nedochovaly informace o značce a typu stříkačky. Roku 1949 sbor oslavil 50. výročí od založení a k této příležitosti daroval sboru statkář pan Zázvorka z Kvílic první prapor.

V roce 1956 byla Sboru dobrovolných hasičů Plchov přidělena motorová stříkačka PS 8 a v roce 1959 byl Sboru dobrovolných hasičů Plchov předán hasičský automobil.

V roce 1962 se zúčastnilo soutěže v požárním útoku ve Mšeci první soutěžní družstvo Sboru dobrovolných hasičů Plchov.

V roce 1975 proběhla generální oprava požární zbrojnice – garáže na návsi. V roce 1976 byl opraven prapor a vyroben jeho duplikát. Cena opravy a cena za zakoupení nového praporu byla 2 600 korun. V roce 1980 bylo Sboru dobrovolných hasičů Plchov armádou ČSSR přiděleno terénní vozidlo GAZ. V roce 1981 došlo ke spojení obcí Kvílice, Plchov a Kutrovice. Starostou nově vzniklé obce se stal pan Urie.

V roce 1984 postihly obec Plchov velké záplavy. Členové sboru tehdy zasahovali a pomáhali odčerpávat sklepy, čistit studny a odklízet následky povodní. V roce 1988 byla Sboru dobrovolných hasičů Plchov přidělena první motorová stříkačka PS12 výměnou za PS 8 z roku 1956. Tento počin znamenal další modernizaci sboru. Rok 1989 přinesl mnoho změn, pro hasiče to byly časy spíše negativní, nebylo možno s jistotou říci, jestli tradice udrží krok s novou dobou. Lidé se začínali více zabývat osobními zájmy, začínali s podnikáním, a tak nezbývalo než doufat, že spolková činnost neustane. Náš sbor tehdy čítal 40 členů. SDH Plchov v tomto roce založilo družstvo mužů a zakoupilo soutěžní hadice za 700 korun.

31

V roce 1992 měl SDH Plchov 43 členů, z toho 6 žen a 37 mužů. Zásahuschopnost sboru byla prověřena požárem u pana Pochmana, hasilo zde 12 členů SDH. Oheň byl úspěšně zdolán. V roce 1994 byl zakoupen žebřík a pákový rozdělovač na soutěže. Porevoluční změny se projevily i v Plchově.

K 31. prosinci tohoto roku byla na příkaz Obecního úřadu č.j.

168/94 vydaný starostkou paní Niesnerovou vyklizena hasičská zbrojnice na návsi a předána k užívání restituentovi.

V roce 1997, jak SDH Plchov rostl, rozhodl se založit soutěžní družstvo žen, zároveň se rozhodlo věnovat ve větší míře dětem. Na podnět členů Václava Tučka a Pavla Richtera bylo založeno družstvo starších a mladších dětí.

SDH Plchov oslavil v roce 1999 již 100 let od svého založení. V tomto roce mu byla přidělena automobilová stříkačka CAS 25 a obecnímu úřadu byla od roku 1999 do září 2000 pronajata sušárna, kterou následně mohl SDH Plchov využívat k parkování automobilové stříkačky CAS 25.

V roce 2000 přispělo k značnému rozšíření aktivit SDH Plchov založení Jednotky požární ochrany kategorie III. Dne 23. 3. 2000 obecní úřad zakoupil objekt sušárny za 260 000 Kč od pana Zahrádky, a tak mohlo být započato budování hasičské zbrojnice. V roce 2001 vzhledem k úspěchům družstev dětí se rozhodl SDH Plchov zapojit do organizování akcí pro děti v okrese Kladno. V roce 2001 tedy proběhl první branný závod v Plchově v rámci okresní soutěže Soptík. Požární jednotka začala pravidelně vyjíždět k zásahům.

V roce 2002 hasiči pomáhali při odstraňování škod po povodních v Kralupech a Velkých Ouholicích a v roce 2003 se začalo s přestavbou sušárny na chmel na Hasičskou zbrojnici. První etapa proběhla svépomocí a po získání dotací byla dostavba předána firmě. V roce 2005 byla dokončena budova hasičské zbrojnice a slavnostně byla předána do užívání SDH Plchov a JPO III. Dále byly v tomto roce zakoupeny nové opasky pro soutěžní družstva mužů a pro děti.

