{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 58

RO ČN Í PŘ EH L EDY

Wa l t e r L e i s

a další). K posouzení vhodnosti ionicky vázaných solí na výrobu solných jader pro tlakové lití použili také průměry různých atomů. L. Kallien, T. Weidler a M. Becker [54] a [55] zkoumali možné parametry postupu vytvoření dutých struktur v hořčíkovém konstrukčním díle odlévaném tlakově vytlačením objemu (taveniny) injektováním plynu. Velký problém představovalo vytvoření bezpečnostního zapojení, které musí zabránit zavádění dusíku do kelímku (obr. 10). Nízká teplota taveniny slitin hořčíku, vztažená na objem, ve srovnání se slitinami hliníku vyžaduje obzvláště přesné řízení bodu počátku zavádění plynu. Vliv lokálního chlazení a dodatečného stlačování na vlastnosti struktury tlakově odlévaných konstrukčních dílů zjišťovali P. Hofer aj. [56]. Ve zkušebním provozu firmy Frech v Schorndorfu se zkoušelo použití technologie FGS pro tlakové lití hořčíku na stroji s teplou komorou. U této technologie je do velké míry eliminován systém dřívějších vtokových kanálů, takže tavenina se k odlitku přivádí velmi blízko bez tepelných ztrát. N. Erhard [57] uvádí jako její přednosti vysokou energetickou účinnost, snížení množství vratného materiálu, zvýšení jakosti odlitku díky nízkému množství vnášeného vzduchu a vyšší produktivitu. Na příkladě tělesa ventilu pro automatický pohon použili E. Ambos aj. [58] postup jet cooling, aby umožnili lokální chlazení v oblastech s vysokým tepelným namáháním, jako jsou jádra. Obsáhle se diskutuje o podrobném popisu použití tohoto postupu a úspěchu v praxi. R. Heid aj. [59] představují novou koncepci chlazení hliníkových odlitků v blízkosti jejich kontur. V druhé části se R. Heid aj. [60] zabývají softwarovým modulem, který umožňuje předpovídat poškození, především kavitační, u trvalých forem pro tlakové lití slitin hliníku. R. Kind [61] sledoval možnosti pulzního temperování forem založeného na podpoře počítače. U různě vytvořených temperovacích kanálů se zjišťovaly parametry rychlosti přestupu tepla, intervalu přerušení průtoku, zavápňování a objemový proud. Aby bylo možné získat přesné informace o účincích nástřiku při tlakovém lití, musí se podle C. Kima aj. [62] přihlédnout také k odvodu tepla konvekcí dělicí rovinou formy. V komplexní zkoušce odlévání za provozních podmínek zjišťovali E. Ambos aj. [63] vliv více než 20 procesních parametrů na znaky jakosti náročného tlako-

464

vého odlitku. Dalo se pak odvodit, že vedením teploty formy pro tlakové lití se dají výrazně ovlivnit místa výskytu pórů. X. Wang aj. [64] vyzkoušeli u obou hořčíkových slitin AM60B a AZ91D pro tlakové lití plnění formy s podporou vakua a následným hydraulickým dolisováním. Zkoušený odlitek byl ráfek (kola) o hmotnosti 2,6 kg, ta byla u stávajícího hliníkového odlitku 3,5 kg. C. Huang a W. Bishenden [65] doporučují pro optimální odvzdušnění snížení rychlosti pístu v první fázi pod kritickou hodnotu, resp. přerušení jeho pohybu během první fáze. Příznivý vliv 45° sklonu licí komory na pórovitost v odlitcích popisují S. Bergeron aj. [66]. Jádra combi-core, která byla vícekrát oceněna, umožňují slévárnám odlévat tlakové odlitky se složitými kanály a úkosy pro důsledně lehké konstrukce. S. Rupp a F. Heppes [67] představují různé materiály těchto jader a jako přednost tohoto postupu uvádějí nízké riziko netěsnosti, snížení hmotnosti a možnost optimálního temperování u chladítek. Souvislost mezi výškou tlaku dolisování a deformací solných jader při tlakovém lití pozorovali B. Fuchs a C. Körner [68]. Zkoumali dvě různá solná jádra, lisované a spékané, na bázi chloridu sodného. Relativní deformace jádra se při změně velikosti tlaku dolisování ze 300 na 800 barů zvýšila ze 3 na 8 %. M. Fabbroni [69] a [70] referuje o aktuálním stavu vývoje firmy Bühler AG, Uzwil, v oblasti solných jader. Vady odlitků C. Thoma aj. [71] a [72] pracují na řešení umožňujícím počítačovou analýzu tlakového lití pro předpověď a optimalizaci deformace podmíněné procesem lití u dvou různých specifikací slitiny. U přirozeně tvárných konstrukčních dílů se kompenzace jejich deformace docílí geometrií nástroje. U tepelně zpracovaných konstrukčních dílů se používá odpovídající poloha uložení, přičemž se (mimochodem) počítá se zapojením tečení litého materiálu závislého na teplotě. V obou případech se použije optimalizace s podporou počítače. Možnostmi rychlé počítačové tomografie ke zjištění vad tlakově litých odlitků způsobených pórovitostí se zabývají E. Ambos aj. [73], [74] a [75]. U této metody, popsané v uvedených příspěvcích, se jedná o počítačovou tomografii Helix-inline (Helix-inline-CT), zakládající se na postupu používaném v lékařském skenování (obr. 11). Čas potřebný k jednomu měření se pohybuje mezi 20 a 100 s. Ani jeden z několika set zkouma-

