R . M í č a Z ku š e n o s t i s l é v á r ny Ž ĎA S , a . s .
M. Novobílský
Zkušenosti slévárny ŽĎAS, a. s., s přínosy cestou PROJEKTŮ
P oz n a t k y z v y u ž i t í P R OJ EK T Ů v e S l é v á r n á c h T ř i n e c , a . s .
vzájemných návštěv ve firmách. Prezentace závěrečných zpráv PROJEKTŮ formou seminářů nezúčastněným zájemcům má efekty o poznání nižší. Problematické je i získávání nových spoluřešitelů, jelikož stále ještě mnoho manažerů považuje oblast nákladovosti za ryze interní záležitost každé slévárny.
Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS
Bc. Roman Míča ŽĎAS, a. s., Žďár nad Sázavou
Slévárna ŽĎAS, a. s., se dlouhodobě věnuje nákladové náročnosti výroby odlitků. Od roku 2000 se podařilo vytvořit poměrně detailní a adresný nákladový systém poskytující značné množství informací, které slouží jako podklad při rozhodovacích procesech řízení výroby. Není náhodou, že jednou z prvních oblastí, kterou jsme se zabývali, byla oblast čistírenských operací neboli apretace. Hlavním důvodem byla značná nákladová spotřeba této fáze výroby a potřeba přesnější predikce apretačních nákladů v kusové výrobě odlitků. Navrhli jsme vlastní metodiku, vyhovující naší sortimentní skladbě výroby, kterou využíváme a dále rozvíjíme. Nabídka účasti v PROJEKTECH OK ekonomické při ČSS umožnila pohled na problematiku novou optikou a zároveň možnost výměny praktických zkušeností v této oblasti s dalšími slévárnami. V červnu 2012 vstoupil zástupce naší slévárny do již probíhajícího PROJEKTU XII a po sjednocení metodiky spolupracuje do současné doby na společných tématech. Práce v PROJEKTECH přináší inspirace nejen v oblastech přímých nákladů nebo strojního vybavení, ale i v metodách monitoringu dat a jejich využití při řízení efektivity operací či k zavádění motivačních prvků. Například práce na detailním hodnocení operace tryskání byly jednoznačně přínosné. Do současné doby nepatřila tato operace mezi oblasti, které by byly hlavním předmětem našeho zájmu. Spokojili jsme se s tím, že známe výši nákladů na tryskání, umíme je přiřadit k výrobkům, pravidelně udržujeme strojový park a meziročně sledujeme spotřebu abraziva. To vše při vyhovující kvalitě tryskaných povrchů. Detailní pohled na parametry tryskacích zařízení a abraziva přinesl další užitečné podněty. Došlo k prověření a úpravě nastavení tryskačů nebo ke zjištění parametrů nakupovaných abraziv. Také se ukázalo, že údaje, které sledujeme, nejsou dostatečné pro rozhodování v této oblasti. Zahájili jsme nové, relativně nenáročné sledování dat k tryskání i tryskačům, které lze využít k řízení nákladů, kapacit nebo k motivačním programům. Porovnání ukazatelů efektivity operace s ostatními účastníky nám ukázalo poměrně slušnou pozici, ale i potenciální rezervy. Podobné výstupy očekáváme i u aktuálně řešených oblastí nákladovosti tepelného zpracování odlitků a odstraňování nálitků. Co se týká hledání závislostí nákladů na charakteru odlitku a tvorbě univerzálního nákladového vzorce, jsme vzhledem k malému souboru měřených odlitků mírně skeptičtí. Také parametry výběru odlitků musí být více vymezeny, zejména jakostními požadavky na odlitek. Koncept apretačních PROJEKTŮ, kdy činnost zástupců sléváren a dodavatelů zařízení je řízena koordinátorem, se ukazuje jako funkční a užitečný pro všechny zúčastněné. Zde je třeba připomenout značné nároky na čas a energii každého řešitele nad rámec jeho pracovních povinností. Největší přínosy mají jednoznačně přímí účastníci PROJEKTŮ, ať již formou výměny zkušeností a názorů při samotném řešení témat nebo formou
38
S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2
Poznatky z využití PROJEKTŮ ve Slévárnách Třinec, a. s. Ing. Marcel Novobílský Slévárny Třinec, a. s.
Odborná komise ekonomická při České slévárenské společnosti se prostřednictvím PROJEKTŮ snaží již přes patnáct let podrobně sledovat ekonomiku vý roby odlitků v zúčastněných slévárnách. Řešitelský kolektiv těchto sléváren vždy nejdříve pečlivě popíše a rozebere jednotlivé sledované výrobní činnosti, pak sestaví vhodnou metodiku pro nákladovou analýzu posuzovaných výrobních způsobů. V dalších pokračováních se pak účastníci PROJEKTŮ věnují porovnávání jednotlivých zjištěných nákladů a možnostem nákladových redukcí. Na závěr se pokoušejí najít vhodné obecné závislosti nákladovosti sledované výrobní fáze porovnáváním mnoha získaných výsledků ze zúčastněných sléváren. V PROJEKTECH se řešitelský kolektiv podrobně věnoval rozborům jednotlivých, postupně navazujících výrobních fází výroby odlitků, a to od výroby tekuté fáze přes přípravu formovacích směsí a přípravu pískových forem. V posledních projektech se prozatím dospělo k několika fázím apretace odlitků, včetně tepelného zpracování. Přes značnou rozdílnost technologií výroby a výrobních sortimentů zúčastněných sléváren (nemluvě o poměrně značné obměně počtu účastníků jednotlivých PROJEKTŮ), a tím pádem získání na první pohled „neporovnatelných“ údajů, jsou jednotlivé PROJEKTY pro jeho účastníky obrovským přínosem. Podrobným rozborem jednotlivých výrobních procesů na opravdu dílčí operace a jejich nákladovým ohodnocením získávají účastníci přehled o dílčích nákladech jednotlivých fází výroby odlitku a můžou se tak zaměřit na problematické fáze výroby. Zjištěné náklady jednotlivých fází výroby odlitků při použití různých výrobních technologií v jednotlivých slévárnách mohou být inspirací pro ostatní slévárny při plánování jejich budoucnosti. K dispozici mají velké množství ověřených dat k porovnání nákladovosti jednotlivých výrobních technologií. Zajímavá se také jeví možnost porovnat jednotlivé podrobně zkalkulované nákladové položky s údaji ve vlastních controllingových systémech jednotlivých sléváren. Přínosem je jistě i přenos zjištěných dat a zkušeností na pracovníky slévárny, kterých se daná problematika týká. V neposlední řadě jsou určitě pro všechny účastníky přínosná osobní setkání na jednotlivých sezeních řešitelského kolektivu, kdy dochází k neformálním diskuzím i předávání zkušeností z vlastní praxe.