SDH Plchov zakoupilo jako veterána stříkačku PS 16 z roku 1960 za cenu 3 000 Kč. Tímto se podařilo tento krásný stroj zachránit před úplnou likvidací. Pro soutěžní družstva byl zakoupen nový pákový rozdělovač a sportovní hadice.

V roce 2009 byl zakoupen nový sportovní koš na soutěže a sbor se připravoval na přípravu oslav 110. výročí. Stav základny v tomto roce čítal 33 mužů, 12 žen a 25 dětí.

Radek Aulický

Přívěsná stříkačka Ebert z roku 1931

Hasičská zbrojnice v Kozinci

Ocenění dlouholetého člena sboru a přispěvatele Bauera

Členové sboru na historické fotografii

32

Sbor dobrovolných hasičů Kozinec (založen 1900) Sbor dobrovolných hasičů Kozinec byl založen v roce 1900. Již z dávné historie jsou obce Kozinec a Holubice brány jako jeden celek, který má jedno legislativní a občanské vedení.

S rokem 1900 se datuje nejen myšlenka, ale samotná realizace organizovaného boje s ohněm v našich obcích Holubice-Kozinec. Za touto myšlenkou převážně stáli majitelé statků a hospodářských usedlostí, kteří touto cestou chránili svoje stavení, své polnosti a uskladněnou úrodu včetně strojů a zařízení. V roce 1900 byl založen sbor, který je nepřetržitě veden a předáván nastávajícím generacím až do současnosti.

Po celou dobu své existence byl jedním z hlavních motorů společenského života v Kozinci a Holubicích.

Pod tíhou odpovědnosti tohoto odkazu udržuje naše generace tento nejstarší fungující spolek v obou našich obcích Holubice a Kozinec V současné době má SDH Kozinec 93 členů, skládajících se z mužů a žen různého věku, kteří jsou buď aktivně činní, nebo jen v přátelské vazbě.

V roce 2006 došlo ke generační změně ve vedení sboru. Vzápětí byla naší aktivitou a vedením obce v našem sboru zřízena výjezdová jednotka, která je vybavená po materiální a technické stránce k likvidaci požárů i na technické zásahy včetně záchranných prací.

SDH Kozinec se významně zapojuje do společenského dění obce Holubice-Kozinec pořádáním kulturních a sportovních akcí převážně pro děti, ale i pro dospělé. Dále mimo priority zásahů u požárů vykonáváme v případě potřeby veřejně prospěšné práce pro obec nebo pro jednotlivé spoluobčany našich obcí.

Naše motto, náš vedlejší cíl a snaha je ukázat hlavně dětem, že NORMÁLNÍ JE POMÁHAT. Naše předchozí Dětské dny zpestřili osobní účastí slavní sportovci z armádního klubu DUKLA Praha, jmenovitě oštěpařka Barbora Špotáková, výškař Tomáš Janků, který je v současné době starostou SDH Kozinec, tyčkařka Kateřina Baďurová a další. Dále se nám předvedli mistři světa v parašutismu, které vysadil v našich oblacích salónní vrtulník vládní letky.

Ten následně přistál v epicentru dění a všichni přítomní si mohli tento ne úplně běžný vrtulník prohlédnout.

33

Dalším příkladem jsou profesionální hasiči Středočeského kraje, jejich ukázka technického vybavení, ale i samotné ukázky zásahu při vyproštění zraněného z nabouraného vozu. Samozřejmě v součinnosti obecní policie, která tuto fiktivní nehodu objeví a následně situaci řeší ve spolupráci s rychlou záchrannou službou středočeského kraje. Po této praktické a poučné ukázce, která byla moderovaná zkušeným personálem záchranných složek, dojde k požáru tohoto nabouraného vozu a okamžitému příjezdu požárních vozidel.

Při tomto zásahu opět demonstrativně předvedou zasahující hasiči hasební postupy, dýchací techniku atd.

