J . Ci l e č e k M ů ž e č e s k á s l é v á r n a d l o u h o d o b ě p r o s p e r o v a t?
Může česká slévárna dlouhodobě prosperovat? Ing. Jarmil Cileček A L U C A S T, s . r. o ., Tu p e s y
Z PRAXE
Ú vo d Slévárenství je obor nepříliš populární a široká veřejnost nemá o tomto oboru nejlepší mínění. Z toho je odvozeno mnoho faktorů, které poměrně negativně působí na vše, co ovlivňuje prosperitu tohoto oboru, ve kterém Češi v minulosti něco znamenali. Důsledky tohoto stavu pociťujeme všichni, kteří ve slévárnách pracujeme a kteří tyto slévárny řídíme. Tuny, za které byli naši předkové v době pětiletek odměňováni, zcela potlačily kvalitu a celkovou preciznost, což jsou v době tržního hospodářství atributy zcela základní, na kterých je nutné stavět a které má naše konkurence na západ od Šumavy dlouhodobě zažité.
C o p o t ř e b u j e s l évá r n a ke s vé p r o s p e r i t ě? Kvalifikované pracovníky Předpokládám, že čtenáři Slévárenství jsou obeznámeni se situací ve vzdělávání ve slévárenském oboru v ČR. Pouze kolem 30 nových slévárenských inženýrů a bakalářů z VUT Brno a VŠB – TU Ostrava, kteří odcházejí každoročně do praxe, to je počet absolventů, kteří do našich sléváren přicházejí vzděláni a seznámeni se slévárenskou problematikou. Dnes naše slévárenství nemá učně ani střední management. Popularizaci oboru slévárenství Je nezbytně nutné změnit dosavadní pohled na obor slévárenství a široké veřejnosti ukázat, že slévárenství dnes není černé řemeslo, že to není firma, ve které je špína, dřina a nepořádek. Je třeba si však uvědomit, že popularizaci našeho oboru musíme provádět každý sám, nikdo nám s tím nepomůže a nikdo to za nás neudělá. Potenciál úspěšnosti postavit na prvé místo ve firmě T. Baťa říkal: „Vše je možné, jen musíš chtít a umět.“ Chtít znamená energetizovat, aktivovat lidi, nejen je školit; při současném systému vzdělávání v ČR to znamená nejen je vyučit v daném oboru, ale vypěstovat v nich hrdost na svou práci a také hrdost na výsledek jejich práce. Umět znamená zvládat výrobní procesy, uspokojovat potřeby zákazníků, vyrábět odlitky vždy v nejvyšší kvalitě atd. Potenciál úspěšnosti je nutné postavit nad ekonomické výsledky. Takový styl řízení s sebou přináší vynikající výsledky firmy, její stabilizaci, velmi dobré ekonomické výsledky a prosperitu okamžitou i dlouhodobou. Odpovídající pracovní prostředí a pracovní podmínky Prosperující slévárny musí mít administrativní i výrobní prostory odpovídající 3. tisíciletí jak po stránce hygieny a bezpečnosti práce, tak po stránce komfortu a pohodlí pro své pracovní-
52
S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2
ky. Jen do takových prostor dostaneme kvalifikované dělnické profese a techniky. A jen do takových prostor zákazník svěří náročnou výrobu. Neboť kde je chaos a nepořádek na pracovištích, tam je také chaos v technologii a tedy značná nedůvěra zákazníků. Dodávat odlitky do vysoce sofistikovaných oborů Každý nový, náročnější odlitek musí být pro slévárnu výzvou, na kterou je třeba reagovat a přijmout ji. Dlouhodobě prosperující firma musí vyrábět to, co jiná firma nedokáže, nebo to dělat lépe než firma konkurenční, a to samozřejmě s co nejnižšími náklady. Pokud máme zajistit dlouhodobou prosperitu, musíme vyrábět náročné odlitky, které zatím východní země vyrábět neumějí. Kolektiv techniků vysoké profesionality a vysokého pracovního nasazení Při současném systému vzdělávání ve slévárenském oboru je to poměrně obtížné. Pokud si však uvědomíme, že řada slévárenských inženýrů do 3 let opouští vystudovaný obor a odchází ze sléváren, pak není zásadní chyba ve vzdělávacím systému, ale je chyba přímo ve slévárnách, které nedokáží své specialisty udržet. Správně motivované pracovníky ve slévárně, a to jak dělníky, tak techniky Motivace není pouze finanční. Všechny pracovníky ve slévárně je nutné seznamovat s úspěchy firmy, s vizí na dobu min 5 let – má dnes každá slévárna jasnou vizi, kam jde a kam chce dojít? (Více o motivaci je uvedeno v [1].) Nepochybně existuje celá řada dalších okolností, důvodů a podmínek pro to, aby firma prosperovala, aby prostě šlapala. Dovolil jsem si uvést to, co já považuji za stěžejní, a to, na co se já zaměřuji při řízení společnosti ALUCAST.
C e s t a k p r o s p e r i t ě s l évá r ny Protože nemám rád nevyřešené úkoly a nezodpovězené otázky, v další části se pokusím najít odpověď na otázku z názvu příspěvku – může česká slévárna dlouhodobě prosperovat? Původně jsem byl požádán o příspěvek na téma Pozitivní zkušenosti sléváren v dosahování příznivých ekonomických parametrů. To však ve mně evokovalo další otázky, jako např. co je příznivý ekonomický parametr? Mám já vůbec pozitivní zkušenosti s řízením? A další a další otázky. Proto na zmíněnou otázku předkládám částečné odpovědi.
N a c o d b á t , p o k u d m á bý t s l évá r n a dlouhodobě prosperující Mít kvalifikované pracovníky Kvalifikované pracovníky dělím na pracovníky vysokoškolsky vzdělané a na profese dělnické. V časopise CzechIndustry č. 2/2015 [2] se zabývám problematikou nedostatku pracovních sil ve všech technických oborech. Získat inženýra v oboru slévárenství není až tak velký problém. Chce to udržovat kontakt s VUT, nechat vstoupit studenty do slévárny ještě před studiem tohoto oboru a pro tento obor je přesvědčit. V průběhu studia je dobré návštěvu – exkurzi zopakovat a ucházet se o přednášku pro tyto studenty v rámci jejich výuky a výsledek se pak dostaví.