Z ku š e n o s t i s ř í ze n í m e ko n o m i c ké e fe k t i v n o s t i ... V. S z m e k

Zv ý š ování e ko n o mi cké efe k ti vo s ti v ý ro by... V. Ro jí če k a ko l.

Zkušenosti s řízením ekonomické efektivnosti výroby ve Slévárnách Třinec, a. s.

Zvyšování ekonomické efektivnosti výroby odlitků ve slévárně Beskyd, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí

Ing. Vladislav Szmek

Ing. Vladimír Rojíček

Slévárny Třinec, a. s., Třinec

B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Dušan Aláč B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Ing. Rudolf Menšík B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Vladimír Pavelec B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

Ing. Břetislav Pělucha B E S K Y D, s p o l . s r. o ., F r ý d l a n t n a d O s t r a v i c í

H i s t o r i e s l évá r ny Původ slévárny se datuje na přelom 16. a 17. století, kdy se v regionu Frýdlantska vytvořil velký počet hamrů. Vytváření hamrů vyžadovalo dostatečné zásoby přírodního bohatství, především dostatek dřeva na výrobu dřevěného uhlí, bohaté zásoby železné rudy, kterými v té době Beskydy překypovaly, stejně jako levnou vodní dopravu po řece Ostravici i levnou pracovní sílu. Největšího rozkvětu dosáhla výroba železa na Frýdlantsku po roce 1826, kdy došlo k modernizaci železáren a k výstavbě dalších sedmi hamrů ve Frýdlantě nad Ostravicí, v Ostravici a v Čeladné. Prostory hamru č. 5, kde dnes sídlí Slévárna Beskyd, si pronajala Frýdlantská a. s. pro výrobu železářského zboží. V r. 1908 byl tento hamr nahrazen moderní slévárnou, která především produkovala litinové odlitky na výrobu smaltovaného železářského zboží. Po 2. světové válce byla slévárna ve vlastnictví několika národních podniků, např. Moravia, Sfinx, Norma. V roce 1993 došlo k privatizaci slévárny, která do té doby patřila n. p. NORMA Frýdlant, a vznikla nová slévárna Beskyd, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí. Po privatizaci byla slévárna nucena změnit výrobní program a přizpůsobit se přání zákazníků. Společnost Beskyd, spol. s r. o., začala vyrábět odlitky z jakostní litiny s lupínkovým (LLG) a kuličkovým grafitem (LKG). Zpočátku byl výrobní program slévárny zaměřen především na součásti chladicích zařízení, které byly po čase vystřídány odlitky dílů topných těles, součástí elektromotorů, topenářské techniky aj. Z LKG byly vyráběny převážně odlitky kanalizačních roštů, které dominují výrobě i v současnosti. Roční výroba odlitků činí cca 8 000 t. Z této hmotnosti cca 2/3 činí odlitky z LLG. Až 70 % objemu výroby je exportováno do zemí střední Evropy.

S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2

45

Z PRAXE

Nejsledovanějším ekonomickým parametrem nejen v našem oboru podnikání je bezesporu hospodářský výsledek. Mezi rozhodující činitele, které ho ovlivňují, patří objem výroby, cenová úroveň vstupů a sortimentní skladba výroby. Za samostatnou kapitolu bychom mohli považovat kurz koruny. Zkusme zhodnotit složitost nebo snadnost plnění plánu zisku (i když o snadnosti v našem oboru asi není na místě mluvit) za posledních 15 let. V období let 2000 až 2007 byl hospodářský výsledek ve vazbě na celý finanční plán relativně dobře sestavitelný. Objem výroby byl rok co rok vcelku stabilizovaný, růst cen vstupů byl mírný a dal se přenášet na odběratele. Naplánovaná výše zisku se dala plnit. Toto pozitivní klima bylo zajišťováno především makroekonomickými vlivy. Zlomový rok 2008 byl na jedné straně v řadě sléváren ve znamení rekordní výroby, na straně druhé ale rostly ceny na vstupech více než v letech předcházejících, včetně nákladů na pracovníky, kteří na trhu práce v zásadě už nebyli ani k dispozici. Přenášení zvýšených cen vstupů už ale zákazníci v zásadě začali odmítat. V řadě sléváren měla tato skutečnost neblahý vliv na hospodářský výsledek. Rok 2009 pokračoval v negativních dopadech. Významnější pád objemu výroby v roce 2009 zaznamenala nejen většina sléváren, ale průmyslová výroba vůbec. Ceny na vstupech sice razantně klesly, pokles objemu výroby byl ale natolik výrazný, že řada sléváren vzhledem ke skutečnosti, že nemalá část jejich nákladů je fixního charakteru, nedokázala udržet hospodářský výsledek v černých číslech, a to i navzdory výraznému oslabení naší měny. Pokles výroby byl samozřejmě spjat i s potřebou pracovníků. Nejlepším řešením bylo v dané době snížení počtu pracovních dnů v týdnu. To umožnilo nepropouštět pracovníky a čekat na oživení poptávky. To nastalo až v roce 2010, ale neznamenalo návrat k původním objemům ani ke stabilizaci výroby v plném slova smyslu. Kolísavost poptávky v průběhu celého roku se stala v následujících letech postupně samozřejmostí. Řada z nás si musela zvyknout na to, že jim významně klesl výhled náplně výroby ve srovnání s tím, na co byli do té doby zvyklí. Co je zvlášť charakteristické pro poslední dva tři roky, je tlak odběratelů na ceny, který nutí slévárny stále lépe řídit své náklady ve všech oblastech beze zbytku, nebo v horším případě dát v sázku svůj hospodářský výsledek. Ve vazbě na dosahování příznivých výsledků není možno nezmínit zásah centrální banky v závěru roku 2013, který měl pozitivní dopad na hospodaření většiny sléváren. Závěrem je nutno říct, že ekonomický vývoj je jen z menší části neovlivnitelný, z velké části se musí řídit. Nezbytné je však to, aby všichni pracovníci, nejen ekonomové, promýšleli dopředu ekonomické dopady své každodenní práce, aby takzvaně mysleli v korunách, tj. aby měli ekonomické povědomí.