Naše výjezdy a zásahy jsou nejen v katastru obce Holubice-Kozinec, ale i v okolních obcích na vyžádání profesionálních jednotek Hasičského záchranného sboru. Zajištění naší akceschopnosti splňuje příslušné požadavky, a z tohoto důvodu jsme požádali o přeřazení do vyšší kategorie výjezdových jednotek SDH. Nyní probíhá přezkoušení, jednotlivá školení na profesní zařazení posádky, kvalifikační zdokonalení a schvalovací administrativní proces.

Marek Vejražka

Automobilová stříkačka AS 16 Praga RN z roku 1955, sbor ji vlastní od roku 1956

34

Sbor dobrovolných hasičů Nelahozeves (založen 1909) Dobrovolní hasiči mají v Nelahozevsi dlouhou tradici. První dobrovolný hasičský sbor byl v obci založen již v roce 1909. Hlavní náplní a činností spolku byly protipožární hlídky, které svědomitě fungovaly zejména při žních. V průběhu roku se tyto hlídky také podílely na preventivní činnosti i na prohlížení půd domů ve vlastnictví obce.

Z roku 1934 pochází také zmínka z kroniky nedaleké obce Vepřku o tzv. Dramatickém odboru sboru dobrovolných hasičů z Nelahozevsi, který sehrál operetu o třech dějstvích s názvem Maloměstský obrázek od Františka Pence, místního skladatele a hudebníka.

V roce 1945 měl sbor kolem 25 členů a předsedou byl šafář velkostatku František Procházka. V tuto dobu získali nelahozeveští hasiči z Fondu národní obnovy starší nákladní automobil, který svépomocí upravili na hasičský vůz.

V padesátých letech likvidovali členové tehdejší Jednoty československého hasičstva tři větší požáry hospodářských budov a stohů, odpracovali přes 2000 brigádnických hodin a uspořádali kromě přednášek a promítání preventivních filmů také hasičský ples.

V roce 1958 se hasiči umístili v okresní soutěži požárních družstev jako první a družstvo žákyň na výborném druhém místě.

V letech 1956–1960 bylo tehdejším požárníkům přiděleno ze skladu civilní obrany hasičské vozidlo Praga RN a kromě jiného vybavení i motorová stříkačka.

V srpnu roku 1963 soutěžily dětské požární hlídky pod vedením Václava Soukupa o nejlepší hlídku na okrese. Z velkého stanu nedaleko zámku, sloužícímu jako hlavní štáb, hlídali mladí požárníci průběh žňových prací podle tehdejšího tisku na jedničku.

V roce 1977 se stalo hned několik historických událostí. Došlo ke sloučení hasičských sborů Lešany a Nelahozeves.

Po letech byl také znovu obnoven oddíl mladých požárníků v počtu pěti dívek a sedmi chlapců, který se zabýval požární technikou a taktikou a jejím praktickým využitím. Oddíl také soutěžil v celostátní hře Plamen, kde v okresním kole 27. května 1977 získal 1. místo. Taktéž v další soutěži v Úžicích tehdy oddíl mladých požárníků z Nelahozevsi dne 10. září 1977 obsadil 1. místo.

35

Detail vodního čerpadla vozidla Praga RN

V roce 1984 Místní národní výbor přidělil hasičům budovu, která sloužila jako konírna, dílna a garáž na tehdejším statku a která jako jediná nebyla zbourána při rozsáhlé rekonstrukci centra Nelahozevsi v první polovině 80. let. Tuto budovu v následujících letech hasiči formou brigád upravili do současné podoby hasičské zbrojnice. Druhá, o mnoho menší hasičská zbrojnice, se nacházela v Lešanech.

Poháry ze soutěží a ocenění SDH v hasičské zbrojnici

36

Detaily vozidla AS 16 Praga RN

V období 1960–1990 se hasiči aktivně zúčastňovali života v obci. Organizovali námětová cvičení pro mládež, jezdili na okresní soutěže a pořádali zábavy i plesy. Poslední ples byl 13. ledna 1990 a vůbec posledním záznamem v kronice bylo datum 29. ledna 1990, kdy nelahozeveské hasičstvo dočasně zaniklo.

