Z d e n k a H a ny š o v á Ce l á
Josef Bartoš
Předválečná léta – lisy ve společnosti Josef Bartoš
Dobývání zahraničních trhů a výroba pro říši V letech 1938 a 1940 vyvíjelo vedení závodu velké úsilí pro uplatnění se na zahraničních trzích. Za pomoci Exportního ústavu československého získalo konkurenční katalogy převážně amerických firem a obchodní informace z okruhu přátel z ciziny. Do států Evropy, Jižní Ameriky, Indie a dalších chtěla firma vyvážet instalační, koupelnové, odpadní, parní, topné a vodovodní armatury, ústřední topení, strojky pro domácnosti, ale i různá pracovní nářadí jako lopaty, motyky, sekyry a podobné.
tonové mosty přes Zlatý potok. Firma Bartoš a spol. se výrazně zasadila o modernizaci a využití železniční dráhy z Čáslavi do Třemošnice.
S l é vá re ns t v í . L X I V . k v ě te n – č e r v e n 2016 . 5 – 6
209
Z HISTORIE
Rozvoj jedinečnosti slévárny V roce 1930 zakoupil Josef Bartoš a spol. patent na plnicí studenou komoru u stroje na lití pod tlakem od firmy Polák. Tím získal jako jediný právo na prodej strojů pro lití pod tlakem v Československé republice a na výrobu odlitků litých pod tlakem. Slévárna a strojírna v roce 1937 Hedvikov v roce 1940 V témže roce byla vybudována slévárna, kde byla umístěna slévárna mosazi s přiléhající suškou, slévárna kovů pod tlakem a vedle pak velká dílna pro obráběcí stroje. Ve slévárně pod tlakem byly instalovány čtyři slévací pece vytá- Těsně před 2. světovou válkou podnik dokonce spolupracoval na pěné koksem. Dále zde byly v provozu dvě hydraulické pumpy výstavbě slévárny barevných kovů pod tlakem v Krušovaci v tehpro tlak 100 až 120 atm. Slévárna disponovala šesti lisy s plnicí dejší Jugoslávii. silou až 45 t a uzavírací silou až 120 t. Udržovací pece se vytápě- Smělé plány však zhatila nacistická okupace. Ředitel největší něly naftou a olejem. Byly vybudovány a strojově vybaveny kalírna mecké tlakové slévárny MAHL plně využil vysoké odbornosti závodu a zařadil jej do tlakových sléváren říše. Okamžitě začal přia lisovna. Velmi krátký a levný výrobní postup od suroviny k výrobku byl dělovat zakázky na nejobtížnější odlitky firmě Bartoš. podnikatelsky nesmírně výhodný. Na samém prahu hospodářské Ve výstavbě závodu nastal přelom. U slévárny se adaptovala nová krize tak měla hedvikovská strojírna nový výrobní program, výrobní hala vybavená výkonnými lisy. V roce 1942 byla postavenetradiční a moderní pracovní postup s nadějným obchodním na největší obráběcí hala a byly přistavěny kanceláře. Byla zavedena výroba odlitků z elektronu, kompresorů P a součástek uplatněním. střeliva (dna a pláště pro dělostřelecké náboje, pojistné špičky pro Nový výrobní program s unikátní metodou lití protiletadlové střely a další). V té době zde pracovalo až 1 500 Lití pod tlakem na strojích se studenou komorou bylo tehdy ještě pracovníků. naprosto novou metodou, která postrádala odborné teoretické znalosti. Během čtyř let technici zvládli konstrukci forem a tech- I I I . e p o c h a – r o z vo j ž e l e z á r ny nologii lití slitin hliníku. p o 2 . s vě t ové vá l c e Ze slitiny hliníku se vyráběla tělesa pro fotoaparáty, elektrotechniku, triedry, praky, hasičské hadicové spojky a další. Z mosazi se Období let 1945–1950 odlévaly odlitky nejen pro vlastní závod (zděře kuželových kohou- Vlivem nových politických poměrů došlo v roce 1945 k ustanovetů pro ČSD), ale i pro zákazníky (hledáčky Vokáč, matice pro ní národní správy. Řízením závodu byli pověřeni národní správci v čele s Jindřichem Valeckým. petrolejové vařiče, kování na kapoty automobilů Praga a další). Koncem roku 1945 byl podnik zestátněn a ředitelem byl jmenován Práce na tři směny a začátek války Ing. Miloš Hájek. Počet zaměstnanců klesl na 700. Výrobní sortiV roce 1935 si závod ve vlastní konstrukci vyrobil další dva stroje ment tvořily převážně odlitky ze zinku a mosazi (tělesa plynových na lití pod tlakem. Ve slévárně tlakového lití se začalo pracovat na měřičů). tři směny. Od roku 1936 se zde vyráběl v té době největší tlakový odlitek, tzv. výronek, o rozměru 600 × 300 mm. Rok 1936 při- Masivní lití hliníku a vznik názvu KOVOLIS nesl také zakázky pro československou armádu – plynové masky V letech 1946–1948 zajišťoval podnik v kooperaci montáže stříkacích lisů Polák 900. V tomto období zde dochází k masivnímu a součástky munice. Po tragických mnichovských událostech v září roku 1938 a po startu lití hliníku. Během pěti měsíců bylo zkonstruováno a vyroztrátě vojenských objednávek se výroba rychle přeorientovala na beno 16 forem na bloky motorů ČZ 125 a 150. K těmto odlitkům přibývají zakázky na psací stroje ZETA, bubny a brzdové páky pro zakázky civilní. motocykly JAWA, karburátory a další.