J M A H o d o n í n – p r a v i d e l ný ú č a s t n í k P R OJ EK T Ů
JMA Hodonín – pravidelný účastník PROJEKTŮ Ing. Josef Obrtlík J i h o m o r a v s k á a r m a t u r k a , s p o l . s r. o ., H o d o n í n
JMA je účastníkem projektu „Vývoj nákladového hodnocení apretace odlitků“ pořádaného pod patronací Odborné komise ekonomické ČSS Brno. V tomto projektu se nákladově posuzují jednotlivé fáze apretace pro zjištění nákladové náročnosti každé fáze, abychom se je v konečném důsledku naučili řídit (minimalizovat náklady). JMA se na těchto projektech podílí od III. etapy, kdy se řešila apretace odlitků z litiny. V současné době probíhá již V. etapa. První a druhá etapa se věnovala posuzování ocelových odlitků. Tým řešitelů sestavil podrobný soupis všech fází apretace odlitků. Ke každé fázi se stanoví náklady metodou neúplných vlastních nákladů. Celkové náklady apretace dostaneme sečtením dílčích nákladů všech fází apretury. Od III. etapy se stejnou metodikou stanovily apretační náklady litinových odlitků. Pro řešitele z JMA to znamenalo vybrat si ze svého výrobního sortimentu dva vhodné odlitky. Prvním byl odlitek tělesa šoupátka o hmotnosti 13,5 kg a druhým klapka o hmotnosti 115 kg. Dále stanovit náklady apretace pomocí metodiky z I. etapy projektu. V JMA se s výhodou využívá zpracování dat pomocí informačního systému SAP. Ze SAPu se dají vyčlenit náklady na apreturu. Velmi nás zajímalo porovnání nákladů zjištěných pomocí SAPu a zjištěných metodikou projektu. Nutno podotknout, že u prvního odlitku se náklady shodovaly, u druhého se lišily o 25 %. I přes tyto rozdíly jsme v JMA konstatovali přesvědčení o správnosti obou metod. Metoda podle PROJEKTU navíc umožňuje zkoumat a porovnávat náklady jednotlivých fází apretace, a tak nalézt fázi s nejvyššími náklady a tuto fázi pak podrobit důkladnému zkoumání s cílem náklady snížit. Informační systémy (SAP, OPTI atd.) tuto analýzu neumožňují, protože mnohé materiálové náklady při stanovení nákladů apretace jsou skryty v režiích. Jak u ocelových, tak i u litinových odlitků z analýzy vyplynula jako nejnákladnější fáze tryskání odlitků. Tato informace nás v JMA nasměrovala na detailní rozbor tryskání. Vznikla funkční spolupráce mezi týmem řešitelů projektu a týmem řešitelů v JMA, jehož součástí byl i dodavatel abraziva, na řešení úkolu, jak snížit náklady na tryskání. Tým JMA poskytl mnoho cenných podnětů pro efektivní provoz tryskače a tím snížení tryskacích nákladů:
– – – –
formulace pokynů kontrol pro obsluhu a údržbu tryskačů, sledování spotřeby abraziva v pravidelných intervalech, pravidelné doplňování abraziva, provádění sítových rozborů jak provozní směsi, tak i odpadu ze separace, – sledování zatížení motorů turbín. Sledování těchto zásad efektivního tryskání jsme zastřešili opatřením motivačního programu. Motivační program má stanovena kritéria vycházející z uvedených zásad. Při jejich splnění je obsluhám tryskače přiznána čtvrtletní finanční odměna. Prostředky na tuto odměnu se získávají z prokázaných úspor na abrazivu. Vše je podrobně popsáno ve sbornících ze seminářů konaných ke každému projektu. Účastí v projektech jsme si uvědomili, že nejnákladnější fází apretace je operace tryskání odlitků. Postupným zaváděním zásad efektivního provozu tryskání