Dobrovolný hasičský sbor obnovil činnost 2. dubna 2010, kdy v prostorách hasičské zbrojnice proběhla ustavující schůze nového sboru. Starostou obnoveného sboru se stal Radek Modes. Sešlo se přibližně 20 lidí a již po roce čítal sbor kolem 70 členů, mimochodem nejvíce členů v historii od roku 1909. Nyní je ve sboru střídavě 50 až 60 členů. V rámci sboru dobrovolných hasičů působí také kroužek pro mladé hasiče nazývaný Soptíci, založený v roce 2011, jehož členové celoročně plní úkoly celostátní hry Plamen. V současnosti je v něm střídavě okolo 10 až 20 členů.

Obnovený sbor vzápětí začal v obci organizovat celou řadu akcí. Obnovil tradici hasičského bálu či hasičských čarodějnic, pravidelně pořádá akce pro děti. Právě pravidelnými akcemi jako je Den dětí, Loučení s prázdninami nebo hasičský Mikuláš si získali členové sboru spoustu malých dětských kamarádů. Členové sboru spolupracují aktivně s místními spolky na různých akcích a poprvé po letech se podíleli na obnově Staročeských májů, kde zajišťovali celou řadu akcí. Kromě naplánování trasy průvodu, vyčištění ulic a náměstí před hasičárnou také stavěli májku a celou noc ji hlídali. Druhý den zajišťovali občerstvení a také kompletní úklid po oslavách. Členové se aktivně zúčastňují brigád na čistotu obce a také na pomoc školským zařízení v obci. Svépomocí opravili hasičskou zbrojnici v Nelahozevsi, která nebyla 20 let v provozu, a v lešanské zbrojnici stačili kromě výměny kompletního trámoví a střechy také opravit vjezdová vrata.

Obnovila se i sportovní činnost. Nelahozeveští hasiči mají za několik málo let svého znovupůsobení již několik pohárů a cen z požárních soutěží. Kromě mužského družstva se povedlo založit i úspěšné družstvo žen a také družstvo dětí. Za podpory obce se podařilo zatím každý rok uspořádat Floriánkovo uzlování, kde si 200 dětí z Mělnicka v sále zdejšího kulturního domu změří svoje znalosti v nevšedních dovednostech.

Koncem roku 2011 se podle zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně podařilo založit jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Pomalu a jistě se za pomoci obce začíná

37

Znak a prapor sboru

renovovat stará technika tak, aby byla schopna pomoci při záchraně života a majetku obyvatelstva.

Z několika málo dochovaných zpráv víme, že předsedou sboru byl ve čtyřicátých a padesátých letech šafář velkostatku František Procházka, dále následovala jména jako Antonín Lips, Miroslav Bálek, Antonín Rysl a současným starostou sboru je Radek Modes. Co se týče vyšších funkcí v okresním působení, je známo pouze jméno člena sboru v letech osmdesátých Štefan Petráš, který působil v Okresní revizní a kontrolní komisi, a nynější starosta sboru Radek Modes, který je členem výkonného výboru při Okresním sdružení hasičů v Mělníku.

Radek Modes

Hasiﾄ行kﾃ｡ zbrojnice Kutrovice

38

Sbor dobrovolných hasičů Kutrovice (založen 1937) V roce 1937 vypukly v Kutrovicích dva požáry a oba postižení, největší hospodář ve vsi Stanislav Raiman a mlynář Antonín Patrák, se stali iniciátory a zakladateli sboru dobrovolných hasičů. K nim se pak přidali Václav Novák, Jaroslav Koňas, Jaroslav Plíva, Jaroslav Matějka a Josef Erlich a po návratu z vojny Jaroslav Klaboch, Karel Klaboch a Bedřich Dvořák.

Počátek vzniku SDH byl oslaven 1. hasičským plesem v hostinci U Bakalářů a hned na jaře začala výstavba první zbrojnice na pozemku u Patráků. V roce 1938 byla zakoupena za příspěvek Slánské pojišťovny benzinová stříkačka. Tím byl sbor plně akceschopný a už během žní se držely požární služby v pekárně u Patráků.

