{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 55

M i l a n L a m p i c | M a r c Wa l z

Obr. 3.

Formy grafitu jako funkce hořčíku. Tvoření červíků je řízeno difuzně, proto logaritmicko-normální rozdělení křivky, srov. [5]

Koexistence tří forem grafitu

1. skupina: akceptory Cr, V a Ti deaktivují uhlík. Při rozpouštění přijímají jejich atomy elektrony ze železa, svými malými průměry přitahují uhlík a uvolňují ho teprve po určitém podchlazení eutektika, především tehdy, jestliže se v soustavě vyskytuje také Si. Při bílém tuhnutí – možná bez křemíku – se podle teploty dříve než čistá soustava Fe-C(Fe3C) vytvoří ledeburit. Je to očividné: obojí je důsledek snížené aktivity C. 2. skupina: Si, Co, Ni a Cu představuje pravý opak skupiny první. Protože je velmi dobře známá jak stabilní soustava Fe-C-Si, tak metastabilní soustava Fe-Fe3C-Si, dá se to ověřit. Co, Ni a Cu nemají s Si nic společného kromě skutečnosti, že jsou také donátory. Tím všechny čtyři prvky zvyšují aktivitu uhlíku. Výsledkem je rozšíření mezery mezi stabilní a metastabilní eutektickou teplotou.

Obr. 4.

Obr. 6.

Účinek chemických prvků na teplotní polohu eutektika podle odkazu [7] s údaji [8]

Feritické zrno GJV

roste eutektické zrno korálkového grafitu a austenitu jako téměř dokonalá kulička. Spolu se sousedními tvoří kolonie (obr. 7). Něco podobného lze pozorovat jak u GJS, tak také – v menším rozsahu – u GJV. Hranice kolonií tvoří zpravidla nečistoty. L. Bäckerud [9] vychází z toho, že krystalizace eutektického zrna GJV začíná zakulacováním, a že po absolutním (konstituonálním) podchlazení povrchu začne opakované tvoření zárodku (obr. 8).

Obr. 5.

Kolonie feritických zrn v GJV

Nodularita Abychom uzavřeli téma nodularity, vraťme se ještě jednou k případu bloku válců z EN GJV-500 (obr. 9), který je již popsán v odkazu [2]. Množstevní podíly té které formy grafitu jsou mimo jiné také výsledkem podmínek lokálního ochlazení, které spoluurčuje design odlitku. Nejjednodušší vysvětlení je, že spotřeba hořčíku GJV je určována tloušťkou stěny a pohybuje se, podle rovnice (1), v rozmezí asi 0,006 a 0,014 %, ale: % Omin = 0,004722 − 0,002208 · · ln(M)

(2)

Kr yst a li z a c e č e r ví kovi t é h o g ra f i t u Buňky (zrna) nebo červíci? Stejně jako lupínkový grafit si konce „červíků“ svůj uhlík opatřují přímým kontaktem s taveninou a větví se podobným způsobem za vzniku eutektických zrn (buněk). Ze zárodku uprostřed austenitu

Obr. 7.

Eutentické zrno korálového grafitu

Obr. 8.

Tvorba eutektického zrna u GJV podle odkazu [9]

S l é vá re ns t v í . L X I V . li s to p a d – p ro s in e c 2016 . 11–12

461

Z AO S T Ř E N O N A M AT ER I Á L

Obr. 2.

Profile for INA SPORT spol. s r.o.

Slevarenstvi 11-12 2016  

Slevarenstvi 11-12 2016  

Profile for inasport