S l é vá re ns t v í . L X I V . li s to p a d – p ro s in e c 2016 . 11–12

ných tlakových odlitků nebyl bez vady. V příspěvku L. Hagnera a F. Mnicha [76] se objasňuje použití rychlé počítačové tomografie v provozu. E. Ambos aj. [77] a [78] předkládají nové výsledky z použití rychlého počítačového tomografu ve slévárně tlakových odlitků. Periferní zařízení a integrace G. Rau [79] vysvětluje na příkladě teleskopické pružící nohy (podvozku), jak se dá konstrukce svařovaná z osmi jednotlivých dílů nahradit vysoce integrovaným tlakovým odlitkem. Tím je možné ušetřit asi 11 kg celkové hmotnosti vozidla. J.-M. Segaud [80] představuje v ucelené úvaze o efektivní lehké konstrukci při využití odlitků ve výrobě karoserie aktivity výrobce automobilů BMW. Vliv konvenčního nanášení nástřiku rozstřikováním a mikrorozstřikováním na odvod tepla a vytvoření dělicí vrstvy při tlakovém lití zjišťovali J. Röse, A. Gebauer-Teichmann a B. Scholtes [81]. Průběh teplot na povrchu formy se vypočítal z průběhu hodnot teplota–čas, měřených ve vzdálenosti 1, 2, 3 a 12 mm od jejího povrchu (obr. 12). Z počáteční teploty 250 °C se 3sekundovým nástřikem obvyklým způsobem dosáhlo 128 °C při mikrorozstřikování 187 °C. Ze zkoušek vyplývá, že časy kratší než 1 s nemají smysl. M. Viedenz, R. Hillen a P. Reuther [82] referují o nové konstrukční řadě PurEfficiency gummersbacherské firmy Striko-Westofen Group s nejnovější technikou pro dávkovací pece k tavení hliníku. Nejnovější technika snižuje materiálové ztráty a spotřebu energie a také výrazně zlepšuje přesnost dávkování. Čerpací rotory pracují podle R. Simona a R. Kendricka [83] a [84] lépe než nečerpací, protože lépe promíchávají taveninu. Ostatně během životnosti rotory ztrácejí výkon. Tato ztráta se proto u doby zpracování musí brát v úvahu. Kromě toho popisují vliv geometrie rotorů na účinnost odplynění v závislosti od stavu opotřebení. První kompletní software pro obsluhu strojů na tlakové lití zavádí firma ABB Automatisation GmbH, Friedberg. G. Trommer [85] vysvětluje možnosti softwarového balíčku Machine Tending Solution, který dává uživateli k dispozici četné předkonfigurované funkce a chody stroje. Vtipný způsob ohřevu nástroje ukázal T. Dreier [86] z firmy aic-regloplas GmbH, Mnichov. F. Dorner a D. Hofmann [87] zdůrazňují, že vysoký podíl vadných odlitků způsobuje nesprávné temperování, a předsta-

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 11-12 2016  

Slevarenstvi 11-12 2016  

Profile for inasport