Nejhorší léta pro sbor nastala v době rozvoje místního JZD v sedmdesátých letech. Sbor se sloučil s SDH Neprobylice a zejména zásluhou pana Josefa Snopa, který pečlivě odesílal „nahoru“ všechna hlášení, a nástupu nové generace, z níž byla sestavena funkční zásahová jednotka, se podařilo zrušení sboru odvrátit.

Nová základna hasičského sboru byla postavena v letech 1988-1992. Hasiči ji vybudovali vlastními silami a Miloš Maťátko, Jaroslav Klaboch, Zdeněk Kutil st. a Václav Kerner byli za to při oslavách 130. výročí SDH ve Velvarech odměněni. Nachází se zde hasičská klubovna, společenský sál pro celou ves a garáž spolu s plně vybavenou Avií 30 speciál. Dům je postaven na pozemku bývalého zemědělského statku, dnes patřící obci Kutrovice.

U hasičského domu se nachází kaštan, starý cca 300 let, který se již dávno stal znakem nejen obce Kutrovice, ale také symbolem SDH Kutrovice. Již několikrát se znak sboru měnil, a to většinou u příležitosti výročí hasičů. Dnešní podoba symbolu je s přidanou mandolínou, připomínající kdysi známou skupinou Kutrovických mandolínistů. Tato podoba znaku byla zpracována v roce 2009, kdy členové SDH postoupili v soutěži do krajského kola v Nymburku, a je používána dodnes.

Hasičský sbor je v současnosti vybaven, kromě již zmíněného zásahového vozu, dvěma stříkačkami PS 12, benzinovou stříkačkou PS 8 a historickou stříkačkou z roku 1938 značky Smékal, která je po opravě v roce 2004, o níž se postaral Jiří Gregora a zaplatila ji obec Kutrovice, opět ve výborném stavu.

Desetičlenná výjezdová jednotka SDH Kutrovice vyjíždí i do sousední vesnice Neprobylice a spolupracuje s jed-

39

Historie kutrovického sboru je neodmyslitelně spjata s SDH Plchov.

V archivu SDH Kutrovice je i historický snímek plchovských hasičů.

notkou Plchov. Dosud největšími zásahy, při nichž se náš sbor výrazně podílel, bylo hašení stohu u Kutrovic v kravíně roku 1966, dále stodoly Klabochových v Kutrovicích roku 1985, požár stohu JZD Hořešovice roku 1987 a opět v roce 1990, záchrana člověka, jež byl zavalen ve studni (1987), dále požár seníku mezi Kutrovicemi a Neprobylicemi v roce 2002 a požár Paškova mlýna roku 2005.

SDH se pravidelně účastní také soutěží. Závodní družstvo mužů A bylo založeno v roce 1988 a mužské družstvo B v roce 2004, a to pod záštitou Miloše Maťátka a Václava Kernera. Ti dva spolu s Michalem Cabejškem a Václavem Hulcrem založili také z našich členů v roce 2000 fotbalové družstvo.

Mužské hasičské družstvo například uspělo na okresních závodech ve Stochově v roce 1999 a pak v roce 2000, roku 2002 na okresním kole ve Slaném, ženské družstvo, jež vzniklo v roce 2006 pod vedením Lenky Kutilové, na okresních závodech ve Stochově v roce 2009.

Dnes má hasičský sbor Kutrovice 58 členů a mnoho z nich se podílí na pomocných a brigádních činnostech pro obec a při pořádání nejrůznějších kulturních akcí, jako jsou hasičský ples, pálení čarodějnic, pomoc při Dětském dni v Neprobylicích, Pěkná hodinka, vánoční posezení s kytarou a nově nyní i Maškarní pro děti pořádaný v brzkém jaru. Právě na těchto akcích se daří přiblížit hasičský sport a práci v hasičském oboru nejen dospělým, ale hlavně dětem, kdy si mohou samy vyzkoušet a osahat jednotlivá náčiní.

