Z d e n k a H a ny š o v á Ce l á
Z historie
Kolem roku 1850 železárna prosperovala – vyráběla se hrubá litina, ráfy, pláty, žehličky, dvířka ke kamnům, pomníky a další. V 60. letech se železářství v Čechách rychle modernizovalo, přesto technologie železárny nedoznala výrazných změn. Tuzemská konkurence starý způsob výroby zatlačila, což vedlo ke stagnaci a postupnému úpadku železárny.
From the history
200 let slévárny KOVOLIS HEDVIKOV, a. s. M g r. Z d e nka H a ny š ová C e l á Hedvikovské údolí na okraji Třemošnice se nachází v turisticky atraktivní lokalitě Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory. Prostředí je to úchvatné. Máte pocit, že z obou stran sevřenou fabriku, jejíž areál se cyklistům či turistům jakoby náhodou otevře a rychle jej minou, tu ani nikdo nemůže hledat. Opak je pravdou. Zákazníci se sem jen hrnou a meziročně mnohonásobně zvyšují své objednávky. Podle toho se také odvíjí počet zaměstnanců. Z původních 400 v roce 1993, kdy pánové Miloslav Pavlas a Karel Koudelka firmu v malé privatizaci koupili, na současných více než tisíc. Rozšiřují a modernizují i výrobní prostory – spíše do výšky – údolí totiž víc nedovolí. Uprostřed areálu závodu je náměstí a na něm „Otroci“ – historické sousoší slevačů. Zhmotnělá dřina slevače je už minulostí. Spoustu práce dnes udělají roboti a důležité pro dnešní operátory je se tyto roboty naučit dobře ovládat.
Období let 1890–1920 Období je charakterizováno častým střídáním pronájmů a vlastníků, novými podnikatelskými aktivitami, ale i stagnací. Po čtyři roky zde podnikal pan Řivnáč, který se pustil do výroby mosazného zboží. Od roku 1889 se vlekly správní spory o schválení nové obchodní společnosti. Od roku 1890 byla za účasti Josefa Wundera založena společnost „Stránecký a Wunder“. Vyráběla součásti pro parní kotle a stroje, cukrovarské, lihovarské a pivovarské aparáty, kontrolní přístroje (manometry, teploměry, žároměry). Vyráběly se odlitky ze železa, mosazi a prováděly práce přesné mechaniky. Bylo zde zavedeno ústřední topení na páru a vzduch. Od roku 1903 do roku 1907 společnost „Stránecký a Purkyně“ zajišťovala dodávky a instalace do průmyslových a veřejných zařízení. Po roce 1907 udržovali provoz pouze místní pracovníci. Tak se po jednom století života hedvikovské železárny uzavřela epocha závodu, který v posledních třiceti letech své existence hledal obchodní uplatnění a životaschopnost v rukou několika podnikatelů. Podnikatelské nesnáze byly umocněny i několika krutými povodněmi (v letech 1891, 1908 a 1913), které v železárnách napáchaly mnoho škod. I I . e p o c h a – r o z vo j ž e l e z á r ny
J e d n o t l i vé e t a py v ý vo j e s p o l e č n o s t i Kovo l i s H e d v i kov, a . s . I. epocha – Hedvičina huť Období let 1816–1824: rodina Zvěřinových Jméno Hedvikov, Hedwigsthal, je odvozeno ze zápisů koncese, ve kterých je místo podnikání uvedeno jako Hedwigsthaler Eisenwerk in Mezihoří pod Plazem. Železárnu založil Josef Jan Zvěřina, windischgrätzský horní inspektor. Vzniku železárny přála blízkost těžebních dolů železné rudy, zásoby vápence z prachovické vápenky, dostatek lesů pro dřevěné uhlí a rychlá voda Wildbachu, dnešního Zlatého potoka. Železárna vyráběla týdně 10 až 20 t surového železa a litiny. Asi třetina produkce byla zpracována ve slévárně a zbytek byl zkujňován v hamrech na řece Doubravě. Provoz byl zajištěn 30 pracovníky.
Období let 1920–1945: Josef Bartoš Stará huť byla v těchto letech zrušena. Letitý spor o vodu majitel vyřešil zakoupením Moličovy pily a Pekelského rybníka. Pila získala pohon turbínou. Firma „Josef Bartoš a spol., strojírna a slévárna v Hedvikově“ získala záhy objednávky pro ČSD. Od roku 1922 se zde vyráběly součástky parního topení pro železniční vagony a plynová osvětlení. Byla vybudována slévárna šedé litiny a budovy byly upraveny na obrobny. V této době zde pracovalo 30 lidí. V roce 1926 bylo položeno půl kilometru dlouhé potrubí, jímž se přiváděla voda k turbogenerátoru. Tím si společnost zajistila dostatečný elektrický příkon. V podniku už pracovalo 100 lidí. Majitel od roku 1926 vyráběl průběžné tlakové brzdy, čímž výhodně stabilizoval výrobní profil firmy. Vybudoval dva železobe-
Z HISTORIE
Období let 1824–1890: rodina Svobodových Během těchto let byla provedena přestavba úpravy vodního režimu. Náhon byl nad kovárnou rozvětvený a voda se podle potřeby pouštěla buď ke kovárně, nebo k vysoké peci (na pohon dmychadla). Původní dřevěné tovární budovy byly nahrazeny většími, zděnými, byla přestavěna kovárna, nově prošly úpravou i obytné budovy.
Zima 1904 v Hedvičině údolí
208
Hedvikov na přelomu 19. a 20. století
S l é vá re ns t v í . L X I V . k v ě te n – č e r v e n 2016 . 5 – 6
Hedvičino údolí v roce 1908