jsme dosahovali významných úspor ve spotřebě abraziva a potažmo i snižování nákladů apretace. Základními ukazateli jsou měrné spotřeby abraziva na hodinu provozu tryskače a na tunu odlitků. Jestliže údaj o spotřebě abraziva na 1 hodinu tryskání dává jednoznačnou informaci o stavu tryskacího zařízení včetně kvality abraziva v něm, údaj o spotřebě abraziva na 1 tunu odlitků umožňuje současně sledovat změny množství odlitků v jedné dávce tryskače, popř. prodloužení doby tryskání. Jako příklad můžeme uvést spotřebu abraziva. Na začátku III. etapy se průměrná spotřeba pohybovala na hodnotě 18,3 kg/h tryskání. Díky opatřením se postupně snižovala na 15 kg/h. Po zavedení motivačního programu se ustálila na 12,2 kg/h. Druhou oblastí, k níž byla zaměřena pozornost řešitelského týmu projektu, je odstraňování nálitků na odlitcích. Ve slévárnách litiny se nálitky nejčastěji urážejí, náklady na urážení jsou zanedbatelné. Nálitky větších velikostí, které se nedají urážet, se nejčastěji odřezávají pneumatickými úhlovými bruskami s řezacím kotoučem. Zde se může dosáhnout úspor redukcí materiálových nákladů na řezací kotouč. V JMA jsme při řešení snížení nákladů na odřezávání nálitků vyzkoušeli použití diamantových řezacích kotoučů a dosáhli zajímavých výsledků. Jeden diamantový řezací kotouč dokáže nahradit až 134 ks běžně používaných kotoučů z aluminiumoxidu. Ačkoliv je diamantový kotouč 30,8krát dražší než aluminiumoxidový kotouč, dosahujeme ročně úspory v materiálových nákladech 167 166 Kč. Z osobního hlediska bylo jednoznačným přínosem projektu rozšíření vědomostí v oblasti tryskací techniky a v dalších oborech a také možnost přiučit se novým postupům ve statistickém vyhodnocování výrobních procesů a možnost podstatně rozšířit ekonomické znalosti. Pro JMA je účast v projektech svým významem taktéž nezanedbatelná. Nejprve jsme si ověřili, že stanovení nákladů pomocí informačního systému SAP přináší velmi podobné výsledky jako metodika vyvinutá v projektu. Projektová metodika dokáže navíc analýzou nákladů vyhodnotit operaci, která je nejvíce nákladová. To je velmi důležitá informace, kterou jsme díky projektu získali. Zaměřením se na tuto oblast jsme dosáhli významných úspor ve spotřebě abraziva. Nesporným kladem je také formulace motivačního programu, k němuž jsme logicky dospěli účastí na projektu. Řešením oblasti odstraňování nálitků v rámci projektu jsme taktéž dosáhli zajímavých výsledků. Ostatním slévárnám lze rozhodně doporučit seznámení se s informacemi, které jsou obsaženy ve sbornících OK ekonomické. Je možno si vybrat konkrétní opatření a ta realizovat. Ve sbornících je uveden podrobný popis zavedení a vyhodnocení opatření.
S l é vá re ns t v í . L X I V . l e d e n – ú n o r 2016 . 1–2
37
Z P R A X E – ZKUŠEN OS T I S P ROJ EK T Y O K EKO N O M I CK É ČSS
Teorie a praxe výroby a zpracování oceli. Rožnov pod Radhoštěm, s. 235–239. ISBN 978-80-87-294-21-5. [6] KAFKA, V.; Z. VLADÁR; M. NOVOBÍLSKÝ; V. SZMEK a kol.: Zavádění ekonomického povědomí ve slévárnách Třinec, 49. slévárenské dny, sborník přednášek, sekce ekonomická, 6.–7. 11. 2013, Brno, s. 26–32. ISBN 97880-02-02405-7. [7] Odborná komise ekonomická při ČSS – 16. rok aktivní činnosti, Slévárenství, 2014, 62(5–6), 190–193. ISSN 0037-6825.
J. Obr tlík