Veronika Podpěrová

40

Novodobá historie Sboru dobrovolných hasičů Chržín (založen 2012) Na začátku roku 2012 se pár nadšenců v obci Chržín rozhodlo ke znovuzaložení Sboru dobrovolných hasičů. Tato myšlenka nadchla další dobrovolníky, a tak 24. února 2012 došlo k založení hasičského sboru. Tato organizace vznikla za účelem pokračování tradic zaniklého sboru hasičů v obci Chržín.

Náplní sboru je preventivní požární ochrana v obci a jejím okolí, zajišťování různých akcí jak kulturních pro děti i dospělé, tak i akcí pracovních ve spolupráci s obcí Chržín.

Za krátkou dobu činnosti sboru bylo zorganizováno několik brigád a kulturních akcí, například čištění požární nádrže, rekonstrukce obecních vývěsek a údržba obecních komunikací. Z kulturních akcí to byl dětský den s ukázkou hasičské a policejní techniky, dále proběhl sportovní den pro děti i dospělé a při této příležitosti družstvo členů SDH předvedlo požární útok, který se všem zúčastněným líbil.

Díky podpoře zastupitelstva obce Chržín bylo hasičům propůjčeno bývalé školní hřiště, které bylo zrekonstruováno pro potřeby nácviku hasičů a pořádaní akcí pro děti a mládež.

Hodně času se věnuje rekonstrukci a údržbě zbytku zastaralé techniky a vybavení. To vše svépomocí a z vlastních finančních prostředků.

41

Během tak krátké doby od vzniku sboru se podařilo sestavit dvě soutěžní družstva, a to družstvo žen a mužů, která se již zúčastnila několika soutěží hasičských sborů. Vše začalo hned na jaře v Kralupech nad Vltavou, kde jsme si společně poprvé zasoutěžili, a toto nadšení nás dovedlo do další soutěže v Nedomicích, kde část soutěže proběhla na vodě.

Získali jsme další kontakty a zúčastnili se soutěže v Dřísech. Zde nás o jisté druhé místo připravila naše stařičká technika. Toto nás ale neodradilo, ba naopak ještě více stmelilo, a tak jsme již zanedlouho startovali na další soutěži v Brádzimě.

K 20. říjnu 2013 sbor v Chržíně čítá 26 členů. Naším cílem pro následující rok 2014 je zúčastnit se více sportovních hasičských akcí, pokud nám to dovolí naše hasičská technika. Opět budeme pokračovat v tradici, a to pořádání dětského dne, sportovního dne pro děti a dospělé a v součinnosti s obcí Chržín zvelebovat obec.

Zbyněk Jelínek a Jindřich Kinter

Zakládající členové sboru (foto archiv SDH)

42

Z historie bývalého Sboru dobrovolných hasičů Třebusice (založen 1901) V roce 1901 byla vystavěna hasičská zbrojnice. Dne 7. července dle pamětní knihy Hasičského sboru se usnesl Obecní výbor Třebusic, aby byl založen Hasičský sbor. Byla zakoupena stříkačka a později pokřtěna.

Největší přičinění, aby sbor byl založen, měl pan František Bőhm, který byl také prvním starostou SDH Třebusice.

Schůze byla v hostinci Na Příkopech. Dalšími členy výboru byli zvoleni: F. Šmejkal, J. Hora (zvolen velitelem sboru), F. Čermák (zvolen pokladníkem).

Zvolením výboru sboru byla zakládající schůze ukončena heslem „Bližnímu k ochraně, vlasti k oslavě“. V roce 1903 byla vysvěcena hasičská stříkačka. Ráno v 6 hodin měl sbor budíček a v plné zbroji pochodoval s hudbou po obci. Od 9 do 10 hodin bylo vítání sboru ve spolkové místnosti v hostinci Na Příkopech. Obřad svěcení stříkačky vykonal pan farář Vrabec z Kolče.

Prvního zásahu se stříkačkou se zúčastnil sbor roku 1902 u požáru stodoly p. J. Chmela, dle dochovaného zápisu trval požár dva celé dny. Dne 18. ledna 1902 byl místním sborem uspořádán první ples hasičů ve spolkové místnosti Na Příkopech.

Dne 20. srpna 1905 se SDH zúčastnil oslav 100letého trvání české školy na Budči. Této parády se zúčastnily župy Pražská, Povltavská, Podbělohorská a Vrabčíkova – Slánská. Župa Slánská se shromáždila v Kolči a pochodem s hudbou se vypravila na Budeč.

V roce 1907 obdržel sbor dva žebříky s háky, jednu výzbroj pro četaře, přilbu pro hudce, 10 opasků se sekyrami pro bourače, parelku pro velitele se šňůrami a 4 metry náplastí na opravu hadic.

Dne 18. ledna roku 1911 se sbor zúčastnil likvidace požárů ve Slatině na panských stodolách. Potom 28. února téhož roku sbor obdržel od okresního výboru ze Slaného 10 Kč na přípřež. V červnu byl sbor u požárů v Knovízi na stavení p. Hušáka.

Pamětní kniha, která se dochovala, končí rokem 1921.

SDH se zúčastňoval různých rokování v okolních vesnicích.

V tomto roce 1921 v lednu byl při požáru obytného stavení pana Tomáše Hory a při požáru státního cukrovaru ve Zvoleněvsi. Tyto a další dokumenty se dochovaly v pamětní knize sboru 1901–1921.

43

Sekyrkové cvičení hasičů z Třebusic z roku 1934 (foto archiv SDH)

V roce 1934 se konalo v obci Třebusice velké krajské hasičské cvičení. Na místním hřišti cvičili sokolové, byly také provedeny ukázky požárního zásahu směrem k Holousům.

Na návsi a poté i na hřišti, kde se celá sláva povětšinou odehrávala, vznikla společná fotografie všech zúčastněných. Podle dochovaných dokumentů byl každého roku od založení sboru organizován ples.

V 60. letech působili ve vedoucích funkcích pan Jalovecký, který byl dlouhá léta předsedou, a velitel pan Havlín.

V sedmdesátých letech se vybudovala požární nádrž a požární zbrojnice v Třebusicích na koupališti. V 70. letech, kdy se mladým hasičům věnoval pan Janoušek, slavil jeho oddíl úspěchy.

V roce 1960 bylo usneseno, že každý člen sboru odpracuje při výstavbě požární zbrojnice 50 brigádnických hodin. Výstavba byla zahájena 16. dubna 1961. V této době měl sbor 41 členů. V září roku 1961 byla požární zbrojnice předána do užívání za přítomnosti hasičů z Brandýska. V polovině 70. let minulého stolení se hasiči dočkali nové požární nádrže a zde prováděli požární námětová cvičení.

V roce 1981, kdy sbor oslavil 80 let svého trvání, byl celý okrsek požárních sborů, v čele s SDH Pchery, Knovíz, Jemníky, Vinařice a Brandýsek, pozván do obce Třebusice, kde u příležitosti oslav bylo námětové cvičení na objekt Státního statku a večer se konala taneční zábava v hostinci Na Příkopech.

HASIČSKÉ DESATERO

Po tomto datu se sbor účastnil různých námětových cvičení v rámci okrsku. V této době se ve sboru začala prosazovat mladší generace, např. pan Kubín, který se dostal na pozici velitele, a pan Šultys. V této době už nebyla u sboru stříkačka původní, která byla dána do muzea v Kralupech. Tato stříkačka je tam dodnes.

1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.

Na začátku devadesátých let minulého století se „po revoluci“ přestali hasiči účastnit schůzí, námětových cvičení okrsku a dalších akcí. Proto po dohodě s místním obecním úřadem a taky mezi staršími hasiči se ustanovil konec hasičského sboru a jeho zrušení, což se stalo na jaře roku 1995. I když se sbor zrušil, tak se starší hasiči o tématiku požární ochrany pořád zajímají a při neformálních posezeních se na doby fungování sboru rádo vzpomíná.

3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.

Josef Jalovecký, Jan Kubín a Pavel Kubín

2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.

4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.

5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.

6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.

7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.

8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.

9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš.

10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

Ze slavností hasičů z roku 1934 (foto archiv SDH)

44

Automobilová stříkačka firmy STRATÍLEK Vysoké Mýto, SDH Zlonice

45

46